USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Daniely Večerkové ve věci nezletilé: A. H. bytem D., P - 5 zastoupená Úřadem pro mezinárodně právní ochranu dětí sídlem Šilingrovo nám. 3/4, Brno dcery rodičů: Mgr. A. H. S. trvale bytem J. n., B., Slovenská republika přechodně D., P - 5 Ing. M. H. trvale bytem L. N., B., Slovenská republika přechodně D., P - 5 zastoupený advokátem Mgr. Michalem Čerňanským sídlem Radlická 2000/3, 150 00 Praha 5 o návrhu otce na vydání předběžného opatření na svěření nezletilé A. do péče a stanovení vyživovací povinnosti matce, k odvolání otce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. září 2018, č. j. 50 Nc 6249/2018-16, takto: Usnesení soudu prvního stupně se v napadeném výroku I. potvrzuje. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně napadeným usnesením zamítl návrh otce, jímž se domáhal předběžného svěření nezletilé A. do své péče a současně uložení vyživovací povinnosti (výrok I). Výrokem II podle § 469 odst. 1 zákona o zvláštním řízení soudním, § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. jmenoval nezletilé opatrovníka - Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí. 2. Takto rozhodl o návrhu otce ze dne 20. 9. 2018, jímž se domáhal úpravy poměrů nezletilé. Tvrdil, že nezletilá byla dne 18. 9. 2018 bez jeho souhlasu zavlečena z místa faktického bydliště rodiny do bydliště rodičů matky nezletilé ve Slovenské republice. V létě 2018 tak matka s nezletilou učinila několikrát, v posledním roce se projevovala častým zkratovým jednáním vůči otci, nezletilé A., rodině otce a přátelům. Vyhýbala se pravidelnému očkování nezletilé, má zanedbaný chrup, často hodiny tutéž plenu. O všem podstatném matka rozhodovala sama. Psychiatr vznesl vážné podezření na několik diagnóz, jen jednu návštěvu absolvovala matka sama. Nezletilá je soustavně konfrontována s vulgarizmy vůči osobě otce, 15% soužití rodičů bylo uspokojivé a 85% situačně katastrofické. Matka by měla podstoupit důkladné vyšetření a léčbu, jinak se nebude schopna podílet na své roli matky. Otec se snaží zachránit nezletilou od reálné hrozby a životního rizika a chce, aby matka nezletilé i po rozvodovém verdiktu žila plnohodnotný a správný život jak vůči sobě, tak svému okolí a nejvíc vůči nezletilé. 3. K návrhu otec připojil kopii lékařské zprávy MUDr. Vojtěcha Pálházy ze dne 19. 9. 2018, 15:41 hodin, ke zdravotnímu stavu matky nezletilé, se závěrem: Susp. chronifikovaný psychotický proces, dále protokol o jednání před OSPOD MČ Praha 5 ze dne 19. 9. 2018, podle něhož od června 2018 byla matka s nezletilou střídavě na Slovensku, vrátila se 8. 9. 2018, 18. 9. 2018 odjela zpět na Slovensko. Otec s odjezdem nesouhlasil, matka ani její rodiče s otcem nekomunikují. Otec má strach, že by matka mohla nezletilou ohrozit na životě. 4. Soud prvního stupně postupoval dle § 102 odst. 1, § 75c odst. 2, 3 o. s. ř. Vycházel z toho, že otec se domáhal svěření nezletilé do své výchovy (rodný list nezletilé k návrhu nepřipojil). Uvedl, že takto nelze rozhodnout formou předběžného opatření, neboť by se jednalo o předjímání rozhodnutí ve věci samé. Skutečnosti tvrzené otcem neosvědčují naléhavost zatímní úpravy poměrů účastníků. Oba rodiče jsou slovenské národnosti, kde mají (dle tvrzení otce) jak trvalý pobyt, tak i rodinné zázemí. Matka nezletilé je na rodičovské dovolené, s nezletilou pobývala střídavě na Slovensku a v České republice od června 2018, tento pobyt otec za protiprávní přemístění nezletilé do data 18. 9. 2018 nepovažoval. Z kopie lékařské zprávy není zřejmé, kdy konkrétně se matka nezletilé dostavila do psychiatrické ambulance, zpráva byla vystavena dne 19. 9. 