č. j. 8 A 157/2018‑ 18-23     USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Jany Jurečkové ve věci   navrhovatele: P. B. 3   proti:   Úřad městská části Praha 3    sídlem Havlíčkovo náměstí 700/9, 130 85 Praha 3   za účasti: 1) volební strana Volba Pro město – Nezávislí kandidáti  jednající zmocněncem  Bc. J. M.  bytem K. 572, P. 18  2) volební strana Komunistická strana Čech a Moravy  sídlem Politických vězňů 9, Praha 1  3) volební strana Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)  sídlem Sněmovní 4, 118 26 Praha 1 - Malá Strana  4) volební strana ANO 2011  sídlem Babická 2329/2, Praha 4  5) volební strana Dělnická strana sociální spravedlnosti  sídlem Ciolkovského 853, Praha 6  6) volební strana Koalice pro Prahu 3 - ODS, KDU-CSL, Svobodní  jednající zmocněnkyní L. M.  doručovací adresa T. 9, P. 1  7) volební strana Zelení a nezávislí  jednající zmocněnkyní L. H.  doručovací adresa C. 845/16  8) volební strana Česká pirátská strana  sídlem Na Moráni 360/3, Praha 2  9) volební strana TOP 09 a STAROSTOVÉ (STAN)  jednající zmocněncem A. S.  Bytem O. n. 1785/5, P. 3  10) volební strana Unie H.A.V.E.L. 17  jednající zmocněncem V. H. Š.  Bytem Č. 269/102, P. 8  11) volební strana STAROSTOVÉ PRO PRAHU  jednající zmocněncem M. Š.  bytem K. 507/5, P. 6    12) volební strana Česká strana sociálně demokratická  sídlem Hybernská 1033/7, Praha 1   o návrhu na neplatnost hlasování a neplatnost voleb do Zastupitelstva Městské části Praha 3 konaných ve dnech 5. 10. 2018 a 6. 10. 2018, takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Návrhem ze dne 19. 10. 2018 podaným u Městského soudu v Praze se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti hlasování a neplatnosti voleb do Zastupitelstva Městské části Praha 3. 2. Blíže navrhovatel uvedl, že ve volbách získal 3,92 % hlasů [pozn. soudu: 3,92 % hlasů získala volební strana Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD), za kterou navrhovatel kandidoval]. Dále uvedl, že volební okrsek č. 3036 a volební okrsky č. 3016, 3019, 3037, 3039 a 3040 jsou sousední volební okrsky, přičemž v nich nebyla zásadně rozdílná volební účast ani počet oprávněných hlasů. Zásadně rozdílný je výsledek navrhovatele [pozn. soudu: volební strana Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD)]. V okrsku č. 3036 získal 1,82 % platně odevzdaných hlasů tj. 258 hlasů vyjádřeno absolutním číslem. V sousedních okrscích jsou hlasy diametrálně odlišné, když v okrsku č. 3016 získal 5,72 % tj. 794 hlasů absolutně; v okrsku č. 3019 získal 4,09 % tj. 447 hlasů absolutně; v okrsku 3037 získal 6,22 % tj. 712 hlasů absolutně; v okrsku č. 3039 získal 5,37 % tj. 681 hlasů absolutně; v okrsku 3040 získal 3,16 % tj. 439 hlasů absolutně. Dále uvedl, že v okrsku 3036 je patrná disproporce mezi hlasy získanými do zastupitelstva hl. m. Praha 0,75 % (193 hlasů absolutně) a hlasy získanými do místního zastupitelstva Prahy 3 1,82 % (258 hlasů absolutně). 3. Dále uvedl, že hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura získalo ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy ve volebním okrsku č. 3041 5,21 % (1403 absolutních hlasů), přičemž ve volbách do místního zastupitelstva Praha 3 získalo jen 3,56 % hlasů (503 absolutních hlasů); ve volebním okrsku č. 3052 nebyl vhozen jediný hlas, což odporuje zákonům statistiky; ve volebním č. 3051 okrsku získalo ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy 2,19 % (587 absolutních hlasů), přičemž ve volbách do místního zastupitelstva Prahy 3 získalo 0,33 % hlasů (47 absolutních hlasů). 4. Z výše uvedeného navrhovatel dovozuje, že při sčítání hlasů došlo k pochybení členů okrskové komise a k porušení volebního zákona takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. 