Číslo jednací:  10A 64/2018 - 178                                                                                                          USNESENÍ  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové, soudce JUDr. Jaromíra Klepše a soudkyně Mgr. Andrey Veselé v právní věci žalobkyně: E. B.   zastoupena JUDr. Alešem Dvouletým, advokátem   sídlem Londýnská 674/55, Praha 2   proti   žalovanému: Státní pozemkový úřad   sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3   zastoupen JUDr. Adamem Rakovským, advokátem   sídlem Václavská 316/12, Praha 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 3. 2018, č. j. SPU 124998/2018, a č. j. SPU 125006/2018, takto: I. Žádost o prodloužení lhůty k předložení správního spisu stanovené usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2019, č. j. 10 A 64/2018 - 145, se zamítá. II. Žalovaný bezdůvodně nesplnil povinnost uloženou mu soudem v usnesení ze dne 6. 11. 2019, č. j. 10 A 64/2018 - 145, které mu bylo doručeno prostřednictvím právního zástupce JUDr. Adama Rakovského, advokáta, dne 8. 11. 2019, a ani v dodatečné lhůtě dvou týdnů k tomu stanovené, tedy nejpozději do 22. 11. 2019, soudu nepředložil úplný správní spis, přičemž nepodal vysvětlení, proč tak neučinil, tedy neuposlechl výzvy soudu, čímž se dopustil pořádkového deliktu podle § 44 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., a za to se mu ukládá pořádková pokuta ve výši 25 000 Kč. III. Pořádková pokuta uložená výrokem II. tohoto usnesení je splatná do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení na účet Městského soudu v Praze č. 3762-2928021/0710 pod variabilním symbolem 1033006418. Odůvodnění: 1.                Žalobkyně se dvěma žalobami sloučenými ke společnému projednání domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí žalovaného. 2.                Na výzvu předsedkyně senátu k předložení správního spisu žalovaný reagoval sdělením, že správní spis se nachází u Nejvyššího správního soudu, neboť byl zaslán k řízení sp. zn. 2 As 16/2018. Městský soud vyčkal rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v uvedené věci, načež si od něj vyžádal zaslání správního spisu. Tento správní spis městský soud obdržel dne 30. 8. 2019. 3.                Následně však městský soud zjistil, že předložený správní spis je neúplný. Obsahuje sice řadu spisů a listin týkajících se předchozích souvisejících řízení, nejsou však přítomné spisy zachycující vydání nyní napadených rozhodnutí o nicotnosti, případně postupů vedoucích k vydání těchto rozhodnutí. Předložený spis obsahuje složku nadepsanou Rozhodnutí I., v níž se nacházejí nejrůznější vydaná rozhodnutí do 8. 3. 2017. Dále jsou zde dvě složky nadepsané Korespondence, které však zachycují průběh řízení taktéž jen do roku 2017. Jelikož nyní napadená rozhodnutí byla vydána v březnu roku 2018, je zřejmé, že musí existovat další části správního spisu, které se těchto rozhodnutí bezprostředně týkají. 4.                Dne 3. 9. 2019 soud kontaktoval telefonicky právního zástupce žalovaného s žádostí o zajištění zbývající části spisu (viz úřední záznam na č. l. 68). Právní zástupce žalovaného sdělil, že do týdne zjistí, kde se příslušná část správního spisu nachází, a o výsledku svého šetření bude soud informovat; tento příslib právní zástupce žalovaného nesplnil. Následně soud advokátní kancelář právního zástupce žalovaného opětovně telefonicky kontaktoval dne 30. 10. 2019 (viz úřední záznam na č. l. 140), přičemž bylo sděleno, že právní zástupce žalovaného není k dispozici, avšak k věci se může vyjádřit jeho spolupracující advokát Mgr. Vít Růžička. Ten opětovně sdělil, že věc urychleně prověří a sdělí výsledek. Zbytek správního spisu však ani následně soudu předložen nebyl a ani mu nebyla podána jiná zpráva o věci. 5.                Vzhledem k tomu, že věc byla předřazena k přednostnímu projednání a postup žalovaného brání soudu v jejím vyřízení, předsedkyně senátu přistoupila k vydání usnesení ze dne 6. 11. 2019, č. j. 10 A 64/2018 - 145, jímž v souladu se svou pravomocí podle § 74 odst. 1 s. ř. s. žalovaného vyzvala, nechť úplný správní spis předloží v dodatečné lhůtě dvou týdnů. Žalovaný byl poučen, že pokud výzvě nevyhoví, může mu být uložena pořádková pokuta podle § 44 odst. 1 s. ř. s. Usnesení bylo žalovanému prostřednictvím jeho právního zástupce doručeno dne 8. 11. 2019, a stanovená lhůta tedy uplynula dne 22. 11. 2019. 6.                Dne 19. 11. 2019 byl soud telefonicky kontaktován Mgr. V. R., spolupracujícím advokátem právního zástupce žalovaného, který sdělil, že se již žalovanému podařilo identifikovat správní spisy, které se týkají napadených rozhodnutí, a že tedy tyto spisy budou soudu předloženy. 7.                Dne 22. 11. 2019, poslední den dodatečné lhůty pro předložení úplného správního spisu, v 15.30 hod., tedy po pracovní době soudu, žalovaný doručil do datové schránky soudu žádost o prodloužení lhůty pro předložení spisu do 29. 11. 2019. Bez bližšího vysvětlení ke správnímu spisu uvedl, že „již nyní je zřejmé, že jej nestihne připravit a soudu předložit ve lhůtě, kterou mu soud uložil“. 8.                Podle § 40 odst. 5 s. ř. s. může soud prodloužit lhůtu, kterou stanovil, a to z obdobných důvodů, pro které lze žádat o prominutí zmeškání lhůty. Takovou žádost je třeba opřít o vážné omluvitelné důvody. Žalovaný v žádosti žádný důvod svého počínání neuvedl; pokud již identifikoval správní spisy, jejichž předložení soud žádá, měl je neprodleně soudu předložit. Za situace, kdy žalovaný svým laxním postupem již několik měsíců brání soudu ve směřování k vydání meritorního rozhodnutí, již nelze žalovanému dále lhůtu pro předložení spisů bezdůvodně prodlužovat. To platí zvláště za situace, kdy žalovaný o prodloužení lhůty požádal v její poslední den, navíc po konci pracovní doby soudu. 9.                Prvním výrokem tohoto usnesení tedy soud podle § 40 odst. 5 věty poslední s. ř. s. žádost žalovaného o prodloužení lhůty k předložení správního spisu zamítl. 10.            Dále soud shledal, že se žalovaný svým postupem dopustil pořádkového deliktu podle § 44 odst. 1 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení lze pořádkovou pokutu ve výši až 50 000 Kč uložit „tomu, kdo neuposlechne výzvy soudu“. 11.            Jak bylo shrnuto výše, soud žalovanému uložil dodatečnou lhůtu k předložení úplného správního spisu usnesením ze dne 6. 11. 2019, č. j. 10 A 64/2018 - 145, které bylo žalovanému doručeno dne 8. 11. 2019. Dvoutýdenní lhůta k předložení spisu uplynula dne 22. 11. 2019. Takto soud postupoval již poté, co byla žalovanému zaslána standardní výzva k předložení správního spisu, a po několikaměsíční neúspěšné telefonické komunikaci mezi soudem a právním zástupcem žalovaného. Ačkoliv byl žalovaný v usnesení poučen o skutečnosti, že nesplnění uložené povinnosti může vést k uložení pořádkové pokuty, ve stanovené lhůtě úplný správní spis soudu nepředložil, a to navzdory skutečnosti, že chybějící části spisu již identifikoval. Přitom žalovaný neuvedl žádný konkrétní důvod pro tento svůj postup, tím méně pak důvod omluvitelný. Takový důvod nebyl uveden ani v žádosti o prodloužení lhůty, která byla soudu doručena v její poslední den po skončení pracovní doby soudu. 12.            Soud je si vědom skutečnosti, že uložení pořádkové pokuty je prostředek ultima ratio, k němuž má být přistoupeno jen v situaci, kdy řádný průběh řízení nelze zajistit mírnějšími prostředky. V nyní projednávané věci však žalovaný svým nedůvodným laxním postupem při předkládání úplného správního spisu již několik měsíců blokuje další postup soudu směřující k meritornímu rozhodnutí. Navíc se jedná o věc, která byla z důvodů zvláštního zřetele hodných předsedkyní senátu předřazena k přednostnímu projednání. Soud postupoval v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006, č. j. 6 As 33/2006 - 92, č. 1013/2007 Sb. NSS, dle nějž pokud správní orgán nepředloží požadované správní spisy, je namístě jej ke splnění této povinnosti opakovaně vyzvat usnesením, a případně uložit pořádkovou pokutu. 13.            Při úvaze o výši pokuty soud vycházel ze skutečnosti, že postup žalovaného lze hodnotit jako relativně závažný. Žalovaný již dlouhodobě neplní svou zákonnou povinnost a nepředkládá soudu úplný správní spis, a to bez zjevného důvodu. Tím dochází ke zdržení řízení, jehož výsledek může mít potenciálně dopad na vlastnická práva žalobkyně i celé řady osob zúčastněných na řízení a dalších osob. Jednání žalovaného je o to závažnější, že žalovaný jako správní orgán by měl být veden základními zásadami dobré správy, mezi něž patří i vstřícnost a hospodárnost. Jelikož se však jedná o první uloženou pokutu žalovanému a lze předpokládat, že žalovaný po jejím uložení svou povinnost snad konečně splní, uložil soud pokutu v polovině nejvyšší zákonné sazby, tedy ve výši 25 000 Kč. V případě správního orgánu nelze předpokládat, že by pro něj pokuta v této výši znamenala jakékoliv nepřiměřeně tíživé následky. 14.            Druhým výrokem tohoto usnesení tedy soud žalovanému pro skutek, který je v tomto výroku popsán, uložil podle § 44 odst. 1 s. ř. s. pořádkovou pokutu ve výši 25 000 Kč. 15.            Třetím výrokem byla stanovena přiměřená lhůta k zaplacení pokuty v délce třicet dní od právní moci tohoto usnesení. Poučení: Pokud žalovaný ani po uložení pořádkové pokuty nesplní povinnost, která mu byla soudem uložena, může mu být v souladu s § 44 odst. 1 s. ř. s. pokuta uložena opakovaně. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V Praze dne 26. listopadu 2019           JUDr. Ing. Viera Horčicová v.r. předsedkyně senátu