č. j. 5 A 172/2017‑ 57   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudců Mgr. Milana Taubera a Mgr JUDr. Naděždy Treschlové ve věci   žalobce   proti žalovanému   DPI spol. s r.o., IČ: 25560115 se sídlem Grohova 32, Brno   Ministerstvo vnitra  se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně domáhal ochrany před dvěma zásahy provedenými dne 27. 3. 2017 a 21. 6. 2017 v bytovém domě na adrese Markéty Kuncové 3801/2, Brno. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 9. 2017, č.j. 31 A 293/2017-26 vyloučil žalobu směřující proti zásahu ze dne 21. 6. 2017 k samostatnému projednání a usnesením ze dne 27. 9. 2017, č.j. 31 A 142/2017-38 postoupil zdejšímu soudu žalobu směřující proti zásahu ze dne 27. 3. 2017. 2. Předmětem tohoto řízení je tak pouze žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který žalobce spatřoval v tom, že byl dne 27. 3. 2017 hlídkou Policie ČR, Městského ředitelství policie Brno, Obvodní oddělení policie Brno – Židenice (dále jen „policejní hlídka“) donucen, aby obnovil dodávku elektrické energie do bytových jednotek v bytovém domě na adrese Markéty Kuncové 3801/2, Brno. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce v podané žalobě uvedl, že dne 27. 3. 2017 došlo v dopoledních hodinách k automatickému vypojení jističů elektrické energie pro cca 6 bytových jednotek na adrese Markéty Kuncové 3801/2, Brno. V odpoledních hodinách se na místo dostavila policejní hlídka, která vyzvala zástupce žalobce bez řádného poučení k otevření rozvodných skříní a k okamžitému obnovení dodávek elektrické energie do bytových jednotek, které byly postiženy výpadkem. Zástupce žalobce sdělil policejní hlídce, že přístup do rozvodných skříní má pouze autorizovaná osoba a že nemá od rozvodných skříní klíče. Zástupce žalobce byl poté donucen telefonicky kontaktovat statutární orgán žalobce p. R. V., který dále kontaktoval svého smluvního partnera p. R. M. a požádal ho o operativní servisní zásah, který proběhl v pozdních večerních hodinách dne 27. 3. 2017. Během něho p. M. zjistil, že stav elektroinstalace v postižených bytech porušuje platné normy ČSN, a v některých z nich je elektroinstalace dokonce životu nebezpečná. Žalobce dále upozornil policejní hlídku, že bytové jednotky jsou předávány bez závad a že tyto závady byly způsobeny vandalismem osob obývajících bytové jednotky. Přesto policejní hlídka nadále požadovala po žalobci, aby na své náklady zajistil opravy a obnovil dodávku elektrické energie. 4. Vysvětlil, že je lokálním distributorem elektrické energie od hlavního rozvaděče společnosti E.ON Česká republika, s.r.o. umístěného na patě bytového domu na adrese Markéty Kuncové 3801/2, Brno do jednotlivých rozvaděčů elektrické energie umístěných v bytovém domě. Žalobce zajišťuje přefakturaci elektrické energie do rozvaděčů bytů, které jsou obývány osobami s platnou smlouvou o dodávkách elektrické energie uzavřenou se společností R.Hero cargo, s.r.o., která je dodavatelem veškerých energií pro bytový dům na adrese Markéty Kuncové 3801/2, Brno. V této souvislosti konstatoval, že žádná z bytových jednotek, která byla postižena výpadkem elektrické energie, neměla uzavřenou smlouvu o dodávce energie, a policejní hlídka tudíž donutila žalobce, aby obnovil dodávku elektrické energie do bytových jednotek bez uzavřené smlouvy o dodávkách elektrické energie. Současně poukázal na to, že nájemníci některých bytových jednotek se snaží o neoprávněné vniknutí do rozvodných skříní a o „černé“ odběry elektrické energie. Dochází rovněž k vandalismu a k přetížení elektrických okruhů s následkem automatického vypnutí jističů. 5. Dle žalobce nezákonný zásah žalovaného trvá a dochází k němu opakovaně. Žalovaný nepřihlédl k povinnostem dle § 9 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o policii“), a ani před provedením zásahu žalobce nepoučil dle § 13 zákona o policii. 6. Žalobce navrhl soudu, aby určil, že zásah žalovaného provedený dne 27. 3. 2017 byl nezákonný, a aby zakázal žalovanému pokračovat v nezákonném zásahu a nezákonný zásah dále neopakoval. 7. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 11. 2017 nejprve poukázal na to, že policejní hlídka dne 27. 3. 2017 prováděla zákrok v rámci trestního řízení, vystupovala tak jako orgán činný v trestním řízení a nikoli jako správní orgán, a proto v dané věci není dána pravomoc správních soudů postup policejní hlídky dne 27. 3. 2017 přezkoumávat. 8. Žalovaný k provedenému zásahu policejní hlídky uvedl, že policejní hlídka byla dne 27. 3. 2017 vyslána na adresu Markéty Kuncové 3801/2, Brno, jelikož na místě mělo docházet k narušování veřejného pořádku způsobené vypnutím elektrické energie jednatelem společnosti R.Hero cargo, s.r.o. panem J. na pokyn R. H. z důvodu údajného nezaplacení elektrické energie. Policejní hlídka byla povinna jednat, tj. urgovat obnovení dodávek elektrické energie, jelikož byly přímo ohroženy zájmy chráněné zákonem o policii, konkrétně bezpečnost osob a majetku, veřejný pořádek a předcházení trestné činnosti. Poukázal na to, že elektrická energie je zcela zásadní artikl pro řádné fungování domácnosti. Nadto obyvatelé tohoto bytového domu si často byli nuceni přitápět elektrickými přímotopy, jelikož se v bytovém domě topilo pouze omezeně či vůbec. 9. K tvrzení žalobce, že někteří nájemci bytových jednotek nemají nárok na dodávku elektrické energie, žalovaný uvedl, že policejní hlídka musela vážit mezi dvěma protichůdnými zájmy, a to ochranou dodavatele elektrické energie před dodávkou elektrické energie neoprávněným osobám a ochranu existenčních zájmů osob de facto závislých na přísunu elektrické energie. Přičemž dospěla k závěru, že větší újma hrozila v případě neobnovení dodávek elektrické energie, která by mohla být i nevratná, např. újma na zdraví. Poukázal rovněž na to, že nájemníci bytových jednotek předložili policejní hlídce stvrzenky o zaplacení elektrické energie. 10. Konstatoval, že dne 28. 3. 2017 bylo zahájeno trestní řízení pro přečin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytového prostoru dle § 208 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění rozhodném (dále jen „trestní zákoník“). Z tohoto dovozoval, že policejní hlídka měla oprávněné pochybnosti o tom, zda přerušením dodávek elektrické energie nedochází k páchání trestného činu. Policejní hlídka tudíž měla povinnost učinit opatření, aby k páchání trestné činnosti dále nedocházelo. 11. Žalovaný navrhl soudu, aby žalobu odmítl, popř. ji jako nedůvodnou zamítl. III. Posouzení žaloby 12. Městský soud v Praze ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění rozhodném (dále jen „s.ř.s.“), jelikož účastníci s tímto rozhodnutím souhlasili. Soud ve věci postupoval v souladu s § 87 odst. 1 s.ř.s. a rozhodoval na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. 13. Žaloba není důvodná. 14. Při posouzení věci soud vyšel z následující právní úpravy: 15. Podle § 2 zákona o policii Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“). 16. Podle § 10 odst. 1 zákona o policii v případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, jehož odstranění spadá do úkolů policie, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době povinen provést úkon v rámci své pravomoci (dále jen „úkon“) nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení nebo porušení odstranil. 17. Soud nejprve předesílá, že v dané věci žalobce napadá postup žalovaného, resp. policejní hlídky, která nejednala jako orgán činný v trestním řízení dle § 12 odst. 1 a 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění rozhodném (dále jen „trestní řád“). Ze Záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 28. 3. 2017, č.j. KRPB-51683-4/TČ-2017-060213 vyplývá, že trestní řízení týkající se přerušování dodávek elektrické energie v bytových jednotkách v domě na adrese Markéty Kuncové 3801/2, Brno bylo zahájeno právě až dne 28. 3. 2017 dle § 158 odst. 3 věta prvá trestního řádu. K zásahu žalovaného mělo dojít již dne 27. 3. 2017, tedy před okamžikem zahájení trestního řízení. Pro úplnost soud konstatuje, že orgány policie obdržely sice již dne 28. 2. 2017 oznámení týkající se mimo jiné přerušování dodávek elektrické energie do jednotlivých bytových jednotek na adrese Markéty Kuncové 3801/2, Brno a sepsaly týž den s oznamovateli úřední záznamy o podání vysvětlení. Avšak ze Záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 28. 3. 2017 vyplývá, že do té doby byla věc vedena jako přestupek proti občanskému soužití dle § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o přestupcích“). V dané věci tedy dne 27. 3. 2017 policejní hlídka vystupovala v pozici správního orgánu, nikoli v pozici orgánu činného v trestním řízení, a tudíž její postup může být ve správním soudnictví přezkoumán (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. I. ÚS 2661/13, a dále rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2015, č.j. 9 As 168/2015-43, ze dne 13. 12. 2017, č.j. 1 As 13/2017-93 nebo ze dne 19. 4. 2018, č.j. 3 As 335/2017-33, ze dne 25. 1. 2018, č.j. 7 As 356/2017-28). 18. Žalobce spatřoval zásah konkrétně v tom, že jej policejní hlídka v odpoledních hodinách dne 27. 3. 2017 donutila k tomu, aby obnovil dodávku elektrické energie do bytových jednotek v bytovém domě na adrese Markéty Kuncové 3801/2, Brno. 19. Mezi úkoly Policie ČR patří ochrana bezpečnosti osob a majetku, stejně jako ochrana veřejného pořádku nebo předcházení trestné činnosti (srov. § 2 zákona o policii). Úkoly Policie ČR vykonávají jednotliví policisté, kteří jsou při jejich plnění povinni postupovat aktivně v souladu se zásadou iniciativy, která je zakotvena v § 10 odst. 1 zákona o policii (srov. obdobně rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 3. 2017, č.j. 6 As 256/2016-79, body [36] a [37]). Jestliže policisté jsou přivoláni na místo a zjistí, že je ohrožena nebo porušena bezpečnosti osob a majetku nebo veřejný pořádek, jsou povinni situaci aktivně řešit, zabránit dalšímu ohrožení či porušení a ohrožení či porušení odstranit, a obnovit tak situaci před vznikem ohrožení či porušení.  20. Z předloženého správního spisu soud zjistil, konkrétně z úředního záznamu sepsaného policejní hlídkou ze dne 27. 3. 2017, že dne 27. 3. 2017 byla v 18:35 hodin vyslána policejní hlídka na adresu Markéty Kuncové 3801/2, Brno, jelikož zde mělo docházet k narušování veřejného pořádku. Policejní hlídka zjistila, že událost vznikla z důvodu vypnutí elektrického proudu, které měl nařídit p. H. a který měl nájemníkům sdělit, že v bytovém domě je porucha na elektrické přípojce. Policejní hlídka se následně spojila s R. H., který trval na tom, že došlo k závadě na elektroinstalaci v domě a nemohl zapnout jističe, neboť neměl klíče od rozvodných skříní. Dále z úředního záznamu vyplývá, že na místo přijel technik společnosti E.ON Česká republika, s.r.o. p. K. H., který sdělil, že přípojka je v pořádku a o poruchu se nejedná. P. H. poté zavolal vlastního elektrikáře R. M., ten spolu s policejní hlídkou provedl kontrolu elektroinstalace v postižených bytech, přičemž shledal, že elektroinstalace je v pořádku, kromě bytů č. 7 a 31, kde hrozil úraz elektrickým proudem. P. H. poté dohledal klíče od rozvodných skříní a p. M. zapnul jistič v postižených bytech, kromě bytů č. 7 a 31. Z úředního záznamu rovněž vyplývá, že po zapnutí přívodního jističe elektřina opět fungovala ve všech bytech, z čehož policejní hlídka dovodila, že někdo musel záměrně vypnout jističe od jmenovaných bytů. Z úředního záznamu rovněž plyne, že nájemníci bytového domu, kteří měli vypnutou elektřinu, policejní hlídce ukázali platné nájemní smlouvy a stvrzenky o zaplacení nájemného s inkasem. 21. Žalobce soudu předložil nedatované Vyjádření k zásahu a prohlídky elektroinstalace vyhrazených bytů dne 27. 3. 2017, které bylo sepsáno R. M. Soud z něho zjistil, že R. M. byl přivolán dne 27. 3. 2017 ve 21:15 na adresu Markéty Kuncové 3801/2, Brno, a zjistil, že jističe byly ve vypnutém stavu, v němž se nacházejí při vypnutí i výpadku elektrické energie; nedá se však zjistit, z jakého důvodu se tak stalo. R. M. konstatoval, že byty č. 7 a 31 zůstaly odpojeny od elektrické energie z důvodu hrozícího úrazu, ostatní byty byly zprovozněny. 22. Dle stanoviska soudu policejní hlídka postupovala zcela v souladu se zákonem o policii, plnila úkoly policie stanovené v § 2 zákona o policii a dostála povinnosti iniciativy zakotvené v § 10 odst. 1 zákona o policii. Policejní hlídka byla přivolána na adresu Markéty Kuncové 3801/2, Brno a zjistila, že v tamním bytovém domě byly přerušeny dodávky elektrické energie. Policejní hlídce byly ze strany nájemníků bytového domu předloženy platné nájemní smlouvy a stvrzenky o zaplacení nájemného a sděleno, že elektrická energie byla úmyslně vypnuta. Policejní hlídka tak odůvodněně trvala na obnovení dodávek elektrické energie, skrze které by došlo k obnovení předchozího, nezávadného stavu. Nájemníky přivolaný technik E.ON Česká republika, s.r.o. nadto nezjistil závadu na přípojce a konstatoval, že se nejedná v dané věci o poruchu. Tento závěr přitom nezpochybňuje ani žalobcem předložené vyjádření R. M., neboť ten jednoznačně neurčil, z jakého důvodu byly jističe ve vypnutém stavu, naopak připustil, že se tak mohlo stát i jejich úmyslným vypnutím. Policejní hlídka tudíž postupovala v souladu s § 2 a 10 odst. 1 zákona o policii a provedla pořádkový zásah, jehož cílem bylo odstranit porušení vnitřního pořádku a chránit bezpečnost osob, tj. obnovit dodávky elektrické energie nájemníkům obývajících bytový dům, a to tím, že postupovala směrem k obnově závadného stavu, tedy obnovení dodávek elektrické energie v bytovém domě. Za tímto účelem policejní hlídka kontaktovala p. H. a další osoby, které měly mít klíče od rozvodné skříně a které tudíž mohly dodávky elektrické energie obnovit. V tomto postupu policejní hlídky soud nespatřuje jakékoli pochybení. 23. Soud současně zdůrazňuje, že jestliže by policejní hlídka neusilovala na základě uvedeného skutkového stavu o obnovení dodávek elektrické energie, neplnila by úkoly policie řádně a postupovala by v rozporu se zásadou iniciativy zakotvenou v § 10 odst. 1 zákona o policii. Vhodné je též podotknout, že elektrická energie je jednou z klíčových komodit pro řádné fungování domácnosti. Přičemž ze správního spisu (konkrétně ze dvou úředních záznamů o podání vysvětlení ze dne 28. 2. 2017 a úředního záznamu ze dne 24. 3. 2017) vyplývá, že v bytovém domě bydlí i malé děti a že si obyvatelé bytového domu jsou nuceni s ohledem na výpadky topení a jeho omezení na určité hodiny během dne přitápět přímotopy, které ke svému chodu potřebují elektrickou energii. 24. Soud nepovažuje za důvodnou obecně formulovanou námitku žalobce týkající se absence poučení žalobce během zásahu policejní hlídky. Soud jednak předesílá, že není zřejmé, která osoba neměla být policejní hlídkou poučena. Zástupce žalobce p. R. V., který je společníkem a jednatelem žalobce, jak vyplývá z veřejně dostupných údajů z Obchodního rejstříku, nebyl v době zásahu přítomen v bytovém domě, což vyplývá jak z úředního záznamu ze dne 27. 3. 2017, tak i z podané žaloby, a tudíž ani poučen být nemohl. Soud přesto poukazuje na to, že z úředního záznamu ze dne 27. 3. 2017 zřetelně vyplývá, že p. R. H., který byl zásahu přítomen a který měl klíče od rozvodných skříní, byl poučen policejní hlídkou ve smyslu § 13 zákona o policii a rovněž ve smyslu § 61 odst. 3 zákona o policii. V úředním záznamu je rovněž konstatováno, že p. H. poučení porozuměl. 25. Námitku žalobce, že došlo ze strany policejní hlídky k porušení § 9 zákona o policii, soud považuje za účelovou a zcela obecnou. Žalobce v podané žalobě nikterak blíže nespecifikoval, jakým konkrétním jednáním policejní hlídky mělo ve vztahu k žalobci k porušení povinnosti dodržovat při plnění úkolů policie pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní. Soud proto rovněž pouze v obecné rovině konstatuje, že ze správního spisu nevyplývá jakékoli porušení povinnosti jednat při plnění úkolů policie zdvořile. 26. Pro úplnost soud konstatuje, že k důkazu neprovedl žalobcem navržený důkaz výslechem svědků zásahu ze dne 27. 3. 2017. Žalobce v průběhu řízení nikterak nespecifikoval, jaké konkrétní osoby a pro objasnění jakých okolností měly být vyslechnuty. Nadto žalobce ani nepožadoval ve věci nařízení ústního jednání, naopak souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 27. Soud uzavírá, že žalovaný (resp. policejní hlídka) postupovala dne 27. 3. 2017 zcela v souladu se zákonem o policii, zejména v souladu s § 2 a § 10 zákona o policii. Soud proto ve výroku I. tohoto rozhodnutí nedůvodnou žalobu podle § 87 odst. 3 s.ř.s. zamítl. 28. Výrok o nákladech řízení pod bodem II. rozhodnutí je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci samé úspěšný a úspěšnému žalovanému však prokazatelné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha  7. srpna 2019         JUDr. Eva Pechová v.r. předsedkyně senátu