2018, tedy k rukám otce, většina této zprávy je „objektivní anamnéza od manžela“. Na základě důkazů, které soud prvního stupně měl k dispozici v době svého rozhodnutí, s absencí informace, zda otec podal návrh na zahájení návratového řízení nezletilé, dovodil, že nelze přistoupit k zatímní úpravě poměrů účastníků, protože otec neprokázal její potřebu. 5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal včasné odvolání otec s návrhem na jeho změnu a vyhovění návrhu, in eventum zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Zopakoval, že dne 18. 9. 2018 matka s nezletilou opustila Českou republiku s patrným záměrem trvale pobývat ve Slovenské republice, ačkoliv obvyklým bydlištěm nezletilé je Česká republika, kde se narodila a dosud žila. Otec dne 3. 10. 2018 podal prostřednictvím UMPOD žádost o navrácení nezletilé A. zpět do jejího místa obvyklého pobytu, žádost připojil. V nejbližších dnech tak bude věcně a místně příslušnému soudu ve Slovenské republice podán návrh na navrácení nezletilé zpět do České republiky v souladu s Haagskou úmluvou o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí ze dne 25. 10. 1980 ve spojení s nařízením Rady (ES) číslo 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Podle něj matka patrně za pomoci otce M. S. opustila společnou domácnost v P-5, kterou s otcem vedli od narození nezletilé. Od únosu A. je nekontaktní. Pro otce je jednání matky nepřijatelné, nezodpovědné a nikoli v nejlepším zájmu nezletilé. Z jím k návrhu připojené lékařské zprávy Univerzitní nemocnice Bratislava, psychiatrické ambulance, MUDr. Vojtěcha Pálházyho ze dne 19. 9. 2018 vyplývá, že na straně matky bral za zjištěné: lucidní vědomí, oslabený kontakt. Emotivita nezralá, labilní, rychlé kolísáním nálad. Nebyly zjištěny poruchy vnímání, ale anamnesticky suspektní (konzultuje s Bohem). Myšlení v tempu, méně výpravné, naznačeny religiózní koncepce až na hranici bludu. Paranoidní koncepce, narušený kontakt s objektivní realitou, narušený obraz vlastního tělesného schématu. Objektivní BMI 14,77. Závěr: suspenze chronifikovaného psychotického procesu. Byla objednána na komplexní psychodiagnostické vyšetření, se kterým souhlasila, ale nedostavila se. Telefonicky polovulgárně oznámila, že je zdravá a psychiatrickou péči nepotřebuje, má se léčit manžel a tchyně. Podle závěru je motiv únosu dítěte pravděpodobně psychotický a je reálné podezření, že dítě může být v ohrožení života. Matka potřebuje adekvátní psychiatrickou léčbu a dítě odpovědnou péči. Zdůraznil, že matka dříve měla sebevražedné sklony. Po narození A. se začalo její chování měnit, vykazovalo zkratkovité a agresivní chování, jak vůči A., tak i otci a jeho příbuzným. Po narození dcery začala podléhat okultním organizacím, spiritualitám a věštbám. Účastnila se zcela pochybné seance spolku žen za účelem „sdílenou silou změnit svět“. Přestala přijímat standardní stravu, začala se věnovat pochybným preparátům, náhražkám stravy a výživovým doplňkům, jejichž fotodokumentaci připojil. Podle otce mohly být v jeho nepřítomnosti podávány i A., jeho obavy pramení z prudkého nárůstu jednotek železa v krvi A. v krátkém čase. Matka při výšce 168 cm váží 44 kg, prokazatelně trpí mentální anorexií doprovázenou vulgárním a agresivním chováním. Odmítla očkování A. se slovy o údajném přerušení jejich duchovního propojení. V roce 2018 matka zintenzivnila agresivní vulgární chování vůči A. i otci, A. má s ohledem na věk tendenci tyto výrazy opakovat. Poslední kapkou byl pokus matky vyskočit v létě roku 2018 z balkónu jejich bytu, čemuž otec zabránil. Přiměl jí, aby vyhledala lékařskou pomoc, kdy na sklonku července 2018 podstoupila vyšetření shora uvedené. Matka rovněž dlouhodobě nezvládá řádnou péči o dceru. Nevaří teplou stravu, zanedbává základní hygienu v podobě nepravidelného a nevčasného přebalování, nezletilá v důsledku toho trpí opruzeninami v okolí zadečku. Otec byl vždy po návratu z práce nucen nezletilé zajistit kompletní péči, včetně teplé stravy a hygieny. Zajišťoval úklid domácnosti, připojil fotodokumentaci běžného stavu nezletilé a domácnosti po dobu péče matky. Odkázal na již zmiňovanou lékařskou zprávu ze dne 19. 