ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Soni Burešové ve věci dříve nezletilého: Š. H. bytem L., P-5 zastoupený advokátkou JUDr. Věrou Škvorovou, Ph.D. sídlem Francouzská 4, 120 00 Praha 2 nezletilé: V. H. zastoupená kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 5, děti rodičů: Mgr. D. H. bytem L., P-5 zastoupená advokátkou JUDr. Věrou Škvorovou, Ph.D. sídlem Francouzská 4, 120 00 Praha 2 MUDr. B. H. bytem S., B., Slovenská republika zastoupený advokátem Mgr. Martinem Černákem sídlem Zochova 5, Bratislava, Slovenská republika o návrhu matky a zletilého Š. na zvýšení výživného otci, k odvolání matky a zletilého Š. proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. listopadu 2017, č. j. 50 Nc 6044/2017-194, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I o zvýšení výživného mění tak, že výživné otce k dříve nezletilému Š. a nezletilé V. naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu v Bratislavě ze dne 19. 5. 2010, č. j. 51 C 63/2010-41, částkami 330 € pro Š. a 250 € pro V., se u Š. zvyšuje počínaje dnem 1. 9. 2014 na částku 400 € a počínaje dnem 1. 5. 2017 na částku 590 €, splatnými k rukám již zletilého Š., a u V. počínaje dnem 1. 9. 2015 na částku 320 €, splatnou k rukám matky, u obou vždy do každého 15. dne v měsíci předem. II. Ve výroku II o dlužném výživném se mění tak, že za dobu od 1. 9. 2014 do 31. 5. 2018 u Š. činí 4 370 € a tuto částku je otec povinen zaplatit k jeho rukám nejpozději do 31. 12. 2018. U V. činí dlužné výživné za období od 1. 9. 2015 do 31. 5. 2015 částku 1 060 € a tuto částku je otec povinen zaplatit k rukám matky do 31. 12. 2018. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zvýšil výživné otce k dříve nezletilému Š. a k nezletilé V., naposledy stanovené rozsudkem Okresního soudu v Bratislavě ze dne 19. 5. 2010, č. j. 51 C 63/2010-41 částkami 330 € pro Š. a 250 € pro V., počínaje dnem 1. 9. 2016 na částky 380 € pro zletilého Š. a 300 € pro nezletilou V., splatných vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám zletilého Š. a výživné pro nezletilou V. do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky (výrok I). Výrokem II rozhodl o tom, že zpětným zvýšením výživného nedoplatek výživného nevznikl a výrokem III rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. 2. Takto rozhodl o návrhu matky, která se domáhala zvýšení výživného od 1. 3. 2014 s poukazem na odůvodnění potřeby dětí, navrhovala zvýšení výživného na částky 22 000 Kč pro Š. a 19 000 Kč pro V. měsíčně. Š., který v průběhu řízení nabyl zletilosti, se k návrhu matky připojil. Opatrovník navrhoval výživné určit dle úvahy soudu za předpokladu, že soud shledá změnu poměrů na straně otce. Ten navrhoval zvýšení výživného o 50 € na každého z nezletilých, neboť výživné v této výši fakticky platí. Poukázal na to, že mu přibyla jedna vyživovací povinnost a poklesla pracovní výkonnost. 3. Soud prvního stupně se nejprve zabýval otázkou své pravomoci a tu dovodil z článku I Závěrečného protokolu Smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou č. 209/1993 Sb. Za situace, kdy otec je slovenským občanem s trvalým bydlištěm ve Slovenské republice a obě děti měly v době zahájení řízení trvalý pobyt na území České republiky za souhlasu otce, postupoval dle právního řádu České republiky. 4. Na straně matky při posuzování jejích poměrů vycházel z toho, že jí vzrostly náklady v souvislosti s přestěhováním ze Slovenské do České republiky v roce 2012, matka se k tomuto kroku uchýlila proto, aby v České republice získala lepší zázemí. Návrh podala opožděně, protože otce nejprve opakovaně e-mailem vyzývala ke zvýšení výživného. Od března 2014 bydlí v nájemních bytech o velikosti 3+1, jejichž náklady vyčíslila okolo 20 000 Kč měsíčně. Bydlí s dětmi sama a nemá jinou vyživovací povinnost. Od března 2014 do prosince 2015 působila jako psycholožka s čistým měsíčním příjmem okolo 25 000 Kč, pracovní poměr rozvázala ze