USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové v exekuční věci oprávněné: CASPER UNION s. r. o., IČO 24830801 sídlem Olivova 948/6, 110 00 Praha 1 zastoupená advokátem Mgr. Martinem Strakou sídlem Londýnská 674/55, 120 00 Praha 2 proti povinné: Helena T., narozená dne xxx bytem H., H., Slovenská republika zastoupené Mgr. Vladimírem Pospíšilem sídlem Mezibranská 19, 110 00 Praha 1 pro 294 782,24 Kč s příslušenstvím, o návrhu povinné na zastavení exekuce, k odvolání povinné proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 23. října 2018, č. j. 36 EXE 3361/2014 – 73, takto: I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se exekuce zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekuce. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh povinné na zastavení exekuce evidované u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 36 EXE 3361/2014. 2. V odůvodnění uvedl, že opatřením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 9. 2014 byl JUDr. Juraj Podkonický, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 5, pověřen provedením exekuce k vymožení povinnosti uložené povinné ve prospěch oprávněné rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 9. 2013, č. j. 42 C 265/2012 – 36 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2014, č. j. 95 Co 99/2013 – 89. Podáním ze dne 13. 2. 2018 povinná navrhla zastavení exekuce s tím, že Okresný súd v Prešově dne 12. 1. 2018 vydal rozhodnutí, kterým vyhlásil na majetek povinné konkurz. V bodě IV. rozhodl o oddlužení povinné tak, že ji zbavil všech dluhů, které mohou být uspokojené pouze v tomto konkurzu v rozsahu, v jakém nebudou uspokojené v konkurzu a dluhů, které jsou vyloučeny z uspokojení. Své tvrzení doložila listem z Obchodného vestníku 9/2018 ze dne 12. 1. 2018 sp. zn. 2OdK/222/2017. Oprávněná ve svém vyjádření uvedla, že zahájení insolvenčního řízení není důvodem pro zastavení exekuce. Doloží-li povinná pravomocné rozhodnutí o skončení řízení pro splnění oddlužení, vydá souhlas se zastavením exekuce. Soudní exekutor návrh povinné postoupil exekučnímu soudu. Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 3. 2018, č. j. 36 EXE 3361/2014 – 35, návrh zamítl s tím, že konkurzní řízení trvá, jeho účinky se posuzují podle právních předpisů České republiky, exekuci v této fázi řízení nelze provést, exekuční řízení ale nelze zastavit. Odvolací soud svým usnesením ze dne 26. 9. 2018, č. j. 39 Co 146/2018 – 67, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že konkurzní řízení skončilo. 3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že exekuce byla zahájena 14. 9. 2014, v roce 2018 byl na majetek povinné prohlášen konkurz a byla oddlužena, následně byl konkurz ukončen, neboť majetek dlužníka podléhající konkurzu nepokryje ani jeho náklady. S ohledem na uvedené dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro vedení konkurzu, neboť nebyl zjištěn dostatečný majetek povinné. Dovodil, že z tohoto důvodu nemohlo dojít k oddlužení povinné, neboť z ust. § 167f odst. 5 zákona č. 7/2005 Z.z., o konkurze a reštrukturalizácii (dále jen ZKR) vyplývá, že se v takové situaci k oddlužení nepřihlíží, neboť bylo zrušeno. Návrh proto zamítl. 4. Proti tomuto usnesení podala povinná odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, aby odvolací soud exekuci zastavil a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení. V odvolání namítala, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Citovala ust. § 167v ZKR a uvedla, že v jejím případě byl konkurz ukončen za použití ustanovení § 167v odst. 1 ZKR. Pokud by mělo dojít ke zrušení oddlužení, muselo by se tak stát pouze za použití ustanovení § 167v odst. 3 ZKR a jenom z důvodu, že nejsou předpoklady pro vedení konkurzu. V obchodnom vestníku byl zveřejněn pouze údaj o ukončení konkurzu dle ustanovení § 167v odst. 1 ZKR, správce žádné rozhodnutí o zrušení oddlužení nevydal. Zdůraznila, že nedostatečný majetek v konkurzním řízení a předpoklady pro vedení konkurzu jsou dvě naprosto odlišné věci a nelze je ztotožnit nebo zaměnit. Rozhodnutí o oddlužení proto podle ní trvá. Ust. § 167f odst. 5 ZKR se věci netýká. 5. Oprávněná navrhla potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného. Trvala na tom, že zahájení insolvenčního řízení není důvodem pro zastavení exekuce a že doloží-li povinná pravomocné rozhodnutí o skončení řízení pro splnění oddlužení, vydá souhlas se zastavením exekuce. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno v patnáctidenní lhůtě plynoucí z ust. § 204 odst. 1 o. s. ř., že bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř. – účastnicí řízení), že splňuje náležitosti plynoucí z ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. 7. Po skutkové stránce odvolací soud vyšel z toho, že exekuční řízení bylo zahájeno dne 14. 9. 2014. Dne 5. 1. 2018 Okresní soud Prešov pod sp. zn. 2OdK/222/2017 vydal usnesení, zveřejněné v Obchodním věstníku 9/2018, datum vydání 12. 1. 2018, kterým výrokem I. na majetek povinné vyhlásil konkurz, výrokem II. ustanovil správce, výrokem III. vyzval věřitele, aby své pohledávky přihlásili, výrokem IV oddlužil dlužníka tak, že dlužníka zbavuje všech dluhů, které můžou být uspokojené jen v konkurzu v rozsahu, v jakém nebudou uspokojené v konkurzu a dluhů, které jsou vyloučené z uspokojení, ve výroku V. uvedl, že začíná hlavní insolvenční řízení podle článku 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848, výroky VI. až VIII. uložil další povinnosti správci. V obchodním věstníku 61/2018, den vydání 27. 3. 2018, správce konkurzní podstaty oznámil, že konkurz na majetek povinné podle ust. § 167v odst. 1 v návaznosti na § 167t ZKR ukončuje, neboť po vykonání lustrace majetkových poměrů dlužníka ve smyslu § 166i ZKR zjistil, že dlužníkův majetek podléhající konkurzní podstatě nepokryje náklady konkurzu. Tímto oznámením se konkurz zrušuje a zaniká funkce soudem ustanoveného správce. Zanikají též účinky podle ust. § 167b odst. 1, § 167c odst. 2, 3, § 167d ZKR. Platnost a účinnost úkonů vykonaných během konkurzu tím není dotčená. 8. Česká republika i Slovenská republika jsou od 1. 5. 2004 členy Evropské unie. Vzhledem k ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, soud prvního stupně správně vycházel z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848, o insolvenčním řízení (přepracované znění). Podle bodu 66 preambule toto nařízení stanoví v oblasti své působnosti jednotná pravidla pro kolizní normy jednotlivých států, které nahrazují předpisy mezinárodního práva soukromého jednotlivých států. Pokud není stanoveno jinak, měly by být použity právní předpisy státu, který řízení zahájil (lex concursus). Tato kolizní norma jednotlivých států by měla platit pro hlavní i místní insolvenční řízení. Lex concursus určuje veškeré procesní i hmotněprávní účinky insolvenčního řízení na osoby a právní vztahy. Řídí se jím veškeré podmínky pro zahájení, vedení a skončení insolvenčního řízení. Podle článku 7 bod 1. pokud toto nařízení nestanoví jinak, je právem rozhodným pro insolvenční řízení a jeho účinky právo toho členského státu, na jehož území bylo insolvenční řízení zahájeno (dále jen "stát, který řízení zahájil"). Podle bodu 2. písm. j), k) právo státu, který řízení zahájil, určuje podmínky pro zahájení tohoto řízení, jeho vedení a skončení. Určuje zejména podmínky a účinky skončení insolvenčního řízení, zejména vyrovnáním; práva věřitelů po skončení insolvenčního řízení. 9. Z výše citovaných ustanovení nařízení tedy vyplývá, že účinky skončení slovenského insolvenčního řízení do práv věřitelů, vedoucích exekuční řízení v České republice, se řídí slovenským právem, tedy ZKR. 10. Podle § 166 odst. 1 ZKR každý platobne neschopný dlžník, ktorý je fyzickou osobou, je oprávnený domáhať sa oddlženia konkurzom alebo splátkovým kalendárom podľa tejto časti zákona, a to bez ohľadu na to, či má záväzky z podnikateľskej činnosti. 11. Podle § 166e odst. 1 ZKR o oddlžení rozhodne súd v uznesení o vyhlásení konkurzu alebo v uznesení o určení splátkového kalendára tak, že dlžníka zbavuje všetkých dlhov, ktoré môžu byť uspokojené iba v konkurze alebo splátkovým kalendárom (§ 166a) v rozsahu, v akom nebudú uspokojené v konkurze alebo splátkovým kalendárom. V uznesení súd uvedie znenia zákonných ustanovení, ktoré upravujú, o ktoré dlhy ide. Podle odstavce 2 oddlžením sa pohľadávky, ktoré môžu byť uspokojené iba v konkurze alebo splátkovým kalendárom (§ 166a), bez ohľadu na to, či boli alebo neboli prihlásené, stávajú voči dlžníkovi nevymáhateľné v rozsahu, v ktorom ho súd zbavil dlhov. Podle odstavce 4 věty prvé na nevymáhateľnosť pohľadávky voči dlžníkovi súd prihliadne aj bez námietky dlžníka. 12. Podle § 167a odst. 1 ZKR súd najneskôr do 15 dní od doručenia návrhu na vyhlásenie konkurzu vyhlási konkurz, ustanoví správcu a vyzve veriteľov, aby prihlásili svoje pohľadávky, ak zistí, že a) návrh podala oprávnená osoba, b) návrh spĺňa zákonom ustanovené náležitosti, c) dlžník je v súlade s týmto zákonom riadne zastúpený, d) dlžník je platobne neschopný; súd vychádza z vyhlásenia dlžníka, ibaže existuje dôvodná pochybnosť o jeho pravdivosti, e) nebráni tomu v minulosti vyhlásený konkurz alebo určený splátkový kalendár, f) bol zložený preddavok na úhradu paušálnej odmeny správcu Centrom právnej pomoci; preddavok súd bez zbytočného odkladu po vyhlásení konkurzu poukáže na účet správcu alebo ho vráti zložiteľovi, ak súd konkurz nevyhlási. 13. Podle odstavce 2 ak nie sú splnené podmienky podľa odseku 1, súd v rovnakej lehote návrh odmietne alebo konanie zastaví. Podle odstavce 3 vyhlásením konkurzu sa začína konkurz. Konkurz sa považuje za vyhlásený zverejnením rozhodnutia o vyhlásení konkurzu v Obchodnom vestníku. 14. Podle § 167f odst. 1 ZKR na majetok podliehajúci konkurzu nemožno počas konkurzu začať ani viesť exekučné konanie alebo obdobné vykonávacie konanie. Podle odstavce 2 věty prvé ak bol vyhlásený konkurz, ide o dôvod, aby sa bez zbytočného odkladu rozhodlo o zastavení konania, v ktorom sa vymáha pohľadávka, ktorá môže byť uspokojená iba v konkurze alebo sa považuje za nevymáhateľnú. Podle odstavce 5 ak sa konkurz zruší z dôvodu, že tu neboli predpoklady na vedenie konkurzu, na zastavenie konania sa neprihliada; prípadné exekučné záložné právo zaniknuté v dôsledku vyhlásenia konkurzu sa obnovuje. 15. Podle § 167v odst. 1 ZKR správca bez zbytočného odkladu, po splnení rozvrhu výťažku alebo po tom, čo zistí, že konkurzná podstata nepokryje náklady konkurzu, oznámi v Obchodnom vestníku, že konkurz sa končí. Takéto oznámenie však správca neuskutoční skôr, ako uplynie základná prihlasovacia lehota, a ak niektorý z veriteľov uhradil zálohu na trovy šetrení podľa § 166i ods. 2, nie skôr, ako takéto šetrenia uskutočnil. Oznámením v Obchodnom vestníku sa konkurz zrušuje. Podle odstavce 2 správca bez zbytočného odkladu oznámi v Obchodnom vestníku, že konkurz sa končí aj vtedy, ak zistí, že sa do 90 dní od vyhlásenia konkurzu neprihlásil žiadny veriteľ alebo postavenie všetkých veriteľov ako účastníkov konania zaniklo. Oznámením v Obchodnom vestníku sa konkurz zrušuje. Podle odstavce 3 konkurz sa zrušuje tiež uznesením, ktorým súd zastaví konanie z dôvodu, že tu nie sú predpoklady pre vedenie konkurzu. V uznesení rozhodne aj o zrušení oddlženia. Premlčacia lehota pri pohľadávkach, ktoré mohly byť uplatnené v konkurze prihláškou, neuplynie skôr, ako tri roky od zastavenia konania. Voči tomuto rozhodnutiu je dlžník oprávnený podať odvolanie. Podle odstavce 4 zrušením konkurzu zaniká funkcia správcu a zástupcu veriteľov. Zanikajú tiež účinky podľa § 167b ods. 1, § 167c ods. 2 a 3 a § 167d. Platnosť a účinnosť úkonov vykonávaných počas konkurzu tým nie je dotknutá. Ak má správca majetok alebo dokumentáciu patriacu dlžníkovi, po zrušení konkurzu ich bez zbytočného odkladu vráti dlžníkovi, prípadne niektorému z dedičov dlžníka. 16. Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že oddlužením se pohledávky stávají vůči dlužníku nevymahatelné v rozsahu, v kterém ho soud zbavil dluhů. Pokud by tedy povinná byla oddlužena i ve vztahu k vymáhané pohledávce, tak by tato naturálně nadále existující pohledávka oprávněné byla soudně nevymahatelná a soud by v takovém případě musel exekuci podle ust. § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3509/2010). 17. V posuzovaném případě soud prvního stupně dovodil, že konkurz byl zrušen proto, že nebyly splněny předpoklady pro vedení konkurzu. Jak ale bylo zjištěno, byl konkurz skončen rozhodnutím správce konkurzní podstaty podle ust. § 167v odst. 1 ZKR proto, že konkurzní podstata nepokryje náklady konkurzu. Nebylo tedy vydáno soudem rozhodnutí o zrušení konkurzu podle ust. § 167v odst. 3 ZKR. Rozhodnutí také neobsahuje rozhodnutí o zrušení oddlužení. Přitom slovenská právní úprava stojí na tom, že má-li rozhodnutí o oddlužení pozbýt účinků, musí být zrušeno (§ 166f odst. 1, § 167v odst. 3 ZKR). Z uvedeného je zřejmé, že právní závěry soudu prvního stupně nejsou správné, naopak jsou důvodné odvolací námitky povinné. Protože povinná byla i ohledně vymáhané pohledávky oddlužena a rozhodnutí o oddlužení nebylo zrušeno, důvod pro zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. je dán. 18. S ohledem na uvedené odvolací soud napadené usnesení podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil a exekuci podle ust. § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavil. 19. O náhradě nákladů řízení odvolací soud rozhodl podle ust. § 89 věty prvé zák. č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), ve spojení s ust. § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Podle uvedeného ustanovení platí náklady exekuce ten, který zastavení exekuce zavinil. Oprávněná svůj návrh podala důvodně, nemohla předpokládat, že v průběhu řízení dojde k oddlužení povinné. Zavinění za zastavení řízení na její straně nelze dovozovat. Povinná byla oddlužena, oddlužení se vztahuje i na příslušenství vymáhané pohledávky, proto ani povinné nelze povinnost k náhradě nákladů oprávněné a soudnímu exekutorovi uložit (viz též rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 14 Co 39/2016, které lze vyhledat v ASPI). Odvolací soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků, ani soudní exekutor, nemají právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání, jestliže na základě dovolání, podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Praha 17. července 2019 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu