Číslo jednací: 14A 165/2019 - 31                               ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY  Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci žalobce:  D. T. Q. zastoupen advokátem Mgr. Daliborem Lípou sídlem Jugoslávská 2, 360 01 Karlovy Vary   proti žalovanému:  Ministerstvo dopravy    sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 12, 110 15 Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2019, č. j. 1230/2019-160-SPR/3,  takto:  I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým Ministerstvo dopravy (dále jen „žalovaný“) zamítlo jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, odboru dopravněsprávních činností (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 8. 4. 2019, č. j. MHMP 641282/2019. Tímto rozhodnutím správní orgán I. stupně zamítl podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“), žalobcovy námitky proti provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů v registru řidičů potvrdil ke dni 17. 1. 2019. 2. Ze správního spisu k dané věci vyplynulo, že dne 21. 1. 2019 správní orgán I. stupně současně vyhotovil oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče a výzvu k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Při svém rozhodování vyšel ze spisové dokumentace vedené v registru řidiče, a to z pěti oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení, resp. oznámení o uložení pokuty příkazem na místě (dále jen „oznámení o uložení pokuty“). Ve třech případech se žalobce dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích (překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci), ve dvou případech přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona (řidič nebyl za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem). 3. Dne 29. 1. 2019 žalobce podal proti záznamu bodů námitky, v nichž uvedl, že spisový materiál obsahuje pouze oznámení o uložení pokuty, která však neprokazují, že žalobce spáchal tvrzené přestupky. Žalobce namítl, že se ani jednoho z přestupků nedopustil, vozidlo řídí vždy řádně připoután a navrhl, aby si správní orgán I. stupně obstaral příslušné pokutové bloky, které by prokázaly oprávněnost záznamu bodů.  4. Dne 8. 4. 2019 správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí, jímž žalobcovy námitky zamítl. V odůvodnění připomněl, že s ohledem na charakter řízení není oprávněn přezkoumávat správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě byl proveden záznam. Oznámení o uložení pokuty obsahují veškeré nezbytné náležitosti, o provedených záznamech nevznikly žádné pochybnosti, a proto nebyl důvod vyžádat si pokutové bloky. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce odvolání, v němž namítl, že v dané věci nebyly shromážděny zákonné podklady pro zápis bodů do karty řidiče. 5. Odvolání zamítl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím s odůvodněním, že v řízení o námitkách se přezkoumává pouze správnost záznamu bodů, nikoliv samotné rozhodnutí o přestupku. Oznámení o uložení pokuty jsou zcela věrohodná a pro jejich zpochybnění není dostačující, pokud žalobce v obecné rovině uvedl, že se přestupku nedopustil. II. Podání účastníků řízení 6. Žalobce v žalobě namítá, že způsobilým podkladem pro bodový záznam nejsou oznámení o uložení pokuty, ale pouze pokutový blok. Žalobce má za to, že pokutové bloky v řešeném případě neexistují, nebo minimálně nejsou obsaženy ve spisovém materiálu. Oznámení o uložení pokuty neprokazují, že se žalobce dopustil přestupku jednáním, které je spojeno se záznamem bodů, neboť oznámení jsou pouhým úředním záznamem o činnosti orgánů policie. Správní orgány při vydání rozhodnutí postupovaly v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu (konkrétně s rozsudkem ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44) a její závěry vykládají nesprávně. Tvrzení, že byl přestupce dostatečně identifikován, je rovněž nesprávné, neboť identifikace řidiče může být zjištěna z jiných zdrojů, než přímo z pokutového bloku. Žalobce v odvolacím řízení namítal nesoulad oznámení o uložení pokuty se skutečným stavem, resp. samotnou neexistenci zákonného podkladu, správní orgány si proto pokutový blok měly vyžádat. Žalovaný rovněž nedostatečně reagoval na žalobcovy námitky, jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné.       7. Žalobce žádá, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že podklady pro záznam bodů jsou dostatečné a žalobci se je nepodařilo věrohodně zpochybnit. Správním orgánům přitom nepříslušní jakkoliv přezkoumávat pravomocná rozhodnutí o přestupku, ale v souladu s § 123a odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích jsou povinny provést příslušný záznam. Žalovaný proto pouze přezkoumal, zda správní orgán zohlednil všechny přestupky, jichž se žalobce dopustil, a zda mu byl zaznamenán odpovídající počet bodů podle přílohy zákona o provozu na pozemních komunikacích.   9. Žalovaný žádá, aby soud žalobu zamítl. III. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 10. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání postupem podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť účastníci takový postup soudu akceptovali. 11. Soud dle § 75 s. ř. s. přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Dle § 123b odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích „řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek (…) se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů“. 13. Dle § 123b odst. 3 zákona o provozu na pozemních komunikacích „příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno“. 14. Dle § 123f odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích „nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu“. 15. Dle § 123f odst. 3 téhož zákona „shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí“. 16. Jádro sporu mezi účastníky řízení spočívá v tom, zda v řešeném případě byla oznámení o uložení pokuty způsobilými podklady pro zápis bodů do registru řidičů, či nikoliv. 17. Žalobce v této souvislosti zejména namítal, že oznámení o uložení pokuty nemůže být dostatečným důkazem o spáchání přestupku, ale vždy musí být porovnáno s příslušným pokutovým blokem. S tímto názorem však soud nesouhlasí. Podle § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam bodů do registru řidičů na základě oznámení Policie ČR o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení. Správní soudy v tomto smyslu opakovaně potvrdily, že pro záznam do registru řidičů je postačující oznámení o uložení pokuty, jsou-li v něm uvedeny obligatorní náležitosti vyžadované pro pokutový blok. Naopak existence pokutového bloku (či alespoň jeho kopie) není podmínkou sine qua non pro provedení odpovídajícího bodového záznamu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2019, č. j. 3 As 161/2018-47, a v něm citovanou judikaturu). K jeho vyžádání by byly správní orgány povinny pouze tehdy, pokud by obsah oznámení o uložení pokuty byl zpochybněn, a to buď na základě nedostatků samotného obsahu oznámení, případně na základě námitek účastníka řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76, ze dne 4. 1. 2012, č. j. 3 As 19/2011-74, nebo ze dne 18. 3. 2015, č. j. 1 As 1/2015-33). 18. Ohledně náležitostí oznámení o uložení pokuty pak platí, že by mělo obsahovat všechny obligatorní náležitosti pokutového bloku s výjimkou podpisů, tj. popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce, přičemž je možné s ohledem na specifika blokového řízení přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrno, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena. Stejně jako pokutový blok, ani oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení pak nelze posuzovat s rigidní přísností. Je především třeba, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. 19. Dle soudu v řešeném případě všech pět oznámení o uložení pokuty splnilo veškeré výše uvedené požadavky. Z jejich obsahu vyplývá, kdo se přestupků dopustil (totožnost žalobce je řádně popsána jménem, datem a místem narození, státní příslušností a místem trvalého pobytu) a kdy a kde k nim došlo. Dále je v oznámeních řádně vymezen skutek (žalobce překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci nebo nebyl za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem) s uvedením, jaká zákonná povinnost jím byla porušena, jaký přestupek žalobce skutkem spáchal [§ 125c odst. 1 písm. f) bod 4 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona o provozu na pozemních komunikacích] a jaká sankce mu za něj byla uložena. Oznámení rovněž obsahují číslo pokutového bloku a údaje o příslušníku policie, který blok vystavil. 20. Za této situace se soud domnívá, že o spáchaném přestupku nevznikly důvodné pochybnosti, a to ani s ohledem na žalobcovu námitku, že se daného jednání nedopustil. Toto zcela obecné tvrzení totiž nebylo způsobilé jakkoliv zpochybnit závěry Policie ČR zaznamenané v oznámeních o uložení pokuty. Z toho důvodu správní orgány zapsaly příslušný počet bodů do registru řidiče na základě oznámení Policie zcela v souladu s § 123b odst. 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích. Soud uzavírá, že správní orgány nepochybily, když posoudily všech pět oznámení o uložení pokuty jakožto způsobilé podklady pro zápis do registrů řidičů. Zároveň přiměřeným způsobem reagovaly na žalobcovy námitky, a proto jsou jejich rozhodnutí zcela přezkoumatelná a soud v jejich postupu ani následných rozhodnutích neshledal žádné vady. IV. Závěr 21. Žalobce se svými námitkami tedy neuspěl; jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, městský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 1. října 2020         JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D. v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š.