č. j. 6 A 134/2016‑ 26-   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. ve věci   žalobce:  xxx proti žalovanému:  Magistrát hlavního města Prahy, IČO 00064581,   se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00  Praha 1,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2016, č.j. MHMP 839894/2016, sp. zn. S-MHMP 834333/2016,     takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění   [1]        Žalobce svou žalobou napadl shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a bylo potvrzeno usnesení příspěvkové organizace Malostranské gymnázium ze dne 28. 4. 2016, č.j. G/josod/996/2016. Tímto usnesením bylo zastaveno přijímací řízení o přijetí ke vzdělání ve střední škole uchazeče xxxx podle ust. § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“), a to z důvodu zpětvzetí přihlášky ke vzdělávání.   [2]        Žalobce v žalobě uvedl, že nesouhlasil s tím, aby se jeho syn zúčastnil přijímacích zkoušek na osmileté gymnázium (Malostranské gymnázium). Na přihlášce syna se tedy nenacházel podpis žalobce, ale ani matky xxxxx, neboť tato vytvořila přihlášku okopírováním přihlášky jiné, kde se podpisy obou rodičů nacházely, přihláška byla tedy nicotným úkonem. Malostranské gymnázium i odvolací orgán pak odůvodnily své rozhodnutí neshodou rodičů. Žalobce navrhl zrušení rozhodnutí pro nezákonnost a jeho opětovné projednání správním orgánem s tím, že rozhodnutí o nepřijetí či zastavení řízení se musí opírat o nicotnost podané přihlášky a skutečnost, že přihláška je falzum, které není podepsáno žádným z rodičů.   [3]        Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval, aby ji soud zamítl jako nedůvodnou. Soudem nelze vyslovit nicotnost úkonu ředitele školy spočívajícího v přijetí přihlášky ke studiu, neboť se nejedná o rozhodnutí správního orgánu. xxxxx byl na základě přihlášky podané jeho matkou jakožto zákonnou zástupkyní pozván k přijímací zkoušce, které se však ze zdravotních důvodů nezúčastnil. Následně doručil žalobce Malostranskému gymnáziu písemnost, v níž mimo jiné uvedl, že nelze přihlédnout k přihlášce podané pouze jedním rodičem. Následně doručila matka xxxxxx řediteli školy zpětvzetí přihlášky (žádosti) ke studiu ve střední škole, na základě čehož střední škola správní řízení ve věci přihlášky xxxxxke vzdělání – studiu ve střední škole, zastavila.   [4]        Dále žalovaný uvedl, že podat přihlášku za nezletilého uchazeče je oprávněn i jen jeden zákonný zástupce. I kdyby přihláška nebyla podepsána ani jedním z rodičů, nebyly splněny podmínky pro případné odložení věci, neboť se jednalo o žádost, kterou činila matka jakožto zákonná zástupkyně nezletilého, nejednalo se tedy o anonymní podání. Správní řízení bylo bez ohledu na vady přihlášky zahájeno již dnem doručení přihlášky příslušnému správnímu orgánu. Řízení o žádosti pak bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí této žádosti. Žalovaný tedy navrhl zamítnutí žaloby.   [5]        V odůvodnění napadeného rozhodnutí je mimo jiné uvedeno, že nezletilý uchazeč se ze zdravotních důvodů nezúčastnil přijímacích zkoušek. Následně vyjádřil žalobce svůj nesouhlas s podáním přihlášky s tím, že tento jeho nesouhlas byl matce znám. Poté bylo střední škole zasláno zpětvzetí přihlášky, a tak ředitel školy správní řízení zastavil. Přihlášku ke vzdělání na střední škole podává zákonný uchazeč nezletilého uchazeče (může ji podat tedy pouze jeden ze zákonných zástupců) řediteli příslušné školy na tiskopisu předepsaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy do 15. března. V daném případě byly všechny podmínky splněny. Odvolací správní orgán se nezabýval otázkou, zda je přihláška falzifikátem (fotokopií), neboť zákonné podmínky pro její podání byly splněny. V daném případě se ani nemůže jednat o nicotnost přihlášky, neboť podmínky nicotnosti dle správního řádu nejsou splněny.   [6]        Z obsahu správního spisu pak je dále patrné, že přihlášku ke vzdělávání – studiu na střední škole podával xxxxx, jsou zde uvedeni oba jeho zákonní zástupci. Z této přihlášky nelze rozpoznat, zda podpisy těchto osob jsou jejich vlastnoručními podpisy či nikoliv. Dále je ve spise založeno zpětvzetí přihlášky ke vzdělávání ze dne 25. 4. 2016, které učinila matka xxxxx   [7]        Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.   [8]        Podle ust. § 37 odst. 2 správního řádu: „Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.“.   [9]        Podle ust. § 45 odst. 1, 2 správního řádu: „(1) Žádost musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky. (2) Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64).“.   [10]      Podle ust. § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu: „Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže … (a) žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí,…“.   [11]      Podle ust. § 60 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění účinném v rozhodné době (dále také jen „školský zákon“): „Přihlášky ke vzdělávání na střední škole pro první kolo přijímacího řízení podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče řediteli příslušné střední školy, a to na tiskopisu předepsaném ministerstvem a v termínu stanoveném v § 60b. U uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech podat přihlášku ředitel příslušného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. O této skutečnosti musí ředitel školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy neodkladně informovat zákonného zástupce tohoto žáka.“.   [12]      Při posouzení žalobní námitky v této věci je nutné nejprve zdůraznit, že příslušné správní řízení v daném případě bylo zahájeno doručením příslušné žádosti - přihlášky (ust. § 44 odst. 1 správního řádu). Tuto žádost (v konkrétním správním řízení školským zákonem nazvanou přihlášku) je oprávněn podat podle ust. § 60 odst. 5 školského zákona zákonný zástupce nezletilého uchazeče, a to na příslušném předepsaném tiskopise.   [13]      V této věci žalobce v žalobě (i v podaném odvolání) tvrdil, že příslušnou přihlášku nepodával. Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že tuto přihlášku podávala druhá zákonná zástupkyně nezletilého, a ta poté následně tuto přihlášku (žádost) vzala svým podáním zpět. Příslušnému správnímu úřadu tak za tohoto stavu nezbylo, než příslušné správní řízení zastavit podle ust. § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu. Vzhledem ke skutečnosti, že příslušnou přihlášku může podat i jen jeden ze zákonných zástupců nezletilého (srov. ust. § 60 odst. 5 školského zákona), správní úřady tak nijak nepochybily, pokud vycházely z toho, že takovou přihlášku podala matka nezletilého, a ta ji poté mohla vzít zpět, čímž muselo dojít k zastavení příslušného správního řízení. Z tohoto skutkového stavu vycházel zjevně i správní úřad prvého stupně, když v odůvodnění svého rozhodnutí konstatuje, že žalobce vyjádřil svůj nesouhlas s podanou přihláškou. V tomto správním řízení a rozhodnutí tak potom není místa k tomu, aby probíhaly nějaké jiné právní úkony týkající se příslušné přihlášky, neboť podle obsahu spisu a vyjádření účastníků učinila matka nezletilého, která k tomu byla oprávněna (ust. § 60 odst. 5 školského zákona), a tuto přihlášku posléze vzala zpět, čímž muselo dojít k zastavení příslušného správního řízení (ust. § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu). Postup pro odstraňování vad příšluné žádosti podle správního řádu tak za této procesní situace nebyl namístě, neboť správní řízení by stejně muselo být zastaveno.   [14]      Pokud žalobce uvádí, že na přihlášce není jeho vlastnoruční podpis, pak za tohoto procesního stavu tuto situaci prostředky správního řízení (a potažmo školského zákona) řešit nelze, neboť přihláška může být podána i jen jedním ze zákonných zástupců, což se v daném případě stalo, který následně tuto přihlášku vzal zpět, což nemohlo vyústit v jiné správní rozhodnutí, než zastavení řízení z důvodu zpětvzetí. Žalobce tak nebyl jiným účastníkem správního řízení, který by musel s takovým zpětvzetím vyslovit souhlas (ust. § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu). Nesouhlas žalobce s podáním přihlášky tak nelze v tomto případě řešit v řízení o zastavení řízení, ale případě v příslušném opatrovnickém řízení u soudu podle občanského zákoníku (ust. § 865 a násl. občanského zákoníku).   [15]      Nelze tak přisvědčit žalobní námitce, že by měla na toto rozhodování mít vliv skutečnost, zda žalobce příslušnou přihlášku podepsal či nepodepsal. Toto zjištění je pro rozhodovací důvod bez významu – matka nezletilého byla oprávněná takovou přihlášku podat, a rovněž byla oprávněná ji vzít zpět, proto došlo k zastavení správního řízení. Námitky, které žalobce směřoval do příslušné přihlášky tak v tomto správním řízení na výsledku nemohou nic změnit, jak bylo shora konkrétně uvedeno.   [16]      V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).   [17]      Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).   [18]      Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 10. dubna 2018     JUDr. Ladislav Hejtmánek v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje Z. L.