č. j. 8 A 146/2019‑ 9   USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce     proti žalovanému   A. H.,       Městský soud v Praze se sídlem Spálená 2, Praha 2,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2019, č. j. 14A 122/2019-7, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6, jímž Městský soud v Praze odmítl žalobu podanou žalobcem. Žalobce má za to, že napadené rozhodnutí vydal nepříslušný úřad a ve věci rozhodovali vyloučení soudci. Dále má za to, že nesprávným úředním postupem mu bylo odňato právo jednat před Městským soudem v Praze a předkládat v řízení důkazy, byla porušena jeho procesní práva podle § 51 s.ř.s. a nebyly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí. Napadené rozhodnutí je podle tvrzení žalobce nicotné, zmatečné, nezákonné a rozporné s dobrými mravy. 2. Účastníci řízení nebyli informováni podle § 51 odst. 1 s.ř.s., osobně nedal souhlas, aby ve věci bylo rozhodováno bez nařízení jednání, přesto bylo ve věci meritorně rozhodnuto. Žalobce trval na tom, že podaná žaloba splňovala náležitosti uvedené v § 71 s.ř.s. a ve věci unesl důkazní tvrzení. Odmítnutím žaloby bylo porušeno právo žalobce na soudní ochranu a veřejné projednání věci. 3. Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. 4. Podle ustanovení § 4 odst. 1 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen „správní orgán“), o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a o kompetenčních žalobách. 5. Ze shora uvedeného § 4 odst. 1 s. ř. s. vyplývá, že je pod písm. a) tohoto ustanovení definován pojem „správní orgán“. K tomu, aby bylo možno považovat určitý subjekt ze správní orgán ve smyslu uvedené definice, tedy za orgán, jehož rozhodnutí je oprávněn soud v rámci správního soudnictví přezkoumávat, musí být současně splněny tři znaky: za prvé – musí se jednat o orgán moci výkonné nebo jiný typ orgánů v definici uvedený, za druhé – tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy a za třetí – toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. 6. V nyní projednávané věci žalobce napadá usnesení Městského soudu v Praze, tedy usnesení vydané v rámci řízení o posouzení jeho správní žaloby. Městský soud v Praze při vydávání tohoto usnesení nepůsobil jako správní orgán, nýbrž vykonával svou působnost v oblasti soudní moci. To znamená, že nevystupoval jako správní orgán, nerozhodoval v oblasti veřejné správy. Proto není v daném případě dána pravomoc správních soudů k přezkumu napadeného rozhodnutí.  Rozhodovat věcně o podané žalobě není oprávněn žádný soud existující v rámci soustavy soudů v České republice. 7. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. Přezkoumávání nyní žalobou napadeného usnesení Městského soudu v Praze nespadá do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Není proto splněna podmínka řízení, přičemž se jedná o nedostatek neodstranitelný. Z uvedeného důvodu proto soud žalobu podle ustanovení § 46 odstavec 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.  8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odstavec 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Pro úplnost soud uvádí, že netrval na zaplacení soudního poplatku z podané žaloby, když přihlédl k ustanovením § 6a odstavec 4 a § 10 odstavec 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle nichž se poplatek za návrh na zahájení řízení nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne, a pokud žalobce poplatek zaplatí, soud jej v těchto případech vrátí z účtu soudu. 9.  Vzhledem k tomu, že žalovaným v této věci je Městský soud v Praze, tedy tentýž soud, který rozhoduje o žalobě, považuje soud za vhodné poukázat na to, že ve zcela obdobné věci se stejnými účastníky Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 12. 11. 2015, čj. Nad 282/2015 - 30, tak, že k projednání a rozhodnutí dané věci je příslušný Městský soud v Praze, neboť s přihlédnutím k zásadě procesní ekonomie se nejeví jako vhodné (ale ani nutné) takový návrh postupovat jinému krajskému soudu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 3. prosince 2019  JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.