zdravotních důvodů bez vyplacení odstupného. Měla vysoký oční tlak a problémy s dojížděním. Poté do května 2016 pobírala hmotné zabezpečení ve výši, kterou si nepamatuje. Od listopadu 2016 působí na P. P. jako psycholožka, založila vlastní živnost, uplatňuje reálné výdaje. Dosahuje příjmu okolo 20 000 Kč hrubého. Své potřeby částečně dotuje z vypořádání majetku rodičů, v roce 2014 měla úspory kolem 3 000 000 Kč. Zdědila domek na S., částečně zrekonstruovaný, užívá jej k rekreaci. K poměrům V. ve školním roce 2016/2017 uvedla, že byla žákyní sekundy osmiletého gymnázia, v současné době je studentkou čtvrtého ročníku soukromé školy se školným 25 000 Kč ročně. K dalším výdajům s V. uvedla, že potřebuje rovnátka, která budou stát okolo 30 000 Kč, věnuje se tanci, což stojí pololetně 3 000 Kč a vodnímu pólu, což stojí pro obě děti 7 000 Kč. Dále matka platila školu v přírodě. V době, kdy byla dcera žákyní primy a předtím navštěvovala čtvrtou a pátou třídu základní školy, se rovněž věnovala tanci, s vodním pólem začala v březnu 2017. Je výtvarně nadaná. Výběr soukromé střední školy s otcem nekonzultovala, protože otec se již dříve nezajímal o nástup syna na střední školu. Vybavení pro studium je zahrnuto ve školném. K poměrům Š. matka uváděla, že ve školním roce 2016/2017 navštěvoval třetí ročník státního gymnázia J. K. v předchozím roce byl ve druhém a prvním ročníku, ve školním roce 2013/2014 navštěvoval devátou třídu základní školy. Poukázala na to, že platila adaptační kurz za 3 500 Kč. Syn se vrcholově věnuje vodnímu pólu, s čímž má matka enormní náklady, protože absolvuje i zahraniční pobyty. Nyní je v maturitním ročníku státního gymnázia. Otec mu v červnu 2017 zaplatil 7 000 Kč na pólo za pololetí. Š. rovněž soukromě hraje na bicí. Potvrdila, že otec platí zvýšené výživné o 50 € na každé z dětí od května 2016. Ke svým poměrům uvedla, že pracuje na poloviční úvazek, neboť dcera se věnuje tanečnímu kroužku na sídlišti L. a chodí do školy v H., matka jí osobně zajišťuje převoz. Š. má zvýšené výdaje v souvislosti se stravou, kdy má každý večer dvě teplé večeře. K bydlení uvedla, že přes vypořádání SJM nekupovala žádný byt, protože nechce bydlet v panelákové zástavbě na okraji Prahy. V roce 2015 absolvovala dvanáctidenní pobyt v USA, bydlela u spolužačky. V době evidence u Úřadu práce strávila dovolenou v Malajsii. V únoru 2017 byla s oběma dětmi na lyžařském pobytu v Itálii, v roce 2014 byli na Kanárských ostrovech. V roce 2016 byl syn na jazykovém pobytu ve Velké Británii, matka platila 700 € a otec 750 €. Kromě nemovitosti na S.má ještě zemědělské pozemky, z nichž nemá vlastní příjem. Má automobil zn. Honda CR-V, rok výroby 2006. 5. Z výpovědi otce vzal soud prvního stupně za prokázané, že je rozvedený, kromě vyživovací povinnosti k Š. a V. má vyživovací povinnost k nezletilému J. H., s jehož matkou vede společnou domácnost. Bydlí v panelové zástavbě v B., v bytě zděděném po otci. Je vázán výplatou dědického podílu ve výši 40 000 Kč bratrovi. Od roku 2014 dosud působí jako lékař, podniká ve společnosti s ručením omezeným a je svým zaměstnancem. Z pracovního poměru pobírá okolo 700 € měsíčně čistého. Je společníkem společnosti s ručením omezeným, z podnikání nedosahuje výraznějšího příjmu, neboť působil v nevyhovující poliklinice a v roce 2016 veškeré peníze (asi 120 000 €) vložil do koupě nemovitosti v B., a čerpal hypotéku v souvislosti s koupí nemovitosti – 125 000 €. Platí původní ordinaci a splácí úvěr. Zakoupenou nemovitost bude rekonstruovat, aby mohl mít svoji ordinaci. Tyto kroky podniká i ve prospěch zletilého Š., který může zdědit jeho lékařskou praxi. Sestře platí 500 €, má výdaje s účetním a právníkem. Vlastní dvacet obrazů po dědovi, významnějším malíři, jeden obraz může stát asi 500 až 3 000 €. Léčí se na psychiatrii, užívá léky na spaní a vysoký krevní tlak, proto má za to, že má sníženou pracovní schopnost. Potvrdil, že souhlasil s odstěhováním matky a dětí ze Slovenské republiky do P., kde by se matka mohla lépe uplatnit. Poukazoval na dárky dětem, například v roce 2016 koupil synovi počítač a oblečení včetně lyžařského vybavení. Dětem platí náklady spojené s mobilním telefonem. Své potřeby, stejně jako matka, dorovnává z úspor. Spoří ve prospěch nezletilé V., až jí bude osmnáct, dá jí 2 000 €. 6. Z výpovědi zletilého syna účastníků soud vzal za prokázané, že je v maturitním ročníku gymnázia J.K., hraje za reprezentaci vodní pólo, což stojí asi 54 000 Kč ročně. Má zvýšené výdaje na stravu, chodí i na rehabilitaci, což stojí 600 Kč měsíčně. Potvrdil minimální kontakt s otcem. V létě roku 2017 jej otec navštívil v matčině domě na Slovensku. Je trojnásobný mistr České republiky ve vodním pólu, když hrál v B., otec ani nepřišel, aby jej viděl. V létě jej otec chtěl vzít na společný pobyt i se sestrou do Chorvatska, Š. to z osobních důvodů odmítl. Z časových důvodů odmítal i nabízený pobyt v Japonsku. 7. Z výpovědi B. P., družky otce, vzal soud prvního stupně za prokázané, že od narození J. dne 1. 7. 2013 byla do září 2016 na rodičovské dovolené, čerpala 20 € jako přídavek na syna a 199 € rodičovský příspěvek. Je psycholožka, založila Občanské sdružení, jehož je zaměstnancem, a pobírá příjem 200 € měsíčně. Je nemajetná, když žije s otcem ve společné domácnosti, platí jídlo, plyn a kosmetiku. Na dovolené jezdí společně do Chorvatska. 8. Podle potvrzení Úřadu práce činil průměrný měsíční příjem matky od 15. 9. 2014 do 31. 12. 2015 16 997 Kč čistého. 9. Podle přiznání k dani z příjmů fyzických osob matky za rok 2016 činily její příjmy 25 500 Kč, výdaje 15 300 Kč. 10. Podle zprávy Základní školy P. 10, U V. n. ze dne 7. 7. 2017 pracuje matka ve škole jako školní psycholožka, dochází dvakrát týdně. V listopadu 2016 za 20 hodin obdržela 6 000 Kč, v prosinci téhož roku za 30 hodin 9 000 Kč. V lednu 2017 odpracovala 36 hodin a obdržela 10 800 Kč, v únoru 2017 odpracovala 29 hodin za 8 700 Kč, v březnu téhož roku odpracovala 56 hodin za 16 800 Kč. V dubnu téhož roku odpracovala 50 hodin za 15 000 Kč, v květnu téhož roku – 60 hodin za 18 000 Kč a v červnu téhož roku 80 hodin za 24 000 Kč. Podle zprávy PhDr. J. B. ze dne 30. 6. 2017 matka dojížděla na neplacenou odbornou praxi od března do června 2014. Od 15. 9. 2014 pracovala na poloviční úvazek. Práci ukončila ze zdravotních důvodů ke dni 31. 12. 2015 bez odstupného. 11. Podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky ze dne 22. 6. 2017 dosahují psychologové v České republice průměrného hrubého příjmu v roce 2014 – 31 620 Kč a 2015 – 38 680 Kč. 12. Podle smlouvy gymnázia D. s. r. o. a nezletilou zastoupenou matkou ze dne 10. 6. 2017 činilo školné 25 000 Kč. 13. Podle smlouvy o pojištění osob uzavřel otec smlouvu o pojištění ve prospěch V. a Š. s koncem dne 21. 2. 2028. 14. Podle přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2014 činily příjmy otce 2 480 € a výdaje 990 €. Za rok 2015 příjmy činí 5 525,80 € a výdaje 2 210 €. Podle potvrzení o příjmu společnosti Imuno – Alergo s. r. o., jehož je otec společníkem, činil čistý měsíční příjem otce od října 2016 do března 2017 – 698,25 €. 15. Podle zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky činí průměrný příjem lékaře v profesi všeobecný lékař v roce 2014 – 1 359 € měsíčně, 2015 – 1 436 € měsíčně, 2016 – 1 487 € měsíčně a za první čtvrtletí roku 2017 – 1 468 € měsíčně. 16. Podle kupní smlouvy uzavřené mezi společnostmi EFLUVIUM s. r. o. a SHINJIN, s. r. o. ze dne 28. 12. 2015, v níž otec vystupuje jako jednatel, zakoupila společnost nebytový prostor – zařízení veřejné správy a administrativy č. 001 a spoluvlastnické podíly na nemovitosti za 60 000 € včetně DPH. 17. Podle smlouvy o splátkovém úvěru a dohody o ručení je dlužníkem společnost Imuno – Alergo s. r. o., věřitelem společnost TATRA Banka a. s. a ručitelem otec. Výše úvěru činí 125 000 €, měsíční splátka 1 303 €. 