Číslo jednací: 13A 92/2018 - 24                   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobkyně:  E. K.    bytem P.    zastoupena obecným zmocněncem Ing. B. T.    P.   proti žalovanému:  Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravních agend    sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 8. 2018 č.j.: MHMP-1260562/2018/O4/Zz takto:   I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravních agend ze dne 17. 8. 2018 č.j.: MHMP-1260562/2018/O4/Zz se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3.000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále též „správní řád“), zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru životního prostředí, dopravy a rozvoje ze dne 20. 11. 2017 zn.: P10-110065/2017, R 895/2017/OŽD a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Tímto rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku dle ust. § 16 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a byla jí uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala včas dne 2. 12. 2017 odvolání, které neobsahovalo odůvodnění, nicméně ve kterém uvedla, že jej doplní později. Správní orgán však žalobkyni k odstranění vad nevyzval a i přes vady odvolání žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí, kterým potvrdil prvoinstanční rozhodnutí, aniž by zajistil postup dle § 37 odst. 3 správního řádu. Dle názoru žalobkyně byla tato vyloučena z možnosti své odvolání řádně doplnit a vznést konkrétní odvolací námitky. Žalobkyně má tedy za to, že došlo k hrubému a neodstranitelnému porušení správního řádu, jakož i principu legality. 3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě zrekapituloval průběh správního řízení a uvedl, že žalobkyně, resp. její zmocněnec se vždy proti uložení sankce odvolávají v plné míře, předloženým odvoláním slíbí, že toto zdůvodní, ale nikdy se tak tomu nestane. Podané odvolání bylo posuzováno jako blanketní odvolání.  Podle žalovaného mohla žalobkyně své zdůvodnění odvolání doplnit kdykoli a to až do doby, než odvolací orgán ve věci vydá rozhodnutí. Dle názoru žalovaného žalobkyně se svým jednáním snaží správní řízení prodloužit, aby se vyhnula uložení sankce. Navrhl žalobu zamítnout. 4. V replice žalobkyně setrvala na svých právních závěrech a procesních stanoviscích. 5. Ve správním spise se pak především nacházejí následující pro danou věc podstatné dokumenty: rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru životního prostředí, dopravy a rozvoje ze dne 20. 11. 2017 zn. P10-110065/2017, R 859/2017/OŽD, odvolání žalobkyně ze dne 15. 12. 2017, předložení odvolání Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravních agend ze dne 15. 1. 2018, žalobou napadené rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravních agend ze dne 17. 8. 2018 č.j.: MHMP-1260562/2018/O4/Zz. 6.   7. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále též „s. ř. s.“/), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.   8. Soud ze správního spisu zjistil, že v  předmětné věci podala žalobkyně proti prvoinstančnímu rozhodnutí správního orgánu, jímž jí byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč, odvolání (blanketní), kde absentovalo jak vymezení rozsahu, v jakém je rozhodnutí správního orgánu napadáno, tak uvedení toho, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy či nesprávnost rozhodnutí či předcházejícího řízení. V odvolání nebylo explicitně vyjádřeno, ani co žalobkyně navrhuje, jakožto obecná náležitost podání (§ 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.).   9. Podle § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.   10. Podle § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.   11. Podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.   12. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4.1.2011 č.j. 2 As 99/2010-67, „...odvolání je podáním podle ustanovení § 37 správního řádu. Na odvolací řízení se na základě § 93 odst. 1 obdobně použijí ustanovení hlav I až IV, VI a VII druhé části správního řádu. Nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z § 37 nebo z § 82 odst. 2 správního řádu, postupuje správní orgán podle § 37 odst. 3 správního řádu, tj. pomůže podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.“   13. Ze správního spisu však nevyplývá skutečnost, že by správní orgán upozornil žalobkyni na nedostatky jejího odvolání a vyzval ji k jejich odstranění. Z odvolání žalobkyně je pak zcela zřejmé, že nebylo bez vad nejen co do rozsahu napadení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, ale neobsahovalo i další esenciální náležitosti podání (odvolání). Jestliže tedy správní orgán I. stupně nevyzval žalobkyni k odstranění vad podání ve smyslu ust. § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. a následně správní orgán II. stupně bez dalšího rozhodl, došlo ke zjevnému porušení procesních pravidel správního řízení.   14. Pokud tedy odvolání proti správnímu rozhodnutí nemá některou z náležitostí vyplývajících z ust. § 37 odst. 2 a z ust. § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., je správní orgán povinen postupovat podle ust. § 37 odst. 3 tohoto zákona tak, že pomůže žalobkyni nedostatky odstranit nebo ji k jejich odstranění vyzve a poskytne jí k tomu přiměřenou lhůtu. Nepostupoval-li v dané věci správní orgán tímto způsobem, zatížil správní řízení vadou, jež byla způsobilá vyvolat nezákonnost rozhodnutí.   15.  Městský soud v Praze  z výše uvedených důvodů  žalobou napadené rozhodnutí zrušil  a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s. ř. s.). Soud o žalobě rozhodl   bez nařízení jednání, neboť rozhodnutí zrušil  pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem /§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s./.   16. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Praha 30. června 2020       JUDr. Marcela Rousková v. r. samosoudkyně   Shodu s prvopisem potvrzuje M. D.