č. j. 6 Ad 24/2017‑ 92   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci   žalobců: xxxxxx všichni zastoupeni: Mgr. Andrej Gundel, advokát, se sídlem Anenská 58/26, Brno, proti žalovanému:  Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, se sídlem Sokolská 1498/15, Praha 2, zastoupený: Mgr. Josefem Hlavičkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15,   za účasti osoby zúčastněné na řízení: Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, se sídlem v Praze 1, Dlážděná 1003/7,   o  žalobě  proti  rozhodnutím  předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 16.8.2017, č.j. 921/2017 a ze dne 17.8.2017, č.j. 925/2017,   takto:   I. Žaloba proti rozhodnutí předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 16. 8. 2017, č.j. 921/2017, se zamítá. II. Rozhodnutí předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 17. 8. 2017, č.j. 925/2017, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobcům částku 51 546,60 Kč do jednoho (1) měsíce od právní moci rozsudku do rukou Mgr. Andreje Gundela, advokáta. IV. Zúčastněná osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   [1]        Žalobci napadli dvě rozhodnutí žalovaného – výrokem obou rozhodnutí byla zrušena rozhodnutí žalovaného ve zkráceném přezkumném řízení podle ust. 97 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „správní řád“). Prvým zrušeným rozhodnutím ze dne 24. 5. 2017, čj. 741/2017, bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2017, čj. 7/EU/2017, druhým rozhodnutím ze dne 11. 5. 2017, čj. 7/EU/2017, je rozhodnutí, kterým byla prodloužena platnost registrace žalobců jako hostujících inženýrů podle ust. § 6 odst. 7 směrnice žalovaného pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené.   [2]        Žalobci napadli rozhodnutí v celém rozsahu a domáhali se jeho zrušení. V žalobě uplatnili tyto žalobní body. Podle názoru žalobců nelze v daném případě využít přezkumného řízení, neboť nebyly splněny zákonné podmínky podle ust. § 94 odst. 2 správního řádu. Žalobci mají jako hostující inženýři právo vykonávat činnosti, ke kterým je nutná autorizace. Přímým důsledkem zrušeného rozhodnutí bylo faktické udělení souhlasu k prokázání technické kvalifikace v zadávacím řízení, neboť na základě zrušeného rozhodnutí zaměstnanec žalobce jednal a byl jako hostující inženýr využit pro splnění kvalifikačních předpokladů v nabídce k vítězným zakázkám. Rozhodnutí, které žalovaný zrušil, se tak týká souhlasu k určité formě právního jednání, jímž je výkon autorizovaných činností, a nemůže tak být předmětem přezkumného řízení. Žalobci v dobré víře věřili, že jim byl prodloužen statut hostujícího inženýra, a proto dál činili úkony v jiném zadávacím řízení, jako kdyby splňovali kvalifikační podmínky. Dobrá víra byla podpořena tím, že žalovaný vydal v roce 2016 osvědčení pro hostující osobu. Dále uvádějí, že zrušení správní rozhodnutí bylo po formální a obsahové stránce zcela správné, když nesouhlasí se závěrem žalovaného, že důvodem pro zrušení rozhodnutí je absence odůvodnění, když odůvodnění rozhodnutí není třeba, pokud správní orgán prvního stupně vyhoví všem účastníkům v plném rozsahu podle ust. § 68 odst. 4 správního řádu.   [3]        Žalobci dále spatřují nezákonnost rozhodnutí čj. 921/2017 v tom, že bylo nezákonně použito přezkumné řízení, přičemž poukázali na řízení u zdejšího soudu vedené pod sp. zn. 8 Ad 14/2017, kde je namítána nicotnost rozhodnutí žalovaného č. 741/2017, kdy v tomto řízení uvádějí důvody pro tuto nicotnost, proto bylo namístě jej prohlásit za nicotné, a nikoliv jej rušit.   [4]        Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. K přezkumnému řízení a zákonných podmínek pro jeho provedení odkázal na to, že správním řádem zmiňovaný souhlas k právnímu jednání je pojímán zejména jako souhlas k občanskoprávnímu, obchodněprávnímu nebo pracovněprávnímu úkonu; takové rozhodnutí pak přímo účastníka opravňuje k činění navazujících právních úkonů. Takovou povahu zrušené rozhodnutí nemá (rozhodnutí o prodloužení, které fakticky prodlužuje zápis v seznamu registrovaných osob). Výklad, který provádějí žalobci, považuje za extenzívní, který by znemožňoval provedení jakéhokoliv přezkumného řízení. K dalšímu žalobnímu bodu uvedl, že ust. § 68 odst. 4 správního řádu má své limity, a poukazuje na povahu příslušného rozhodnutí, kdy jím je nutné hodnotit naplnění podmínky příležitostnosti a dočasnosti, což je nutné odůvodnit.   [5]        V řízení se domáhá svých práv zúčastněná osoba, která ve svém podání se tohoto postavení domáhala. Soud jí toto postavení přiznal, o čemž se nevydává žádné procesní rozhodnutí a doručuje jí vydaný rozsudek. Věcně se zúčastněná osoba nevyjádřila.   [6]        Žalobci k vyjádření žalovaného podali repliku, v níž setrvali na svých procesních návrzích a nesouhlasili s právním názorem žalovaného.   [7]        Z obsahu předloženého správního spisu plynou tyto pro posouzení důvodnosti podané žaloby podstatné skutečnosti.   [8]        Rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 8. 2017, čj. 921/2017, bylo podle ust. § 97 odst. 3 správního řádu zrušeno rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 24. 5. 2017, čj. 741/2017, s účinkem od právní moci tohoto rozhodnutí (prvé napadené rozhodnutí). V odůvodnění je mj. uvedeno, že po prostudování žaloby vedené zdejším soudem pod sp. zn. 8 Ad 14/2017 (kdy je napadeno tímto správním aktem v přezkumném řízení zrušené rozhodnutí) získal žalovaný důvodné pochybnosti, zda toto rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Zrušené rozhodnutí neobsahuje žádné odůvodnění ani poučení o možnostech obrany proti takovému rozhodnutí, je odkázáno na nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. Pl. ÚS 1/03, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2014, čj. 9 As 82/2014-49. Žalovaný dospěl k závěru, že v případě rušeného rozhodnutí došlo k porušení právních předpisů, vymezujících náležitosti rozhodnutí, resp. jeho odůvodnění.   [9]        Dopisem žalovaného ze dne 24. 5. 2017, čj. 741/2017, bylo zrušeno rozhodnutí komise žalovaného ze dne 11. 5. 2017 ohledně prodloužení registrace žalobců.   [10]      V podstatě totéž odůvodnění je obsahem i druhého napadeného rozhodnutí, kterým dne 17. 8. 2017 pod čj. 925/2017, žalovaný zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2017 s účinkem od právní moci rozhodnutí.   [11]      Rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 5. 2017, čj. 7/EU/2017, byla žalobcům prodloužena platnost registrace některým osobám do 9. 5. 2018, ostatním do 12. 7. 2018, a to podle § 6 odst. 7 směrnice pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující.   [12]      Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.   [13]      Podle ust. § 94 odst. 2 správního řádu: „Přezkumné řízení není přípustné, jestliže byl rozhodnutím účastníkovi udělen souhlas k právnímu jednání nebo povolen vklad práva k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí nebo jestliže bylo rozhodnuto ve věci osobního stavu a žadatel nabyl práv v dobré víře. V přezkumném řízení nelze přezkoumávat ani rozhodnutí vydaná podle § 97. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu podle § 90 odst. 1 písm. b) nelze přezkoumávat, jestliže již bylo při novém projednávání věci vydáno nové rozhodnutí.“.   [14]      Před samotným věcným posouzením žalobních námitek je nutné nejprve zrekapitulovat mimořádně nepřehlednou procesní situaci, která v této věci nastala, a která byla způsobena chaotickým postupem žalovaného.   [15]      Žalobcům byla prodloužena správním rozhodnutím příslušná registrace. Toto rozhodnutí bylo následně dopisem žalovaného zrušeno, proti čemuž žalobci podali správní žalobu vycházeje z toho, že tento dopis je správním aktem v materiálním slova smyslu. Než soud rozhodl, žalovaný tento dopis následně zrušil rozhodnutím vydaným v přezkumném řízení podle správního řádu, a dalším takovým rozhodnutím druhého dne znovu zrušil rozhodnutí o prodloužení registrace. Došlo zde tak k několikanásobnému rušení vydaných rozhodnutí (ať již tak byla nazvána, nebo nikoliv), výsledný právní stav je v době podání této správní žaloby takový, že rozhodnutí o prodloužení registrace žalobcům bylo zrušeno.   [16]      Soud nemůže neupozornit na to, že se jedná o dosti netypickou procesní situaci, kdy je rušeno rušící rozhodnutí, aby následně hned druhý den bylo znovu příslušné rozhodnutí, které tímto postupem opětovně nabylo svých právních účinků, zrušeno, čímž se dostáváme do situace, že bylo zrušeno rozhodnutí o prodloužení registrace žalobců, k čemuž byla zapotřebí celkem tři vydaná správní rozhodnutí v rozmezí třech měsíců. Prakticky to znamená, že se stále vydávají procesní rozhodnutí, která se poté zase ruší dalšími rozhodnutími, která jsou však všechna napadena ve správním soudnictví (aniž některá z nich tak v době rozhodování soudu vůbec mají své právní účinky), což není situace příliš přehledná.   [17]      Dále musí soud uvést, že nemůže přehlednout skutečnost, že rozhodnutí o zrušení registrace je u zdejšího soudu napadeno správní žalobou, o níž dosud nebylo rozhodnuto. Při svém rozhodování v této věci tak musí soud posoudit i tuto procesní situaci, neboť správní soud v řízení vedeném pod sp. zn. 8 Ad 14/2017 může rovněž příslušné rozhodnutí zrušit.   [18]      Dále je nutné uvést, že jak žalobní body, tak i vyjádření žalovaného (stejně tedy jako odůvodnění napadených rozhodnutí), spíše směřují k původnímu stavu, tedy k procesní situaci, která tu bylo v době podání žaloby, která je u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. 8 Ad 14/2017.   [19]      K prvému napadenému rozhodnutí soud uvádí, že dospěl k závěru, že žalobní body k němu nejsou důvodné. Tímto rozhodnutím v přezkumném řízení žalovaný zrušil svůj dopis ze dne 24. 5. 2017, kterým zrušil prodloužení registrace žalobců. Soud souhlasí s žalovaným, že tento dopis ze dne 24. 5. 2017 nemá náležitosti rozhodnutí (chybí zde odůvodnění, odkaz na zákonnou úpravu, vymezení věci apod.), proto je namístě takový akt (byť správním aktem nenazvaný), zrušit. Soud nesouhlasí s žalobcem, že by dopis ze dne 24. 5. 2017 byl nicotným správním aktem, neboť sice neobsahuje všechny obsahové náležitosti, je však z něj patrné, jaké rozhodnutí rušil a čeho jím mělo být dosaženo. Vady tohoto postupu (dopisu) tak nejsou natolik intenzívní, aby se jednalo o paakt, nicotné rozhodnutí, tedy něco, o čem by vůbec nemohlo být uvažováno jako o rozhodnutí. Proto žalovaný důvodně dospěl k závěru, že se jedná o nezákonné rozhodnutí a důvodně je tak v přezkumném řízení zrušil.   [20]      K dalšímu žalobnímu bodu, který žalobci vznášeli v žalobě, je nutné uvést, že na toto rozhodnutí jej lze stěží aplikovat – toto první rozhodnutí bylo zrušující k předchozímu dopisu, nelze tak ani pojmově uvažovat o tom, že by takovým původním rozhodnutím byl dán souhlas k nějakému právnímu jednání. Proto tato podmínka nebránila rozhodnutí vydat.   [21]      Ohledně druhého napadeného rozhodnutí (jímž bylo druhý den zrušeno rozhodnutí o prodloužení registrace), je situace z pohledu soudu zcela jiná v tom smyslu, že vůbec není z jeho odůvodnění zřejmé, o čem vlastně bylo rozhodováno, resp. jaké důvody k takovému rozhodnutí vedly. Toto správní rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí, což je důvod pro zrušení pro vady bez jednání rozsudkem (ust. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.), a to i bez výslovného uplatnění v žalobních bodech.   [22]      Tímto správním rozhodnutím žalovaný zrušil provedené prodloužení registrace, aniž by však uvedl, jaké důvody jej k tomu vedou. Odůvodnění tohoto rozhodnutí je naprosto shodné s odůvodněním rozhodnutí ze dne 16. 8. 2017, které však řešilo jinou situaci, a zcela zjevně je na rozhodnutí o zrušení prodloužení registrace nelze aplikovat. Za tohoto stavu z takového odůvodnění nelze vyčíst žádné rozhodovací důvody, které by jej osvětlovaly, včetně řešení konfliktních otázek, které mezi účastníky jsou, a které jsou i součástí procesních podání účastníků řízení, k nimž se však soud nebude vyjadřovat, neboť částečně s tímto soudním řízením a v něm napadených rozhodnutí nesouvisejí, částečně o nich zatím nebylo rozhodnuto ve správním řízení, když je druhé napadené rozhodnutí tímto rozsudkem rušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení (pokud tedy žalobci namítali, že nebyly důvody pro zrušení rozhodnutí o prodloužení jejich registrace, tato žalobní námitka je zatím v současné době předčasná, neboť vydáním tohoto rozsudku se o této právní otázce bude znovu rozhodovat ve správním řízení).   [23]      Pro úplnost pak soud znovu rekapituluje procesní stav po vydání tohoto rozsudku – zrušeno bylo rozhodnutí o zrušení prodloužení registrace žalobců. V tomto smyslu je tak v době vydání tohoto rozsudku procesní situace taková, že rozhodnutí o registraci žalobců ze dne 11. 5. 2017 nabylo znovu svých právních účinků, a pokud žalovaný do něj chce zasahovat, musí tak učinit zákonem řádně stanoveným způsobem a své rozhodnutí řádně odůvodnit. Zároveň po vydání tohoto rozsudku v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 Ad 14/2017 je možné vycházet z toho, že rozhodnutí napadené žalobou v tomto (jiném) soudním řízení bylo správním aktem (rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 8. 2017) zrušeno v přezkumném řízení podle správního řádu.   [24]      Po vydání tohoto rozsudku se tak věc procesně dostala do stadia, kdy žalobcům bylo vyhověno v tom, že rozhodnutí, kterým bylo zrušeno rozhodnutí o prodloužení jejich registrace, bylo zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení, zároveň k tomuto procesnímu stavu směřoval rovněž žalovaný tím, že následně rušil svá správní rozhodnutí, částečně z týchž důvodů (nepřekoumatelnosti z důvodu nedostatku důvodů rozhodnutí).   [25]      Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).   [26]      Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že ve věci byli částečně úspěšní žalobci v jedné polovině, soud jim přiznal náhradu nákladů řízení, a to polovinou těchto nákladů. Soud kromě soudního poplatku přiznal žalobcům odměnu za zastupování advokátem ve výši podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to celkem sedmi žalobcům, sníženou o 20% za zastupování více osob v jedné věci, a to celkem za dva úkony právní služby po 3 100 Kč a 2 režijní paušály po 300 Kč, a to jednou polovinou. Úkony právní služby tvoří převzetí věci a sepis žaloby. Soud jako úkon neuznal sepis repliky, neboť ta ve věci již není nutná, když žalobní body lze vznášet pouze ve lhůtě pro podání žaloby. Dále náleží advokátu daň z přidané hodnoty, neboť advokát je plátcem této daně. Konkrétní výpočet náhrady je následující: odměna – 1 550 Kč x  14 + 21% DPH, odměna snížená o -20%, režijní paušál - 150 Kč x 14 + 21% DPH, soudní poplatek – 28 000 Kč, celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH : 47 460 Kč, DPH 21% : 4 086,60 Kč, celkové náklady řízení s vyčíslením DPH : 51 546,60 Kč. Soudní poplatek je tvořen polovinou soudního poplatku za žalobu (sedmkrát 3 000 Kč) a polovinou soudního poplatku za přiznání odkladného účinku žaloby, kde byli žalobci úspěšní (sedmkrát 1 000 Kč).   [27]      Pro úplnost soud uvádí, že nabytím právní moci tohoto rozsudku pozbývá právních účinků přiznaný odkladný účinek žaloby, který soud nařídil usnesením ze dne 11. 10. 2017, čj. 6 Ad 24/2017-35.   [28]      Osobě zúčastněné na řízení soud žádnou povinnost neukládal, proto jí náklady řízení nemohly vzniknout (ust. § 60 odst. 5 s.ř.s.).   P o u č e n í:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 28. srpna 2018   JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje H. P.