č. j.  3A 116/2019 - 46 USNESENÍ   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby a soudců Mgr. Blanky Fauré a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně:  V30 s. r. o., IČO 27169871 sídlem Vnější 920/30, 141 00 Praha 4 zastoupena Mgr. Janem Bičiště, advokátem sídlem Rasochy 67, 281 26 Uhlířská Lhota proti žalovanému:  Ministerstvo zemědělství, IČO 00020478 sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1   ve věci podání žalobkyně ze dne 4. 7. 2017 označeného jako žaloba proti nezákonnému rozhodnutí správního orgánu dle ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění  takto:  I. Žaloba se odmítá. II. Žalobkyni se vrací z účtu Městského soudu v Praze zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení odpovědi žalovaného na žádost o výjimku z Pravidel v operaci 4.1.1 Investice do zemědělských podniků – žadatel V30 s.r.o. reg. č. 16/003/0411a/453/004427 ze dne 6. 5. 2019, sp. zn. 27RP22299/2018-14112, č. j. 45718/2018-MZE-14112, žalobkyní označené jako „rozhodnutí“, neboť výše uvedeným úkonem a postupem žalovaného byla zkrácena na svých právech. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl odmítnutí žaloby, neboť žalobkyní označenou odpověď na žádost o výjimku nepovažuje za rozhodnutí ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“). Konkrétně uvedl, že: „…vyrozumění o neudělení výjimky není ani rozhodnutím ani jiným zásahem do práv a povinností žalobce. Jedná se povahou o stejné sdělení, jako je sdělení, že správní orgán neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení. … Přípis, jímž úřad sděluje, že neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení, není rozhodnutím o právech, které by podléhalo soudnímu přezkumu (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 2. 2008, čj. 7 As 55/2007-71, č. 1831/2009 Sb. NSS). Stejně jako není právní nárok na zahájení přezkumného řízení, tak neexistuje právní nárok na udělení výjimky z Pravidel. Žalovaný tímto vyrozuměním pouze vyjadřuje, že mimořádný procesní prostředek dozorčího práva nepoužije a že původní rozhodnutí zůstane nedotčeno. …Žalovaný v napadeném vyrozumění věcně posoudil jak Nesouhlas s výší dotace, tak žádost o udělení výjimky, jak ostatně z odpovědi na žádost o udělení výjimky jasně vyplývá. V obou případech se jedná o prostředky vnitřního dozoru povahově totožné s podnětem k zahájení přezkumného řízení, které Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 platné pro 3. kolo příjmu žádostí č.j.: 42859/2016-MZE-14112 (dále jen „Pravidla“), umožňují….Toto sdělení tedy není rozhodnutím o právech, které by podléhalo soudnímu přezkumu, jelikož se jedná o prostředky vnitřního dozoru. Proto je třeba napadené sdělení považovat za úkon správního orgánu vyloučený ze soudního přezkumu podle § 70 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).„. 3. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda lze žalobu věcně projednat, neboť o ní může rozhodnout pouze při splnění všech zákonem stanovených podmínek. Dospěl přitom k závěru, že o žalobě věcně jednat nelze a žalobu je třeba odmítnout z níže uvedených důvodů. 4. Pravomoc správních soudů je stanovena v § 4 s. ř. s., a je vymezena tak, že soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a o kompetenčních žalobách. Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí a o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. 5. Podle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s., kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. 6. Podle ustanovení § 68 písm. e) s. ř. s. žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 7. Podle ustanovení § 70 písm. a) s. ř. s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. 8. Žalobkyně podanou žalobou napadá Odpověď na žádost o výjimku z Pravidel v operaci 4.1.1 Investice do zemědělských podniků – žadatel V30 s.r.o. reg. č. 16/003/0411a/453/004427 ze dne 6. 5. 2019 (dále jen „odpověď žalovaného“), kterou žalovaný reagoval na její žádost o výjimku z Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014-2020, ve věci udělení korekce a sankce u Žádosti o dotaci společnosti V30 s.r.o. s reg. č. 16/003/0411a/453/004427 ze dne 3. 8. 2018. Z obsahu odpovědi žalovaného vyplývá, že dotační případ žalobkyně byl projednán na jednání Přezkumné komise, aniž by bylo zjištěno jakékoli pochybení při vyřizování žádosti o dotaci, žalovaný se také vyjádřil k námitce žalobkyně týkající se nesrozumitelnosti jednotlivých polí v Soupisce účetních dokladů a vyměřené sankci. 9. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaný rozhodoval postupem upraveným v kapitole 12 písm. b) bod 1 Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na Projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020, Obecné podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova na období 2014-2020  platné pro 3. kolo příjmu žádostí (dále jen „Pravidla“). Podle citovaného bodu kapitoly 12 Pravidel „po podpisu Dohody o poskytnutí dotace, pokud příjemce dotace nesouhlasí s postupem RO SZIF (regionální odbor státního zemědělského intervenčního fondu, pozn. soudu), může postupovat dvěma způsoby: 1. písemně se obrátit na CP SZIF (centrální pracoviště státního zemědělského intervenčního fondu, pozn. soudu) se žádostí o prověření postupu RO SZIF. Pokud nesouhlasí ani po vysvětlení postupu ze strany CP SZIF, může se příjemce dotace písemně obrátit se žádostí o přezkum na Přezkumnou komisi Ministerstva zemědělství. Výsledek projednání žádosti na Přezkumné komisi sdělí Ministerstvo zemědělství příjemci dotace písemnou formou.“ 10. Odpověď žalovaného má tedy charakter vyrozumění účastníka správního řízení, že nebyl shledán důvod pro udělení výše zmíněné výjimky. Nejedná se o případ, kdy by v rámci odpovědi žalovaného byla žalobkyni zakládána, měněna, rušena nebo závazně určována její práva nebo povinnosti. Žádost o výjimku lze uplatnit v jakékoli fázi administrace žádosti o dotaci, na její udělení není právní nárok, rozhoduje o ní ministr zemědělství a poradním orgánem je Přezkumná komise (kapitola 12 písm. e) Pravidel). Žádost o výjimku žadatel o dotaci tedy podává v momentě, kdy zjistí, že příslušnou podmínku pro poskytnutí dotace nemůže splnit. Jedná se tak o mimořádný prostředek, který umožňuje, pokud je žadateli výjimka udělena, odchýlit se od Pravidel a vybočit z mantinelů, které ostatní žadatelé o dotaci musí dodržet.  11. Závěr soudu je aprobován i judikaturou, například rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 As 55/2007-71), v kterém bylo konstatováno: „Přípis, jímž správní orgán sděluje, že neshledává důvody k zahájení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1 správního řádu z roku 2004), je pouhým sdělením úřadu straně a není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.; takový úkon je vyloučen z přezkoumání soudem ve správním soudnictví a žalobu proti němu podanou správní soud odmítne jako nepřípustnou [§ 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. e), § 70 písm. a) s. ř. s.].“. 12. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud odmítne návrh na zahájení řízení, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. 13. Městský soud v Praze žalobu odmítl pro nesplnění podmínek řízení, neboť žalobkyně se domáhá přezkoumání odpovědi žalovaného, která není správním rozhodnutím, a proto je z přezkumné činnosti soudu, dle již citovaného ustanovení § 70 písm. a) ve spojení s ustanovením § 68 písm. e) s. ř. s., vyloučena, a plně se tak ztotožnil s názorem žalovaného uvedeným v jeho vyjádření k žalobě.  14. O vrácení soudního poplatku bylo rozhodnuto dle ustanovení § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého pokud žalobce poplatek zaplatí a soud žalobu odmítne, vrátí jej z účtu soudu v plné výši. 15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 4. listopadu 2019   JUDr. Jan Ryba v. r. předseda senátu