ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci nezletilých: A. Z., narozená xxx N. Z., narozená xxx obě zastoupené kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 9 děti rodičů: Ing. Jarmila Z., narozená xxx bytem V. , Č. zastoupená advokátem JUDr. Milošem Profousem sídlem V Jámě 1, 110 00  Praha 1 Mgr. Martin Z., Ph.D., narozený xxx bytem O.,  Praha zastoupený advokátem Mgr. Kryštofem Jankem sídlem Voršilská 10, 110 00  Praha 1 o úpravě poměrů nezletilých pro dobu před a po rozvodu manželství jejich rodičů včetně úpravy styku nezletilých s rodiči, k odvolání obou rodičů proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 12. října 2018, č. j. 64 Nc 2521/2018-94, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I o péči o nezletilé mění tak, že nezletilá A., nar. xxx, a nezletilá N., nar. xxx, Z., se pro dobu před a po rozvodu manželství jejich rodičů svěřují do střídavé péče rodičů. Péče bude realizována tak, že v péči otce budou v každém lichém týdnu od středy 13:00 hod. do pátku 8:15 hod. a v každém sudém týdnu od čtvrtka 13:00 hod. do pondělí 8:15 hod. V péči matky budou v každém sudém týdnu od středy 13:00 hod do pátku 8:15 hod. a v každém lichém týdnu od čtvrtka 13:00 hod. do pondělí         8:15 hod. Místem předání a převzetí nezletilých bude školní či předškolní zařízení, které navštěvují či budou navštěvovat, v případě jejich uzavření či nemoci dětí bydliště toho z rodičů, který bude děti odevzdávat. V době prázdnin a svátků je otec oprávněn pečovat o nezletilé - v každém lichém roce od 21. 12. od 13:00 hod. do 23. 12. do 17:00 hod. a od 27. 12. od       10:00 hod. do 1. 1. následujícího roku do 17:00 hod., a v každém sudém roce od 23. 12. od    17:00 hod. do 27. 12. do 10:00 hod., - v každém sudém roce o jarních a podzimních prázdninách ode dne, který bezprostředně předchází těmto prázdninám od 13:00 hod. do posledního dne těchto prázdnin do 17:00 hod.,   - v každém lichém roce o velikonočních prázdninách ode dne, který bezprostředně předchází velikonočním prázdninám od 13:00 hod. do Velikonočního pondělí do 17:00 hod., - o hlavních letních prázdninách v každém lichém roce od prvního dne letních prázdnin do      15. 7. a od 1. 8. do 15. 8., a to vždy od 10:00 hod. do 17:00 hod., a v každém sudém roce od      15. 7. do 31. 7. a od 15. 8. do posledního dne školních prázdnin, vždy od 10:00 hod. do        17:00 hod. V době prázdnin a svátků je matka oprávněna pečovat o nezletilé - v každém sudém roce od 21. 12. od 13:00 hod. do 23. 12. do 17:00 hod. a od 27. 12. od       10:00 hod. do 1. 1. následujícího roku do 17:00 hod., a v každém lichém roce od 23. 12. od    17:00 hod. do 27. 12. do 10:00 hod., - v každém lichém roce o jarních a podzimních prázdninách ode dne, který bezprostředně předchází těmto prázdninám od 13:00 hod. do posledního dne těchto prázdnin do 17:00 hod.,   - v každém sudém roce o velikonočních prázdninách ode dne, který bezprostředně předchází velikonočním prázdninám od 13:00 hod. do Velikonočního pondělí do 17:00 hod., - o hlavních letních prázdninách v každém sudém roce od prvního dne letních prázdnin do       15. 7. a od 1. 8. do 15. 8., a to vždy od 10:00 hod. do 17:00 hod., a v každém lichém roce od      15. 7. do 31. 7. a od 15. 8. do posledního dne školních prázdnin, vždy od 10:00 hod. do         17:00 hod. II. Ve výroku II o výživném se mění tak, že otec je povinen přispívat na výživu nezletilé A. částkou 2 500 Kč měsíčně a nezletilé N. částkou 2 000 Kč měsíčně, splatnými k rukám matky do každého 15. dne v měsíci předem počínaje dnem 1. 4. 2019. Matka je povinna přispívat na výživu nezletilé A. částkou 2 000 Kč měsíčně a nezletilé N. částkou 1 500 Kč měsíčně, splatnými k rukám otce do každého 15. dne v měsíci předem počínaje dnem 1. 4. 2019.   III. Dlužné výživné za dobu od 1. 10. 2018 do 31. 3. 2019 ve výši 4 500 Kč pro A. a 8 500 Kč pro N. je otec povinen uhradit matce nejpozději do 31. 7. 2019. IV. Otec je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 17 202,50 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Matka je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 17 202,50 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem svěřil obě nezletilé do péče matky (výrok I). Výrokem II uložil otci povinnost přispívat na A. i N. pro každou částkou 1 500 Kč měsíčně se splatností do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky nezletilých s účinností od 10. 8. 2018 a od právní moci rozsudku o rozvodu manželství jejich rodičů. Ve výroku III uvedl, že otec je oprávněn stýkat se s dcerami v každém lichém týdnu od středy do pátku          od 13:00 hod. do 8:15 hod. a v každém sudém týdnu od čtvrtka do pondělí od 13:00 hod. do   8:15 hod. s převzetím a předáním nezletilých v mateřském či školním zařízení, které budou navštěvovat. S účinností od 1. 4. 2019 je otec oprávněn stýkat se s nezletilými v každém lichém týdnu od středy do pátku od 13:00 hod. do 8:15 hod. a v sudém týdnu od středy do pondělí od 13:00 hod. do 8:15 hod., s týmž předáním a převzetím. Dále upravil styk rodičů s nezletilými       o prázdninách tak, že v péči otce budou v každém lichém roce od 21. 12. od 13:00 hod. do       23. 12. 17:00 hod. a od 27. 12. od 10:00 hod. do 1. 1. následujícího roku do 17:00 hod. a v sudém roce od 23. 12. 17:00 hod. do 27. 12. 10:00 hod. Jarní a podzimní prázdniny upravil tak,             že v sudém roce je otec oprávněn stýkat se s nimi ode dne bezprostředně předcházejícího prázdninám od 13:00 hod. do posledního dne prázdnin do 17:00 hod. Styk otce o velikonočních prázdninách upravil v každém lichém roce ode dne bezprostředně předcházejícího velikonočním prázdninám od 13:00 hod. do Velikonočního pondělí 17:00 hod. Styk otce s dcerami o hlavních letních prázdninách upravil v každém lichém roce od prvního dne letních prázdnin do 15. 7. a od 1. 8. do 15. 8. vždy od 10:00 hod. do 17:00 hod. V sudém roce styk otce s dcerami upravil od    15. 7. do 31. 7. a od 15. 8. do posledního dne školních prázdnin opět od 10:00 hod. do 17:00 hod. Uvedl, že o prázdninách otec nezletilé ke styku převezme a po styku předá v místě bydliště matky. Výrokem IV uvedl, že úprava styku otce s nezletilými je předběžně vykonatelná. Výroky V a VI rozhodl o nákladech státu a oběma rodičům uložil zaplatit z tohoto titulu částku   17 202,50 Kč. Výrokem VII rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu. 2. Takto rozhodl o návrhu matky, podle něhož by obě dcery byly pro dobu před rozvodem jejich manželství i poté svěřeny do její péče za stanovení vyživovací povinnosti otci na nezletilou N. ve výši 7 500 Kč a A. ve výši 5 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 3. 