č. j. 13 Ad 37/2018‑ 53   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobkyně:  Z. T.    bytem P. proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení                                     sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2018 č.j. RN-685 427 0280-42091-TT    takto:  I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 17. 10. 2018 č.j. RN-685 427 0280-42091-TT se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. R-24.8.2018-427/685 427 0280 ze dne 24. 8. 2018. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím rozhodla o tom, že dle ust. § 56 odst. 1 písm. e) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se žalobkyni snižuje od 24. 9. 2018 výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 8. 2018 již žalobkyně není podle ust. § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. invalidní pro invaliditu třetího stupně. Podle tohoto posudku byla žalobkyně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. uznána od 1. 8. 2018 invalidní pro invaliditu prvního stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 35 %. 2. V žalobě žalobkyně měla za to, že posudek o invaliditě, jenž byl podkladem pro žalobou napadené rozhodnutí, nepodává úplné posouzení jejího celkového zdravotního stavu a jeho dopadu na pracovní schopnost žalobkyně, nevypořádává se dostatečně s jejími námitkami, není přesvědčivý ve svých závěrech o pracovní schopnosti žalobkyně, neodůvodňuje zásadní rozdíl závěru posudkové lékařky oproti doloženým odborným nálezům a k části řádně a včas žalobkyní doložených odborných zpráv dokonce vůbec nepřihlíží. Namítala nedostatečná skutková zjištění, nezákonnost i nesprávnost. 3. Ve vyjádření k žalobě navrhla žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. Nadále však trvala na svém rozhodnutí a navrhla žalobu zamítnout. 4. Pokud jde o věc samotnou,  správní spis pak obsahuje pro danou věc mimo jiné tyto podstatné dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 8. 2018 č.j. R-24. 8. 2018-427/685 427 0280, námitky žalobkyně ze dne 21. 9. 2018, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 17. 10. 2018 č.j. RN-685 427 0280-42091-TT. V soudním spise se pak nachází posudek Posudkové komise MPSV ČR ze dne 13. 3. 2019 č.j.: 2018/4982-PH. 5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobkyně požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 13. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. 6. Při jednání konaném dne 29. 4. 2019 k závěrům posudku neměla připomínky ani žalobkyně, ani zástupkyně žalované. 7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná. 8. Soud posoudil předmětnou věc takto: 9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně. 10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 11. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobkyně nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti odborného psychiatra podle povahy a charakteru zdravotního postižení žalobkyně, mimo jiné uvedla, že: „K datu vydání napadeného rozhodnutí se u posuzované jednalo o dlouhodobě nepříznivý stabilizovaný zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla duševní porucha v důsledku organického poškození mozku prokázaná psychologickým vyšetřením. Psycholog zjišťuje významnou poruchu výkonných funkcí tj. funkcí, které umožňují zahájit a ukončit aktivitu, plánovat, rozhodovat se a měnit aktivity při změně situace a předvídat důsledky chování sebe i ostatních a přizpůsobovat se měnící se situaci. U posuzované zjištěn významný úbytek schopnosti flexibilně, rychle a účinně řešit komplexní problémy, zpracovávat informace, zpomalené psychomotorické tempo, narušení pozornostních procesů, pracovní paměti. Byla velmi snadno unavitelná, při provádění testů jí musela být poskytnuta delší přestávka. Významná byla také porucha nálady ve smyslu deprese, která trvala i přes dlouhodobou antidepresivní léčbu psychiatrem. Náladu měla znatelně pokleslou, připouštěla i myšlenky na sebevraždu bez úmyslu realizace. Také při vyšetření psychiatrem při jednání byl patrný výrazný pokles spontaneity, chudá pantomimika, výrazně inhibované psychomotorické tempo. Na dotazy odpovídala přiléhavě, ale krátce, odpovědi nerozvíjela. V kontaktu byla pasivní. Myšlení měla pomalé, tematicky chudé, nevýpravné, neproduktivní, zhoršené bylo soustředění. Velmi rychle se unavila. Byla orientovaná. I při masivní antidepresivní medikaci byla těžce depresivní, apatická, s oslabením volních schopností, bez radosti, neměla žádné zájmy, životní plány ani cíle, byla sociálně izolovaná. Připouštěla myšlenky na sebevraždu, ale neměla sílu sebevraždu uskutečnit. Dlouhodobě léčena pro roztroušenou sklerózu, relaps remitentní formu, stav byla dle kontrolních neurologických vyšetření dlouhodobě stabilizovaný, bez relapsů. V objektivním neurologickém nálezu popisováno lehké spastické ochrnutí levostranných končetin, v nálezu z 12/2018 i lehké postižení pravé dolní končetiny. Chodila bez opěrných pomůcek, ušla cca 500 m až 1 km bez opory, poté již zakopávání a poruchy rovnováhy. Dále měla v oblasti močení dlouhodobě obtíže s urgencí a frekvencí, zejména přes den, epizody s únikem moče. Pro tyto obtíže používala inkontinenční vložky, v noci měla častější nucení na moč. Urodynamické vyšetření prokázalo těžce malokapacitní hyperaktivní detruzor. Sledována a léčena očním lékařem pro oboustranné zvýšení nitroočního tlaku, stav na léčbě dlouhodobě kompenzován. Pro zákal oční čočky na obou očích způsobený dlouhodobým užíváním kortikosteroidů byla v minulosti operována s efektem. Zraková ostrost obou očí na dálku byla s korekcí lehce snížená, na blízko v normě. Neuroperimetrické vyšetření prokazovalo výpad zorného pole vpravo v dolním spánkovém kvadrantu a vlevo výsečový výpadek v dolním spánkovém kvadrantu a zúžení k 30 stupňům v horním spánkovém kvadrantu. Dlouhodobě léčena pro epilepsii, na léčbě stav kompenzovaný, poslední epileptický záchvat měla v 12/2017. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla procentní míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena dle kapitoly V. položky 1d) dle přílohy k vyhl. 359/2009 Sb., v pl. zn. a činila 60 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, takže celková hodnota činila 70 %. Na rozdíl oproti posudkovému lékaři ČSSZ považuje posudková komise za posudkově nejvýznamnější duševní poruchu při organickém poškození mozku, která komplexně zasahuje poruchu plánování, organizace, reagování na nové skutečnosti, pracovní paměť, zahrnuje i schopnost iniciovat nezávisle cílevědomou aktivitu a utlumit irelevantní nebo nevhodnou aktivitu. Porucha výkonných funkcí je kombinovaná s poruchou nálady ve smyslu chronické deprese, která je přítomna i při masivní antidepresivní léčbě. Významná je rychlá unavitelnost při vyčerpaných rezervních kompenzačních mechanismech. Celkově jde o těžké organické duševní postižení s výrazným odklonem od normy při výkonu většiny denních aktivit. Neurologické postižení levé horní a dolních končetin je lehčího stupně a má na pracovní schopnost mnohem menší dopad než postižení duševních funkcí. Pracovní schopnost limitují i obtíže s udržením moče s nutností používat celodenně inkontinenční pomůcky a mírně i oční postižení s lehkým narušením zrakové ostrosti a mírnou poruchou zorného pole obou očí. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní, jednalo se o invaliditu třetího stupně. Nebyla schopna vykonávat svoji profesi, nebyla schopna pracovat ani za mimořádných podmínek.“   12. Z posudku posudková komise MPSV ČR v Praze ze dne 13. 3. 2019 č.j. 2018/4982-PH vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%. 13. Posudek PK MPSV ČR z 13. 3. 2019 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobkyně, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně proto není žádných pochyb.   14. Soud proto s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně měla sice ve věci úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení, nicméně žádnou náhradu nákladů neúčtovala, nežádala, žalovaná ve věci úspěšná nebyla. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 29. dubna 2019 JUDr. Marcela Rousková v.r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.