5. Úřad městské části Praha 3 uvedl, že území městské části Prahy 3 je pro volby do zastupitelstev obcí rozděleno do 52 volebních okrsků. Stejně tak, jak se odlišuje charakter území a zástavby v jednotlivých místech, liší se i charakter těchto volebních okrsků. Okrsky se liší počtem evidovaných voličů. Odlišný charakter okrsků je zřejmě příčinou i odlišné volební účasti a odlišných volebních výsledků v jednotlivých okrscích. Průměrná účast ve volbách do zastupitelstva městské části Praha 3 činila 43,0 %, přičemž však v okrsku č. 3004 byla 31,3 % a v okrsku 3052 byla 60,6 %. Lišily se i výsledky stran v jednotlivých okrscích. 6. Ke srovnání výsledků strany v konkrétním okrsku ve volbách do zastupitelstva městské části a volbách do zastupitelstva hl. m. Prahy uvedl, že v obou těchto volbách kandidoval jiný počet volebních stran (do zastupitelstva Prahy 3 to bylo 12 volebních stran, do zastupitelstva hl. m. Prahy to bylo 29 volebních stran). Některé politické strany utvořily koalice, jejichž struktura byla u voleb do zastupitelstva Prahy 3 a zastupitelstva hl. m. Prahy zcela odlišné. 7. Závěrem Úřad městské části Praha 3 uvedl, že nelze vyvodit příčinnou souvislost mezi rozdílností volebních výsledků volebních stran v jednotlivých volebních okrscích, případně srovnávat výsledky voleb do zastupitelstva městské části a voleb do zastupitelstva hl. m. Prahy a pochybení členů okrskových volebních komisí při sčítání hlasů. 8. Městský soud v Praze vycházel z následující právní úpravy a posoudil věc takto: 9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je též volební zákon. 10. Podle § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „volební zákon“) podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. 11. Podle § 60 odst. 2 volebního zákona návrh na neplatnost hlasová může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. 12. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. 13. Městský soud v Praze se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace navrhovatele k podání předmětného návrhu, přičemž shledal, že navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu dle § 90 odst. 1 s. ř. s. a dle § 60 odst. 1 volebního zákona. Soud neměl pochybnosti o skutečnosti, že navrhovatel byl zapsán do seznamu voličů, ke dni konání voleb, v dotčeném volebním okrsku, neboť navrhovatel byl rovněž zapsán do volebního seznamu jako kandidát pořadové č. 1 volební strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) v dotčeném volebním okrsku (viz § 5 odst. 1 volebního zákona), což soud ověřil z hlasovacího lístku pro volby do zastupitelstva městské části Praha 3. Soud dále ověřil z výpisu z centrálních evidencí, že žalobce měl ke dni konání voleb hlášen pobyt v dotčeném okrsku (srovnej § 28 odst. 1 volebního zákona). Soud tedy považoval za zbytečné žádat příslušný správní úřad, i s ohledem na krátké lhůty ve volebních věcech, o sdělení, zda byl navrhovatel zapsán v příslušném seznamu voličů, když o této skutečnosti neměl pochyb. 14. Při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 82/2006 – 51 nebo č. j. Vol 67/2010 – 47). Zároveň ale Nejvyšší správní soud připustil, že striktní požadavek na předložení relevantních důkazů navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v konkrétním případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb (usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Vol 82/2006 – 51). 15. Jak vyplývá ze závěrů Ústavního soudu vyjádřených v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, č. 140/2005 Sb., které citoval rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, č. j. 44 A 105/2010-58, platí i pro hodnocení práce okrskových volebních komisí, které jsou vázány slibem, vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů, přičemž je povinností a současně oprávněním toho, kdo volební pochybení namítá, předložit důkazy k jejímu vyvrácení. Jak ovšem uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, Vol 82/2006, „striktní požadavek na předložení relevantních důkazních prostředků navrhovatelem by mohl být při přezkumu voleb překážkou přístupu k soudu, a to zvláště v případě jednotlivých občanů, kteří nejsou účastni sčítání hlasů volebními komisemi. Aby však soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb.“ Nejvyšší správní soud v citovaném usnesení ještě uvedl, že „funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb nemůže být vykládána tak široce, že v konečném důsledku by jeho práce měla nahrazovat či jaksi doplňovat činnost volebních orgánů, dokonce až ve smyslu přepočítávání všech hlasovacích lístků na základě pouhé spekulativně formulované námitky“. Krajský soud proto posuzoval, zda navrhovatel soudu předložil dostatečné důkazy, resp. zda tu jsou takové indicie, z nichž by plynuly pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. (…)“ 16. Navrhovatel svůj návrh na neplatnost hlasování a neplatnost voleb podal s odůvodněním, že při sčítání hlasů voličů došlo k pochybení okrskové volební komise ve volebním okrsku č. 3036. 17. Navrhovatel na podporu svého tvrzení neuvedl žádný důkaz. Své tvrzení zakládá na skutečnosti, že se výsledky voleb volební strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) ve volebním okrsku č. 3036 liší od výsledků v sousedních volebních okrscích, resp. že se v dotčeném okrsku liší výsledky voleb do zastupitelstva městské části a výsledky voleb do zastupitelstva hl. m. Prahy. 18. Jelikož navrhovatel svůj návrh neopřel o žádné důkazy, zabýval se soud dále otázkou, zda rozdílné výsledky volební strany v sousedních volebních okrscích, resp. rozdílné výsledky voleb do zastupitelstva městské částí a zastupitelstva hl. m. Prahy v tomtéž volebním okrsku, mohou být významnou indicií ve smyslu výše uvedené judikatury, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. 19. K výše nastolené otázce soud konstatuje, že pokud se výsledek v jednom volebním okrsku významně liší od výsledků v sousedních volebních okrscích, resp. pokud je významný rozdíl mezi výsledky voleb do zastupitelstva městské části a výsledku voleb do zastupitelstva hl. m. Prahy, může tato skutečnost být indicií, ze které plynou pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Soud zde zdůrazňuje, že tento rozdíl však musí být významný a tento rozdíl nelze logicky vysvětlit (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, č. j. 44 A 105/2010-58). 20. Nejprve se soud zabýval tvrzenou disproporcí mezi výsledky voleb do zastupitelstva městské části a výsledku voleb do zastupitelstva hl. m. Prahy v tom samém volebním okrsku. Soud zde zdůrazňuje, že není výjimečné, že výsledky pro stejnou volební stranu ve stejném volebním okrsku při volbách do zastupitelstva městské části a do zastupitelstva hl. m. Prahy, jsou rozdílné. Tento rozdíl může být dán již pouze tou skutečností, že do obou voleb nemusí kandidovat stejné volební strany, ani nemusí být počet těchto stran stejný. Rovněž volič může využít svého volebního práva pouze ve vztahu k jedněm volbám. Konečně je nutno zdůraznit, že ve volbách do zastupitelstev jsou preference voličů ovlivňovány i jednotlivými kandidáty, jejichž skladba však nemusí být v obou volbách totožná. 21. Konkrétně ve volbách do zastupitelstva Prahy 3 kandidovalo celkem 12 volebních stran avšak ve volbách do zastupitelstva hl. m. Prahy kandidovalo celkem 29 volebních stran, je tedy zřejmé, že při volbách do zastupitelstva hl. m. Prahy může dojít k rozmělnění hlasů, oproti volbám do zastupitelstva Prahy 3. Navrhovatel spatřuje disproporci ve skutečnosti, že volební strana Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) ve volebním okrsku č. 3036 získala ve volbách do zastupitelstva hl. m. Praha 0,75 % (193 hlasů absolutně) a ve volbách do místního zastupitelstva Prahy 3 1,82 % (258 hlasů absolutně). Rozdíl tedy činí 1,07 %, resp. 65 hlasů. K uvedenému rozdílu soud konstatuje, že není natolik významný, aby jej šlo považovat za natolik významnou indicií, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb a to navíc za situace, kdy zde neexistují žádné další indicie ani nebyly vzneseny žádné důkazy. Tento závěr lze rovněž vztáhnout na další zmíněné volební okrsky, když ani zde se nejedná o zásadní rozdíl ve výsledcích obou voleb. 22. Dále se soud zabýval tvrzenou disproporcí mezi výsledky voleb do zastupitelstva městské části ve volebním okrsku č. 3036 a sousedními okrsky. Rovněž zde je nutné zdůraznit, že výsledky v jednotlivých volebních okrscích nemusí být shodné, neboť jsou ovlivněny skladbou voličů (ekonomické a sociální postavení, vzdělání, víra atd.). Co se týče absolutního počtu získaných hlasů, tak tento je ovlivněn i velikostí okrsku, resp. počtem voličů. 23. Na druhé straně, jak už bylo uvedeno výše, pokud by se však výsledky v konkrétním okrsku významně lišily od výsledků v ostatních okrscích, šlo by o indicii, která by odůvodňovala přepočítání hlasů. V nyní pojednávané věci se však a takto zásadní rozdíl ve výsledcích nejedná. 24. Navrhovatel okrsek č. 3036 porovnává s okrsky č. 3016, 3019, 3037, 3039 a 3040, přičemž volební strana Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) dosáhla v předmětných okrscích v průměru 4,4 %, přičemž nejméně hlasů obdržela právě v okrsku č. 3036 a to 1,82 % a nejvíce v okrsku č. 3037 a to 6,2 %. Rozdíl mezi okrskem č. 3036 a průměrným ziskem v předmětných okrscích činil 2,58 %. Rozdíl mezi okrskem č. 3037 a průměrným ziskem v předmětných okrscích činil 1,8 %. Z uvedeného srovnání je patrné, že rozdíl obdržených hlasů ve sporném okrsku oproti průměrnému zisku v předmětných okrscích není nikterak dramatický. Rovněž se ani nikterak neliší od rozdílu mezi průměrným ziskem hlasů a nejvyšším ziskem hlasů. 25. Při srovnání však nelze vycházet pouze ze srovnání výše uvedených okrsků, neboť pakliže vezmeme větší vzorek, zde výsledky v celé městské části Praha 3, dostaneme věrohodnější obraz preferencí dotčené volební strany. Porovnáme-li tedy výsledek ve sporném okrsku s celkovým ziskem hlasů, které získala volební strana Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) v Praze 3, který činí 3,93 %, je tento rozdíl dokonce ještě menší. Konečně soud dodává, že obdobného výsledku jako v okrsku č. 3036 dotčená volební strana dosáhla i v okrsku č. 3001 a to 1,67 %; v okrsku č. 3005 a to 1,84 %, v okrsku č. 3006 a to 1,93 %; v okrsku č. 3051 získala pouze 0,33 %; a v okrsku č. 3052 nezískala žádný volební hlas. 26. Konečně soud dodává, že aby došlo ke změně výsledku voleb do zastupitelstva městské části Praha 3 ve vztahu k volební straně Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD), musela by tato překročit volební hranici 5 %, a tedy by musela celkem získat 35.669 hlasů, přičemž však celkem získala pouze 28.012 hlasů. Navrhovatel napadl správnost sečtení hlasů ve volebním okrsku č. 3036, tedy v tomto volebním okrsku by muselo dojít při sčítání hlasů ke zkrácení volební strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) o 7.657 hlasů, aby to mělo vliv na výsledek voleb, což je však vzhledem ke skutečnosti, že v tomto volebním okrsku bylo celkem odevzdáno 14.181 hlasů a k zisku dotčené strany v ostatních okrscích, nereálné. Tedy, i kdyby došlo k pochybení při sčítání hlasů ve volebním okrsku č. 3036, neovlivnilo by to výsledek voleb. 27. Za takovéto situace soud neshledal žádnou indicii, která by vedla ke zpochybňování výsledku voleb ve volebním okrsku č. 3036, rovněž nebyl navržen ani žádný důkaz, který by zpochybňoval výsledky voleb ve volebním okrsku č. 3036, a proto soud ani ve smyslu výše uvedené judikatury neshledal za účelné přistoupit k přepočítání hlasů. 28. Soud neshledal, že by došlo k jakémukoli porušení volebního zákona, nemohlo dojít ani k hrubému ovlivnění výsledků hlasování dle § 60 odst. 2 ani k hrubému ovlivnění výsledků voleb dle § 60 odst. 3 volebního zákona, a proto návrh jako nedůvodný zamítl. 29. O návrhu soud rozhodl v zákonem stanovené lhůtě dvaceti dnů běžící ode dne, kdy byl návrh podán u soudu, a to bez nařízení jednání (§ 90 odst. 3 s. ř. s.).  30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků nárok. Poučení: Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 1 soudního řádu správního). Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšením na úřední desce soudu, tj. dne 8. listopadu 2018 (§ 93 odst. 5 věta druhá soudního řádu správního). Praha dne 8. listopadu 2018 JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu       Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.