č.j. 15 A 95/2019 - 33 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYMěstský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyň Mgr. et. Mgr. Lenky Bahýľové, Ph.D., a Mgr. Věry Jachurové v právní věci   žalobce:  J. P., IČO: ...,  sídlem N. V. 1607, P. 6    zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem  sídlem Ledčická 649/15, Praha 8 – Dolní Chabry proti   žalovanému:  Magistrát hlavního města Prahy  sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1   o žalobě ze dne 14. 6. 2019 na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1041837/2018/Čer takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemám právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 14.6.2019 podanou dne 10.7.2019 u Městského soudu v Praze domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného a uložení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí ve věci samé v řízení vedeném pod sp. zn. S-MHMP 1041837/2018/Čer. 2. V žalobě uvedl, že mu byl v nadepsané právní věci doručen příkaz, a to dne 21. 2. 2019, který byl vyhotoven žalovaným. Proti příkazu podal zástupce žalobce dne 27. 2. 2019 v 14:25 odpor emailem bez zaručeného elektronického podpisu. Přijetí odporu bylo podatelnou žalovaného potvrzeno. Následně zástupce žalobce odpor v pětidenní lhůtě dle § 37 odst. 4 správního řádu potvrdil datovou schránkou dne 3. 3. 2019. Žalovaný následně vyzval účastníka k tomu, aby doložil plnou moc, čemuž účastník řízení vyhověl a plnou moc správnímu orgánu doručil. 3. Žalovanému bylo následně (dne 17. 5. 2019) doloženo též pověření P. K. jednat jménem právnické osoby Pomáháme a chráníme, s.r.o., mimo fakt, že bylo správnímu orgánu doloženo, že tato osoba je novým jednatelem společnosti zmocněnce. Plná moc ve prospěch společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., byla žalovanému doložena v jím stanovené lhůtě (podáním ze dne 30. 3. 2019). Správní orgán však v řízení nepokračoval. Nejprve tvrdil, že tomu je proto, že odpor byl podán opožděně (srov. sdělení k podanému odporu ze dne 18. 4. 2019, č.j. MHMP 706211/2019/Čer). V reakci na to žalobce požádal o prověření věci a doložil včasnost podaného odporu. Když se ani následně nic nedělo, přistoupil žalobce k podání žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti, o kterém nadřízený správní orgán žalovaného rozhodl tak, že jej zamítl; nově ovšem s odůvodněním, že ačkoliv byla plná moc udělena společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., byl odpor podán P. K., který neprokázal, že by mohl jednat za tuto společnost. Žalobci se jeví, že správní orgány namísto objektivního a seriózního posuzování věci spíše hledají nové a nové důvody, proč v řízení nepokračovat a věc meritorně neprojednat. 4. K argumentaci nadřízeného správního orgánu žalobce uvedl, že oprávnění P. K. jednat jménem společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., sice nevyplývalo z veřejného rejstříku, pro což bylo nutno je prokázat, nicméně zástupce žalobce toto oprávnění prokázal, a to rozhodnutím jediného společníka o jmenování P. K. do pozice jednatele, resp. osoby zastupující jednatele. Správní orgán tak nemohl mít pochyb o oprávnění P. K. jednat jménem společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o. 5. Žalobce dále citoval § 94 zákona o přestupcích (Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.) a § 150 odst. 3 správního řádu (Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.). S ohledem na citované právní normy má žalobce za to, že lhůta k podání odporu 60 dnů (pozn. soudu – žalobce má zjevně na mysli lhůtu pro vydání rozhodnuti) uplynula a žalovaný je nečinný. 6. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 19.2.2019 vydal příkaz o uložení pokuty pod č.j. MHMP 339299/2019, který byl žalobci doručen dne 21.2.2019. Proti příkazu byl dne 3.3.2019 z datové schránky pana P. K. doručen odpor v předmětné věci. Poslední den k podání odporu byl den 1.3.2019. Z důvodu vyjasnění oprávněnosti či neoprávněnosti podání odporu vyzval dne 19.3.2019 žalovaný podatele k doložení plné moci. Předmětnou výzvu doručil jak žalobci, tak panu P. K. do datové schránky. Z datové schránky pana P. K. byla dne 30.3.2019 správnímu orgánu doručena plná moc žalobce, kterou dne 22.2.2019 zmocnil společnost Pomáháme a chráníme s.r.o. K plné moci bylo přiloženo několik dalších dokumentů, které mají prokazovat oprávnění pana P. K. k jednání za danou společnost (rozhodnutí společníka o odvolání jednatele a smlouva o převodu obchodního podílu ze dne 23.11.2018). 7. Na základě výše uvedeného dospěl správní orgán k závěru, že bez ohledu na to, zda je pan P. K. oprávněn za společnost Pomáháme a chráníme s.r.o., jednat, byl odpor podán opožděně. O této skutečnosti vyrozuměl žalobce dne 18.4.2019. Dne 28.4.2019 bylo správnímu orgánu z datové schránky pana P. K. doručeno podání, ve kterém tvrdí, že dne 27.2.2019 podal odpor emailem, který byl dne 3.3.2019 doplněn v pětidenní lhůtě z datové schránky. Přiložil scan obrazovky z Outlooku s datem 27.2.2019 ve 14:25 hodin s tím, že žádá o prověření této skutečnosti. Správní orgán danou skutečnost prověřoval a bylo zjištěno, že z mailové adresy x byl doručen dne 28.2.2019 v 17:21 hodin na adresu posta@praha.eu mail bez textu a čitelné přílohy. O této skutečnosti byl podatel informován textem „Nelze evidovat, příloha nečitelná. Podatelna“. Dne 10.6.2019 pak Ministerstvo dopravy vydalo usnesení, kterým nevyhovělo žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti.  8. Podle žalovaného lze předmětnou věc rozdělit na následující stěžejní žalobní body: 1. zda bylo zaslání mailu z mailové adresy x, doručené dne 28.2.2019 v 17:21 hodin na adresu posta@praha.eu (mail bez textu a čitelné přílohy) podáním ve smyslu § 37 správního řádu, 2. zda podání odporu dne 3.3.2019 z datové schránky pana P. K. je doplněním podání v bodě 1, či zda stojí osamoceno, 3. zda podání pod bodem 2 je podáno osobou oprávněnou. 9. Žalovaný poté citoval § 37 odst. 4 a 6 správního řádu, § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách. Uvedl, že podání učiněné orgánu veřejné moci je doručeno až okamžikem dodání datové zprávy do elektronické podatelny úřadu, nikoli okamžikem odeslání podání. Podání je učiněno dnem, kdy věcně a místně příslušnému orgánu došlo. Z hlediska stanovení lhůty žalovaný odkázal též na § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Přijímání podání, a to i podání v elektronické podobě, upravuje vyhláška č. 191/2009 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby. Podle § 2 vyhlášky č. 496/2004 Sb., je datová zpráva obecně považována za doručenou orgánu veřejné moci tehdy, pokud je dostupná elektronické podatelně, kdy doručení datové zprávy se neprodleně potvrzuje odesílateli, a to zasláním datové zprávy podle § 3 vyhlášky. 10. Žalovaný je toho názoru, že úkon pod bodem 1, tj. mail bez textu a čitelné přílohy ze dne 28.2.2019, není podáním ve smyslu § 37 správního řádu, protože neobsahuje žádné podání, vyjádření, stanovisko atp. Protože se nejedná o podání, pak úkon pod bodem 2, tj. podání odporu dne 3.3.2019 z datové schránky pana P. K., je prvním úkonem v dané věci, nikoliv doplněním mailového podání. Odpor byl tedy podán opožděně. 11. Co se týká bodu 3, žalovaný uvedl, že z veřejného rejstříku vyplývá, že ode dne 2.7.2012 vykonávala funkci jediného jednatele ve společnosti Pomáháme a chráníme s.r.o., paní P. D., a to až do dne 14.6.2019. Ode dne 14.6.2019 je jediným jednatelem této společnosti společnost Ochrana řidičů o.s., kterou při výkonu funkce zastupuje pan M. P. Podle žalovaného je zřejmé, že pan P. K. nikdy nebyl oprávněn jednat za společnost Pomáháme a chráníme s.r.o. Údajně platné předkládané listiny nikdy nebyly rejstříkovému soudu doloženy a ve smyslu těchto listin nikdy k převodu obchodního podílu nedošlo. V rozhodné době tedy byla jedinou osobou oprávněnou jednat za společnost paní P. D. 12. Žalovaný dále odkázal na rozhodnutí Ministerstva dopravy v obdobné věci (pod č.j. 463/2019-160-SPR/3), v němž nebyl pan P. K. uznán jako osoba oprávněná jednat za společnost Pomáháme a chráníme s.r.o. Žalovaný poukázal na obdobný postup této společnosti v desítkách dalších věcí a uvedl konkrétní spisové značky s tím, že se jedná o snahu paralyzovat správní orgán. Žalovaný rovněž odkázal na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18.12.2018, č.j. 4 As 113/2018-39. Dodal, že žalobce si byl dobře vědom skutečnosti, jakého zmocněnce si zvolil pro dané řízení. Pokud by skutečně chtěl, aby jej v řízení zastupoval pan P. K., jistě by mu udělil plnou moc. Plná moc však byla udělena právnické osobě a zvolená taktika s jasným cílem – obstruovat řízení a uměle jej prodloužit až do prekluze skutku – nevyšla. Žalovaný tak shrnul, že odbor byl podán opožděně a nadto neoprávněnou osobou, přičemž upozornil na to, že obdobná věc je vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 A 83/2019. Posouzení věci soudem 13. Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu ustanovení § 79 odst. 1 s.ř.s. se po bezvýsledném vyčerpání prostředků k nápravě nečinnosti ve správním řízení lze domáhat, aby v případě nečinnosti správního orgánu soud uložil příslušnému nečinnému správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Žalovaným je podle odst. 2 téhož ustanovení ten správní orgán, jenž má podle žalobního tvrzení povinnost rozhodnutí vydat. Podle ustanovení § 81 odst. 1 s. ř. s. soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. 14. V řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu je soud oprávněn zkoumat pouze to, zda v příslušné věci došlo ve stanovené lhůtě k vydání rozhodnutí nebo jestli vůbec takové rozhodnutí mělo být v řízení (vedeném v dané věci z moci úřední) vydáno. 15. Podle § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“) může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem (odst. 1). 16. Podle § 150 odst. 3 správního řádu proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. 17. V posuzované věci je stěžejní otázkou, zda měl žalovaný vést řízení o přestupku a v tomto řízení vydat rozhodnutí, či zda se příkaz o uložení pokuty na místě ze dne 19.2.2019, č.j. MHMP 339299/2019 stal pravomocným rozhodnutím. 18. Ze spisového materiálu vyplývá, že dne 19.2.2019 vydal žalovaný žalobci (jako provozovateli vozidla) příkaz o uložení pokuty pod č.j. MHMP 339299/2019 za naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). V poučení příkazu uvedl, že proti němu lze podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Tento příkaz byl žalobci doručen do datové schránky dne 21.2.2019. 19. Spisový materiál dále potvrzuje průběh řízení, jak jej shrnul žalovaný výše. Proti příkazu v předmětné věci byl dne 3.3.2019 z datové schránky pana P. K. doručen odpor. Následně bylo do datové schránky žalobce i P. K. doručeno usnesení, jímž žalovaný určil P. K. lhůtu 5 dnů k předložení plné moci k jednání za žalobce. Dne 30.3.2019 byla žalovanému doručena plná moc ze dne 22.2.2019, kterou žalobce zmocnil obchodní společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o., k zastupování v předmětném správním řízení, a dále rozhodnutí právnické osoby Ochrana řidičů o.s., jako jediného společníka obchodní společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o. ze dne 23.11.2018 o odvolání paní P. D. z funkce jednatelky, o jmenování právnické osoby Ochrana řidičů o.s., novým jednatelem a o zmocnění P. K. zastupovat právnickou osobu Ochrana řidičů o.s., při výkonu funkce jednatele, a též smlouva o převodu obchodního podílu mezi P. D. a právnickou osobou Ochrana řidičů o.s., ze dne 23.11.2018. 20. Ve správním spise je dále založeno sdělení žalovaného k podanému odporu ze dne 18.4.2019, doručené do datové schránky žalobce a obchodní společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., že odpor byl podán opožděně, a že příkaz má účinky pravomocného rozhodnutí. Dne 28.4.2019 zaslal P. K. žalovanému žádost o prověření tvrzené skutečnosti, že odpor byl podán emailem dne 27.2.2019 a následně potvrzen datovou schránkou dne 3.3.2019, tedy v pětidenní lhůtě. K této žádosti byla připojena kopie emailové schránky, z níž je patrný záznam o zprávě odeslané dne 27.2.2019 z adresy x na adresu posta@praha.eu, předmět zprávy „Odpor P.“ a jednou přílohou v souboru .docx s názvem S-odpor.docx. Zpráva neobsahovala žádný text. Na adresu x následně žalovaný zaslal dne 1.3.2019 zprávu s obsahem „nelze evidovat, příloha nečitelná“. 21. Podle § 37 správního řádu je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu, které se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno (odst. 1). Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje, jakož i další blíže specifikované náležitosti, včetně podpisu (odst. 2). Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (odst. 3). Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu (odst. 4). 22. Soud nemohl přisvědčit názoru žalovaného, že by zaslání emailu z adresy x, doručeného dne 28.2.2019 v 17:21 hodin na adresu posta@praha.eu, bez textu a čitelné přílohy, nebylo podáním ve smyslu § 37 správního řádu. Jak vyplývá z § 37 odst. 4 správního řádu, je-li podáno emailové blanketní podání, tj. takové, které neobsahuje žádný text (vyjádření, stanovisko) ani čitelné přílohy, bude vyvolávat právní účinky za situace, že je do 5 dnů potvrzeno. V posuzované věci byl ve lhůtě k podání odporu žalobcem (tj. do 1.3.2019) z mailové schránky x podán blanketní odpor, a proto za situace, kdy toto podání (tj. podání odporu) bylo ve lhůtě 5 dnů potvrzeno datovou schránkou domnělého zástupce žalobce, jednalo by se o včas podaný odpor. 23. K námitce žalobce, že žalovaný považoval odpor za opožděný a následně za podaný neoprávněnou osobou, je nutno konstatovat, že se jedná o logickou reakci na postup domnělého zástupce žalobce, jehož podání ze dne 27.2.2019 nemohla podatelna s ohledem na absenci textu a příloh přiřadit ke konkrétní věci. Proto k tomu žalovaný přistoupil až poté, kdy domnělý zástupce žalobce na podání blanketního odporu upozornil. 24. Soud se tedy dále zabýval tím, zda byl odpor podán osobou oprávněnou a byl tak přípustný. Spornou otázkou v tomto ohledu je to, zda pan P. K. byl v době podání odporu, resp. jemu předcházejícího podání, osobou oprávněnou jednat za společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o., neboť právě této společnosti (nikoli panu P. K.) žalobce udělil plnou moc k zastupování v předmětném správním řízení. 25. Žalovaný ve sdělení k podanému odporu ze dne 28.5.2019 a též ve vyjádření k žalobě uvedl, že podklady dodané P. K., tj. jím tvrzené zmocnění k jednání za společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o., neodpovídají zápisu ve veřejném rejstříku, neboť v rozhodné době byla jedinou osobou oprávněnou jednat za společnost paní P. D. Tuto skutečnost potvrzuje výpis z obchodního rejstříku ke společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., ze dne 28.5.2019, založený ve spisovém materiálu, v němž je jako jediný společník a jednatel zapsána právě P. D. (nikoli právnická osoba Ochrana řidičů, o.s., či P. K.). Tuto skutečnost ostatně sám žalobce v žalobě připouští. Soud má za to, že jakkoli není zápis ve veřejném rejstříku nezpochybnitelný, postup žalobce, resp. jeho domnělého zástupce v této věci, představuje další obstrukční taktiku, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že tvrzená změna v osobě jednatele společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o. měla proběhnout již v listopadu 2018, aniž by však od té doby došlo k jejímu zápisu ve veřejném rejstříku. 26. S přihlédnutím k závěrům vyjádřeným v rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18.12.2018, č.j. 4 As 113/2018-39 má soud za to, že jedná-li se o osobu využívající obstrukční taktiky (za tu je nutno považovat i postup domnělého zástupce žalobce v této věci, který si s ohledem na své zkušenosti s obdobnými spory musel být vědom své povinnosti řádně a jednoznačně prokázat své zmocnění jednat za žalobce), žalovaný postupoval správně, pokud za relevantní považoval údaje zapsané ve veřejném (obchodním rejstříku). 27. K argumentaci žalobce, že správní orgány „namísto objektivního a seriozního posuzování věci spíše hledají nové a nové důvody, proč v řízení nepokračovat a věc meritorně neprojednat“, pak lze parafrázovat závěry uvedené v již zmíněném rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18.12.2018, č.j. 4 As 113/2018-39, že pokud se chtěl žalobce domoci objektivního a seriózního posouzení vlastní věci, neměl tak činit za asistence osob využívajících obstrukční taktiky, jejichž cílem zjevně není deklarovaný požadavek na posouzení věci samé, nýbrž umělé prodlužování řízení za účelem dosažení promlčení přestupku. 28. Lze uzavřít, že proti příkazu o uložení pokuty žalobci ze dne 19.2.2019, č.j. MHMP 339299/2019, byl podán odpor osobou k tomu neoprávněnou, tj. odpor nepřípustný. Tento příkaz se proto stal pravomocným rozhodnutím, z čehož plyne, že žalovaný neměl povinnost pokračovat v řízení o přestupku. Žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v níž žalobce tvrdí opak, je tedy nedůvodná, a soud ji proto podle § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítl. Učinil tak bez jednání, neboť pro tento postup byly splněny zákonem stanovené podmínky (§ 51 odst. 1 s.ř.s.). 29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalovanému, jenž byl ve věci úspěšný, žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v řízení nevznikly.   Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.   Praha 19. prosince 2019   Mgr. Martin Kříž v. r. předseda senátu