č. j. 13 Ad 34/2018‑ 50   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobce:  Ing. L. M.    bytem P.                                     zastoupený JUDr. Viktorem Pakem, advokátem                                     sídlem Francouzská 28, 120 00 Praha 2   proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení                                     sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 9. 2018 č.j. X    takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 5. 6. 2018. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím přiznala žalobci podle ust. § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 20. 3. 2018 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 23. 4. 2018 je žalobce podle ust. § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. uznán od 6. 3. 2018 invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 45 %. 2. V žalobě žalobce namítal, že jeho afektivní porucha je ve skutečnosti závažnější, nesouhlasil s úvahou správního orgánu, že jeho afektivní porucha je i po sedmi letech trvání bez dosažení remise „neustálené onemocnění“. Měl za to, že napadené rozhodnutí je pro nedostatek skutkových důvodů nepřezkoumatelné. 3.  Ve vyjádření k žalobě žalovaná mimo jiné uvedla, že rozhodnutí o námitkách je obsáhle a dostatečně odůvodněno, jsou uvedeny a konkretizovány lékařské zprávy, z nichž správní orgán vycházel. Závěr posudku o invaliditě vycházející z objektivně zjištěného zdravotního stavu byl převzat do odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru oddělení LPS zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr. Žalovaná rovněž upozornila na to, že důvodem uznání invalidity není vlastní vyhodnocení zdravotních potíží, nýbrž posudková rozvaha vycházející výhradně z objektivně zjištěného zdravotního stavu posudkovými lékaři dle platné vyhlášky o invaliditě. Jedině posudkový lékař OSSZ a ČSSZ je ze zákona oprávněn posoudit zdravotní stav žadatele o důchod, vyhodnotit dle platné vyhlášky o invaliditě odborné lékařské zprávy a nálezy pro posudkové řízení o invaliditě, přiřadit zjištěné zdravotní postižení jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti pod správnou položku stanovenou vyhláškou o posuzování invalidity a určit, zda se jedná o invaliditu či nikoliv a to výhradně dle platných právních předpisů. Podle žalované takto bylo postupováno v daném případě a posudkové řízení proběhlo zcela správně a objektivně. Žalobou napadené rozhodnutí je tedy podle žalované správné v souladu se zákonem. Žalovaná navrhla ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise MPSV, rozhodnutí ve věci ponechala na úvaze soudu s ohledem na výsledky provedeného dokazování. 4. Pokud jde o věc samotnou,  správní spis pak obsahuje pro danou věc mimo jiné tyto podstatné dokumenty: žádost žalobce o invalidní důchod ze dne 21. 3. 2018, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 5. 6. 2018 č.j. X, námitky žalobce ze dne 9. 7. 2018, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 7. 9. 2018 č.j. X. V soudním spise se pak nachází posudky Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 26. 3. 2019 č.j.: 2018/4597-PH a ze dne 21. 8. 2019 č.j.: 2019/1878-PH. 5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 26. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. 6. Při jednání konaném dne 20. 5. 2019 soud dospěl k závěru, že je třeba vypracovat doplňující posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze za účasti odborného lékaře psychiatra. 7. Z doplňujícího posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 21. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. 8. Při jednání dne 16. 12. 2019 setrvali účastníci na svých právních závěrech a procesních stanoviscích. 9. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba není důvodná. 10.                      Soud posoudil předmětnou věc takto: 11.                      Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně. 12. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 13. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobce nechal vypracovat dva posudky Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Z posudku posudkové komise MPSV ze dne 26. 3. 2019 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí 7. 9. 2019 se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je duševní porucha, periodická depresivní porucha středně těžká. V posudku je pak konstatováno: „Postižení uvedené v kapitole V., pol. 4, 4c), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 – 45%. Komise volí horní hranici daného rozmezí 45% vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu, postižení páteře. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 cit. vyhlášky nemění, nebylo pro to shledáno odůvodnění. Den vzniku invalidity 6. 3. 2018, zprávou psychiatra MUDr. P. Doba platnosti posudku nebyla stanovena vzhledem k průběhu postižení a odpovědi na léčbu, nelze očekávat posudkově významnou změnu zdravotního stavu. Podřazení postižení pod položku d) nebo e) téže kapitoly není možné, neboť nebyly objektivizovány zde uvedené projevy postižení spojené se závažným narušením výkonu většiny denních aktivit, společenských, pracovních nebo domácích. Nebyly zdokumentovány ani somatické příznaky, které obvykle doprovázejí závažnost stavu, jako jsou těžké psychomotorické zpomalení, ztráta chuti k jídlu, úbytek na váze. Komise nezpochybňuje závažnost zdravotního postižení posuzovaného, nicméně pro podřazení postižení pod příslušnou položku přílohy musí být splněna tam uvedená kritéria, která vyjadřují rozsah takového postižení a s ním spojují příslušný pokles pracovní schopnosti, odborné lékařské nálezy, z nichž komise vycházela, projevy zdravotního postižení zde uvedeného neprokázala. Po podrobném seznámení se se všemi podklady nelze jinak než souhlasit s původním posouzením PSSZ, podle kterého šlo o pokles míry pracovní schopnosti odpovídající prvnímu stupni invalidity, zdravotní postižení uvedené v kapitole V., pol. 4c), 45%. Posuzovaný je schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost se zúročením svého vzdělání s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti, s vyloučením psychicky náročné práce ve stresujících podmínkách. Dále dodržováním režimu vertebropatů.“   14. V posudku ze dne 21. 8. 2019, kdy posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře psychiatra, pak komise dospěla ke stejnému závěru, jaký byl učiněn v posudku posudkové komise ze dne 26. 3. 2019, jakož i v rámci řízení o námitkách, tedy k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce, jehož rozhodující příčinou je duševní porucha, periodická depresivní porucha středně těžká. 15. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl tedy žalobce invalidní ve smyslu ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. 16.  Při vypracování posudku vycházela komise z lékařské dokumentace žalobce a přihlédla i k předloženým lékařským nálezům při jednání komise. Během jednání posudkové komise byl žalobce přešetřen odbornou lékařkou z oboru psychiatrie. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobce, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce, proto není žádných pochyb. 17. Na základě shora uvedeného považuje soud rozhodnutí žalované za správné, přezkoumatelné, řádně odůvodněné, vydané na základě dostatečně zjištěného stavu věci, a tudíž neshledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, žalované nenáleží podle zákona.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 16. prosince 2019     JUDr. Marcela Rousková v.r. samosoudkyně             Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.