18. Podle kupní smlouvy uzavřené mezi otcem jako prodávajícím a společností SHINJIN, s. r. o. jako kupujícím byla předmětem převodu nemovitost v obci M., okres M., konkrétně pozemky a rozestavěný dům za kupní cenu 139 000 €, ze dne 3. 11. 2015. 19. Podle smlouvy o nájmu nebytových prostor uzavřené mezi společnostmi SHINJIN, s. r. o. a Imuno – Alergo s. r. o. ze dne 20. 3. 2017, pronajímatel – společnost SHINJIN pronajímá nemovitost v katastrálním území D., okres B., za měsíční nájemné 2 084 €. 20. Podle zprávy MUDr. V. Ž. ze dne 27. 6. 2017 je otec léčen v psychiatrické ambulanci od roku 2007 s depresivní poruchou a pokles výkonnosti je asi 25 %. 21. Podle účetních závěrek společnosti Imuno – Alergo s. r. o. ke dni 31. 12. 2014 dosáhla společnost za rok 2014 zisku 22 898 €, z toho 1 145 € mělo být užito na doplnění rezervního fondu. Podle účetní závěrky téže společnosti za rok 2015 dosáhla společnost zisku ve výši 46 818 €, z toho 2 431 € mělo být použito na doplnění rezervního fondu. Podle účetní závěrky téže společnosti k 31. 12. 2016 činil zisk 24 597 € a 1 230 € mělo být použito opět na doplnění zákonného rezervního fondu. 22. Podle účetní závěrky společnosti SHINJIN za rok 2015 je společnost ve ztrátě, stejně jako v roce 2014. 23. Soud prvního stupně při svém rozhodování posuzoval věc podle § 923 odst. 1 o. z. Zabýval se otázkou, zda došlo od poslední úpravy výživného ke změně poměrů. Vycházel z toho, že v projednávané věci bylo o výživném pro zletilého Š. a V. naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu Bratislava ze dne 19. 5. 2010, č. j. 51 C 63/2010-41. Tehdy byly na základě dohody rodičů obě děti svěřeny do péče matky a otec se zavázal přispívat na výživu Š. částkou 330 € a V. 250 €, oba rodiče měli tehdy vyživovací povinnost pouze k nim. Otec jako lékař dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu 2 150 € a matka 2 300 € hrubého. Matka se domáhá zvýšení výživného tři roky zpětně od podání návrhu. Soud prvního stupně uvedl, že za změnu poměrů soudní praxe dlouhodobě označuje uplynutí doby tří let, v dané věci došlo k podstatnému nárůstu potřeb obou nezletilých v souvislosti s přibývajícím věkem, dále nástupem obou tehdy nezletilých na střední školy, přičemž u V. se jednalo o soukromou střední školu a u zletilého Š. o státní gymnázium. Na druhé straně otci v souvislosti s narozením syna přibyly dvě vyživovací povinnosti. Podle výslechu jeho partnerky byla s nezletilým J. na mateřské dovolené, kterou ukončila v září 2016, kdy začala opět pracovat. Soud proto dovodil, že nárůst odůvodněných potřeb obou nezletilých byl vyvážen nárůstem dalších dvou vyživovacích povinností otce a počátek zvýšené vyživovací povinnosti vázal k datu 1. 9. 2016, kdy měla matka nepochybně další zvýšené výdaje v souvislosti s nutnou výbavou dětí na středních školách a otci ubyla vyživovací povinnost k partnerce. Uvedl dále, že po otci nelze bez dalšího spravedlivě požadovat participaci na úhradě nadstandardního školného v případě soukromé střední školy nezletilé V., neboť mezi účastníky nebylo sporu o tom, že výběr školy matka s otcem nekonzultovala. Navíc je otázkou, zda tato forma vzdělávání je odůvodněnou potřebou dítěte. Matka totiž ani netvrdila, že by nezletilá dělala na konkrétní státní střední školu přijímací zkoušky a byla neúspěšná. Na straně nyní již zletilého Š. soud zohlednil, že studuje v maturitním ročníku, věnuje se vrcholově sportovní aktivitě, odůvodněné potřeby V. jsou zvyšovány zájmovou činností jako tanec a vodní pólo. Otec pracuje jako lékař u společnosti s ručením omezeným, jejímž je jediným společníkem, a má účast i ve společnosti s ručením omezeným SHINJIN. Daňové předpisy umožňují podnikatelům různou formou snižování daňového základu, je třeba hodnotit, které údaje v daňovém přiznání lze při vyměřování výživného využít. V dané věci otec navíc doložil omezení v souvislosti s dlouhodobou psychiatrickou léčbou, na druhé straně psychiatricky