Číslo jednací: 14A 169/2019 - 30                        ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci žalobce:  a posteriori.cz s.r.o., IČO 27899888 sídlem Na Týnici 95, Chýnice zastoupený advokátem JUDr. Zdeňkem Kramperou sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5 proti žalovanému:  Ministerstvo průmyslu a obchodu    sídlem Na Františku 32, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 16. 7. 2019, č. j. MPO 17578/19/61100/01000, takto: I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 16. 7. 2019, č. j. MPO 17578/19/61100/01000, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Zdeňka Krampery, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým ministr průmyslu o obchodu nevyhověl námitkám žalobce a potvrdil opatření žalovaného ze dne 8. 2. 2019, č. j. MPO 14849/19/61100/61150 (dále jen „Opatření“), kterým byla zkrácena žalobcem požadovaná částka dotace k proplacení na 633.263,43 Kč.  2. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti.   3. Žalobce je příjemce dotace Projektu č. CZ.01.4.04/0.0/0.0/16_076/0007732 s názvem „Vývoj SW řešení pro vedení agendy notáře“ (dále jen „projekt“) v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen „OP PIK“). Projekt, na nějž byla poskytnuta dotace, byl rozdělen do tří etap. 4. Dne 29. 11. 2018 podal žalobce žádost o platbu v rámci 2. etapy projektu s požadovanou částkou k proplacení 813.258,93 Kč. 5. Shora označeným Opatřením žalovaný (dále též „poskytovatel dotace“) zkrátil částku dotace požadovanou k proplacení na 633.263,43 Kč. K tomuto krácení přistoupil z důvodu nedodržení podmínek poskytnutí dotace. Žalobce si v žádosti o platbu za druhou etapu nárokoval výdaje v rozpočtové položce 1.2.2.1 osobní náklady, které překračují schválenou částku výdajů uvedenou v rozpočtu Dodatku č. 2 vydaného k rozhodnutí o poskytnutí dotace dne 3. 9. 2018, č. j. MPO 70331/17/61200 (dále jen „Dodatek č. 2“). Krácena byla částka způsobilých výdajů přesahující stanovený rozpočet.   6. Proti Opatření podal žalobce námitky, kterým ministr průmyslu a obchodu nevyhověl nyní napadeným rozhodnutím. Ministr poukázal na kapitolu 3.2 Pravidel pro žadatele a příjemce z OP PIK, Obecná část, platnost od 4. 7. 2017, dle které „rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovuje maximální částku finančních prostředků, která může být příjemci z programu OP PIK na daný projekt poskytnuta. Upozorňujeme žadatele a příjemce, že navyšování částky dotace projektu není možné v žádné fázi projektu.“ Není tedy možné proplatit částku dotace přesahující schválenou rozpočtovou položku v rozhodnutí o poskytnutí dotace. II. Obsah žaloby 7. Žalobce namítá, že ve svých námitkách podrobně a přehledně vysvětlil, proč je krácení žádosti o platbu nesprávné a že k domnělému přečerpání položky mzdových nákladů ve skutečnosti nedochází. Žalobou napadené rozhodnutí však na argumenty žalobce v podstatě nijak nereaguje. Ministr v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl prakticky jen jedinou větu, tj. že „není možné proplatit částku dotace přesahující schválenou rozpočtovou položku v rozhodnutí o poskytnutí dotace“. Žalovaný však nijak nereagoval na podrobný žalobcův rozbor v podaných námitkách, kde odůvodňoval, proč příslušná rozpočtová položka ve skutečnosti přesáhnuta nebyla. Odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se tak v podstatě zcela míjí s podanými námitkami, neboť argumenty tam uvedené nijak nevyvrací. Podle názoru žalobce je tedy žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro naprostý nedostatek důvodů. 8. Žalobce dále namítá, že žalovaný při rozhodování o proplácení 2. etapy dotace nezohlednil, že část vyplacených finančních prostředků z 1. etapy žalobce žalovanému vrátil. Žalovaný tak nyní fakticky žalobce krátí dvakrát o tutéž částku, neboť ji nejprve po žalobci požadoval vrátit a nyní s touto částkou počítá, jako by byla žalobci vyplacena a zahrnuje ji do vyčerpaných částek dotace. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě podrobně rekapituluje průběh předchozího řízení, včetně vyřízení prvé žádosti o platbu. Žalovaný uvádí, že Opatření obsahovalo veškeré nutné náležitosti dle § 14e zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), včetně důvodů krácení žádosti o platbu. Dále pak argumentuje, proč bylo na místě přistoupit ke zkrácení částky dotace požadované k proplacení, včetně toho, že nedošlo ke dvojímu krácení. Žalovaný závěrem konstatuje, že se nedomnívá, že by napadené rozhodnutí ministra bylo nepřezkoumatelné.  