č. j. 6 Af 40/2017‑ 31-   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci   žalobce: xxxx   proti   žalované:  Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a                                                                         stavebnictví, se sídlem Roškotova 1225/1, Praha 4   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. června 2017, čj: OZP-2017-01154299, k LN č. 2017 104 890,   takto:     I. Rozhodnutí Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, ze dne 20. června 2017, čj: OZP-2017-01154299, k LN č. 2017 104 890, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žalovaná je povinna na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobci částku 3 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.     Odůvodnění      Žalobce napadl shora uvedené rozhodnutí, kterým žalovaná schválila žalobci příspěvkovou lázeňskou léčebně rehabilitační péči.    V žalobě napadl rozhodnutí v celém rozsahu a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci žalované k dalšímu řízení, včetně zrušení prvostupňového rozhodnutí. Uváděl, že z rozhodnutí nejsou vůbec patrné, zda a v jakém rozsahu existovaly skutkové důvody, proto je rozhodnutí nepřezkoumatelné pro jejich absenci. Pokud žalovaná odkazovala na ust. § 33 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o zdravotním pojištění“), s tím, že příspěvková lázeňská péče může být poskytnuta jednou za dva roky, pak považuje za rozhodnutí řádné. V otázce poskytování komplexní lázeňské péče žalobce namítá, že je klíčový vztah ust. § 33 odst. 4 tohoto zákona a přílohy č. 5 k tomuto zákonu, kdy toto ustanovení předpokládá hned v prvé větě návaznosti i na specializovanou ambulantní péči, která byla doložena mj. vyšetřením v alergologické ambulanci. Konkrétní podmínky pak stanoví příloha č. 5 u příslušné indikace V/5. Splnění podmínek v této příloze v daném případě nebylo řádně rozebráno, neboť není zdůvodněno, proč u žalobce nebyla naplněna podmínka nutnosti dlouhodobé (více než 6 měsíců v roce) systémové kortikoterapie pro uvedené onemocnění, když je léčen trvale od roku 2013 lékem xxxxxxxxx, který obsahuje xxxxxxxxx.    Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a namítala nejprve, že žaloba je nepřípustná, neboť žalobce již péči čerpal, a zrušující rozhodnutí by tak zasáhlo do práv a povinností třetích osob, a následně namítala nedůvodnost žaloby, kdy v případě žalobce se z medicínského hlediska nejedná o terapii systémovou, ale lokální. Naposledy uvedla, že považuje zdejší soud za nepříslušný, neboť žalobce se má domáhat pořadem práva civilního.    V odůvodnění napadeného rozhodnutí je uvedeno, že žalovaná shledala námitky žalobce za opodstatněné a změnila rozhodnutí revizního lékaře, když potvrdila jeho správnost o zamítnutí komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče v indikační skupině V/5. Odkázala na přílohu č. 5 k zákonu o zdravotním pojištění a uvedla, že z přiložené zdravotnické dokumentace k návrhu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči vyplývá, že v případě žalobce tyto podmínky naplněny nejsou.    V předloženém správním spise je dále rozhodnutí revizního lékaře, který na návrhu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči – díl 1 uvedl, že „Neschvaluji KLP V/5. Není splněna podmínka opakovaného poklesu FEV/sec pod 60% N.H., PLP čerpána v r. xxxxxxx“.    U ústního jednání účastníci na svých procesních návrzích setrvali, žalobce namítl skutečnost, že napadené rozhodnutí není podepsáno, případně není jasné, kdo jej podepsal.   Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.   Podle ust. § 33 odst. 4, 5 zákona o zdravotním pojištění, ve znění účinném v rozhodné době: „(4) Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče navazuje na lůžkovou péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné neschopnosti k práci. Pojištěnce předvolá k lázeňské léčebně rehabilitační péči zařízení lázeňské péče. Pojištěnec v prvém pořadí naléhavosti je k nástupu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči předvolán nejpozději do jednoho měsíce od data vystavení návrhu, případně po dohodě ošetřujícího, revizního a lázeňského lékaře je přeložen do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče přímo ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče. V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do tří měsíců, děti a dorost do šesti měsíců ode dne vystavení návrhu. Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. (5) Příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním v případech, kdy nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4. Hrazenými službami jsou pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Tato péče může být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak.“.   Příloha č. 5 k tomuto zákonu u indikace V/5 stanoví: V/5 - Astma bronchiale. - Chronická obstrukční plicní nemoc. K 28 dnů Prokázaná ventilační porucha - pokles hodnoty objemu vzduchu vydechnutého v první sekundě při maximálním úsilí (FEV) 1 sec opakovaně pod 60 % náležité hodnoty nebo nutnost dlouhodobé (více než 6 měsíců v roce) systémové kortikoterapie pro uvedené onemocnění. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní. K 28 dnů Prokázaná ventilační porucha pokles hodnoty objemu vzduchu vydechnutého v první sekundě při maximálním úsilí (FEV) 1 sec opakovaně pod 60 % náležité hodnoty nebo nutnost dlouhodobé (více než 6 měsíců v roce) systémové kortikoterapie pro uvedené onemocnění. 1x v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.     V posuzované věci soud dospěl k závěru, že napadené správní rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a proto jej zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (ust. § 78 odst. 1, 4 s.ř.s.). Soud nedospěl k závěru, že by se důvod pro zrušení rozhodnutí vztahoval i k prvostupňovému správnímu rozhodnutí, proto toto rozhodnutí nerušil (prvostupňové rozhodnutí revizního lékaře navíc je postaveno na jiném rozhodovacím důvodu).   Pro řádné posouzení příslušného rozhodovacího důvodu, jímž je naplnění či nenaplnění podmínek stanovených v příloze č. 5 zákona o zdravotním pojištění, je nutné rozebrat, proč konkrétně žalobce tyto podmínky nesplňuje. Nic takového v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedeno není, odůvodnění se omezuje na formulaci, že tyto podmínky naplněny nebyly, ale neuvádí, proč. Toto doplnění provedla žalovaná až ve vyjádření k žalobě, což však již soud nemohl akceptovat jako rozhodovací důvod, neboť takový postup příslušnou nepřezkoumatelnost rozhodnutí nemůže zhojit (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2007, čj. 6 Ads 87/2006-36 – všechna rozhodnutí jsou k dispozici veřejně na www.nssoud.cz). V dalším řízení tak je nutné, aby žalovaná příslušné odůvodnění učinila ve vydaném správním rozhodnutí.   Pokud by soud přistoupil na tento postup, byl by prvním orgánem, který hodnotí příslušné zákonné podmínky, soud, a nikoliv správní úřad. Takový postup však nemá v současném soudním řádu správním oporu, neboť soud ve správním soudnictví je v případě řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (ust. § 65 a násl. s.ř.s.), instancí pouze přezkumnou, nikoliv nalézací, a sám nemůže o příslušném hmotném právu rozhodovat.   Soud dále zvažoval, zda napadené rozhodnutí neprohlásit nicotným podle ust. § 76 odst. 2 s.ř.s., a to z důvodu absence podpisu na tomto rozhodnutí. V této souvislosti soud uvádí, že nicotnost přezkoumává i bez návrhu z úřední povinnosti, není tedy překážkou, že tuto žalobní námitku neuvedl žalobce v podané žalobě. Jak ve správním spise, tak i v příloze, kterou soudu předložil žalobce, napadené rozhodnutí není podepsáno. Ve správním spise je pouze založen dokument o tom, že rozhodnutí bylo následujícího dne po jeho vydání doručováno prostřednictvím datové schránky. Takový postup sice osvědčuje doručení listiny prostřednictvím datové schránky, nemůže však nahrazovat podpis na rozhodnutí (ať již v elektronické či písemné formě), který zde zjevně chybí. Za této situace soud zvažoval, zda ústní jednání neodročit a neuložit žalované povinnost předložit pověření k vydání takového rozhodnutí, které pravděpodobně pramení z vnitřních organizačních předpisů žalované, když žalovaná vydání tohoto rozhodnutí nezpochybnila. I za této situace by se však jednalo o rozhodnutí, které podepsáno nebylo, což by podporovalo závěr, že se skutečně jedná o rozhodnutí nicotné, neboť mu chybí základní náležitost rozhodnutí. Nicméně s ohledem na skutečnost, že soud považuje rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, což by ani případný doplněný podpis rozhodnutí nemohl zhojit, kdy by stejně zůstal důvod pro kasaci rozhodnutí z tohoto důvodu, tak rozhodnutí zrušil z důvodu nepřezkoumatelnosti, kdy k nápravě může dojít vydáním perfektního rozhodnutí nového.   K námitce žalované, že žaloba je nepřípustná z důvodu, že léčba již bylo čerpána, soud uvádí, že taková námitka je nepřípadná – soud v řízení o přezkumu rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.). Proto skutečnosti, které nastaly až po vydání rozhodnutí, nejsou v tomto druhu řízení podstatné. Rovněž je nutné uvést, že soud svým rozsudkem nerozhoduje sám o příslušném hmotném právu žalobce, k tomu nemá dostatek pravomoci, proto samotné zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení nemůže mít právní následky, které žalovaná ve vyjádření zmiňuje (čerpání péče žalobcem, úhrada poskytovatelům péče).    Rovněž soud nedospěl k závěru, že by byla důvodná i druhá námitka žalované, že se jedná o věc civilního práva, a žalobce by se měl svého nároku domáhat u soudu v občanskoprávním soudním řízení. V daném případě zjevně žalovaná rozhodovala vrchnostensky jako vykonavatel veřejné správy na základě zákona o zdravotním pojištění, jedná se tak o správní rozhodnutí, jehož napadení je možné učinit pouze právními prostředky podle soudního řádu správního.   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že úspěšný byl žalobce, soud mu tuto náhradu přiznal, a to za zaplacený soudní poplatek.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 13. prosince 2018     JUDr. Ladislav Hejtmánek v.r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje Z. L.