ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a JUDr. Barbory Hněvkovské ve věci nezletilé: E. F. zastoupená Městskou částí Praha 3 jako kolizním opatrovníkem v sídle Úřadu městské části Praha 3 dcera rodičů: Mgr. M. F. bytem P., N., Slovenská republika zastoupená advokátkou JUDr. Hanou Šupákovou sídlem Nové sady 988/2, 602 00 Brno V. F. bytem P., P. 10 zastoupený advokátem JUDr. Athanassiosem Pantazopoulosem sídlem Slavíkova 19, 120 00 Praha 2 o návrhu otce na úpravu styku s nezletilou a návrhu matky na zvýšení výživného, k odvolání matky i otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 16. listopadu 2017, č. j. 10 P 20/2015-483, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I a II o úpravě styku otce s E. mění tak, že návrh otce na úpravu styku se zamítá. II. Ve výroku III se mění tak, že rozsudek soudu prvního stupně ze dne 24. 4. 2015, č. j. 10 P 20/2015-58 se mění tak, že vyživovací povinnost otce k nezletilé se od 1. 9. 2016 do 27. 6. 2018 zvyšuje na částku 15 000 Kč měsíčně a nedoplatek zvýšeného výživného ve výši 65 700 Kč je otec povinen zaplatit k rukám matky nejpozději do 31. 12. 2018. III. Ve výrocích IV a V se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem nejprve upravil styk otce s nezletilou (výrokem I o běžném styku a výrokem II o stycích prázdninových) včetně údaje o místech předání a převzetí, povinnosti matky o přípravě dcery na styk s otcem a uložení jí povinnosti školní družinu písemně informovat o oprávněních přebírat otce v přesně uvedených termínech ze školní družiny. Výrokem III rozhodl o zvýšení výživného otci počínaje dnem 1. 9. 2016 na částku 25 000 Kč, z toho 15 000 Kč k rukám matky a 10 000 Kč na přesně uvedený účet nezletilé. Nedoplatek výživného za dobu od 1. 9. 2016 do 30. 11. 2017 vyčíslil částkou 43 080 Kč k rukám matky a 150 000 Kč na účet nezletilé a rozhodl o jeho splatnosti. Výrokem IV matce nepřiznal osvobození od soudních poplatků, výrokem V každému z rodičů uložil povinnost zaplatit částku 8 875 Kč České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 do patnácti dnů od právní moci rozsudku a výrokem VI rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu. 2. Při svém rozhodování jednak vycházel z návrhu otce, který požadoval upravit styk s nezletilou jak v běžných týdnech, tak i o jarních, letních a vánočních prázdninách. Otec jej odůvodnil tím, že nezletilá byla rozsudkem ze dne 24. 4. 2015, č. j. 10 P 20/2015-58, na základě schválené dohody rodičů svěřena pro dobu před rozvodem i pro dobu po rozvodu manželství jejích rodičů do péče matky a otec se zavázal k hrazení výživného. V rámci řízení o rozvod postoupil matce v rámci darovací smlouvy původně společný byt a po jeho zapsání na matčino jméno začaly problémy se stykem otce s dcerou. Proto je třeba poměry upravit soudní cestou. Otec později doplnil, že mu od 14. 6. 2016 není umožňován plnohodnotný kontakt s nezletilou, musí se s ní stýkat v parcích či obchodních centrech. K péči matky uvedl, že ačkoliv školka jezdila na několikadenní výlety a později i týdenní, nezletilá se jich nezúčastnila, protože se „bála jít bez mámy“. Matka takové navázání cílevědomě vytváří a podporuje, což podle otce není vhodné pro vývoj dítěte. K jejich vzájemnému vztahu uvedl, že s nezletilou žil od narození ve společné domácnosti a mají rozvinutý pozitivní vztah. Onemocněním diabetem trpí od roku 2000 a nikdy se nedostal do šoku ani do stavu, kdy by nebyl schopen se o sebe postarat. Nezletilé hradí kroužky, slíbil jí zakoupit elektronické klávesy. Přenechal matce do užívání byt, v němž předtím rodina žila společně. Popřel, že by někdy pracoval pro společnost U. jako osoba samostatně výdělečně činná a zázemí uváděné matkou v sídle společnosti nemá. Byt v Bratislavě nepronajímá. Naopak matka vlastní byt v N. a ten pronajímá. 