9. 2018, dotaz na MUDr. Vojtěcha Pálházyho, fotodokumentaci výživových náhražek, stavu domácnosti a stavu nezletilé. Uvedl, že spolu s návrhem na vydání předběžného opatření předložil velmi závažnou lékařskou zprávu o psychiatrické diagnóze matky, která je při rozumném chápání neslučitelná s péčí o dítě. Měl-li soud pochybnosti o úplnosti předložených důkazních prostředků, mohl sám zdravotnické zařízení kontaktovat, tento postup je běžnou praxí. Navíc mnohdy navrhovatel ani nemá možnost některé skutečnosti objektivně doložit ve formě listinných důkazů. Navíc soud prvního stupně postavil své zamítavé rozhodnutí na menší části lékařské zprávy, obsahující objektivní anamnézu manžela, větší část je věnována objektivnímu hodnocení ošetřujícího lékaře a jeho závěrům učiněných po vyšetření matky. Lékař jednoznačně zdůraznil podezření, že A. může být s ohledem na zdravotní stav matky v ohrožení života a zdůraznil nutnost adekvátní psychiatrické léčby matky. Neví, co ještě závažnějšího by musel předložit, aby jeho návrhu soud vyhověl. Trval na osvědčení svých tvrzení. K údajnému předjímání rozhodnutí a odkazu na usnesení Ústavního soudu uvedl, že bylo-li by na problematiku předběžných opatření takto nahlíženo, byla by předběžná opatření v každé opatrovnické věci řešící úpravu poměrů účastníků řízení v podstatě nevydatelná. Reálná situace je odlišná. Poukázal na jiné řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, kde bylo nejprve rozhodnuto o předběžném předání nezletilého do péče matky a následně v důsledku jejího onemocnění o předání do péče otce. V tomto případě soud ověřoval, respektive zjišťoval relevantní informace u zdravotnického zařízení. Jako zavádějící označil závěr soudu prvního stupně o tom, že by nezletilá střídavě pobývala na Slovensku a v České republice. Drtivou většinu času prožila v České republice, na tom nic nemění okolnost, že matka v posledních třech měsících jezdila do B. častěji, a to i proti vůli otce. Ten současnou situaci hodnotí jako mezinárodní únos. Navíc matka spolu s nezletilou odvezla nemalou část osobních věcí a otci oznámila rozhodnutí setrvat na Slovensku. Soudu prvního stupně vytýkal, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a v důsledku toho jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nutnost zatímní úpravy otec doložil předkládanými důkazními prostředky, odkázal na takto osvědčené skutečnosti. Je proto namístě a v zájmu nezletilé její předání do péče otce tak, aby nemohla být matkou poškozována či vystavována ohrožení zdraví či života. Jím učiněný návrh nepředjímá či nenahrazuje rozhodnutí o věci samé, vychází z nejlepšího zájmu nezletilé. Připojil dále rodný list nezletilé a oddací list jejích rodičů. 6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu dle odvolání otce, tedy pouze proti zamítavému výroku I, v systému úplné apelace s ohledem na opatrovnický charakter řízení, postupem dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není nedůvodné. 7. Odvolací soud se ztotožňuje s odvoláním otce potud, že odkaz soudu prvního stupně na nepřípustné předjímání rozhodnutí o věci samé a z toho dovozovaný důvod zamítnutí návrhu na předběžnou úpravu poměrů nezletilé, je nesprávný. Odvolací soud odkazuje nejen na otcem uváděné usnesení Ústavního soudu, ale např. i na nález tohoto soudu ze dne 3. 3. 2011, sp. zn. II ÚS 2471/10, podle něhož obecně zatímním a předběžným rozhodnutím není prejudikován konečný výsledek sporu. 