IV. Replika žalobce 10. V replice na vyjádření žalovaného žalobce odmítl argumentaci žalovaného týkající se důvodnosti krácení žádosti o platbu. Dále zopakoval, že ve svých námitkách proti Opatření podrobně a přehledně vysvětlil, proč považuje krácení žádosti o platbu za nesprávné a že k domnělému přečerpání položky mzdových nákladů ve skutečnosti nedochází. Žalobou napadené rozhodnutí však na tyto argumenty žalobce v podstatě nijak nereagovalo a odůvodnění napadeného rozhodnutí se v podstatě zcela míjí s podanými námitkami. Žalovaný přitom ve svém vyjádření námitku nepřezkoumatelnosti nikterak nevyvrátil. V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 11. Soud dle § 75 s. ř. s. přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. Podle § 14e odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech „poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta (…)“. 13. Z povahy věci se soud nejprve zabýval námitkou žalobce, že napadené rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť v případě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí by nebylo na místě posuzovat jeho zákonnost. 14. Rozhodnutí správního orgánu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže není zřejmé, které skutečnosti vzal správní orgán za podklad svého rozhodnutí, proč považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl či jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů (viz již rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6 A 48/92-23).  15. Zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je však vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů přitom musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 7 Afs 212/2006). Na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů nelze klást nepřiměřeně vysoké požadavky. Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se například správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013, sp. zn. 1 Afs 92/2012, bod 28). 16. Nepřezkoumatelným ale zůstává rozhodnutí, jehož odůvodnění se vůbec nevypořádává s námitkami účastníka řízení nebo obsahuje toliko obecný odkaz na to, že napadené rozhodnutí bylo přezkoumáno a jeho důvody shledány správnými, neboť v takovém případě zcela chybějí důvody rozhodnutí.  Za situace, kdy rozhodnutí správního orgánu nereflektuje námitky účastníků řízení a zásadní argumentaci, o níž se opírá, tedy soud musí přistoupit k jeho zrušení pro nepřezkoumatelnost. A uvedené nastalo v nyní projednávané věci. 17. K nutnosti řádného odůvodnění rozhodnutí o krácení požadované částky dotace soud připomíná, že Nejvyšší správní soud se v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2017, č. j. 6 Afs 270/2015-48, zabýval povahou opatření dle § 14e zákona o rozpočtových pravidlech a dospěl k závěru, že tento úkon splňuje materiální i formální znaky rozhodnutí dle § 9 správního řádu. Je nepochybné, že opatření o nevyplacení dotace či její části je úkonem, který závazně zasahuje do práv a povinností příjemce dotace a naplňuje tak materiální stránku rozhodnutí; rovněž platí, že opatření musí naplňovat formální požadavky rozhodnutí. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu uvedl, že „rozpočtová pravidla výslovně stanoví, že je třeba příjemci dotace nevyplacení dotace nejen oznámit, ale oznámení musí obsahovat i určité formální náležitosti. V oznámení musí poskytovatel uvést rozsah krácení dotace a důvody, pro které ke krácení došlo. Musí přihlédnout i k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení cíle dotace (srov. § 14e odst. 2 rozpočtových pravidel)“. 18. Zdejší soud si je vědom skutečnosti, že rozšířený senát interpretoval § 14e zákona o rozpočtových pravidlech ve znění účinném do 19. 2. 2015, který obsahoval výslovný požadavek na odůvodnění opatření o krácení dotace, tato skutečnost však nic neměnila na povinnosti správních orgánů v nyní posuzované věci Opatření a napadené rozhodnutí řádně odůvodnit. Vzhledem k závěru rozšířeného senátu, že opatření představuje rozhodnutí plně přezkoumatelné ve správním soudnictví, je třeba trvat na tom, aby poskytovatel dotace a námitkový orgán přezkoumatelně a formálně správně sdělil, proč dotace nebude proplacena v požadované výši, a věcně reagoval též na námitky příjemce dotace směřující proti krácení. 19. Žalobce v námitkách proti Opatření podrobně argumentoval, proč nesouhlasí s krácením způsobilých výdajů. Takto především vyvracel závěr poskytovatele dotace o překročení mzdových nákladů. V této souvislosti poukazoval na skutečnost, že počet pracovních pozic odpovídá počtu nově vytvořených pracovních míst a výdaje navrhované ke krácení odpovídají nadlimitním mzdovým výdajům 1. etapy projektu, za které žalobce vrátil poměrnou část dotace v souladu se změněnými pravidly pro poskytnutí dotace. Dále žalobce rozebíral způsobilost mzdových výdajů z věcného a formálního hlediska. Podrobně také argumentoval tím, že ve svém důsledku mu byly způsobilé výdaje na mzdy 1. etapy již podruhé kráceny. 20. Na veškerou tuto argumentaci ministr průmyslu a obchodu v napadeném rozhodnutí reagoval toliko tím, že ocitoval kapitolu 3.2 Pravidel pro žadatele a příjemce z OP PIK a dále stroze dodal, že „není tedy možné proplatit částku dotace přesahující schválenou rozpočtovou položku v rozhodnutí o poskytnutí dotace“. Takto však nikterak nereflektoval podrobnou žalobcovu argumentaci obsaženou v jím podaných námitkách, přestože tato detailním způsobem vyvracela důvodnost krácení požadované částky dotace, respektive údajné překročení rozpočtové položky v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žalobce argumentoval jak věcnou povahou vynaložených výdajů, tak poukazoval na průběh realizované projektu a změnu nastavených podmínek, které ve svém důsledku vedly ke dvojímu krácení předmětných výdajů. Tuto argumentaci nemohl považovat ministr průmyslu a obchodu prima facie za bezpředmětnou. Naopak bylo jeho povinností se s přednesenou argumentací vypořádat a v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvést, proč ji nelze akceptovat a naopak je třeba setrvat na závěrech poskytovatele dotace o krácení žádosti o platbu.  21. Navíc soud připomíná, že v těchto případech může příjemce dotace teprve v podaných námitkách přednést ucelenou argumentaci, pro kterou považuje krácení požadované částky dotace k proplacení za nedůvodné. Poskytovatel dotace v rozhodnutí o krácení většinou uvede strohý důvod, pro který nemůže být část požadovaných výdajů proplacena (viz Opatření vydané ve věci žalobce), aniž by se podrobněji věnoval možným námitkám příjemce dotace, které by uvedené závěry vyvracely, neboť rozhoduje dle formulářově podané žádosti příjemce dotace. O to významnější je pak pozice námitkového správního orgánu, neboť jeho povinností je na námitky příjemce dotace relevantně reagovat a s nimi se vypořádat. Nepostačí tudíž, pokud pouze poukáže na závěry poskytovatele dotace (pokud tento argumentaci příjemce dotace nevypořádával) či stroze konstatuje, že není možné proplatit určitou část požadované částky dotace. Za této situace je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné, neboť z něj příjemce dotace nemůže nikterak seznat, proč námitkový správní orgán neshledal jeho argumentaci důvodnou. 22. Na uvedeném závěru pak nemůže nic změnit ani to, že žalovaný svůj postup rozsáhle odůvodnil ve vyjádření k žalobě, kde blíže vymezil, proč bylo na místě zkrátit žádost o platbu a argumentace žalobce není důvodná. Předmětem přezkumu ve správním soudnictví je v souladu s § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí správního orgánu, přičemž podle odstavce 1 citovaného ustanovení „při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu“. Soudu tedy nepřísluší vzít při přezkumu napadeného rozhodnutí v potaz důvody, které žalovaný uvedl až v řízení před soudem, tedy po podání žaloby, protože žalovaný nemůže svá pochybení „dohnat“ až ve vyjádření k žalobě. Z těchto důvodů pak soud také nemůže reagovat na věcné námitky žalobce, neboť ty budou předmětem dalšího řízení před žalovaným a soud nemůže konečné rozhodnutí žalovaného předjímat. VI. Závěr 23. Žalobce se svými námitkami tedy uspěl; městský soud proto zrušil napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení, v němž bude žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.). 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a z odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby) po 3100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), včetně náhrady hotových výdajů (2 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, a odměna se tak zvyšuje o částku 1 428 Kč odpovídající dani, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů. Celkem tedy žalobci náleží (3 000 + 6 200 + 600 + 1 428 =) 11 228 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha, 8. září 2020   JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D. v. r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje K. Š.