2018 a poté od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Rovněž navrhovala upravit styk otce s dcerami běžným způsobem i o svátcích. Návrh odůvodnila tím, že od října 2017 s otcem dětí nesdílí společnou domácnost, byť bydlí blízko sebe v Městské části Praha . Po dobu odluky rodičů funguje střídavá výchova, která je podle matky nevyhovující a domluva s otcem problémová. Později doplnila, že podle jejich dohody jsou nezletilé u otce každý sudý týden o víkendu             a nezletilá N. další dva dny, A. další jeden den v týdnu. V lichém týdnu jsou u otce tři dny. Faktická střídavá péče je tak u A. kratší než u N. Otci vytýkala nedostatečnou zkušenost s péčí o dcery v situaci, kdy nezletilým více vyhovuje trávit čas společně. Rodiče se neshodnou ani na finanční stránce věci. Uvedla, že oba rodiče se v zásadě rovnoměrně podílí na výchově nezletilé N. i na hrazení potřeb nezletilých. A., která je mladší, tráví více času s matkou, otec na její výživu přispívá částkou 966 Kč měsíčně. Dluh na výživném nevznikl. K poměrům nezletilých uvedla, že starší N. navštěvuje x třídu soukromé Základní školy xxx se školným 3 000 Kč měsíčně. Náklady na školní jídelnu činí 1 250 Kč měsíčně, zvýšené výdaje vznikají i s její účastí na školních výletech, zimním lyžařském výcviku a letní školou v přírodě. Nezletilá má potřeby odpovídající jejímu věku, navštěvuje výtvarný kroužek, který stojí 1 600 Kč pololetně a konverzaci z anglického jazyka – 200 Kč měsíčně. Mladší A. navštěvuje jesle v Praze, výdaje činí 4 000 Kč měsíčně za jesle, za stravování 1 400 Kč měsíčně. Matka sama pracuje jako statik – analytik s příjmy asi  38 000 Kč měsíčně hrubého. Otec je akademicko-vědecký pracovník,  a jeho průměrný měsíční čistý příjem činí 48 000 Kč měsíčně. Byl předsedou Společenství vlastníků domu v xxx. 3. Otec navrhl, aby obě nezletilé byly svěřeny do střídavé péče jich obou se zachováním dosavadního realizovaného modelu, případně aby byla střídavá péče rovnoměrně rozložena. Vyživovací povinnost by podle něj neměla být upravena. Střídavá péče funguje, v případě nezletilé N. je nastavena rovnoměrně. O A. matka v sudých týdnech pečuje o jeden den víc než otec v lichých. Model střídavé péče se osvědčil, nezletilé jsou na tento systém zvyklé. Matka má stále vyšší požadavky na finance, v důsledku toho rodiče neuzavřeli opatrovnickou dohodu. Popřel, že by neměl zkušenosti s péčí o děti. Potvrdil, že výživné hradí pouze na A., protože o N. pečují oba rodiče rovnoměrně. Ostatní náklady dle dohody hradí každý jednou polovinou. V roce 2017 pobíral částku 36 424 Kč průměrně čistého měsíčně, v roce 2018 – 32 166 Kč. Rovněž měl odměnu za výkon funkce průměrně ve výši 2 056 Kč. 4. Kolizní opatrovník navrhl svěřit nezletilé do nesouměrné střídavé péče rodičů. Vyživovací povinnost navrhl neurčovat, případně její výši ponechal na úvaze soudu. 5. Po provedeném dokazování zejména výslechy rodičů, zprávou kolizního opatrovníka, znaleckým posudkem a doklady o příjmech obou rodičů, dospěl soud prvního stupně k závěru, že rodiče jsou manželé, kteří mají v úmyslu se rozvést, a z jejich manželství se narodily dvě dcery. Starší dcera N. navštěvuje ZŠ, u rodičů se střídá. A. je s ní u otce o něco méně. Nezletilá N. si podle sdělení opatrovníka přála, aby střídání zůstalo, na týdenní režim střídavé péče reagovala odmítavě. Otec je vědecký pracovník s příjmem asi 31 000 Kč měsíčně, bydlí v bytě o velikosti 3+kk v SJM rodičů, za který platí běžné výdaje včetně nákladů na hypotéku 11 500 Kč měsíčně. Rodiče ukončili společnou domácnost v říjnu 2017. V řízení byly prokázány i náklady představované školným za N. ve výši 15 000 Kč pololetně spolu s dalšími výdaji za obědy a výlety včetně mimoškolních aktivit. U A. bylo prokázáno,            že navštěvuje jesle s úhradou 4 000 Kč měsíčně + stravné. Při střídavém režimu je A. u otce v lichém týdnu stejně jako N., v sudém týdnu o něco méně. Rodiče se na zachování režimu domluvili a takto jej s obměnami praktikují od května 2017, otec hradí k rukám matky výživné na mladší dceru 966 Kč měsíčně. Matka od dubna 2018 bydlí v Č. s přítelem v rodinném domě jeho rodičů v bytě o velikosti 4+kk. Její přítel má dvě nezletilé dcery ve věku x a x let ve střídavé péči, děti vycházejí dobře. Matka pracuje jako analytička s příjmy 27 000 Kč měsíčně. 6. Závěry z v řízení k otázce péče o nezletilé zadaného znaleckého posudku MUDr. Bronislava Kobedy a doc. PhDr. Marka Preisse, PhD., bylo doporučeno, aby i s ohledem na přání nezletilé N. byla zvolena buď střídavá péče, nebo široký styk s rodičem, jemuž nebudou děti svěřeny do péče. Střídání výchovného prostředí umožňuje i mobilita rodičů a práce matky v Praze. 7. Podle zprávy o příjmu činil průměrný čistý měsíční příjem otce v roce 2017 - 36 424 Kč měsíčně, za leden až duben 2018 – 31 685 Kč měsíčně. V období od listopadu 2017 do dubna 2018 měl příjmy ze xxx - 2 056 Kč čistého měsíčně. Od 13. 6. 2018 otec již funkci v xxx nevykonává. 8. Průměrný měsíční čistý příjem matky v roce 2016 (červen až listopad) činil 4 027 Kč. Za období od prosince 2016 do května 2017 – 4 303 Kč. Za červen až listopad 2017 potom dosahovala čistého příjmu 14 369 Kč měsíčně a za další období od prosince 2017 do května 2018 –        31 362 Kč. Matka k tomu uvedla, že nejprve pracovala na dohodu o provedení práce, protože byla na rodičovské dovolené, od října 2017 již pracuje na plný pracovní úvazek. 9. Soud prvního stupně postupoval dle § 906 až § 908, § 910 a násl. občanského zákoníku a svěřil nezletilé do péče matky pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů. Při tomto svém rozhodování vycházel z toho, že od října 2017 rodiče nežijí ve společné domácnosti a od dubna 2017 společně nehospodaří a mají v úmyslu se rozvést. Od této doby o nezletilé pečuje otec asi 12 dní v měsíci o N. a asi 10 dní v měsíci o A. včetně prázdnin. N. střídání po jednom týdnu odmítá, A. je více fixovaná na matku a není takového střídání schopna. To vše vedlo soud prvního stupně k závěru o svěření nezletilých do výlučné péče matky, jejíž péče je převažující a je důležitá k nastavení stability péče o nezletilé a návyku obou dcer na péči otce ve společné době a čase. Od 1. 4. 2019, kdy nezletilá A. dosáhne věku čtyř let, bude vyzrálejší     a na matce méně závislá, bude možné rovnoměrné střídání péče obou rodičů. 10. Při stanovené výlučné péči matky o nezletilé soud otci stanovil vyživovací povinnost na každou z dcer ve výši 1 500 Kč měsíčně se splatností do každého 15. dne v měsíci předem s účinností od 10. 8. 2018 a od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů. Při úvaze o výši výživného vycházel z toho, že péče rodičů o dcery se blíží péči střídavé. Takto stanovená vyživovací povinnost otce odpovídá jeho příjmům ze zaměstnání ve výši asi 31 000 Kč měsíčně čistého včetně hodnoty akciových fondů asi 200 000 Kč a nevypořádaného SJM rodičů, obsahujícího bytovou jednotku s hypotečním úvěrem a vozidlo užívané otcem. Současné příjmové možnosti    a schopnosti matky jsou ve výši 31 000 Kč měsíčně čistého včetně toho, že žije a hospodaří s přítelem, jehož příjmy činí asi 100 000 Kč měsíčně hrubého. Otec žije sám. Stanovená výše vyživovací povinnosti odpovídá i věku a potřebám obou nezletilých dcer. 11. Výrok o styku nezletilých s otcem odůvodnil tak, že vycházel z dohody rodičů o péči o nezletilé, která se mírně blíží střídavé péči rodičů, na druhou stranu je ze strany matky převažující a tudíž výlučná. Poukázal i na věk obou nezletilých, zejména mladší A. Určení místa vyzvedávání      a předávání upravil dle dohody rodičů. Zároveň rozhodl o předběžné vykonatelnosti tohoto výroku ve smyslu § 162 odst. 2 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů státu rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy tyto náklady představují znalečné v celkové výši 34 405 Kč. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. 13. Proti rozsudku soudu prvního stupně podali včasné odvolání oba rodiče. 14. Odvolání matky směřovalo pouze proti výroku II o výši výživného. Matka navrhovala změnu napadeného rozsudku tak, aby otec byl povinen přispívat na výživu nezletilé N. s účinností od 10. 8. 2018 částkou 5 500 Kč a na výživu nezletilé A. s touž účinností částkou 4 000 Kč, vždy měsíčně. Citovala z dopisu otce, který jí zaslal po vyhlášení rozsudku, z něhož vyplývá,       že pokud se nedohodnou na střídavé péči o nezletilé či o ní nerozhodne soud, bude matce posílat pouze určené výživné a všechny náklady dětí bude hradit pouze ona. Soud prvního stupně při stanovení výživného ve výši 1 500 Kč naprosto opomenul skutečnosti důležité a rozhodující pro stanovení výživného. I kdyby přihlédl k tomu, že styk otce s nezletilými byl upraven tak široce,   že naplňuje znaky střídavé péče, ani při rovnoměrném rozložení nákladů, které jsou nezletilým hrazeny, se výživné nemůže rovnat této částce. Učinila přehled výdajů obou nezletilých dcer. K příjmům otce uvedla, že disponuje i dalším majetkem, poukázala na akciové fondy, v nichž má otec majetek asi 200 000 Kč, na stavebním spoření disponuje s obdobnou částkou. Otec bydlí ve společné bytové jednotce a užívá vozidlo Volkswagen. Ponechal si i zařízení bytové jednotky, ačkoli matka se musela vystěhovat. Vyplatil jí 70 000 Kč. Poukázala v tomto smyslu na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4292/12. Citovala i další nález Ústavního soudu,       sp. zn. II. ÚS 671/09, podle něhož je nepřípustné nevypořádání se se všemi hledisky, která jsou dle zákonné úpravy posuzované věci relevantní, a neposouzení všech okolností, které v řízení vyšly najevo. Soud podle matky nedostatečně vyhodnotil situaci a nevzal v potaz všechny jemu dostupné skutečnosti ohledně rodičů. Soud rovněž nedostatečně zdůvodnil, proč výživné stanovil pouze částkou 1 500 Kč měsíčně pro každou z nezletilých. Rovněž neuvedl, jak naložit s dalšími náklady, jimiž jsou zájmové kroužky dětí a placení jídelny. Popřela, že by s přítelem žila ve společné domácnosti, naopak sama hospodaří se svými finančními prostředky. 15. Otec se odvolal do výroku jak o výživném, tak i o péči o nezletilé včetně úpravy styku otce s nimi, tedy proti výrokům I až III. Navrhoval, aby byly nezletilé svěřeny do střídavé péče rodičů, interval střídání ponechal na úvaze soudu. Výživné by mělo být stanoveno s přihlédnutím k možnostem a majetkovým poměrům obou rodičů. Úpravu prázdnin navrhoval zachovat v původním rozsahu s doplněním tak, aby v době, kdy školská zařízení nejsou v provozu, bude místem převzetí nezletilých vždy bydliště toho z rodičů, který je v okamžiku předání má v péči. Zopakoval, že rodiče se při svém rozchodu původně dohodli na střídavé péči o obě dcery.         U N. měla být rozložena rovnoměrně, u A. mírně převažující ve prospěch matky. Tento systém se osvědčil, matka přesto překvapivě u soudu požadovala péči výlučnou. Stupňovala i své finanční požadavky. Ke komunikaci po vyhlášení rozsudku uvedl, že matka se po něm začala domáhat úhrady školného nad rámec jeho vyživovací povinnosti. Soud přitom vysvětlil, že při úvahách o výši výživného do nich zahrnul všechny zjištěné okolnosti a výši výživného stanovil s přihlédnutím k rozsahu péče obou rodičů. Matka mu začala vyhrožovat,      že v případě, nebude-li se podílet na zvýšených nákladech, přehlásí N. do školy v Č. Změna školy by přitom vedla ke zpřetrhání vazeb dcery na její kamarády. Je však ochoten dohodnout se na vzájemném proplácení všech prokázaných nákladů po odečtení výživného či návratu k dohodě o střídavé péči. Matka jeho snahy o dohodu odmítla, v reakci na to oznámila dceři, ať se ve škole rozloučí s kamarády. K tomu navrhoval svůj výslech                  a emailovou korespondenci. K převažující péči matky uvedl, že není zřejmé, jak soud k tomuto závěru dospěl za situace, kdy rodiče se již od dubna 2017 v péči o nezletilé střídají. Matka vyvolává spory i mimo oblast financí, poukázal například na to, že po nepravomocném rozhodnutí soudu začala jednat jako jediná osoba, o životě dětí oprávněná rozhodovat, a otci dala pokyny a úkoly. Bylo-li záměrem soudu svěřením nezletilých do péče matky situaci mezi rodiči uklidnit, záměr se nezdařil. Znovu poukázal na dlouhodobě realizovanou střídavou péči o obě dcery, byť nikoli rovnoměrně rozloženou. Později doplnil, že datum 10. 8. 2018, od něhož soud prvního stupně upravil jeho vyživovací povinnost, nemá oporu ani ve spise ani neodpovídá žádné události, pro takové rozhodnutí rozhodné. Navrhoval, že bude přispívat polovinou nákladů na školní náklady N. i předškolní A. a dále přispívat částkou 1 000 Kč. Celkem by tak na výživné pro obě děti platil 4 000 Kč (měsíčně). 16. Při jednání odvolacího soudu matka uvedla, že otci nejde o střídavou péči, ale o výživné. Bylo stanoveno v nedostatečné výši. Popřela, že by mezi nimi šlo o výhru a prohru, jak tvrdí otec. 17. Otec při jednání odvolacího soudu trval na úpravě střídavé péče dle jejich dohody, která by již mohla být rovnoměrně rozložená tak, jak tomu fakticky je u N. Nepopřel, že o A. více pečuje matka. I s ní má však upraven rozsáhlý styk, úpravu péče tak lze považovat za střídavou. Měla by být i tak označena. Ke svému dopisu po rozhodnutí soudu prvního stupně, v němž uvedl, že kromě výživného se nebude podílet na dalších výdajích za nezletilé, uvedl, že šlo            o reakci na diktování ze strany matky. Závěrem shrnul, že by měla být stanovena péče střídavá      a výživné stanoveno oběma rodičům. Je připraven přispívat nezletilým i nad stanovený rámec výživného, které by však mělo být stanoveno jak otci, tak matce. 18. Opatrovník navrhl potvrzení rozsudku o výlučné péči matky a výživné otce stanovit částkami 5 500 Kč a 4 500 Kč měsíčně. Střídavý režim péče po jednom týdnu je kvůli věku A. nevhodný. 19. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu dle odvolání obou rodičů, postupem dle § 212, § 212a o. s. ř., s ohledem na opatrovnický charakter řízení v systému úplné apelace,       a dospěl k závěru, že odvolání obou rodičů jsou částečně důvodná. 20. Postupem dle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování. 21. Z potvrzení zaměstnavatele matky ze dne 19. 2. 2019 vzal odvolací soud za prokázaný její průměrný měsíční čistý příjem za dobu od června do listopadu 2018 ve výši 31 984,16 Kč. Za dobu od prosince 2018 do ledna 2019 zaměstnavatel vyplatil matce průměrně částku 36 023 Kč. 22. Z potvrzení zaměstnavatele otce vzal odvolací soud za prokázaný jeho průměrný čistý měsíční příjem za období od května 2018 do února 2019 ve výši 35 879 Kč. 23. Podle § 907 odst. 1, 2 o. z. soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili. Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci            a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje. 24. Odvolací soud po přezkoumání věci souhlasí s odvoláním otce v otázce úpravy péče, neboť za situace, kdy od 1. 4. 2019 jde o faktickou střídavou péči rozloženou rovnoměrně, byť nikoli přesně po kalendářních týdnech, není důvod ani po formální stránce hovořit o jiné formě péče. Při jejím rozvržení odvolací soud vycházel z úpravy provedené soudem prvního stupně na základě faktického průběhu pečování rodičů o obě nezletilé dcery. Respektoval i úpravu týkající se prázdnin a svátků, protože rodiče se takto dohodli, byť nikoli před soudem. Taková úprava ve světle kritérií rozhodovací praxe Ústavního soudu pro nezletilé nepředstavuje zátěž, protože jsou na ni již delší dobu zvyklé a dle sdělení starší N. jim vyhovuje. Rovněž odpovídá závěrům ve věci zpracovaného znaleckého posudku. Odvolacímu soudu je znám i aktuální náhled Ústavního soudu na problematiku střídavé péče, reprezentovaný např. nálezem ze dne               31. 8. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1286/18, podle něhož „střídavou péči lze před ostatními modely péče upřednostnit jen tehdy, je-li s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, a to jak v kladném nebo           záporném smyslu, nejvhodnějším uspořádáním zohledňujícím prioritní zájmy dítěte“. V řízení nebyl                 k reálně praktikované střídavé péči rodičů o dcery zjištěn žádný významný nepříznivý faktor. Ze strany rodičů, s ohledem na soudem prvního stupně určenou výlučnou péči matky, především ze strany otce, nebyl ani tvrzen ani prokázán žádný nátlak na nezletilé. Pro rozhodnutí o střídavé péči svědčí i příznivá vzdálenost bydlišť obou rodičů, zachování stejné školy u N. včetně toho, že rodiče se do rozhodnutí soudu prvního stupně byli schopni dohodnout na rovnoměrném podílení se na úhradách potřeb obou nezletilých, a to zejména v souvislosti s návštěvou školních a předškolních zařízení obou dcer. 25. Za situace, kdy změnou formy péče o nezletilé vznikla povinnost platit výživné na straně povinných osob nejen otci, ale i matce (§ 910 a násl., zejména § 913 odst. 1 o. z.), rozhodl odvolací soud o výživném zcela originálně. S ohledem na prokázané příjmy otce, které byť jsou v odvolací řízení vyšší než u matky, po celou předchozí dobu příjem matky převyšovaly, stanovil odvolací soud výživné otci na starší z dcer N. s ohledem na její vyšší potřeby částkou   2 500 Kč měsíčně a mladší A. 2 000 Kč měsíčně pro její o něco nižší potřeby. I matce určil výživné, s ohledem na její průběžné příjmy prakticky po celou rozhodnou dobu částkami       2 000 Kč pro N. a 1 500 Kč pro A., vždy měsíčně. Takto stanovené výživné odpovídá jak potřebám obou nezletilých jako oprávněných, tak i majetkovým poměrům rodičů jako osob výživou povinných a zároveň tomu, že každý z rodičů má v běžném měsíci děti po dobu jedné poloviny. Takto provedená úprava v návaznosti na svěření nezletilých do střídavé péče rodičů zároveň eliminuje neshody rodičů při hrazení mimořádných potřeb, neboť každý z rodičů bude povinen hradit svůj díl, v daném případě jejich jednu polovinu.   26. V řízení bylo prokázáno, že otec po celou dobu předcházející rozhodnutí soudu prvního stupně se podílel na úhradách potřeb nezletilých jednou polovinou, s ohledem na nižší míru péče platil matce výživné na mladší z dcer, a do této doby mu tak ani nemohl vzniknout dluh na výživném. Odlišná situace je však poté, protože otec i dle svého vyjádření před odvolacím soudem matce začal hradit pouze částky určené soudem, tedy částky 1 500 Kč měsíčně pro každou z dcer. Tento postup však neodpovídá potřebám nezletilých, u N. zejména v souvislosti se školou,          u A. se školkou či jeslemi, či dalším mimořádným výdajům, a zejména neodpovídá ani původní dohodě rodičů, kteří při smluvené částečné střídavé péči rodičů hradili na tyto mimořádné platby každý jednou polovinou. V řízení před odvolacím soudem bylo prokázáno,    že po tuto dobu matka na starší N. vynaložila za šest měsíců (od října 2018 do března 2019) částku asi 34 500 Kč. Otec za tuto dobu zaplatil pouze výživné ve výši 9 000 Kč, vznikl mu tak dluh na výživném, při rodiči zprůměrovaných potřebách N. (jak běžných, tak mimořádných), rovněž polovičních úhradách matky a době trvání ve výši 8 500 Kč. Za A. po totéž období matka vynaložila asi částku 27 000 Kč. Při zohlednění výživného otce ve výši rovněž 9 000 Kč, rovněž polovičních úhradách matky a době trvání vyčíslil odvolací soud dluh otce částkou 4 500 Kč. Tyto částky odvolací soud uložil otci zaplatit matce v prodloužených lhůtách oproti úpravě § 160 odst. 1 o. s. ř. nejpozději do 31. 7. 2019. Matce dluh na výživném nevznikl s ohledem na jí fakticky provedené úhrady. Od dubna 2019 nadále již rodiče budou hradit stanovené výživné a platby provádět rovnoměrně, způsobem odpovídajícím faktickému rozsahu střídavé péči o dcery včetně jejich původní dohody. 27. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, III a IV o úpravě péče           o nezletilé a ve výroku II o výživném postupem dle § 220 odst. 1 a 2 o. s. ř. změnil. 28. S ohledem na napadení rozsudku jako celku rozhodl odvolací soud opětovně i o nákladech státu (výroky V a VI) ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. Pro měnící rozsudek odvolací soud rozhodl            i o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů mezi účastníky (§ 23 z. ř. s., § 224 odst. 2       o. s. ř.). 29. S ohledem na státní příslušnost matky ve Slovenské republice jde o věc s cizím prvkem. Pravomoc soudů České republiky k projednání a rozhodnutí věci vyplývá z čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 a okolnosti, že obvyklé bydliště nezletilých bylo v době zahájení řízení na území České republiky. Podle čl. 3 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, jsou soudy téhož státu příslušné i k rozhodnutí o vyživovací povinnosti. Rozhodným právem je s ohledem na bydliště nezletilých právo České republiky (čl. 15 úmluvy o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti   a opatření k ochraně dětí, zveřejněné pod č. 141/2001 Sb. m. s., čl. 3 bod 1 Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím).   Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 10. dubna 2019 JUDr. Jiří Cidlina v. r. předseda senátu