8. Soud prvního stupně při rozhodování o návrhu otce správně vycházel z § 102 odst. 1 (s ohledem na rovněž zahájené řízení ve věci), § 75c odst. 1, 2, 3 a 4, § 76 odst. 1 písm. e/ o. s. ř. 9. Podle § 75c odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně. 10. Otec svůj návrh před soudem prvního stupně osvědčoval fotokopií patrně dvou lékařských zpráv, z nichž není zřejmé, kdy se matka dostavila k prvnímu vyšetření. Tam uvedené datum 19. 9. 2018 to být nemůže, neboť otec podal návrh na nařízení předběžného opatření dne 20. 9. 2018 a podle tam uvedených údajů se matka k vyšetření dostavila spolu s otcem (podle tvrzení otce se matka s nezletilou přemístila na Slovensko bez souhlasu otce dne 18. 9. 2018 a od té doby s ním komunikuje pouze prostřednictvím SMS zpráv). Navíc zpráva o tomto prvním vyšetření není opatřena ani datem, ani razítkem a podpisem lékaře. K této zprávě je na fotokopii připojeno sdělení patrně dle informace otce o jeho úrazu, nepřítomnosti matky a jejím odjezdu i s dítětem dne 18. 9. 2018 k jejím rodičům. Ze zprávy nijak nevyplývá, na základě čeho lékař tam dle jmenovky podepsaný (opět bez data) učinil závěr, že podle odborného hlediska je motiv únosu pravděpodobně psychotický s reálným podezřením, že dítě může být ohroženo na životě. 11. Jak vyplývá ze shora uvedeného ustanovení, soud může nařídit předběžné opatření za předpokladu osvědčení rozhodných skutečností. Byť je pro předběžné opatření rozhodující stav v době jeho vydání soudem prvního stupně, otec ani v odvolacím řízení předloženou fotokopii patrně dvou lékařských zpráv zkopírovaných do jedné a pouze s jedním nečitelným razítkem, jmenovkou lékaře a nečitelným podpisem nijak nezvěrohodnil (zejména předložením originálů zpráv), ačkoli i tato okolnost byla jedním z důvodů zamítavého rozhodnutí soudu prvního stupně. Otec soudu prvního stupně vytýkal přílišnou formálnost, jako vysokoškolsky vzdělané osobě, byť právnímu laikovi, na což upozorňoval v odvolání, mu však musí být známo, že k tak razantnímu zásahu, jakým je v dané věci odebrání dítěte matce, může soud přistoupit pouze na základě přesvědčivých důkazů, takovým důkazem v daném případě listina s kopií více lékařských zpráv do jedné není. Poukazoval-li otec v odvolání na objektivní nemožnost některé skutečnosti doložit či osvědčit, čemuž lze obecně přisvědčit, v dané věci nelze dovodit, že otec jím předloženou listinu nemohl verifikovat např. originálem či jejím stvrzením lékařem apod. Jím popsaná situace není osvědčena ani zprávou Úřadu městské části Praha 5, vycházející pouze z následných tvrzení otce. Otec žádným způsobem neosvědčil svá tvrzení o zdravotním stavu nezletilé (odmítnutá očkování, vyšší než běžný obsah železa v krvi, špatný stav chrupu, eventuálně zjištěné opruzeniny), ačkoli ke zprávám o zdravotním stavu nezletilé má jako otec samozřejmě přístup. 12. Jako nové důkazy otec připojil pouze fotografii léků a potravinových doplňků, kuchyňské linky, dětského zadečku a horního chrupu. Kromě toho, že z těchto anonymních fotografií ve vztahu k projednávanému nelze učinit žádné závěry, odvolací soud uvádí, že k nim s odkazem na úpravu § 75c odst. 4 o. s. ř. nemohl přihlédnout, protože je při svém rozhodování neměl k dispozici soud prvního stupně. Tento postup stvrdil i Nejvyšší soud ve stanovisku kolegia ze dne 8. 3. 2017, Cpjn 202/2016. 13. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.). Ve výroku II zůstalo usnesení nedotčeno (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). 14. S ohledem na státní příslušnost obou rodičů ve Slovenské republice odvolací soud uvádí, že v řízení jde o věc s cizím prvkem. Pravomoc soudů České republiky k projednání a rozhodnutí věci vyplývá z čl. VIII Nařízení Rady (ES č. 2201/2003) a okolnosti, že obvyklé bydliště nezletilé bylo v době zahájení řízení na území České republiky. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. a/, f/ o. s. ř.). Praha 24. října 2018 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu