č. j. 11 A 195/2019 – 22   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci   žalobce:  KN LIFO, s.r.o., se sídlem nám. Svobody 57, Slušovice proti žalovanému:  Ministerstvo zemědělství, se sdílem Těšnov 65/17, Praha 1   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2019, reg. č. 8985/2019-18140Tr  takto:   I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 16. 12. 1919, reg. č. 8985/2019-18140Tr se ve výroku II. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč ve lhůtě 30ti dnů od právní moci rozsudku.       Odůvodnění: Žaloba 1. Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal zrušení výroku II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 12. 2019, reg. č. 8985/2019-18140 Tr, kterým byla zamítnuta žádost žadatele o dotaci ve výši 9 049 Kč s odkazem na § 14m, odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel. Žalobce v podané žalobě namítal, že napadené rozhodnutí je založeno výhradně na nesprávných závěrech ve škodní komisi, která do protokolu o jednání škodní komise ze dne                 13. 11. 2019 uvedla, že byla žalobci upravena požadovaná výměra na 3,77 ha, která je doložena dokladem ÚKZÚZ, prokazující celkovou výměru plodných sadů v roce 2019 zapsaných v Registru sadů. Žalobce podal proti tomuto protokolu námitky, které zůstaly bez odezvy                    a napadené rozhodnutí je založena na těchto nesprávných závěrech škodní komise. Z potvrzení ÚKZÚZ v rozporu se závěrem komise (kromě uznaných 3,7 ha) uvádí, že v registru sadů má firma v evidenci 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, které však nejsou spárované s LPIS. Žalobce namítal, že není žádný zákonný podklad pro to, aby dotace byla přiznána pouze při spárování  pozemků s LPIS. Potvrzení vydával ÚKZÚZ dle své evidence, podle které je evidováno více sadů. Současná výměra půdy evidována v LPIS je navíc ještě vyšší a dosahuje 21,35 ha. 2. Žalobce dále poukázal na to, že v minulosti opakovaně docházelo ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu k zásahu do výměry sadů obhospodařované půdy, opakovaně a zpětně byly zapsány nepravdivé údaje. Stalo se tak rozhodnutím ze dne 14. 8. 2019, kterým fond zpětně vymazal uživatelské vztahy, toto rozhodnutí bylo žalovaným zrušeno a věc vrácena k novému rozhodnutí, fond i nadále odmítá svou chybu uznat a opět zpětně vydal rozhodnutí                o ukončení užívání. 3. Žalobce je přesvědčen, že mu mohla být uznána dotace v původní požadované výši nebo minimálně alespoň z průkazně doloženého výpisu z Registru sadů, v němž má firma v evidenci 11,39 ha plodných výsadeb slivoní. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí ve vztahu k předmětnému výroku II.   Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že napadeným rozhodnutím bylo rozhodováno o žádosti žalobce podané podle zákona č. 218/2020 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění, a to v rámci dotačního programu M.1.4. Zmírnění škod  způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a v květnu 2019 – de minimis podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování těchto dotací uvedl, že pod bodem I. výroku byla žalobci poskytnuta dotace ve výši 13 571 Kč, pod bodem II. výroku byla v části žádost ve vztahu k částce 9 049 Kč zamítnuta. Žalovaný nepovažuje žalobu za důvodnou. Podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí bylo potvrzení Ústředního kontrolního                          a zkušebního ústavu zemědělského ze dne 16. 10. 2019, ze které stanovisko škodní komise vycházel. Nesoulad údajů Registrem sadů a Evidencí půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) je nutno při posuzování žádosti o dotace zohlednit, nesoulad (nesprárování pozemků s LPIS) znamená, že žadatelem o dotaci nebyl dostatečným způsobem doložen nárok k užívání pozemku, na který je žádáno o dotaci. V daném případě důvodem nesouladu bylo to, že žalobce dostatečným způsobem nedoložil nárok k užívání pozemku ve výměře 11,39 ha, t.j. tato výměra na něj v LPIS nebyla evidována. Proto byl v tomto rozsahu požadavek na dotaci zamítnut. Navrhl zamítnutí podané žaloby.   Obsah spisu 5. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že žalobce podal žádost o dotaci na zmírnění škod způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a v květnu 2019 – Dotační program M.1.4. a to na plochu 19,62 ha – švestky a slívy. Dvěma výzvami byl žalobce vyzván k doplnění žádosti, což žalobce učinil podáním ze dne 24. 10. 2019, kde setrval na tom, že plocha ovocného druhu v roce 2019- švestky a slívy- představovala 19,62 ha a s tím, že požaduje dotaci v celkové výši 117 720 Kč. 6. Ze spisového materiálu vyplývá, že podáním ze dne 22. 10. 2019 ve věci: „Doplnění k podání žádosti na zmírnění škody způsobených jarním mrazem“ žalobce uvedl, že podle Potvrzení za účelem prokázání výměry pro potřeby žádosti bylo potvrzeno 3,77 ha s tím, že v Registru sadů má firma v evidenci dalších 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, které nejsou spárované s LPIS. To, že nedošlo ke spárování, není problém společnosti, ale ÚKZÚZ, který spárování řeší. Poukázal na to, že při podání Jednotné žádosti 2019 o dotace byly využívány 22,93 ha, z toho 19,62 ha sadů. Podle rozhodnutí Ministerstva zemědělství ve věci aktualizací půdy jim bylo vyhověno. Žádá tedy o proplacení dotace z 19,62 ha. 7. Ve spise je založeno pod „Potvrzení za účelem prokázání výměr pro potřeby žádosti o podporu v rámci dotačního programu „Zmírnění škod způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a květnu 2019 – de minimis“ ze dne 16. 10. 2019 sp. zn. SZ ÚKZÚZ 169039/2019/43421/295, č. j. ÚKZÚZ 187788/2019, vydané Ústředním kontrolním                          a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), kterým se potvrzuje, že žalobce měl evidovány v Registru sadů v roce 2019 níže uvedené výměry plodných ovocných sadů uvedených druhů ovoce:  slivoň  - 3,77 ha. Dále v Registru sadů má firma v evidenci 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, které nejsou spárované s LPIS. 8. Ve spise je dále založen Protokol z jednání škodní komise pro vypořádání škod způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a květnu 2019 v režimu de minimis k žádosti reg. č. ž 562019-A149, ze kterého vyplývá, že hodnoty deklarované žadatelem (švestky a slívy o ploše 19,62 ha) byly sníženy na 3,77 ha. Bylo konstatováno, že byla žadateli upravena požadovaná výměna na 3,77 ha, která je doložena dokladem ÚKZÚZ prokazující celkovou výměru plodných sadů v roce 2019, zapsaných v Registru sadů. 9.  Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 16. 12. 2019 byla pod bodem I. výroku s odkazem na ustanovení § 14 odst. 4 rozpočtových pravidel poskytnuta dotace v rámci dotačního programu M.1.4. – Zmírnění škod způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a v květnu 2019 – de minimis ve výši 13 571 Kč (tento výrok není předmětem žaloby). Pod bodem II. výroku tohoto rozhodnutí pak bylo rozhodnuto tak, že v části požadavku žadatele o dotaci ve výši 9 049 Kč se žádost podle § 14m odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel zamítá. Ve vztahu k zamítavému výroku pak je v odůvodnění uvedeno, že na základě Protokolu z jednání škodní komise byla žadateli (žalobci) upravena požadovaná výměra ovocného sadu švestky a slívy z 19,62 ha na 3,77 ha. Jedná se o výměru doloženou dokladem ÚKZÚZ Brno v souladu se „Zásadami“, část B, kterým se prokazuje celková výměra plodných sadů evidovaná v Registru sadů k 19. 6. 2019. Dále je v odůvodnění uvedeno, proč byla celková výše vyplacení finančních prostředků zkrácena na 60 %.   Posouzení věci soudem 10. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí z hlediska námitek v žalobě uvedených, po posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Podle § 51 odst. 1 Zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve změní pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) rozhodl soud bez nařízení jednání, kdy účastníci řízení k výzvě soudu nevyjádřili s takovýmto postupem výslovně nesouhlas, má se tedy za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 11. Žalobce v podané žalobě namítal, že závěr škodní komise o úpravě požadované výměry na             3,77 ha je doložen dokladem ÚKZÚZ, přitom z potvrzení ÚKZÚZ ze dne 16. 10. 2019 vyplývá, že žalobce má v Registru sadů v evidenci dalších 11,39 ha plodných výsadeb slivoní, které nejsou spárované s LPIS. V Registru sadů je tedy evidováno více sadů, než které jsou uvedeny v protokolu škodní komise. Namítal, že předpokladem žádosti o dotace není potvrzení LPIS, ale potvrzení Registru sadů. 12. Je vhodné předeslat, že ovocné sady podléhají dvěma evidencím. Jednak je to evidence využití půdy (LPIS), která je podle § 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, informačním systémem veřejné správy a správcem evidence je Ministerstvo zemědělství. Aktualizaci evidence využití půdy provádí Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „fond“). Dále je to evidence podle § 3q zákona o zemědělství, podle něhož jsou ovocné sady vedeny v evidenci, kterou vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ, dále též „Ústav“). Podle uvedeného právního ustanovení evidence ovocných sadů je neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož správcem a provozovatelem je Ústav. Ustanovení            § 3q bylo do zákona o zemědělství vloženo novelou tohoto zákona, jež byla provedena zákonem č. 229/2017 Sb. V důvodové zprávě se k uvedenému ustanovení uvádí, že jde o legislativní zakotvení evidence ovocných sadů s tím, že dosud existuje pouze tzv. evidence sadů vedená Ústavem, jejímž obsahem jsou údaje shromážděné na základě vyžádání podle § 4 odst. 3 zákona                 o zemědělství.  Novou úpravou se zakládá povinnost žadatele o poskytnutí dotace na kulturu ovocný sad zaevidovat formou ohlášení takový sad do evidence ovocných sadů s předpokládanou aktualizací evidovaných údajů.   13. Žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v rámci dotačního programu pro poskytování dotací na zmírnění škod, způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a v květnu 2019 – de minimis.  Podmínky pro poskytování  dotací stanoví „Zásady“ č.j. 40199/2019-MZE-18145, které byly vydány na základě usnesení vlády č. 640 ze dne 9.9.2019. 14. Z obsahu uvedených „Zásad“ vyplývá, že v části A. jsou upraveny  obecné podmínky a v části B, která je označena jako „Dotační podprogram“ M.1.4. Zmírnění škod způsobených jarními mrazy na ovocných kulturách v dubnu a v květnu 2019 – de minimis“, je upraveno, co je předmětem dotace, subjekt dotace, výše dotace a obsah žádosti. 15. V odůvodnění napadeného výroku II.  rozhodnutí je žalovaným správním orgánem konstatována úprava výměry ovocného sadu švestky a slívy, na kterou žádal žalobce dotace, z plochy 19,62 ha na plochu 3,77 ha s tím, že se :  Jedná se o výměru doloženou dokladem ÚKZÚZ Brno v souladu se „Zásadami“ část B, kterým se prokazuje celková výměra plodných sadů evidována v Registru sadů                        k 19. 6. 2019. 16. Požadavek předložit doklad, prokazující celkové výměry plodných ovocných sadů v roce 2019 vydaný ÚKZÚZ, je uveden v části B. předmětných „Zásad“ v části, která upravuje obsah žádosti, konkrétně pod písm. f) je v této části uvedeno, že musí být předložen: „doklad prokazující celkové výměry plodných ovocných sadů v roce 2019 vydaných ÚKZÚZ. V případě žádosti na ovocný druh jahody doloží žadatel výpis z LPIS (tzn. informativní výpis z evidence půdy dle uživatelských vztahů – DPB) účinný ke dni 31. 8. 2019, ve kterém vyznačí všechny DPB, případně uvede výměry částí daných DPB, na kterých byly jahody pěstovány“. 17. Je zřejmé, že ze znění „Zásad“ v části B., které se  odůvodnění v napadené části dovolává, vyplývá,  že  je požadován doklad, který je vydáván Ústavem (ÚKZÚZ), a jde o doklad, který má prokazovat celkové výměry plodných ovocných sadů v roce 2019. Z potvrzení Ústavu, které je založeno ve spise, je zřejmé, že Ústav uvádí, že žalobce měl evidovány v Registru sadů v roce 2019   3,77 ha slivoní, současně se uvádí, že v Registru sadů má firma v evidenci dalších 11,39 ha plodných výsadeb slivoní.  Ve vztahu k těmto slivoním na 11,39 ha je pak uvedeno, že jde                    o výsadbu slivoní, která není spárována s LPIS. 18. Z uvedeného ustanovení „Zásad“ vyplývá, že je nutno předložit doklad, prokazující celkové výměry plodných ovocných sadů, nevyplývá z něho, že by muselo jít o takové výměry, které jsou spárovány s další evidencí, s evidencí využití půdy (LPIS).  Žalovaný v odůvodnění k napadené části výroku II. v zásadě převzal stanovisko škodní komise, aniž by s odkazem na příslušná právní ustanovení zdůvodnil, proč k další ploše 11,39 ha nepřihlíží. Ani závěr škodní komise, o tom, že byla upravena požadovaná výměra s ohledem na Potvrzení Ústavu, není odůvodněn, z protokolu škodní komise není zřejmé, proč nebyla do výměry ovocných sadů zahrnuta další plocha plodných výsadeb slivoní, jejichž existenci Ústav nepopírá. Žalovaný tento závěr převzal, aniž by k důvodům snížení plochy cokoliv uvedl. 19. Žalobce přitom v průběhu správního řízení ve svém vyjádření ze dne 22. 10. 2019 namítal, že skutečnost, že nedošlo ke spárování pozemků, není problém jejich společnosti, ale Ústavu, který spárování řeší a poukázal na Jednotnou žádost 2019 o dotace, ze které je zřejmé, že žalobce měl v užívání 19,62 ha sadů. S těmito námitkami se žalovaný správní orgán žádným způsobem nevypořádal a nezdůvodnil, proč bez dalšího akceptoval závěry škodní komise o snížení výměry ovocného sadu, když v odůvodnění výslovně uvádí, že musí jít o výměru doloženou dokladem Ústavu, kterým se prokazuje celková výměra plodných sadů….“ evidovaná v Registgru sadů                   k 19. 6. 2019.“.  Z předmětného Potvrzení Ústavu přitom vyplývá, že nebyla evidována pouze výměra 3,77 ha, nýbrž další výměra 11,39 ha plodných výsadeb slivoní. Podmínka „spárování“ s údaji v evidenci využití půdy (LPIS) ze Zásad, resp. z části, na kterou je v napadeném rozhodnutí odkazováno, obsažena není. 20. K tomu, co bylo výše uvedeno, považuje soud za potřebné konstatovat, že z předmětného ustanovení části B Zásad u obsahu žádosti pod písm. f) je patrno, že toto ustanovení požaduje předložení výpisu z LPIS jen v případě žádosti na ovocný druh jahody, o tuto komoditu v případě žalobce nešlo. Ve vztahu k jiným produktům takový  výpis v části B „Zásad“, o kterou se odůvodnění napadeného rozhodnutí opírá, není nepožadován. 21. Je vhodné konstatovat, že soud si je vědom i podmínek, které jsou uvedeny v obecné části pod písmenem A „Zásad“, nicméně touto částí „Zásad“ žalovaný správní orgán neargumentoval, proto se soud podmínkami v této části zásad nezabýval, neboť to logicky nebylo ani předmětem námitek žalobce. Obdobně to platí i ve vztahu k odůvodnění, v němž je poukazováno na zkrácení na 60%, tuto skutečnost žalobce nenamítal. Proto se touto částí odůvodnění napadeného výroku II. soud rovněž nezabýval. 22. Z výše uvedených důvodů soud dospěl závěru, že žaloba je důvodná, rozhodnutí v žalobou napadené části shledal nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, protože žalovaný neodůvodnil, proč při rozhodování o žádosti žalobce nevycházel z celkové výměry sadů, v Registru sadů evidované, neodůvodnil, proč snížil plochu, na kterou dotaci poskytl, když ani z protokolu škodní komise tato skutečnost není zřejmá. Je vhodné podotknout, že soud si je vědom obecné právní úpravy pro poskytování dotací a významu evidence využití půdy při rozhodování o žádostech o dotace, je však třeba, aby rozhodné skutečnosti hodnotil správní orgán při svém rozhodování, neboť soudu nepřísluší jeho činnost nahrazovat. Soud proto rozhodnutí žalovaného v napadené části po bodem II. výroku zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.). V dalším řízení se žalovaný znovu posoudí žádost a žalobce a nový výrok rozhodnutí dostatečně odůvodní. 23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobce měl ve věci úspěch, proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují částku 3 000 Kč za soudní poplatek zaplacený za podané žaloby.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu               a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Praze dne 10. listopadu 2020     JUDr. Hana Veberová v. r. předsedkyně senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: M. V.