Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:MSPH:2018:8.A.188.2015.45
Datum rozhodnutí30.05.2018
SoudMSPH
Spisová značka8 A 188/2015
Zdrojvyhledavac.nssoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
HesloPobyt cizinců
Ke staženíPDF

Odůvodnění

Číslo jednací: 8A 188/2015 - 45-49                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a JUDr. Hany Pipkové ve věci   žalobce: V. R., nar. X, st. příslušnost U., bytem P., zastoupen: Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Praha 2, Ječná 7/548,   proti   žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, poštovní schránka 155/SO, Praha 4,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2015, č. j. MV -5804-6/SO -2015,   t a k t o:   I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 24. 8. 2015, č. j. MV -5804-6/SO -2015, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 800,- Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.   O d ů v o d n ě n í:   1. Podanou žalobou žalobce brojí proti shora uvedenému rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 22. 5. 2014, č. j. OAM-15424-25/TP-2012. Tímto rozhodnutím Ministerstvo vnitra ČR (dále jen ,,prvoinstanční orgán“) zamítlo žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu s tím, že v případě žalobce nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele podle § 67 odst. 4 a odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (dále jen ,,zákon o pobytu cizinců“).   2. Jak žalobce v podané žalobě uvedl, podal dne 16. 7. 2012 žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 67 zákona o pobytu cizinců. Prvoinstanční orgán neshledal u žalobce důvody hodné zvláštního zřetele a žádosti nevyhověl. Žalobce podal proti rozhodnutí odvolání, o němž rozhodl žalovaný přezkoumávaným rozhodnutím, v němž konstatoval, že žalobce vůbec nespadá do působnosti § 67 zákona o pobytu cizinců.   3. Rozhodnutí žalovaného žalobce pokládá za nesprávné, opírající se o chybný právní názor. S odkazem na znění § 67 zákona o pobytu cizinců má žalobce za to, že při správné aplikaci zákonného ustanovení je třeba vzít podmínky podle odst. 1 zákona za splněné i v případě postupu podle odst. 7, tedy v případě jejich prominutí. Takový výklad ostatně Ministerstvo vnitra i v jiných případech aplikovalo.   4. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že postup podle § 67 odst. 4 zákona o pobytu cizinců je vyloučen, pokud cizinec nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, neboť odstavec 4 je výjimkou z odstavce 2 (rozšiřuje okruh oprávněných osob). Postup podle § 67 odst. 7 zákona o pobytu cizinců je vyloučen z toho důvodu, že žalobce nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2. Podle názoru žalovaného nelze cizinci současně prominout podmínky podle odstavce 1 i 2; žalobce ani jednu z podmínek nesplňuje a je proto irelevantní zkoumat, zda jsou v jeho případě dány důvody hodné zvláštního zřetele.   5. Z obsahu správního spisu se podává, že žalobce podal dne 16. 7. 2012 žádost o povolení k trvalému pobytu; jako účel žádosti uvedl § 67. Po provedeném šetření a zjištění, že se žádostí byly předloženy náležitosti podle § 70 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, vydal prvoinstanční orgán zamítavé rozhodnutí, neboť dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje podmínky podle § 67 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Prvoinstanční orgán vyšel ze zjištění, že žalobce pobývá na území České republiky od roku 2005, kdy přijel se svými rodiči. Dne 10. 4. 2005 neúspěšně požádal o udělení azylu, řízení bylo pravomocně ukončeno 31. 5. 2007. Na území se následně zdržoval na základě udělovaných výjezdních příkazů až do dne 8. 9. 2010, kdy opět požádal o udělení azylu, ani tentokrát mu nebylo vyhověno a azylové řízení bylo pravomocně ukončeno 21. 5. 2012. Důvody hodné zvláštního zřetele prvoinstanční orgán v případě žalobce neshledal. Žalobce má státní příslušnost Ukrajiny, na území České republiky studoval, studium bylo ukončeno pro nepředložení dokladu o trvalém pobytu a nesplnění podmínek studia ve třetím ročníku; podle doloženého vysvědčení žalobce nebyl ze dvou předmětů vůbec hodnocen, v osmi předmětech byl hodnocen známkou nedostačená a chování je hodnoceno jako neuspokojivé.     6. Proti rozhodnutí žalobce podal odvolání, v němž namítl, že důvody hodné zvláštního zřetele prvoinstanční orgán hodnotil restriktivně, nesprávně se vypořádal s dosavadní délkou pobytu žalobce na území České republiky, zabýval se především negativními aspekty a pozitivní okolnosti zcela opomněl.   7. Napadeným rozhodnutím žalovaný podané odvolání zamítl. Jak vyplývá z jeho odůvodnění, žalovaný vyšel ze zjištění, že poslední řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo se žalobcem zahájeno 15. 7. 2010 a pravomocně ukončeno dne 21. 5. 2012. Řízení trvalo 1 rok 10 měsíců a 6 dnů, z toho žalovaný dovodil, že žalobce nesplňuje podmínku § 67 odst. 1 zákona o pobytu cizinců tedy, že poslední dva roky probíhalo řízení o udělení mezinárodní ochrany. Za nepochybné označil žalovaný nesplnění podmínek § 67 odst. 2 zákona, neboť žalobce není mladší 18 let, nejde o osobu, která není z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu schopna se o sebe postarat, ani o osobu osamělou starší 65 let.    8. Po té co provedl výklad § 67 zákona o pobytu cizinců, žalovaný konstatoval, že se prvoinstanční orgán nadbytečně zabýval důvody, které žalobce uváděl jako hodné zvláštního zřetele, neboť ani jejich případná existence nemohla odůvodnit pro žalobce příznivější rozhodnutí.  Žalobce nesplňuje podmínky § 67 odst. 1 ani § 67 odst. 2 zákona o pobytu cizinců, prominutí jejich splnění současně není možné.   9. Městský soud v Praze posoudil napadené rozhodnutí podle § 75 soudního řádu správního, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, jakož i řízení, které mu předcházelo, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.   10. Podle § 67 zákona o pobytu cizinců ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí,   (1) Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na území vydá na žádost cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti, pokud tato stížnost byla podána v zákonné lhůtě. Do doby pobytu podle věty první se započítává doba pobytu na území na dlouhodobé vízum, na povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu a doba pobytu po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti. Nepřetržitost pobytu na území je zachována, pokud cizinec podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 7 dnů po skončení přechodného pobytu na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu; to neplatí, pokud platnost těchto pobytových oprávnění byla zrušena.    (2) Povolení k trvalému pobytu se vydá, je-li žadatelem cizinec, který  a) je mladší 18 let, b) se není schopen o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo c) je osamělý a starší 65 let.    (3) Povolení k trvalému pobytu se může při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 dále vydat, je-li žadatelem cizinec, a) který je rodičem cizince uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b), b) kterému byl rozhodnutím příslušného orgánu cizinec uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo b) svěřen do péče, nebo c) který je jiným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii cizince uvedeného v odstavci 2, na jehož osobní péči je cizinec uvedený v odstavci 2 závislý.    (4) Žádost je při splnění podmínek v odstavci 1 oprávněn podat i cizinec, který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.    (5) Žádost lze podat ministerstvu nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.    (6) Povolení k trvalému pobytu může být vydáno cizinci uvedenému v odstavci 3 pouze, bylo-li toto povolení vydáno cizinci uvedenému v odstavci 2.    (7) Splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území a podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti, lze prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li oprávněným cizincem osoba mladší 15 let nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele nastal za pobytu na území.    (8) Splnění podmínky podat žádost nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze prominout cizinci uvedenému v odstavci 3, pokud řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany skončilo dříve než řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizince uvedeného v odstavci 2. 11. Výklad citovaného zákonného ustanovení, o něž žalovaný opřel napadené rozhodnutí, není správný.   12. V prvém odstavci jsou vymezeny podmínky pro udělení povolení k trvalému pobytu, kterými jsou: podání žádosti cizincem, který na území republiky nepřetržitě pobývá 4 roky, přičemž nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o včas podané kasační stížnosti.   13. Podle odstavce pátého žádost musí být podána ve lhůtě 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, přičemž splnění této podmínky je možné prominout za situace, kdy je žadatelem cizinec, který je rodičem žadatele mladšího 18 let nebo žadatele, který není schopen se o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo mu taková osoba byla svěřena do péče. Popřípadě je přímým příbuzným žadatele mladšího 18 let nebo žadatele, který není schopen se o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo žadatele osamělého a staršího 65 let a současně je takový žadatel osobně závislý na jeho péči.   14. Jsou-li splněny podmínky prvého odstavce a byla-li žádost podána včas, je rozhodnutí správního orgánu vázáno na splnění dalších okolností.   15. Pokud je žadatel osobou mladší 18 let, osobou, která se není schopna o sebe sama postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo osobou osamělou a starší 65 let, povolení k pobytu je správní orgán povinen vydat (viz. formulace zákonného ustanovení:            ,,povolení k trvalému pobytu se vydá“) podle § 67 odst. 2 zákona o pobytu cizinců.   16. Pokud je žadatel cizinec, který je rodičem žadatele mladšího 18 let nebo žadatele, který není schopen o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo mu taková osoba byla svěřena do péče. Popřípadě je přímým příbuzným žadatele mladšího 18 let nebo žadatele, který není schopen se o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo žadatele osamělého a straší 65 let a současně je takový žadatel osobně závislý na jeho péči a současně této osobě již povolení k trvalému pobytu bylo uděleno, správní orgán rozhodne o povolení trvalého pobytu, jak vyplývá z § 67 odst. 3 a 6 zákona o pobytu cizinců.   17. Po čtyřech letech pobytu na území České republiky může být rovněž uděleno povolení k trvalému pobytu i jinému cizinci (tedy osobě, která nesplňuje parametry specifikované v odstavci 2 a 3 zákona o pobytu cizinců), pokud jsou pro to dány důvody hodné zvláštního zřetele a současně je splněna podmínka nejméně poslední dva roky probíhajícího posledního řízení o udělení mezinárodní ochrany. V takovém případě správní orgán uváží, zda důvody pro udělení povolení k pobytu jsou vzhledem k okolnostem případu natolik závažné, že odůvodní vydání vyhovujícího rozhodnutí. Popsaný postup plyne ze znění § 67 odst. 4 zákona.   18. Ze systematické řazení uvedeného zákonného ustanovení pak vyplývá, že v případě všech žadatelů (§ 67 odst. 2, odst. 3 a odst. 4), je možno upustit od podmínky nepřetržitého pobytu čtyř let a současně podmínky posledních dvou let probíhajícího posledního řízení o udělení mezinárodní ochrany, jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, což zahrnuje, ale není omezeno na nízký věk nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele. Ke shodným závěrům dospěl též Krajský soud v Brně (viz rozsudek ze dne 31. března 2017, č. j. 62 A 83/2015-89).   19. Z uvedených důvodů nemůže napadené rozhodnutí obstát. Žalovaný zamítl odvolání s tím, že žalobce nesplňuje podmínky vyplývající z § 67 odst. zákona o pobytu cizinců a není proto na místě zabývat se důvody hodnými zvláštního zřetele, jak učinil prvoinstanční orgán. Tímto nesprávným právním názorem zatížil své rozhodnutí vadou spočívající v tom, že se nezabýval správností úvahy prvostupňového orgánu o tom, že žalobci důvody zvláštního zřetele hodné pro prominutí nesplnění podmínek ve smyslu § 67 odst. 1 zákona o pobytu cizinců ve smyslu § 67 odst. 7 zákona nesvědčí. Soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž žalovaný rozhodne o odvolání podaného žalobcem v souladu s právním názorem vysloveným soudem.   20. Výrok o nákladech řízení o žalobě se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce byl ve věci úspěšný, a proto mu přísluší náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení činí 4 000,- Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále náklady právního zastoupení spočívající v odměně zástupce žalobce za dva úkony právní služby po 3 100,- Kč společně se dvěma režijními paušály po 300,- Kč – převzetí a příprava zastoupení a žaloba; podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif), celkem je tedy žalovaný povinen k náhradě nákladů řízení ve výši 10 800,- Kč.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 30. května 2018   JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky