č. j. 9A 113/2018 - 38        ČESKÁ  REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci    žalobkyně:  Ing. M. D., narozená dne XX. YY. ZZZZ bytem V. N., F. proti žalovanému:  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy sídlem Karmelitská 5, 118 12  Praha 1   o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu   takto: I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Žaloba 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 24. 5. 2018 domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného a navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o stížnosti žalobkyně ze dne 4. 9. 2017 podané podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o svobodném přístupu k informacím“). 2. Žalobkyně uvedla, že dne 29. 1. 2017 podala prostřednictvím elektronické podatelny žalovaného žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím (dále též „žádost“), jíž se po žalovaném domáhala poskytnutí následujících informací (dále též „požadované informace“): - fotokopie písemnosti, ze které je zřejmý obsah modulu předmětu Parodontologie cvičení, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15, - fotokopie písemnosti, kde jsou uvedeny klíčové kompetence předmětu Parodontologie cvičení, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15, - fotokopie písemnosti, kde jsou uvedeny předpokládané výsledky předmětu Parodontologie cvičení, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15, - fotokopie písemnosti, kde jsou uvedeny doporučené postupy výuky předmětu Parodontologie cvičení, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15, - fotokopie písemnosti, kde jsou uvedeny způsoby ukončení předmětu Parodontologie cvičení, vyučováno na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15. 3. Dne 13. 2. 2017 vydal žalovaný rozhodnutí č. j. MSMT-3515/2017 – 2 o odmítnutí žádosti, proti kterému podala žalobkyně rozklad. O rozkladu rozhodl ministr školství, mládeže a tělovýchovy dne 22. 6. 2017 tak, že rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2017 zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání. Žalovaný následně vyhotovil dne 18. 8. 2017 pod č. j. MSMT – 3515/2017 – 1 písemnost s názvem „Žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.“, ve které uvedl, že žalobkyni poskytuje požadované informace v souladu se zákonem (dále též „odpověď na žádost“). 4. Jelikož žalobkyně nesouhlasila s tím, že by jí žalovaný poskytl požadované informace v souladu se žádostí, podala k poštovní přepravě dne 13. 9. 2017 stížnost datovanou 4. 9. 2017 (dále též „stížnost“), ve které podrobně rozvedla, proč považuje svou žádost za nevyřízenou. Podle §16a odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím o stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.        O stížnosti žalobkyně nebylo ke dni podání žaloby rozhodnuto. Písemnost č. j. MSMT – 26462/2017-1 vyhotovenou dne 25. 9. 2017 žalovaným v reakci na podanou stížnost (dále též „odpověď na stížnost“) nelze podle názoru žalobkyně považovat za rozhodnutí, neboť nebyla vyhotovena nadřízeným orgánem, nezabývala se námitkami žalobkyně uvedenými ve stížnosti a nesplňuje formální náležitosti rozhodnutí. Žalobkyně proto podala dne 6. 11. 2017 opatření proti nečinnosti, na které žalovaný již nereagoval. II. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 9. 2018 shrnul průběh řízení, které vedl na základě žalobkyní podané žádosti. Žalovaný vyzdvihl, že v rámci nového projednání věci žádost žalobkyně vyřídil přípisem ze dne 21. 8. 2017, č. j. MSMT – 3515/2017 – 1, jehož součástí byla fotokopie části vzdělávacího programu Diplomovaná dentální hygienistka akreditovaného pro SZŠ a VOŠ zdravotnickou Brno, Merhautova 15 v rozsahu 5 stran, který obsahuje žalobkyní požadované informace. Dne 19. 9. 2017 byla žalovanému doručena stížnost, ve které žalobkyně namítala, že jí byly sděleny informace o předmětu Parodontologie nikoliv Parodontologie cvičení. V reakci na stížnost žalobkyně zaslal žalovaný dne 3. 10. 2017 žalobkyni dopis č. j. MSMT – 26462/2017 – 1, jímž poskytnuté informace ještě dovysvětlil. Žalovaný tedy vyřídil stížnost žalobkyně přípisem č. j. MSMT – 26462/2017 – 1 v souladu s §16a odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, tedy na úrovni povinného subjektu. Vzhledem k této skutečnosti nebyla stížnost předána nadřízenému orgánu – ministrovi. Žalovaný tedy není v dané věci nečinný, neboť stížnost byla z jeho strany vyřízena. Na žalobkyní podané opatření proti nečinnosti proto žalovaný nepovažoval za nezbytné reagovat a podání toliko založil. 6. Žalovaný dále konstatoval, že žalobkyně podala v minulosti k žalovanému několik žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím, které povětšinou formuluje jako žádosti o fotokopie písemností, z nichž vyplývá určitá žalobkyní předjímaná skutečnost, aniž by však dokumenty, o jejichž poskytnutí žádá, jednoznačně identifikovala. I za této situace však žalovaný relevantní podklady vyhledal, nad rámec požadavků daných zákonem o svobodném přístupu k informacím zanalyzoval, zda z předmětných dokumentů vyplývají žalobkyní požadované informace a tyto dokumenty žalobkyni posléze poskytl. Žalovaný se tedy podáními žalobkyně zevrubně zabývá a postupuje v souladu se zásadou výkonu dobré správy, byť ve své podstatě mnohdy podání žalobkyně směřují k poskytnutí určitého názoru spíše než k poskytnutí existující informace. 7. Závěrem proto žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Posouzení věci Městským soudem v Praze 8. Městský soud na základě včas podané žaloby posoudil tvrzenou nečinnost žalovaného, kdy při posouzení žaloby vycházel ze skutkového a právního stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí v souladu s § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení s takovým postupem souhlasili (souhlas žalobkyně i žalovaného byl s ohledem na § 51 odst. 1 větu druhou s. ř. s. presumován). Žalobkyně navrhla, aby soud provedl důkaz listinami, které jsou obsahem správního spisu; z něj však soud při přezkumu napadeného rozhodnutí obligatorně vycházel. 9. Městský soud shledal, že žaloba není důvodná. 10. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným bylo zjištěno, že dne 29. 1. 2017 byla žalovanému doručena žádost žalobkyně ze dne 25. 1. 2017, kterou se žalobkyně podle zákona o svobodném přístupu k informacím domáhala poskytnutí informací týkajících se předmětu Parodontologie cvičení, specifikovaných shora v bodě 2 tohoto rozsudku. 11. Rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 2. 2017, č. j. MSMT – 3515/2017 – 2, byla žádost žalobkyně odmítnuta s odůvodněním, že se jedná o dotaz na názor a že v rámci předchozích žádostí žalovaný již poskytl žalobkyni všechny dokumenty vztahující se k předmětu Parodontologie vyučovaného na SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15, kterými disponuje. Proti uvedenému rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2017 podala žalobkyně dne 13. 3. 2017 rozklad datovaný 6. 3. 2017, ve kterém namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť jeho odůvodnění se nevztahuje k předmětu Parodontologie cvičení, ale k předmětu Parodontologie, který nebyl obsahem žádosti. Rozhodnutím ministra školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 22. 6. 2017, č. j. MSMT-7952/2017-3 bylo napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2017 zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k novému projednání s odůvodněním, že i přes formulační nepřesnost v označení vyučovaného předmětu, který je obsahem žádosti, se napadené rozhodnutí zcela zřejmě věnovalo žádosti žalobkyně a netrpí tedy vadou nepřezkoumatelnosti. Odvolací orgán nicméně shledal napadené rozhodnutí nezákonným, neboť žalovaný nesprávně aplikoval §2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, když bez bližšího odůvodnění považoval žádost žalobkyně za dotaz na názor a jako takový jej odmítl. 12. V rámci nového projednání věci vyhotovil žalovaný dne 18. 8. 2017 odpověď na žádost pod č. j. MSMT – 3515/2017 – 1, ve které žalobkyni sdělil, že požadované informace jsou obsaženy ve vzdělávacím programu Diplomovaná dentální hygienistka oboru vzdělání 53-41-N/3, denní forma vzdělávání, akreditovaném pro SZŠ a VOŠ zdravotnické v Brně, Merhautova 15 s platností do 31. 12. 2015. K odpovědi na žádost žalovaný přiložil stranu 1 a 2 (identifikace subjektu) a dále stranu 62 – 64 (součásti modulu Paradontologie) akreditovaného vzdělávacího programu Diplomovaná dentální hygienistka (dále též „vzdělávací program“). Ze vzdělávacího programu se podává, že modul (předmět) označený kódem P-PAR a nazvaný „Parodontologie“ je modulem kombinovaným, zakončeným zkouškou, který sestává ze 72 hodin přednášek a 132 hodin cvičení. Vzdělávací program dále obsahuje stručnou anotaci a vymezení cíle modulu, klíčové kompetence a předpokládané výsledky po absolvování modulu, obsah modulu rozčleněný na dvě části (34 tematických celků pro obsah přednášek a 16 tematických celků pro obsah cvičení), doporučené postupy výuky, způsob hodnocení výsledků studentů a studijní literaturu. 13. Dne 13. 9. 2017 podala žalobkyně k poštovní přepravě stížnost podle zákona o svobodném přístupu k informacím, datovanou 12. 9. 2017, ve které zopakovala, že požaduje písemnosti, které se vztahují k předmětu Parodontologie cvičení, nikoliv k předmětu Parodontologie, jak jasně uvedla již ve své žádosti. V odpovědi na žádost zaslané žalovaným však nejsou žádné informace ohledně předmětu Parodontologie cvičení uvedeny, zejména chybí obsah tohoto předmětu, klíčové kompetence, předpokládané výsledky předmětu, doporučené postupy výuky předmětu a způsob ukončení předmětu Parodontologie cvičení. Žalobkyně má za to, že její žádost nebyla vyřízena v souladu se zákonem, neboť neobdržela informace, které požadovala ve své žádosti. Stížnost byla žalovanému doručena dne 19. 9. 2017. 14. Přípisem ze dne 25. 9. 2017, č. j. MSMT – 26462/2017 – 1, formuloval žalovaný odpověď na stížnost, ve které žalobkyni ozřejmil, že text uvedený na straně 62 – 64 vzdělávacího programu obsahuje informace o modulu s názvem Parodontologie, v jehož záhlaví je uvedeno, že se jedná o modul v rozsahu 72 hodin přednášek, 0 hodin semináře a 132 hodin cvičení, pojetí modulu kombinovaný. V anotaci dotčeného modulu je mj. uvedeno, že „studenti se … naučí vyšetřovat parodont a výsledky vyšetření řádně zaznamenávat …“, mezi klíčovými dovednostmi je uvedeno „vyšetřuje parodont“, v předpokládaných výsledcích je zmíněno „zná anatomii a rozumí fyziologii parodontálních tkání“, „ovládá současné metody vyšetřování v parodontologii a umí je aplikovat v konkrétním případě“, „… realizuje v logickém sledu jednotlivé body léčebného plánu“. V obsahu modulu je uvedeno celkem 16 tematických celků pro obsah cvičení. V doporučených postupech výuky je dále uvedeno „přednášky a na ně navazující praktická cvičení …“. Ve způsobu hodnocení výsledků studentů je uvedena mj. praktická zkouška. Vnitřním předpisem žalovaného je stanoveno, že u kombinovaných modulů (tj. modul „Parodontologie“) „bude student hodnocen známkou z části teoretické a z části praktické, pokud jednu část nesplní, pak neuspěl v daném předmětu“. Odpověď na stížnost byla žalobkyni doručena dne 19. 10. 2017. 15. Dne 8. 11. 2017 byla žalovanému doručena výzva žalobkyně ze dne 6. 11. 2017 k opatření proti nečinnosti, ve které žalobkyně shrnula dosavadní průběh řízení a dále uvedla, že ke dni podání výzvy nebylo rozhodnuto o její stížnosti, když podle zákona o svobodném přístupu k informacím rozhoduje o stížnosti nadřízený orgán. 16. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá ochrany proti nečinnosti správního orgánu. Podmínky tohoto řízení a postup soudu při rozhodování o těchto žalobách je upraven v ust. § 79 a násl. s. ř. s., podle kterého se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle ust. § 81 s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni vydání svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Soud zamítne žalobu, není-li důvodná. 17. Městský soud vyšel z následující právní úpravy: Podle §16a odst. 1 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí. Podle §16a odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. 18. Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2010, č. j. 7 Ans 5/2008-164, publ. pod č. 2181/2011 Sb. NSS, posouzení toho, zda je správní orgán nečinný ve smyslu § 79 s. ř. s., je otázkou důvodnosti žaloby (součástí rozhodnutí ve věci samé), nikoliv otázkou existence podmínek řízení. 19. V daném případě městský soud dospěl k závěru, že stížnost žalobkyně vyhověla podmínkám dle § 16a odst. 1 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím a byla podána oprávněně, neboť v odpovědi na žádost nebyl žalovaný dostatečně precizní a poskytnutí informací tak bylo pouze částečné. Součástí odpovědi na žádost sice byl vzdělávací program, z jehož obsahu bylo možno žalobkyní požadované informace zjistit, nicméně samotná odpověď na žádost tak, jak ji žalovaný formuloval, byla způsobilá vyvolat v žalobkyni zavádějící dojem, neboť předmět, jehož se odpověď týkala, byl žalovaným bez bližšího osvětlení označovaný jako „Parodontologie“, přestože žalobkyně v žádosti požadovala informace týkající se předmětu „Parodontologie cvičení“. 20. Jelikož zákonodárce zakotvil v §16a odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím možnost provedení autoremedury, žalovaný nepochybil, pokud ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost žalobkyně došla (19. 9. 2017), této stížnosti sám vyhověl. Odpověď na stížnost ze dne 25. 9. 2017 posoudil městský soud podle jejího obsahu a shledal, že žalovaný svou původní nedostatečnou reakci vtělenou do odpovědi na žádost napravil, když žalobkyni zevrubně osvětlil, že předložený vzdělávací program se v části modulu „Parodontologie“ vztahuje též na předmět „Parodontologie cvičení“.  Z důvodu odstranění všech pochybností pak žalovaný přímo do textu odpovědi na stížnost zahrnul žalobkyní požadované informace, když citoval ze vzdělávacího programu podrobnosti týkající se obsahu předmětu Parodontologie cvičení, klíčových kompetencí, předpokládaných výsledků předmětu, doporučených postupů výuky předmětu a způsobu ukončení předmětu Parodontologie cvičení. Vzhledem k tomu, že žalovaný stížnosti žalobkyně    v zákonem stanovené lhůtě sám zcela vyhověl tím, že požadované informace poskytl, nebyl povinen předkládat stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu. Poskytnutí požadovaných informací tak v daném případě sestávalo ze sdělení informace v listinné podobě (tj. odpověď na žádost včetně doplňující odpovědi na stížnost obsahující vypsání požadované informace z existujících dokumentů) a poskytnutí kopie požadovaných dokumentů v podobě výňatku ze vzdělávacího programu pro obor Diplomovaná dentální hygienistka. Žalovaný tedy nebyl v dané věci nečinný, neboť stížnost byla z jeho strany v autoremeduře postupem dle §16a odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím vyřízena. IV. Závěr a náklady řízení 21. Městský soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že podaná žaloba je nedůvodná a proto ji podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl. 22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a žalovanému správnímu orgánu, který byl procesně úspěšný, účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 29. dubna 2019       JUDr. Ivanka Havlíková v. r. předsedkyně senátu