3. Matka se k návrhu otce na úpravu styku vyjádřila tak, že incident dne 14. 6. 2016 v souvislosti s předáním klíčů od bytu vyústil v asistenci policie. Styk otce s dcerou vždy probíhal po předchozí domluvě rodičů, jednou týdně jednu až tři hodiny, třikrát až šestkrát do měsíce, většinou v bytě matky. Takto šlo pružně reagovat na aktuální situaci, například odpolední kroužky nezletilé či její nemoc. K otcem navrhované úpravě styku matka uváděla, že na takový styk není nezletilá připravena, poukazovala na to, že otec bydlí v garsonce o jedné místnosti s nulovým zázemím pro dceru, podle sdělení otce tam nemá ani postel ani hračky. Navíc otec nikdy o delší styk s nezletilou bez přítomnosti matky neprojevil žádný zájem. Je diabetik, k chorobě přistupuje lehkovážně. 4. Soud prvního stupně dále rozhodoval k návrhu matky na zvýšení výživného v souvislosti s nástupem E. do první třídy základní školy dne 1. 9. 2016. Vznikly tak zvýšené výdaje. Otec pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná v oblasti informační technik jako konzultant, podle matky zejména pro společnost U. a. s., příjem činí 100 000 Kč až 120 000 Kč měsíčně. V daňových přiznáních uplatňuje náklady ve výši 60 %, skutečné jsou minimální i proto, že mu společnost U. ve svém sídle poskytuje zázemí. V Bratislavě vlastní byt o velikosti 3+1, který pronajímá za 600 € měsíčně. Ke svým poměrům uvedla, že je koordinátorka obchodního oddělení společnosti C. CZ s.r.o. s hrubým měsíčním příjmem 25 000 Kč měsíčně. Čistý příjem odpovídá tomu, že nezletilá je často nemocná. Výživné navrhovala zvýšit na 20 000 Kč měsíčně, z toho 14 000 Kč k jejím rukám a 6 000 na spořicí účet nezletilé. 5. Soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel z toho, že dne 24. 4. 2015 na základě schválené dohody rodičů byla E. svěřena do výchovy matky a otci uloženo platit výživné částkou 10 000 Kč měsíčně. Tehdy měli rodiče vyživovací povinnost pouze k E., která navštěvovala mateřskou školu a měla výdaje této okolnosti odpovídající. Byla často nemocná, což se projevovalo na matčině příjmu. Matka bydlela v bytě o velikosti 3+kk v P-3., S., hradila hypotéku 17 909 Kč měsíčně a dále poplatky za bydlení. Vlastnila byt ve Slovenské republice o velikosti 1+1, z něhož neměla žádný příjem. Průměrná čistá měsíční mzda matky v roce 2014 činila od září do prosince 2 736 Kč a 14 005 Kč, v roce 2015 do 31. 3. – 2 993 Kč a 15 896 Kč. Otec podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná v oboru ostatní poradenství, za rok 2014 dosáhl příjmu 1 040 222 Kč, výdaje uplatnil 60% paušálem, rozdíl v příjmech činil 416 089 Kč. Platí nájem z bytu, kde bydlí. 6. Zohlednil dále i to, že soud usnesením ze dne 8. 12. 2016, sp. zn. 11 Nc 14009/2016, předběžným opatřením uložil otci povinnost zdržet se vstupu do vzdálenosti 50 m od matky a jejího obydlí. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že se měl vůči matce dopouštět jednání, vykazujícího známky domácího násilí. K hádkám docházelo i před dcerou včetně obtěžování matky. Na nezletilé může situace do budoucna zanechat negativní stopy. Usnesením ze dne 6. 