USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců JUDr. Jana Pavlíčka a Mgr. RNDr. Jany Zaoralové ve věci žalobkyně: Pražská energetika, a. s., IČO 60193913 sídlem Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10 proti žalovanému: Ivo G. bytem T., Praha zastoupený advokátkou Mgr. Jitkou Kalinovou sídlem Ukrajinská 874/3, 101 00 Praha 10 o zaplacení 27.828 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. listopadu 2018, č. j. 38 C 102/2018-70, takto: Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé a nákladech řízení (I.) zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 27.828 Kč se specifikovaným příslušenstvím a náhradu nákladů řízení ve výši 1.914 Kč (výrok I.), dále přiznal opatrovnici žalovaného odměnu za výkon funkce opatrovníka ve výši 3.388 Kč (výrok II.). 2. Takto rozhodl v řízení, ve kterém se žalobkyně domáhala částky 27.828 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že se jedná o nedoplatek žalovaného za spotřebovanou elektřinu v odběrném místě T., Praha a to za období od 10. 2. 2017 do 14. 5. 2017. Pro jeho neznámý pobyt, usnesením ze dne 19. 7. 2018, č. j. 38 C 102/2018-37, ustanovil žalovanému opatrovníka. Opatrovník nedůvodnost žaloby odůvodnil tím, že není zřejmé, zda smlouva byla uzavřena přímo s žalovaným, nelze ani zjistit skutečnou spotřebu elektřiny. 3. Soud I. stupně dovodil svoji mezinárodní příslušnost dle článku 5 odst. 1 a článku 7 bodu 1 písm. b) Nařízení Brusel I bis, když žalovanému byly na území České republiky žalobkyní poskytovány služby. Použitelnost českého právního řádů dovodil odkazem na článek 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Řím I a text uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny. Důvodnost právního nároku žalobkyně dovodil po provedeném dokazování z ust. § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb. a § 441 odst. 1, 2 občanského zákoníku. O nákladech řízení rozhodl dle úspěchu ve věci (ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.), o nákladech ustanovené opatrovnice rozhodl dle ust. § 140 odst. 2 o. s. ř. 4. Proti výroku I. rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalovaný (zastoupený opatrovníkem). Namítal, že soud I. stupně neprovedl důkaz výslechem zmocněné osoby, která jako jediná mohla prokázat, kým byla ve skutečnosti odebírána elektřina, kdo byl smlouvou zavázán (žalovaný nebo navržený svědek - zmocněná osoba Jan D. /zmocněnec/), dospěl k nesprávnému závěru o platnosti uzavřené smlouvy, neakceptoval námitku o nestandardně vysokém odběru elektřiny, absenci doručení vyúčtování. Proto navrhl zrušení napadeného rozsudku a jeho vrácení soudu I. stupně nebo jeho změnu a zamítnutí žaloby. 5. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Ze strany žalovaného nebylo prokázáno žádné z jeho tvrzení rozporujících plnou moc, platnost smlouvy, množství spotřebované elektřiny ani provedené platby k zákaznickému účtu žalovaného. 6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v rozsahu žalovaným podaného odvolání včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a s ohledem na procesní postup soudu I. stupně dospěl k závěru, že dosud nemá podmínky pro jeho potvrzení či změnu. 7. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně v žalobě označila žalovaného adresou T., Praha (tedy původním odběrným místem). Jak soud I. stupně zjistil, na této adrese se však dle sdělení pošty nezdržuje, žalovaný neprochází ani žádnou z oslovených evidencí, proto vyzval žalobkyni k tomu, aby dotvrdil mezinárodní příslušnost soudu a bydliště žalovaného. Žalobkyně reagovala sdělením ze dne 17. 7. 2018 na č. l. 34, že žalovaný je cizím (chorvatským) státním příslušníkem s bydlištěm v Chorvatsku na adrese Ulica F. S., S., Chorvatsko. V reakci na toto sdělení soud I. stupně bez dalšího žalovanému ustanovil dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. opatrovníka (viz usnesení na č. l. 37 ze dne 19. 7. 2018). Jeho ustanovení odůvodnil tím, že žalovanému jako cizinci se nepodařilo doručit na žádnou známou adresu v České republice a jeho bydliště na území České republiky se nepodařilo zjistit, a to ani dotazy na ČSSZ, Ministerstvo vnitra, úřad práce a Ředitelství služby cizinecké policie. S tímto opatrovníkem poté věc projednal. 8. Judikatura soudů dlouhodobě zastává stanovisko, že byl-li účastníku řízení ustanoven opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem nebo s jiným jeho zástupcem (například s jeho zákonným zástupcem nebo s kolizním opatrovníkem), jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2850/99). I Soudní dvůr Evropské unie dovodil, že je možno věc projednat s opatrovníkem, podmiňuje to však tím, aby se soud, který se sporem zabývá, ujistil předtím, než o opatrovníkovi rozhodne, že proběhla veškerá pátrání, která ukládají zásady řádné péče a dobré víry, aby byl zjištěn pobyt žalovaného (viz Rozsudek SDEU ve věci „Hypotéční banka“ ze dne 17. listopadu 2011, sp. zn. C-327/10). V daném případě však soud I. stupně nijak neodůvodnil, proč se nepokusil žalovanému na adresu označenou žalobkyní (tedy v rámci evropského prostoru) doručit žalobu a umožnit mu, aby se řízení osobně účastnil. Jeho dosavadní činnost ke zjištění pobytu žalovaného, a zejména umožnění žalovanému se v řízení bránit byla proto nedostatečná. Tím soud I. stupně řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. 9. Odvolací soud, aniž se zabýval meritem věci, proto rozsudek ve výroku o věci samé spojeném s nákladovým výrokem (I.) dle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 10. Nyní soud I. stupně učiní veškeré kroky k tomu, aby byla zajištěna práva žalovaného osobně se účastnit soudního řízení, tedy zejména se pokusí doručit žalovanému potřebné listiny na jeho adresu v cizině (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007, o doručování). To umožňuje jak doručení listin prostřednictvím dožádaného soudu - přímý styk mezi soudy České republiky a Chorvatska, tak i přímé doručení poštou. Dle aktuálních podmínek České pošty, s. p. lze doručit v Chorvatsku i do vlastních rukou adresáta (článek 220 Poštovních podmínek České pošty, s. p. /Zahraniční podmínky/). Pro případné zjištění pobytu žalovaného v Chorvatsku lze konečně využít i článek 16 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií, o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bělehrad, 20. 1. 1964; č. 207/1964 Sb.). Teprve poté, co soud I. stupně učiní veškerá opatření k vypátrání pobytu žalovaného a vyčerpá možnosti doručit mu soudní listiny, znovu posoudí, zda jsou dány důvody k projednání věci s ustanoveným opatrovníkem. 11. O odměně opatrovníka za odvolací řízení rozhodne soud I. stupně. Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Praha 5. dubna 2019 JUDr. Marcela Kučerová v. r. předsedkyně senátu