Číslo jednací: 8A 164/2017 - 30-33                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a Mgr. Jany Jurečkové v právní věci     žalobce       proti žalovanému   B. I. I. státní příslušnost Nigérie zastoupen advokátem JUDr. Vladimírem Čarňanským, se sídlem Praha 1, Vodičkova 41   Ministerstvo vnitra Odbor azylové a migrační politiky se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3       v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu        T a k t o:   I. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce B. I. I., o povolení k přechodnému pobytu, podané dne 10. 1. 2013, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.   II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 10.228 Kč, k rukám zástupce JUDr. Vladimíra Čarňanského, advokáta, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.   O d ů v o d n ě n í: I. Základ sporu   1. Žalobce se včas podanou žalobou dne 12. 10. 2017 domáhal u Městského soudu v Praze ochrany proti nečinnosti správního orgánu – Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky. Tvrdil, že dne 10. 1. 2013 podal žádost o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky za účelem sloučení rodiny podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, předpisů, (dále „zákon o pobytu cizinců“). 2. Tato žádost byla dne 30. 9. 2014 rozhodnutím č. j. OAM-447-41/OO-2013, zamítnuta. 3. Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, vyhověla odvolání a prvostupňové rozhodnutí zrušila rozhodnutím ze dne 3. 9. 2015, č. j. MV-149140-3/SO/sen-2014, a vrátila věc k novému projednání. 4. Žalovaný správní orgán ve věci dosud nerozhodnul, ač Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, vydalo opatření proti nečinnosti ze dne 7. 11. 2016, č. j. MV-138568-2/SO-2016, jímž bylo žalovanému správnímu orgánu přikázáno do 30 dnů od doručení opatření vydat rozhodnutí o žádosti o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky, sp. zn. OAM-00447/PP-2013.                II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného   5. Žalobce se svým podáním domáhal, aby soud uložil žalovanému vydat rozhodnutí o jeho žádosti ze dne 10. 1. 2013 o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky za účelem sloučení rodiny podle zákona o pobytu cizinců, sp. zn. OAM-00447/PP-2013.              6. Žalobce připojil jak rozhodnutí Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, dne 3. 9. 2015, č. j. MV-149140-3/SO/sen-2014, tak i opatření proti nečinnosti ze dne 7. 11. 2016, č. j. MV-138568-2/SO-2016.   7. Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ze dne 29. 11. 2017 navrhl žalobu zamítnout, pokud ji neodmítne jako opožděně podanou s poukazem na § 80 odst. 1 soudního řádu správního.   8. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez jednání, neboť ani žalobce, a ani žalovaný se k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 soudního řádu správního nevyjádřili.   III. Posouzení žaloby   9. Městský soud v Praze rozhodoval podle ustanovení § 81 odst. 1 soudního řádu správního na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   10. Podle § 79 odst. 1 soudního řádu správního ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 11. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 18. října 2007, č. j. 7 Ans 1/2007-100, před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je v řízení vedeném podle správního řádu třeba vždy nejprve vyčerpat procesní prostředek ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, kterým je návrh nadřízenému správnímu orgánu dle § 80 odst. 3 správního řádu. 12. V inkriminované věci je nesporné, že žalobce před podáním žaloby vyčerpal procesní prostředek ochrany proti nečinnosti ve správním řízení ve smyslu § 80 správního řádu.   13. Podle § 80 odst. 1 soudního řádu správního žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. 14. V inkriminované věci podal žalobce žalobu osobně dne 12. 10. 2017, přičemž poslední úkon před podáním žaloby bylo opatření proti nečinnosti vydané Ministerstvem vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, dne 7. 11. 2016, č. j. MV-138568-2/SO-2016, které bylo žalobci doručeno dne 8. 11. 2016. Žaloba tedy byla podána v zákonné lhůtě jednoho roku ode dne, kdy byl správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon, tedy včas.   15. Městský soud v Praze se zabýval namítanou nečinností žalovaného Ministerstva vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, při rozhodování o žádosti o povolení k přechodnému pobytu, kterou žalobce podal dne 10. 1. 2013. Na základě obsahu správního spisu tak, jak mu byl předložen, jakož i vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 29. 11. 2017, soud zjistil, že žalovaný správní orgán ode dne podání žádosti, jakož i poté, kdy vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců dne 3. 9. 2015 rozhodnutí č. j. MV-149140-3/SO/sen-2014, jímž zrušila prvostupňové rozhodnutí ze dne 30. 9. 2014 a vrátila věc k novému projednání, konal ve smyslu opatření si podkladů pro rozhodnutí o této žádosti. Nicméně nekonal dostatečně operativně, aby mohl rozhodnout ve lhůtě 60 dnů, která je pro rozhodnutí o této věci § 169 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců stanovena. O tom koneckonců není pochyb, když dne 7. 11. 2016 k návrhu žalobce vydala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců opatření proti nečinnosti, v němž konstatovala nedodržení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí a uložila žalovanému správnímu orgánu, aby do 30 dnů od doručení opatření vydal rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 10. 1. 2013 o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců za účelem sdílení společné domácnosti s občanem Evropské unie. 16. Z vyjádření žalovaného je zřejmé, že se věcí začal znovu zabývat teprve po podání žaloby, když dne 11. 11. 2017 přerušil řízení a vyzval žalobce k odstranění vad žádosti ve lhůtě deseti dnů. Současně téhož dne zaslal Policii ČR žádost o prověření informací v místě hlášeného pobytu cizince, zda skutečně pobývá se svou manželkou D. I., na adrese xxx. 17. Vzhledem k tomu, že ode dne vydání tohoto opatření, tj. ode dne 7. 11. 2016, resp. 8. 11. 2016, požadované rozhodnutí o žádosti žalobce vydáno nebylo, soudu nezbylo než konstatovat, že v inkriminované věci jsou i nadále průtahy, které znamenají nečinnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 79 soudního řádu správního. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení   18. Městský soud v Praze s ohledem na shora uvedené skutečnosti žalovanému uložil podle § 81 odst. 2 soudního řádu správního povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 10. 1. 2013 a stanovil mu k tomu přiměřenou lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku.   19. Výrok o náhradě nákladů řízení soud opřel o ustanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního, když žalobce měl ve věci plný úspěch. Výši náhrady potom určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to tak, že 2.000 Kč činily náklady na uhrazení soudního poplatku z žaloby, dále náklady právního zastoupení za dva úkony právní pomoci podle § 9 odst. 3 á 3.100 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, dále 2x režijní paušál podle § 13 odst. 3 á 300 Kč, tedy celkem 10.228 Kč, včetně DPH ve výši 21%.   P o u č e n í:   Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.        V Praze dne 16. ledna 2018     JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.