2. 2017 soud zamítl návrh matky na prodloužení tohoto předběžného opatření. 7. Pro kalamitní vztahy mezi rodiči soud upravil styk otce s dcerou usnesením ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 10 P 20/2015, počínaje dnem 4. 1. 2017 každou středu od 15:00 hodin do 16:00 hodin v zařízení Pro Dialog z. s. 8. Policie ČR OŘ III Služba kriminální policie a vyšetřování Praha 8 pod č. j. KRPA-278175-104/TČ-2016-001373-TNOV dne 19. 6. 2017 zahájila trestní stíhání otce pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí a přečin ohrožování výchovy dítěte. K odvolání otce státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3 toto usnesení ohledně přečinu ohrožování výchovy dítěte zrušila a policii uložila, aby ve věci znovu jednala a rozhodla. 9. Manželství rodičů bylo pravomocně rozvedeno dnem 1. 9. 2016. 10. Styk otce s dcerou byl dále upraven usnesením ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 10 P 20/2015. Podle tohoto rozhodnutí se s ní bude stýkat v době od 3. 7. 2017 každou středu od 14:00 hodin do 17:00 hodin tak, že nezletilou převezme od matky od zařízení Pro Dialog a tamtéž ji předá v 17:00 hodin. Soud tak vyhověl návrhu otce, který má zájem o rozšíření kontaktu s nezletilou. K odvolání matky bylo toto rozhodnutí změněno pouze v časových intervalech za téhož rozsahu. 11. Soud prvního stupně ve věci zadal znalecký posudek, který vypracovala znalkyně PhDr. Jindřiška Záhorská, Ph.D. Podle tohoto posudku je osobnost matky komponována v širší normě se zvýrazněnými rysy úzkostnosti, mírné nezralosti a pithiatickými. Intelektuálně se nachází v pásmu mírného nadprůměru až nadprůměru a je schopna se adaptovat na nové podmínky. Má zvýrazněné sklony k úzkostnému a fobickému zpracování situací, patrná subdepresivita. Přítomny jsou nezpracované vnitřní úzkosti, strachy a emotivita je méně stabilní. U otce se stejně jako u matky nevyskytují znaky svědčící pro psychické onemocnění. Jeho osobnost je komponována v širší normě, individualisticky se zvýrazněnými rysy neurotickými, perfekcionistickými. Intelektuálně je v pásmu nadprůměru. Objevují se problémy v navazování hlubších interpersonálních vztahů, je egoistický. Sociálně spíše neobratný a méně citlivý. Nezletilá zaujímá k matce velmi pozitivní hluboký vztah se znaky fixace, vztah je těsný, symbiotický. V přítomnosti matky má sklony k infantilitě a regresnímu chování. Ve vztahu k matce bez projevů nejistoty či úzkosti. K otci vztah ambivalentní, ve verbální rovině má tendenci jej odmítat, lze předpokládat, že s ohledem na úzký vztah nezletilé k matce bude kopírovat její chování. Spontánně a autenticky verbalizuje konflikty mezi rodiči, sdělila, že v některých situacích má z otce strach. V méně průhledných projektivních testech nejsou v hlubších strukturách přítomny znaky úzkosti či strachu ve vztahu k otcovské autoritě. Byla pravděpodobně přítomna konfliktu mezi rodiči. V přímém kontaktu s otcem za nepřítomnosti matky je ve vztahu k otci spontánní bez projevů nejistoty, úzkosti či strachu, a proto se nejeví vhodné zamezování styku nezletilé s otcem. V kontaktu s ním bez přítomnosti matky je spontánní a veselá. Znalkyně proto doporučila postupné rozšiřování styků otce s nezletilou. Ta je v péči soukromé kliniky L., nejprve od září 2014 pro opožděný vývoj řeči a později jí byla poskytována podpůrná terapie pro zvládání rodinné situace. 12. Aktuálně E. od 1. 9. 2016 navštěvuje první třídu základní školy a má bohatou mimoškolní činnost. Matka stále pracuje u společnosti C. CZ s.r.o. Její průměrná čistá měsíční mzda činila v roce 2016 - 7 437 Kč, od září do srpna 2017 - 20 505 Kč a k tomu jí byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění 17 954 Kč. Na základě darovací smlouvy uzavřené s otcem je vlastníkem bytu v P-3, S. 27. Dále vlastní byt na adrese N., P., který od 1. 9. 2016 pronajímá R. Č. za 350 € měsíčně. Otec trpí diabetem prvního typu, i on stále pracuje jako fyzická osoba s předmětem podnikání ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení, v roce 2016 dosáhl příjmu ve výši 894 225 Kč, po odečtení 60% výdajového paušálu mu byla vyměřena daň 53 670 Kč. Na základě smíru účastníků, uzavřeného dne 22. 3. 2017 u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 8 C 223/2016, se otec zavázal zaplatit matce částku 30 000 Kč a matka se zavázala zřídit pro nezletilou spořicí účet a vložit na něj 5 000 Kč. 13. Soud prvního stupně otci v rámci rozhodování o návrhu matky na zvýšení výživného uložil předložení veškerých listin a podkladů pro zhodnocení jeho majetkových poměrů. Otec toto neučinil a navrhl postup dle § 916 občanského zákoníku. Stvrdil, že je vlastníkem bytu ve Slovenské republice, matka doložila kopii nájemní smlouvy k tomuto bytu, podle níž otec pronajímá byt v B. o velikosti 3+1 J. K. za 600 € měsíčně. 14. Rodiče učinili nesporné, že otec kromě běžného výživného od 1. 9. 2016 uhradil dne 8. 9. 2016 za výtvarnou Základní uměleckou školu 1 200 Kč, klavír 200 Kč, street dance 720 Kč, od 6. 10. 2016 za klavír 2 000 Kč a nadále hradí měsíčně tuto částku včetně listopadu 2017. 15. Opatrovník navrhoval určení výživného částkou 15 000 Kč měsíčně, část výživného, konkrétně 2 000 Kč by mělo představovat úspory nezletilé do budoucna. Navrhoval, aby styk byl upraven běžným způsobem se zvykacím režimem. 16. Soud prvního stupně při úpravě styku otce s dcerou zohlednil, že v době soužití rodičů byla nezletilá přítomna nevhodnému chování otce k matce, na druhou stranu u ní nebyly zjištěny žádné důvody, proč by se ona sama s otcem nemohla stýkat, neboť v přímém kontaktu s otcem bez přítomnosti matky se projevuje jistě, bez úzkosti či strachu, dokáže se v případě potřeby proti němu i vymezit. Je v jejím zájmu, aby po původních kontaktech v bezpečném prostředí v prostorách Pro Dialog z. s. se s ním stýkala normálně. Proto zvolil postupně rozšiřující se styk. Pro omezení kontaktu otce s nezletilou neshledal důvod, takovým důvodem není ani zdravotní stav otce. 17. V otázce výživného vycházel z toho, že změna poměrů ve smyslu § 923 odst. 1 občanského zákoníku nastala v souvislosti s nástupem E. do první třídy od 1. 9. 2016, kdy vznikly výdaje nejen v souvislosti s nástupem do první třídy základní školy, ale i s ohledem na bohatou skladbu placených kroužků. Matka svoji vyživovací povinnost k nezletilé s ohledem na její věk již výlučně neplní svojí osobní péčí. Na straně otce vycházel z toho, že za situace, kdy uplatňuje nikoliv výdaje skutečné, ale paušální částkou, zbývá otci měsíčně částka okolo 150 000 Kč. Této částce za použití § 913 odst. 1, § 915 odst. 1 občanského zákoníku odpovídá výživné ve výši 25 000 Kč měsíčně. Rozhodl, že z této částky bude otec platit 15 000 Kč měsíčně matce na výživu nezletilé v přesně určeném termínu a částku 10 000 Kč měsíčně na účet nezletilé. Při určení nedoplatku výživného za dobu od 1. 9. 2016 do 30. 11. 2017 zohlednil nesporné úhrady otce ve výši 31 920 Kč. Při celkovém dluhu otce ve výši 75 000 Kč tak zbývá doplatit 43 080 Kč. Protože otec na účet nezletilé nepřispíval, činí nedoplatek 150 000 Kč. 18. O návrhu matky na osvobození od soudních poplatků soud prvního stupně rozhodl zamítavě, protože matka nesplňuje podmínky dle § 138 odst. 1 občanského soudního řádu. Je zaměstnána s příjmem v průměrné čisté měsíční výši spolu s dávkami nemocenského pojištění 21 000 Kč, vlastní dva byty, výjimečné podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků tak nesplňuje. Z toho důvodu také uložil každému z rodičů povinnost zaplatit jednu polovinu znalečného ve výši 8 875 Kč. O nákladech řízení rozhodl podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. 19. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včasné odvolání matka, proti všem jeho výrokům. K úpravě styku uvedla, že v průběhu soužití rodičů prožila nezletilá situace, kdy docházelo k neadekvátním projevům otce, toto jeho jednání je předmětem trestního stíhání pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí. Poukázala na znalecké zkoumání PhDr. Jindřišky Záhorské, Ph.D. Navíc ke styku docházelo pouze prostřednictvím asistovaného zařízení Pro Dialog z. s. Podle ošetřující psycholožky Mgr. Olgy Kopalové se daří psychický stav nezletilé postupně zlepšovat. Nyní si však před stykem stěžuje na bolesti břicha, zvracení, nespavost a noční můry. Ona nechce stykům otce s dcerou zamezovat. Navrhovala, aby styk probíhal postupně rozšiřujícím způsobem. Realizace prázdninového styku by měla být provedena teprve po adaptaci nezletilé na běžné styky. K výživnému uvedla, že příjmy otce jsou vyšší, protože uplatňuje náklady formou daňového paušálu, nemá v pronájmu žádnou kancelář, práci vykonává přímo u zákazníka, v podnikání nemá zahrnut automobil, nikoho nezaměstnává, potřebuje pouze počítač. Otcovy příjmy činí minimálně 156 000 Kč měsíčně před zdaněním. Vyjádřila pochyby, že by otec soudu předložil veškeré příjmy. Má i příjmy z pronájmu bytu ve Slovenské republice, které zatajuje. V rámci své rodiny poskytuje služby i ve Slovenské republice. Navrhovala, aby si soud vyžádal bankovní výpisy. Toto matka navrhovala již soudu prvního stupně, ten tak neučinil, nebyly tak zjištěny skutečné příjmy. Navíc otec vlastní byt ve Slovenské republice v B. o velikosti 3+1, který pronajímá, druhý byt o velikosti 3+kk v Praze si pořídil za trvání řízení bez nutnosti úvěru. Výživné proto navrhovala ve výši 40 000 Kč měsíčně, z toho částka 20 000 Kč by měla být určena k jejím rukám a 20 000 Kč na účet nezletilé. 20. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání i otec, pouze proti výroku o výživném. Částku 25 000 Kč měsíčně dle soudu prvního stupně považoval za neadekvátní, zdůraznil, že nezletilá nemá žádné speciální potřeby (zdravotní pomůcky, léky, brýle, obuv apod.). Navíc pravidelně hradí nad rámec běžného výživného 2 000 Kč měsíčně za situace, kdy nezletilá mu sdělila, že již na klavír nechodí. Zdůraznil i to, že daroval matce svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti. Poukázal i na to, že se dlouhodobě léčí s diabetem, toto onemocnění s sebou nese zvýšené náklady jak na léky, tak i na potraviny v rámci přísné diety. K výši výživného uvedl, že soud jej vyzval k předložení listin, načež on reagoval tím, že souhlasí s postupem dle § 916 občanského zákoníku. Soud prvního stupně však své procesní postupy změnil, aniž jej o tom informoval. Poukázal na to, že i matka vlastní byt ve Slovenské republice v N., pronajímá jej od 1. 9. 2016 za 350 € měsíčně. Podle otce matka vymýšlí stále nové způsoby, jak od otce získat další finanční prostředky. Navrhoval proto zrušení (změnu) výroku o výživném a stanovení výživného dle návrhu opatrovníka. 21. K odvolání matky se vyjádřil otec, pouze k úpravě styku s poukazem na kladné zprávy organizace Pro Dialog z. s. 22. K podanému odvolání obou rodičů se vyjádřil i kolizní opatrovník, ke stykům otce s dcerou uvedl, že je v zájmu nezletilé, aby probíhaly dle znaleckých posudků a byly postupně rozšiřovány. K rozhodnutí o výživném uvedl, že odpovídá zájmům dítěte. 23. Otec na jednání odvolacího soudu uvedl nové skutečnosti, které ve věci nastaly. Jednak soud prvního stupně zamítl návrh matky, jímž se domáhala zrušení rozhodnutí o úpravě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí o styku otce s dcerou. Poukázal i na to, že podal návrh na předání nezletilé do své prozatímní péče s ohledem na to, že psychické problémy nezletilé a nátlak matky jsou neúnosné. Dne 13. 6. 2018 byla přivedena matkou na asistované předání nepřipravena a v neobvyklém rozpoložení, jak je zachyceno ve zprávě společnosti Pro Dialog. Soud prvního stupně jeho návrhu vyhověl a usnesením ze dne 25. 6. 2018, sp. zn. 10 P 20/2015, rozhodl o povinnosti matky předat nezletilou E. do jeho prozatímní péče a tuto péči snášet. Matka rozhodnutí nerespektovala a dítě nepředala. Dne 23. 7. 2018 se otec dostavil za asistence centra Area fausta do bydliště matky, kde zjistil, že dle informací na zvonku tam nebydlí, bylo tam uvedeno jiné jméno a na zvonění nikdo nereagoval. Poukázal na to, že návrhu matky na předběžné opatření, jímž požadovala změnu jejího obvyklého bydliště na Slovensko nebylo vyhověno, neboť soud tento návrh odmítl usnesením ze dne 24. 7. 2018. Matka tak zmařila rozhodnutí soudu, nezletilou úmyslně nepředala otci, protiprávně ji přemístila na Slovensko. Otec podal podnět k ÚMPOD Brno k zahájení návratového řízení do České republiky, které je vedeno pod sp. zn. UMPOD- UMČ0533/18. 24. Odvolací soud doplnil dokazování (§ 213 odst. 4 o. s. ř.) a ze sdělení Základní školy sv. M. v N. zjistil, že nezletilá nastoupila do této školy. 25. Odvolací soud poté přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu dle odvolání rodičů, postupem dle § 212, § 212a o. s. ř., s ohledem na opatrovnický charakter řízení v systému úplné apelace, a dospěl k závěru, že odvolání matky důvodné není, odvolání otce pouze částečně. 26. Za situace, kdy na základě usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. 6. 2018, sp. zn. 10 P 20/2015, byla nezletilá E. svěřena do prozatímní péče otce a toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2018, č. j. 39Co 289/2018-74, dospěl odvolací soud k závěru, že nejsou splněny podmínky pro úpravu styku otce s dcerou. Protože o stycích nelze rozhodnout za dobu minulou, a otec v odvolacím řízení návrh na úpravu styku s nezletilou nevzal zpět, odvolací soud pro změnu zásadních skutkových okolností postupem dle § 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II o úpravě styku otce s E. změnil a návrh zamítl. 27. Pokud se týká rozhodnutí o výživném, odvolací soud nesdílí závěr soudu prvního stupně, podle něhož by měl otec kromě daňového přiznání připojovat podklady, z nichž při jeho vyhotovování vycházel. Matka soudu prvního stupně nedoložila žádné indicie, z nichž by bylo možno dovodit důvodnost jejího tvrzení, že údaje uvedené v daňovém přiznání nevycházejí z kompletních příjmů otce a jeho výdajů. Pro soudem prvního stupně nejprve avizovaný postup dle § 916 občanského zákoníku tak nebyl dán od počátku řízení žádný důvod. 28. Odvolací soud, vycházeje z prokázaných příjmů jak otce, tak matky, přičemž na straně otce zohlednil i to, že jeho výdaje nevycházejí ze skutečných a daní daňovým paušálem ve výši 60 %, dospěl k závěru, že těmto poměrům odpovídá výživné ve výši 15 000 Kč měsíčně dle návrhu opatrovníka, od 1. 9. 2016, tj. od nástupu nezletilé do první třídy základní školy (§ 923 odst. 1 občanského zákoníku). Při úvaze o výši výživného zohlednil i to, že matka z důvodu věku nezletilé již vyvažuje svůj díl vyživovací povinnosti výkonem osobní péče pouze částečně, jak správně učinil i soud prvního stupně. Na straně otce akcentoval okolnost, že otec dobrovolně souhlasil s úhradami nad rámec výživného, konkrétně úhradou mimoškolní činnosti nezletilé, a to i za situace, kdy mu matka neumožňovala pravidelný kontakt s dcerou. Protože nezletilá je ode dne 27. 6. 2018 na základě pravomocného a vykonatelného usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. 6. 2018 prozatímně v péči otce, odvolací soud povinnost otce hradit matce výživné omezil dobou do tohoto data. V řízení bylo prokázáno, že otec kromě soudem prvního stupně určené částky 10 000 Kč měsíčně pravidelně hradil ještě 2 000 Kč, vznikl otci za období od 1. 9. 2016 do 27. 6. 2018 nedoplatek na zvýšeném výživném ve výši 65 700 Kč (za 4 měsíce roku 2016 – 12 000 Kč, za rok 2017 – 36 000 Kč, za 5 měsíců roku 2018 – 15 000 Kč a za část června 2018 – 2 700 Kč). Tuto částku uložil otci povinnost zaplatit k rukám matky s ohledem na prokázané okolnosti nejpozději do 31. 12. 2018. Doplnil i to, že jde o změnu původního rozhodování a tak změnu rozsudku soudu prvního stupně ze dne 24. 4. 2015, č. j. 10 P 20/2015-58, protože soud prvního stupně tento údaj opomněl uvést ve výroku rozsudku. 29. Odvolací soud se ztotožňuje s rozhodnutím soudu prvního stupně o nepřiznání matkou požadovaného osvobození od soudních poplatků, protože na její straně nebyly splněny podmínky § 138 o. s. ř. Z toho důvodu rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jak ve výroku IV o zamítavém rozhodnutí o návrhu matky na přiznání osvobození od soudních poplatků, tak i ve výroku V z toho vycházejícím o povinnosti každého z rodičů zaplatit jednu polovinu vyplaceného znalečného. 30. Výrokem IV rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů postupem dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. 31. Pouze pro úplnost odvolací soud uvádí, že s ohledem na státní příslušnost obou rodičů ve Slovenské republice jde o věc s cizím prvkem. Pravomoc soudů České republiky k projednání a rozhodnutí věci vyplývá z čl. VIII Nařízení Rady (ES č. 2201/2003) a okolnosti, že obvyklé bydliště nezletilé bylo v době zahájení řízení na území České republiky. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 26. září 2018 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu