č. j. 10 A 134/2020 ‑ 11     USNESENÍ Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové, a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: V30 s.r.o.   sídlem Vnější 920/30, Praha 4   zastoupena Mgr. Janem Bičištěm, advokátem   sídlem Rasochy 67, Uhlířská Lhota   proti   žalovanému: Ministerstvo zemědělství   sídlem Těšnov 65/17, Praha 1      v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2020, č. j. 15881/2020-MZE-14141, takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo k jejímu odvolání zrušeno rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 25. 2. 2020, č. j. SZIF/2020/0164357, a věc mu byla podle § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, (dále jen „správní řád“) vrácena k novému projednání. 2. Předmětem správního řízení je žádost žalobkyně o poskytnutí platby pro mladé zemědělce pro rok 2016. Tato žádost byla původně zamítnuta rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 7. 3. 2017, č. j. SZIF/2017/0180075, které bylo k odvolání žalobkyně potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 8. 2017, č. j. 39810/201-MZE-14141. Rozhodnutí obou stupňů však byla zrušena rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, č. j. 10 A 184/2017 - 50, a to pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Správní orgány byly zavázány, aby se řádně vypořádaly s argumentací žalobkyně. 3. Správní orgán I. stupně následně žádost opětovně zamítl shora specifikovaným rozhodnutím ze dne 25. 2. 2020, proti čemuž žalobkyně opět brojila odvoláním. Žalovaný rozhodnutím, které je nyní napadeno žalobou, prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, neboť dospěl k závěru, že posouzení vyžadované rozsudkem městského soudu i v novém rozhodnutí správního orgánu I. stupně absentovalo. Proto považoval žalovaný za nutné rozhodnout podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu. Žalobkyně v nyní projednávané žalobě tvrdí, že byla na svých právech zkrácena tím, že žalovaný rovnou sám ve věci nerozhodl postupem podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu. 4. Žaloba je nepřípustná. 5. Žalobou podle § 65 odst. 1 s. ř. s. lze napadnout pouze takové rozhodnutí, kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce. Takovým aktem rozhodnutí, jímž dojde ke zrušení dosud nepravomocného prvostupňového rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, není (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2015, č. j. 8 As 98/2014 - 47, a ze dne 21. 3. 2016, č. j. 2 As 305/2015 - 24). Jak Nejvyšší správní soud vysvětlil v rozsudku ze dne 15. 12. 2016, č. j. 2 As 228/2016 - 76, bodu 35, „za dotčení práv ve smyslu § 65 s. ř. s. nelze považovat každý tvrzený zásah do veřejných subjektivních práv, ale toliko zásah konečný“. 6. Napadené rozhodnutí žalovaného konečný zásah do právní sféry žalobkyně představovat nemohlo, neboť o předmětu řízení bude na jeho základě opětovně rozhodovat správní orgán I. stupně. Teprve v případě, že by bylo opětovně vydáno zamítavé prvostupňové rozhodnutí, které by bylo potvrzeno rozhodnutím o odvolání, by žalobkyně byla aktivně legitimována k opětovnému podání žaloby. 7. Městský soud nepřehlédl, že dle žaloby má zásah do právní sféry žalobkyně spočívat zejména v tom, že žalovaný řízení nedůvodně protahuje, neboť měl dle žalobkyně rovnou ve věci rozhodnout podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu. Je pravda, že podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2018, č. j. 7 As 192/2017 - 35, č. 3834/2019 Sb. NSS, lze v případech, kdy povinný subjekt opětovně po předchozím zrušovacím rozhodnutí odvolacího orgánu odmítne poskytnout požadovanou informaci, brojit žalobou přímo proti prvostupňovému rozhodnutí. I kdyby byly tyto závěry aplikovatelné na nyní projednávanou věc, bylo by třeba konstatovat, že k opětovnému prvostupňovému zamítnutí žádosti po zrušovacím rozhodnutí odvolacího orgánu dosud nedošlo; žalobkyně nadto žalobu podala proti rozhodnutí odvolacího orgánu, což by byl nepřípustný postup i v kontextu svobodného přístupu k informacím. Beztak ale platí, že závěry rozšířeného senátu vztahující se k řízení o poskytnutí informací, nelze na ostatní řízení aplikovat, neboť ve vztahu k nim správní soud neplní roli orgánu nalézajícího hmotné právo (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 3. 2019, č. j. 1 Azs 459/2018 - 26). Žalobkyni tedy nezbývá, než vyčkat pravomocného rozhodnutí ve správním řízení. Pokud bude s výsledkem řízení nespokojena, může následně podat žalobu proti rozhodnutí. 8. Jelikož nyní projednávaná žaloba nesměřuje proti rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., odmítl ji soud pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s. 9. Druhým výrokem tohoto usnesení bylo v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 22. prosinec 2020       JUDr. Ing. Viera Horčicová v. r.         předsedkyně senátu