léčen je již od roku 2007, tedy i před původní úpravou výživného. K poukazu matky na nerozdělený zisk společnosti Imuno – Alergo s. r. o. – 49 910,50 Kč, a skutečnosti, že podle názoru matky činil měsíční čistý příjem otce v roce 2014 částku 69 183 Kč a poukaz na zisky v roce 2015 a 2016, uvedl, že je nutno zohlednit i otcem uváděné výdaje, tedy náklady spojené s koupí nebytových prostor ve výši 180 000 €, náklady spojené se zařízením prostor – 110 000 € a tím, že otec vynaložil prostředky na koupi, přestavbu a vybavení nebytových prostor ve výši 290 €. Navíc z otcem předložených schválených účetních závěrek společnosti Imuno – Alergo s. r. o. za roky 2014 – 2016 vyplývá, že otci nebyl vyplácen podíl na zisku. Při hodnocení celkové životní úrovně otce bylo zjištěno, že jezdí s partnerkou na dovolené do Chorvatska a na Kanárské ostrovy, další jeho cesty hradí farmaceutické firmy. Matka s ohledem na svoji profesi vykazuje příjem minimální a nevyužívá pracovního potenciálu v plném rozsahu, protože pracuje na poloviční úvazek a v rámci evidence u Úřadu práce absolvovala například pobyt v Malajsii, USA či Kanárských ostrovech. Ke ztrátě společnosti SHINJIN – 6 195 € uzavřel, že vzal za podpůrný důkaz i průměrný měsíční čistý příjem lékaře ve Slovenské republice. Zohlednil i to, že otec pracuje stále ve stejném oboru a jeho celková finanční situace se zlepšila s poukazem na vlastnictví nemovitostí zatížených hypotékou. Vycházel tak z možností a schopností povinného otce dosahovat příjmu jako v roce 2010, s přihlédnutím k tomu, že otec sám navrhl zvýšení výživného o 50 €, tak jak od května 2016 platí. Navíc otec se podílí na hrazení potřeb nezletilých, synovi platí kapesné a oběma mobilní telefon. Této situaci odpovídá výživné ve výši 380 € pro zletilého syna, který není schopen sám se živit (§ 911 o. z.), neboť se soustavným studiem v maturitním ročníku připravuje na budoucí povolání. Zjištěným poměrům dále odpovídá výživné ve výši 300 € pro V. Na straně matky vycházel z jejího průměrného hrubého příjmu ve Slovenské republice ve výši 2 300 €, protože nelze přičítat otci k tíži odstěhování matky do České republiky ani její poloviční pracovní úvazek. Dlužné výživné nevzniklo, protože otec zvýšené výživné hradí. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. 24. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali včasné odvolání matka a zletilý Š. s návrhem na jeho změnu a vyhovění návrhu na zvýšení výživného včetně stanovení nedoplatku tři roky zpět. Uvedli, že soud prvního stupně podle nich dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým závěrům ve vztahu k možnostem a schopnostem otce plnit své vyživovací povinnosti. Z odůvodnění rozhodnutí navíc není zřejmé, na základě jakých výdělkových poměrů či majetkových a výdělečných možností a schopností otce soud rozhodl o výživném. Rozhodnutí je zmatečné, neboť při současném chování a vztahu otce k dětem je vyloučeno, aby otec hradil výživné ve výši 680 € pouze z jím tvrzených příjmů, neboť by šlo de facto o 100 % uváděných příjmů. Otec má tak jiné zdroje příjmů a soud prvního stupně rezignoval na svoji povinnost je řádně zjistit. Ačkoli vzal za prokázaný nerozdělený zisk otcovy společnosti Imuno – Alergo s. r. o., v níž je jediným společníkem, za situace, kdy čistý zisk dosahuje řádu statisíce českých korun, uzavřel, že nerozdělené zisky nelze označit za otcův příjem, neboť otec si v letech 2014 – 2016 nevyplácel zisk. Takovéto posouzení soudu je extrémním vybočením ze zásady volného hodnocení důkazů a ignoruje zákonné kritérium při posuzování možností a schopností povinného rodiče. Poukázali na vyjádření matky ze dne 13. 10. 2017, v němž rozvedla čisté zisky ze společnosti Imuno – Alergo s. r. o., které měl otec možnost si vyplatit. Ke stavu finančních prostředků na účtech společnosti SHINJIN, s. r. o. poukázala matka rovněž v témže vyjádření na milionové hodnoty, které společnost vlastní. Poukázali i na nabytí dvou nebytových prostor do vlastnictví otce, respektive jím vlastněné společnosti SHINJIN, s. r. o., jakož i na otcovy aktivity, jimiž přesouvá peníze mezi těmito společnostmi. Z toho vyplývá, že otec v rozhodném období disponoval značnými finančními prostředky, z nichž mohl uvolnit peníze na nákup nemovitostí. Otcova společnost SHINJIN, s. r. o. tak měla v prosinci 2015 minimálně částku 60 000 € ve volných zdrojích, tedy i k případnému rozdělení zisku. K přelévání peněz doplnili, že se jedná o platbu nájemného společnosti Imuno – Alergo s. r. o. společnosti SHINJIN, s. r. o. ve výši 2 084 Kč, splácení kupní ceny za prodané pozemky a rozestavěný dům ze strany společnosti SHINJIN, s. r. o. k rukám otce ve výši 1 500 € měsíčně a jednorázovou platbu společnosti Imuno – Alergo s. r. o. k rukám otce ve výši 31 400 € za prodej rodinného domu č. p. 153 a parcely parcelní číslo 1230 v katastrálním území Banský Studenec. Za rozporuplné označili závěry soudu prvního stupně ohledně příjmu matky, které soud prvního stupně označil jako minimální, za situace, kdy otec se svým vzděláním a praxí a měsíčním výdělkem ve výši 700 € takto posuzován nebyl. K psychiatrické léčbě otce uvedli, že se léčí již od roku 2007, tedy i v době posledního rozhodování. Navíc otec i při své psychiatrické léčbě ve svém podnikání expanduje, neboť nakoupil nebytové prostory a praxi buduje v novém a luxusnějším podání. K přestěhování matky a dětí ze Slovenské do České republiky uvedli, že tomu otec nijak nebránil a s přestěhováním naopak souhlasil. Obě děti byly od rozvodu rodičů závislé výlučně na péči matky, otec své právo styku i v době žití matky s dětmi na Slovensku vykonával sporadicky a po přestěhování do České republiky takřka vůbec. Nebylo tak možno po matce dětí spravedlivě požadovat, aby konzultovala s otcem otázky ohledně nezletilých dětí, konkrétně při výběru školy nezletilé V.. Okolnost, že otci vznikla v průběhu dotčeného období vyživovací povinnost jak vůči nezletilému J., tak vůči jeho družce, nemohla vyloučit povinnost otce podílet se na zvýšených potřebách Š. a nezletilé V. 25. Podle následujícího sdělení matky a zletilého Š. je Š. přijat celkem na tři americké univerzity, v nichž na studium, představované školným, poplatky, ubytováním, stravou a ostatními výdaji, po odečtení stipendia potřebuje od 31 800 do 60 500 USD. Poukázala i na čtyři kupní smlouvy, jimiž otcova společnost SHINJIN, s.r.o. získala rozsáhlé prostory pro svoji profesi, ačkoli otci by nepochybně stačila pouze jedna ambulance. Uvedla, že tato společnost otce rekonstruuje dům, který v době manželství zakoupili. Společnost IMUNO-ALERGO s.r.o. nabyla dům v B. S.. Otec po rodičích zdědil čtyřpokojový byt, byť z něj musí „vyplatit“ bratra. 26. Při jednání odvolacího soudu zletilý Š. uvedl, že v pátek maturuje a chce studovat vysokou školu, plynule naváže na střední školu. Od loňského roku se připravuje na přijímací zkoušky na americké univerzity, zúčastnil se programu SATREP, který stál asi 10 000 Kč. Opakovaně skládal tři testy. O tom, na jakou z amerických univerzit nakonec nastoupí, rozhodne podle finančních prostředků. 27. Při jednání odvolacího soudu matka poukázala na to, že otec za 31 400 € prodal chalupu. K nerozděleným ziskům společnosti poukázala na to, že otec je jediným společníkem, při úvaze o jeho příjmu nelze vycházet pouze ze zisku, ale je nutno přihlédnout i k dalším okolnostem. Matka k synově přípravě na přijímací zkoušky na vysoké školy v Americe uvedla, že 10 000 Kč vydala za přípravu, syn skládal tři placené testy, dále skládal zkoušku z angličtiny, na kterou zakoupila knihy za 2 000 Kč. Následný test stál 180 až 190 USD. Důvodem, proč se syn snaží dostat na univerzity v Americe, je univerzitní vzdělání spojené se sportem na vysoké úrovni. Mohl by dostat i plné stipendium bez nutných doplatků. 28. Otec při jednání odvolacího soudu uvedl, že synovi nabídl jednorázovou částku, kterou syn odmítl. 29. Odvolací soud postupem dle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování doplnil. 30. Ze zprávy Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny SR ze dne 27. 9. 2017 vzal za prokázanou průměrnou měsíční mzdu lékaře specialisty (otcova specializace je imunologie a alergologie) v roce 2014 – 1 779 €, 2015 – 1 897 €, 2016 – 2 013 € a 1 čtvrtletí 2017 – 2 101 €. 31. Z potvrzení neuvedeného zaměstnavatele otce vzal za prokázaný jeho průměrný měsíční čistý příjem za období od října 2017 do března 2018 – 894,37 €. 32. Podle výpisu z katastru nemovitostí koupila v letech 2015 a 2016 společnost otce SHINJIN, s.r.o. nemovitosti v B., městské části D. a rozestavěný rodinný dům v M., obec M. Společnost IMUNO-ALERGO s.r.o. nabyla v roce 2010 rodinný dům v B. S. Otec osobně je vlastníkem bytu č. 20 v B., městské části K. V., S. 33. Odvolací soud k odvolání matky a zletilého Š. přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu postupem dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., v systému úplné apelace s ohledem na opatrovnický charakter řízení, a odvolání shledal částečně důvodné. 34. Odvolací soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že ke změně poměrů, jejímž důsledkem je změna právní úpravy (§ 923 odst. 1 o. z.) na straně zletilého Š. došlo již v září 2014 v souvislosti s jeho nástupem na střední školu. Tehdy absolvoval placený adaptační kurz, matka nakupovala učebnice a další pomůcky. Rovněž se zvýšily i jeho potřeby běžné, ale zejména ty v souvislosti se zájmovou činností, především sportem – vodním pólem a s tím spojenými zahraničními pobyty. Za situace, kdy se od jara roku 2017 připravuje na přijímací zkoušky na americké univerzity, kombinující vzdělání s vrcholovým sportem, zúčastňuje se nezbytných placených kurzů a skládá rovněž placené testy, došlo v důsledku toho počínaje květnem 2017 na jeho straně k dalšímu nárůstu potřeb. Odvolací soud zvažoval, zda po otci lze požadovat podílení se na této finančně náročné formě studia, s ohledem na otcovu celkovou majetkovou situaci dospěl ke kladnému závěru, protože jí odpovídá i možnost jeho dětí získat nadstandardní vzdělání. 35. Ke změně poměrů došlo i na straně nezletilé V., a to od 1. 9. 2015 v souvislosti s jejím nástupem na střední školu. V době minulého rozhodování byla šestiletá, nyní se její potřeby zvýšily v souvislosti jak s placenou formou studia, v němž je však zahrnuto i vybavení pro studium, tak i dalšími potřebami. Kromě běžných potřeb vzrostly i její potřeby zájmové, neboť se věnuje tanci a od března 2017 rovněž vodnímu pólu. Při úvaze, zda lze v případě V. uvažovat o podílu otce na soukromé formě studia dospěl odvolací soud rovněž ke kladnému závěru, protože byť tuto okolnost matka s otcem nekonzultovala, je participace otce na školném v jeho finančních možnostech. 36. Při úvaze o poměrech otce odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně nevycházel z příjmů, jichž otec dosahoval v době minulé úpravy v roce 2010. Otec je jediným společníkem společnosti SHINJIN, s.r.o., vlastnící rozsáhlý nemovitý majetek, zakoupený v roce 2016 (částečně z volných prostředků a částečně z úvěru) a stejně tak společnosti IMUNO-ALERGO s.r.o., která rovněž vlastní nemovitý majetek. Je třeba přihlédnout i k nevypláceným ziskům ve společnosti IMUNO-ALERGO s.r.o., neboť tento postup je pouze na vůli otce jako jediného společníka. Není smyslem opatrovnického řízení přinutit povinnou osobu k redukci podnikání. Za situace, kdy má vyživovací povinnosti jak k nezletilým, tak i zletilým dětem, které se připravují na své budoucí povolání, je však třeba zvolit rozumný kompromis mezi vypláceným ziskem a ziskem, vkládaným do podnikání. Otec v odvolacím řízení potvrdil vyplácený příjem ve výši do 900 €. Při výživném na Š. a V. ve výši 580 € spolu se zvýšením o 100 € na 680 €, další vyživovací povinnosti k synovi J. i a nutnosti dalších nezbytných výdajů, je zřejmé, že faktické příjmy otce jsou mnohem vyšší než stvrzené, o nichž navíc jako jediný společník zaměstnávající společnosti rozhoduje pouze sám. Pro snížení příjmu oproti roku 2010 z prokázané částky 2 150 € čistého měsíčně není dán žádný důvod, který by bylo možno zohlednit při úvahách o výši vyživovací povinnosti, s psychiatrickým onemocněním se otec léčil již v době minulé soudní úpravy. Odvolací soud proto na straně otce vycházel z příjmů, jichž by otec mohl při vyvážené formě rozdělení zisku společností dosahovat ve výši, pohybující se asi okolo 3 000 € měsíčně čistého. Odvolací soud v tomto smyslu odkazuje i na soudní praxi, reprezentovanou např. nálezem Ústavního soudu ze dne 10. 6. 2013, sp. zn. I. ÚS 4239/12, podle něhož „Ústavní soud ve své rozhodovací praxi konstantně uvádí - ve shodě s judikaturou obecných soudů - že zákon o rodině vyžaduje reflektovat i majetkové poměry povinného a potencionalitu jeho příjmů (jeho schopnosti a možnosti); to vše je nutno posoudit komplexně. Proto je při rozhodování o výživném vždy nutné zohlednit nejen fakticky dosahované příjmy povinného, ale i celkovou hodnotu jeho movitého a nemovitého majetku a jeho životní úroveň (srov. např. usnesení ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. II. ÚS 3624/11)“. Skutečnost, že otci v roce 2013 přibyla další vyživovací povinnost k synu J., nemá při otcových expandujících podnikatelských aktivitách a majetku společností, jím zcela vlastněných, na výši výživného pro Š. a V. žádný zásadní vliv stejně jako jeho bývalá částečná vyživovací povinnost k jeho matce. 37. Při hodnocení poměrů matky odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně, že pro práci na poloviční pracovní úvazek není dán žádný zákonný důvod, pracuje-li matka tímto způsobem, soud při úvaze o jejích příjmech vycházel z částek, jichž by dosahovala při běžném pracovním úvazku, odpovídajícím celostátním hrubým průměrům v její profesi (30 000 – 35 000 Kč). Navíc i životní úroveň matky stejně jako otce byla prokázána vysoká. 38. Těmto zjištěným, poměrům pak odpovídá zvýšení výživného pro Š. na částky 400 € od 1. 9. 2014 a 590 € od 1. 5. 2017. Protože druhé zvýšení výživného odpovídá studiu na zahraniční vysoké škole, kde Š. avizoval, že by mohl dosáhnout stipendia, odpovídajícího nákladům, bylo by dosažení stipendia v této výši důvodem změny poměrů na jeho straně dle § 923 odst. 1 o. z. Zjištěným poměrům odpovídá i výživné pro V., zvýšené na částku 320 € od doby jejího studia na střední škole. 39. Zpětným zvýšením výživného vznikl otci dluh, u Š. ve výši 4 370 € (20 měsíců po 70 € za období od září 2014 do dubna 2016, 12 měsíců po 20 € od května 2016 do dubna 2017 při zohlednění zvýšené platby o 50 € a 13 měsíců po 210 € rovněž při zohlednění zvýšené platby o 50 €). Zpětným zvýšením výživného vznikl otci dluh i u V. ve výši 1 060 € (8 měsíců po 70 € za období od září 2015 do dubna 2016, 25 měsíců po 20 € od května 2016 do května 2018 při zohlednění zvýšené platby o 50 €). S ohledem na výši částek odvolací soud umožnil otci jejich splacení do konce roku 2018, odchýlil se tak od zákonné lhůty třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), shodně se soudem prvního stupně upravil splatnost výživného pro Š. již k jeho rukám, u V. k rukám matky. 40. Postupem dle § 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. tak po doplnění dokazování změnil rozsudek soudu prvního stupně jak ve výroku o běžném, tak i o dlužném výživném. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s. 41. Odvolací soud zásadně souhlasí s posouzením pravomoci rozhodování soudů České republiky soudem prvního stupně, ta se však odvíjí nikoli od smlouvy, vyhlášené pod č. 209/1993 Sb., ale dle Nařízení Rady (ES) č. 4/2009, čl. 3, které má dle čl. 69 odst. 2 Nařízení před úmluvami přednost. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 30. května 2018 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu