Neprojednání uplatněného nároku příslušným úřadem a nevydání konečného stanoviska není nesprávným úředním postupem, který by zakládal odpovědnost státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci.

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Mottla a soudců JUDr. Jiřího Körblera a JUDr. Čestmíra Slaného ve věci žalobce: R. L., nar. xxx bytem xxx, xxx proti žalované: Česká republika – Ministerstvo sídlem xxx, Praha o zaplacení 100 000 Kč o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu ze dne 25. září 2017, č. j. 37 C 69/2016-76, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění 1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl v celém rozsahu žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci 100 000 Kč (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na jejich náhradě 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 100 000 Kč z důvodu, že žalovaná nerozhodla v zákonné šestiměsíční lhůtě o nároku žalobce na odškodnění za nesprávný úřední postup v soudním řízení vedeném před Okresním soudem v xxx pod sp. zn. xxx uplatněném u žalované dne 20. 5. 2016 k předběžnému projednání nároku dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“. Žalovaná se proti žalobě bránila tím, že k předběžnému projednání nároku není zákonem stanovena žádná lhůta a nerozhodnutí o nároku není nesprávným úředním postupem, když s uplynutím šestiměsíční lhůty zákon spojuje pouze možnost poškozeného domáhat se náhrady škody u soudu. 3. Soud prvního stupně učinil v řízení skutkový závěr, že žalobce uplatnil u žalované žádostí ze dne 19. 11. 2015 nárok na odškodnění nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč z důvodu tvrzeného nesprávného úředního postupu v soudním řízení vedeném před Okresním soudem v xxx pod sp. zn. xxx, přičemž ze strany žalované nebylo sporné, že se žalobce obrátil na žalovanou citovanou žádostí a že o nároku nebylo rozhodnuto. Po právní stránce uzavřel soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 14 a 15 OdpŠk, že neprojednání nároku příslušným úřadem v šestiměsíční lhůtě od doručení žádosti není nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 OdpŠk, nýbrž hmotněprávní podmínkou odpovědnosti státu za škodu (či nemajetkovou újmu) způsobenou při výkonu veřejné moci, proto žalobu zamítl. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné a přípustné odvolání, v němž s právním závěrem soudu prvního stupně nesouhlasil, polemizoval s ním a žádal vyhovění žalobě. Namítal, že nutnost předběžného projednání nároku je privilegiem státu, které nemá obdoby, oddaluje možnost uplatnění nároku v soudním řízení; žalobce setrval na tom, že neprojednání nároku v šestiměsíční lhůtě je nesprávným úředním postupem. Zároveň žalobce nesouhlasil s uložením povinnosti k náhradě nákladů řízení s tím, že podání žaloby zapříčinila žalovaná svou nečinností. 5. K odvolání žalované se vyjádřila žalovaná jen tak, že navrhla potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. 6. Odvolací soud odvoláním napadený rozsudek soudu prvního stupně přezkoumal podle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 7. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění tak, jak byly zjištěny soudem prvního stupně, neboť uvedené skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné, skutkový stav nedoznal změny ani v odvolacím řízení. 8. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 9. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 10. K povaze institutu předběžného uplatnění a projednání nároku z odpovědnosti státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci se opakovaně vyslovila judikatura Nejvyššího soudu. Již v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne xxx, sp. zn. xxx, uveřejněném pod číslem xxx Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne xxx, sp. zn. xxx bylo vyřčeno, že zákonný požadavek předběžného projednání nároku u ústředního orgánu dle § 14 OdpŠk je po novelizaci provedené zákonem č. 160/2006 Sb. podmínkou pro uplatnění všech nároků vůči státu podle tohoto zákona, tedy i nároků na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem podle § 31a OdpŠk. Nebyl-li nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. předběžně projednán u příslušného úřadu, je třeba zásadně postupovat podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. 11. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne xxx sp. zn. xxx se Nejvyšší soud vyslovil ke vztahu podmínky předběžného projednání nároku podle § 14 odst. 3 OdpŠk a šestiměsíční lhůty stanovené v § 15 odst. 2 OdpŠk následovně. Smyslem předběžného projednání nároku u příslušného ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy dle § 14 OdpŠk je poskytnout možnost vyřešit spor smírnou cestou a snaha zabránit tak zbytečným soudním sporům. Zákonný požadavek na předběžné projednání nároku u ústředního orgánu je obligatorní podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu (viz § 14 odst. 3 OdpŠk) a z toho důvodu se také podle § 35 OdpŠk po dobu nejdéle šesti měsíců staví běh promlčecí doby. Poškozeným nic nebrání v tom, aby žalobu k soudu podali i před tím, než se příslušný úřad k jejich nároku vyjádří, obzvláště pokud jim hrozí promlčení jejich práva, neboť § 14 OdpŠk stanoví podmínku uplatnění nároku u příslušného úřadu, nikoliv vydání jeho stanoviska. 12. Ve světle citovaných ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 OdpŠk a shora uvedené judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že zákon jednak nestanoví lhůtu k uplatnění nároku u příslušného úřadu (uvedeného v § 6 OdpŠk) a nestanoví ani lhůtu, v níž má příslušný úřad uplatněný nárok předběžně projednat a o něm rozhodnout. Smyslem předběžného projednání nároku je možnost mimosoudního řešení sporu o nárok. Příslušný „ústřední správní úřad“ (viz § 6 a § 14 odst. 1 OdpŠk) v rámci předběžného projednání uplatněného nároku a vydání konečného stanoviska o něm nevystupuje vůči poškozenému žadateli v roli „úřadu“ ve smyslu veřejnoprávním (správněprávním), z tzv. vrchnostenské pozice, v roli orgánu nadaného pravomocí jednostranně a autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech poškozeného, nýbrž v roli na roveň postaveného subjektu (organizační složky státu, z jejíchž rozpočtových prostředků má být případně uplatněný nárok žadatele uspokojen). Předběžné projednání uplatněného nároku před příslušným „úřadem“ uvedeným v § 6 OdpŠk nemá formu správního řízení a vydání konečného stanoviska k uplatněnému nároku nemá povahu úředního rozhodnutí (vrchnostenského aktu) o právech a povinnostech žadatele o odškodnění, nýbrž je toliko stanoviskem odpovědného subjektu (organizační složky jednající jménem státu) z titulu odpovědnosti státu z výkonu veřejné moci k otázce, zda bude uplatněný nárok považován za opodstatněný a uspokojen dobrovolně či nikoliv. Pojmově tedy v této činnosti příslušného subjektu nesprávný úřední postup nemůže nastat, neboť se o autoritativní vrchnostenský výkon veřejné moci nejedná. 13. Poškozenému nadto nic nebrání v podání žaloby k soudu i před tím, než se příslušný úřad k jeho nároku vyjádří a vydá konečné stanovisko. Vyjádření se příslušného úřadu k uplatněnému nároku není podmínkou uplatnění nároku u soudu, touto podmínkou je pouze uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (§ 14 odst. 3 OdpŠk). Poškozený může podat žalobu soudu kdykoliv, pokud však před tím nesplnil podmínku uplatnění nároku u příslušného úřadu, jde o nedostatek podmínky řízení a odstranitelný dle 104 odst. 2 o. s. ř. pod následkem zastavení řízení, nebude-li uvedený nedostatek odstraněn. V případě negativního stanoviska příslušného úřadu k uplatněnému nároku je účel § 14 odst. 3 OdpŠk vyčerpán a není důvodu vyčkávat s uplatněním nároku u soudu, stejným způsobem lze nazírat na situaci, kdy úřad nevydá stanovisko žádné. Neprojednání uplatněného nároku příslušným úřadem a nevydání konečného stanoviska tak není nesprávným úředním postupem, který by zakládal odpovědnost státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Napadený rozsudek soudu prvního stupně je v právním posouzení správný. 14. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný, a to včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, jež byl shledán rovněž správným co do uložené povinnosti k náhradě ve vztahu mezi účastníky a její výše. 15. K námitce žalobce, že vznik nákladů tohoto soudního řízení zapříčinila žalovaná svou nečinností (neprojednáním nároku v rámci jeho předběžného uplatnění) lze konstatovat pouze tolik, že rozhodování o právu a povinnosti k náhradě nákladů řízení spočívá na základní zásadě odpovědnosti za úspěch v řízení, pokud žalobce vyvolal podáním žaloby občanské soudní řízení, do něhož vtáhl protistranu a ve kterém neuspěl (a ani uspět nemohl vzhledem ke shora vysvětlené zjevné bezúspěšnosti uplatněného nároku), stíhá neúspěšného žalobce povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů řízení, jež vznikly žalované. Náklady řízení tak nevyvolala žalovaná, ale sám žalobce podáním bezúspěšné žaloby. 16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalované, která byla úspěšná v odvolacím řízení, žádné náklady řízení nevznikly. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení. Dovolání se podává u soudu prvního stupně a rozhoduje o něm Nejvyšší soud. Praha 5. prosince 2019 Mgr. Tomáš Mottl v. r. předseda senátu