č. j. 4 A 91/2017‑ 65   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobce:    V. P.      bytem P.   proti žalovanému:  Magistrát hl. m. Prahy   sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2017 č. j. MHMP 1018106/2017 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí, kterým bylo podle ust. § 93 odst. 1 ve spojení s ust. § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zastaveno řízení o odvolání podaném proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1, odboru občansko správních agend (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 24. 4. 2017 č. j. UMCP1 074035/2017. Tímto rozhodnutím bylo podle ust. § 76 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“), zastaveno řízení zahájené proti P. Z., bytem R. (dále jen „obviněný z přestupku“), obviněnému z přestupku proti občanskému soužití podle ust. § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne 5. 9. 2016 v době kolem 22 hod. v Praze 1 na Václavském náměstí ublížil na cti žalobci výrokem „Vypadni hajzle odtud, nebo si tě podám,“ neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno. Současně byla podle ust. § 79 odst. 1 zákona o přestupcích žalobci jako navrhovateli uložena povinnost nahradit náklady spojené s projednáváním přestupku ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobce ve své žalobě namítal, že zastavení řízení s odůvodněním, že odvolání bylo podáno bez jeho podpisu, tedy bez zákonem předepsané náležitosti, je zřetelně nepodložené. Odvolání učinil dne 5. 5. 2017 ve 22:02 hod. elektronickou poštou, následně jej doplnil výtiskem tohoto podání. Dne 9. 5. 2017 předložil text odvolání v podatelně správního orgánu prvního stupně, dokument obsahoval jeho vlastnoruční podpis. Představu, že by podatelna převzala dokument bez podpisu, považoval za absurdní. I kdyby tak učinila, jednalo by se o vadný úřední postup, který mu nelze klást k tíži. Měl za to, že v takové situaci měl správní orgán napsat omluvný dopis, nikoli výzvu k odstranění vady. Pro úplnost uvedl, že nepodložené je i tvrzení na str. 4 napadeného rozhodnutí, že nedoložil další důkazy, neboť jako důkaz navrhl i záznam hovoru na linku 158 uskutečněného cca o 3 minuty dříve. Dodal, že se žalovaný s jeho argumentací uvedenou v odvolání nevypořádal, což však bylo důsledkem toho, že jej řádně neprojednal. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že při svém rozhodování vycházel ze spisového materiálu správního orgánu prvního stupně. V něm se nacházelo odvolání žalobce převzaté v písemné formě podatelnou Úřadu městské části Praha 1, které bylo opatřeno přelepkou s čárovým kódem. Toto odvolání žádný podpis neobsahuje. K této záležitosti se vyjádřil i správní orgán prvního stupně, který potvrdil, že na odvolání žalobce se skutečně žádný podpis nenacházel. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by přijetí nepodepsaného odvolání podatelnou úřadu představovalo vadný úřední postup. Úkolem podatelny podle něj není přezkoumávat formální a obsahovou správnost podání, k čemuž je příslušná až oprávněná úřední osoba. Ta na vadu podání žalobce řádně upozornila, a to usnesením ze dne 10. 5. 2017 č. j. UMCP1 081004/2017, ve kterém ho vyzvala k podpisu odvolání. Toto usnesení žalobce prokazatelně převzal dne 19. 5. 2017 a nijak proti němu nebrojil. K námitce, že se nevypořádal s argumentací uvedenou v odvolání, sdělil, že pokud tím bylo myšleno, že nebyly vypořádány odvolací námitky, tak se tak stalo, neboť rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nebylo v odvolacím řízení věcně projednáno, jak vyplývá z povahy žalobou napadeného rozhodnutí. Navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. 4. V přípisu ze dne 14. 2. 2019 č. j. MHMP 318628/2019 odkázal žalovaný na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018 č. j. 4 As 113/2018-39. Tímto rozsudkem se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu odklonil od názoru druhého senátu, který v rozsudku ze dne 27. 7. 2017 č. j. 2 As 80/2017-34 relativizoval chybějící podpis v odvolání jako podstatnou náležitost podání. Zopakoval, že řízení zastavil, neboť žalobce nereagoval na výzvu správního orgánu prvního stupně k doplnění podpisu na odvolání. 5. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [ust. § 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“)], při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Soud o věci samé rozhodl bez jednání dle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce v zákonem stanovené dvoutýdenní lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil nesouhlas s takovým postupem, žalovaný výslovně souhlasil s projednáním věci bez jednání. 6. Soud ze správního spisu zjistil, že žalobce podal dne 7. 11. 2016 návrh na zahájení řízení o přestupku podle ust. § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, ke kterému mělo dojít dne 5. 9. 2016 v Praze 1 na Václavském náměstí. Žalobci mělo být obviněným z přestupku řečeno: „Vypadni hajzle odtud, nebo si tě podám.“ Sdělením ze dne 14. 12. 2016 bylo účastníkům řízení (žalobci a obviněnému z přestupku) oznámeno zahájení řízení o přestupku. Dne 7. 2. 2017 proběhlo ve věci ústní jednání. Další ústní jednání v této věci proběhlo dne 30. 3. 2017, byli při něm vyslechnuti svědci, byl přehrán záznam z tísňové linky 156 ze dne 5. 9. 2016 a bylo provedeno další dokazování. O ústních jednáních byl sepsán protokol č. j. UMCP1 021985/2017. Sdělením ze dne 31. 3. 2017 č. j. UMCP1 058189/2017 byla žalobci určena lhůta pro seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádření se k nim. Dne 24. 4. 2017 bylo vydáno rozhodnutí správního orgánu prvního stupně č. j. UMCP1 074035/2017, kterým bylo podle ust. § 76 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích zastaveno řízení zahájené proti obviněnému z přestupku proti občanskému soužití podle ust. § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, kterého se měl dopustit tím, že dne 5. 9. 2016 v době kolem 22 hod. v Praze 1 na Václavském náměstí ublížil na cti žalobci výrokem „Vypadni hajzle odtud, nebo si tě podám,“ neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku prokázáno. Současně byla podle ust. § 79 odst. 1 zákona o přestupcích žalobci jako navrhovateli uložena povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 7. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce elektronickou poštou odvolání, a to dne 5. 5. 2017. Dne 9. 5. 2017 donesl žalobce odvolání v písemné formě na podatelnu správního orgánu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že se na tomto odvolání nenacházel podpis žalobce, byl správním orgánem prvního stupně vyzván k odstranění vad podání (doplnění podpisu osoby, která jej činí), nejpozději do sedmi dnů ode dne převzetí této písemnosti (usnesení ze dne 10. 5. 2017 č. j. UMCP1 081004/2017). Žalobce na tuto výzvu nereagoval. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 3. 7. 2017 č. j. MHMP 1018106/2017 žalovaný podle ust. § 93 odst. 1 ve spojení s ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o odvolání zastavil. 8. Soud posoudil předmětnou věc následovně: 9. Podle ust. § 37 odst. 2 správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. 10. Podle ust. § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. 11. Podle ust. § 82 odst. 2 správního řádu odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. 12. Podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. 13. Městský soud v Praze konstatuje, že ve správním spise se žalobcem podepsané odvolání nenachází. Spis obsahuje výtisk odvolání žalobce odeslaného prostřednictvím elektronické pošty dne 5. 5. 2017 ve 22:02 hod. (č. j. UMCP1 79685/2017) bez uznávaného elektronického podpisu. Dále je ve spisu založeno odvolání převzaté správním orgánem prvního stupně dne 9. 5. 2017 (č. j. UMCP1 080302/2017), na tomto dokumentu však podpis žalobce není. 14. Převzetí podání bez podpisu toho, kdo jej činí, podatelnou nepředstavuje podle zdejšího soudu vadný úřední postup, jak se domníval žalobce. Správní orgán prvního stupně správně vyzval žalobce k odstranění vad podání, a to usnesením ze dne 10. 5. 2017 č. j. UMCP1 081004/2017. V jeho odůvodnění správní orgán prvního stupně uvedl, že mu bylo dne 9. 5. 2017 doručeno odvolání č. j. UMCP1 080302/2017, které však neobsahovalo náležitost dle ust. § 37 odst. 2 správního řádu, tedy podpis osoby, která podání učinila. Dané usnesení bylo prokazatelně doručeno dne 19. 5. 2017. Žalobce byl tedy vyrozuměn o tom, že se na odvolání nenacházel jeho podpis, a bylo mu umožněno tuto vadu odstranit. Ve stanovené lhůtě tak však neučinil, podpis nedoplnil, proto dne 3. 7. 2017 žalovaný rozhodnutím č. j. MHMP 1018106/2017 řízení o odvolání zastavil. 15. Městský soud v Praze považuje výše popsaný postup správních orgánů za správný. Podle ust. § 37 odst. 2 správního řádu musí být podání podepsáno tím, kdo jej činí. Vzhledem k tomu, že odvolání žalobce podpis neobsahovalo, správní orgán prvního stupně ho v souladu s ust. § 37 odst. 3 správního řádu vyzval k odstranění této vady podání (usnesení ze dne 10. 5. 2017 č. j. UMCP1 081004/2017). Ačkoli bylo dané usnesení žalobci řádně doručeno, nereagoval na něj a vadu podání neodstranil. Žalovaný tak správně přistoupil k zastavení řízení o odvolání ve smyslu ust. § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, svůj postup v napadeném rozhodnutí řádně odůvodnil. 16. Výše uvedený závěr zdejšího soudu je v souladu s rozsudkem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018 č. j. 4 As 113/2018-39, ve kterém se uvádí: „Podpis je tedy obecnou náležitostí podání ve správním řízení. Každé listinné podání musí být podepsáno osobou, která podání činí. To se samozřejmě vztahuje jak na podání fyzických osob, tak i na podání právnických osob (takováto podání podepisuje osoba, která za právnickou osobu jedná – viz § 30 správního řádu). (…) Chybějící podpis na podání adresovaném správnímu orgánu je tedy vadou podání, neboť podání postrádá jednu z podstatných náležitostí. Podpis stvrzuje, že se podatel ztotožňuje s obsahem podání, že jej myslí vážně, nikoliv jen „jako“. V neposlední řadě stvrzuje též to, že podání skutečně činí podatel (a nikoliv někdo jiný jeho jménem). Podle § 37 odst. 3 správního řádu, nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neodstraní-li podatel vadu, tj. nedoplní podpis, správní orgán zastaví řízení započaté vadným podáním podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu (shodně např. rozsudek ze dne 29. 1. 2013, čj. 8 As 105/2012-40, podobně též VEDRAL, J. Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: BOVA POLYGON, 2012, s. 412-413 a pak s. 591-592). Jinými slovy, listinné podání, které trpí podstatnou vadou, jako je např. chybějící vlastnoruční podpis, řízení zahájí. Podání ovšem nemůže bez toho, aniž by byla vada odstraněna, vyvolat projednání věci. V takovémto případě řízení skončí procesním rozhodnutím, zastavením podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu.“ 17. K námitce žalobce, že se žalovaný s jeho argumentací v odvolání nevypořádal, soud opakuje, že odvolání žalobce nemohlo být projednáno z důvodu vady podání spočívající v chybějícím podpisu, řízení o odvolání bylo zastaveno. Žalovaný se tak zabýval pouze tím, zda jsou dány důvody pro přezkoumání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v přezkumném řízení, a dospěl k závěru, že dány nejsou. Dané námitce žalobce nelze přisvědčit. Na okraj soud k výtce žalobce, že jako důkaz navrhl i záznam hovoru na tísňovou linku 158, poznamenává, že k tomuto důkaznímu návrhu se vyjádřil správní orgán prvního stupně na str. 5 svého rozhodnutí tak, že byl Integrovaným operačním střediskem Policie ČR informován, že hovor nebylo možné dohledat, neboť záznamy jsou archivovány pouze po dobu 90 dnů. 18. Ze všech shora uvedených důvodů soud neshledal žádnou z žalobních námitek důvodnou, a proto žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 19. O náhradě nákladů řízení jeho účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.    Praha 28. listopadu 2019     JUDr. Marcela Rousková v.r. samosoudkyně       Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.