č. j. 14 A 27/2020 – 27   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci   žalobkyně:   proti žalovanému:     za účasti: A. P., bytem …   Ministerstvo vnitra - Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4   A. P. bytem …   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2020, č. j. MV-184798-4/SO-2019,   takto:   I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2020, č. j. MV-184798-4/SO-2019, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, který jí bude vrácen z účtu Městského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.   Odůvodnění: I. Rekapitulace předchozího řízení a obsah správního spisu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 12. 11. 2019, č. j. OAM-28221-7/DP-2019 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo zastaveno řízení o žádosti žalobkyně o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 169r odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky                   a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Žalobkyně je státní příslušnicí Kazachstánu. V Česku pobývá od 1. 9. 2014 na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem jiné. 4. Dne 28. 8. 2019 žalobkyně podala žádost o změnu účelu pobytu - vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců. 5. Ministerstvo řízení o této žádosti zastavilo dle § 169r odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců, neboť žádost byla podána v době, kdy k tomu nebyla žalobkyně oprávněna. Konstatovalo, že požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, pokud žalobkyně pobývala na území za jiným účelem, lze, pokud cizinec na území pobývá nejméně pět let. Žalobkyně tedy byla oprávněna tuto žádost podat až 1. 9. 2019. Podala ji přitom již dne                   28. 8. 2019. 6. Žalovaný napadeným rozhodnutím odvolání žalobkyně zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil, neboť s jeho závěry a důvody souhlasil. Žalovaný konstatoval, že zákon nepřipouští jinou možnost než řízení zastavit a to i v případě, že žalobkyně žádost podala dříve o pouhé tři dny. Neznalost zákona žalobkyni přitom neomlouvá. II. Argumentace účastníků 7. Žalobkyně napadené rozhodnutí považuje za věcně a právně nesprávné. Správní orgány porušily § 4 správního řádu, neboť ji řádně nepoučily a nevyšly vstříc jejím zájmům. Ministerstvo mělo žalobkyni upozornit na vady jejího návrhu podle § 37 odst. 3 správního řádu. 8. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Přitom odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.   III. Posouzení žaloby městským soudem 9. Městský soud na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). 10. Podle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Cizinec, který hodlá na území pobývat za účelem podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud je držitelem platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobývá po dobu delší než 5 let. 11. Podle § 169r odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců se usnesením zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn; to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta,                v níž byl cizinec oprávněn tuto žádost podat. 12. Podle § 4 odst. 1 správního řádu je veřejná správa službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc. Podle odstavce 2 správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. 13. Z napadeného i prvoinstančního rozhodnutí je zřejmé, že řízení o žádosti žalobkyně bylo zastaveno z důvodu, že žádost podala dne 28. 8. 2019, ačkoliv k tomu byla dle § 45 odst. 1 zákona o pobytu cizinců oprávněna až o tři dny později, tedy dne 1. 9. 2019. Správní orgány na věc aplikovaly § 169r odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců část věty před středníkem. 14. Správní orgány však nijak nezohlednily § 169r odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců část věty za středníkem. Podle této části ustanovení řízení nelze zastavit, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizinec oprávněn tuto žádost podat. 15. V nyní posuzované věci ministerstvo o žádosti rozhodlo 12. 11. 2019. Tedy v době po 1. 9. 2019, což je datum, po kterém žalobkyně již byla dle prvostupňového rozhodnutí i napadeného rozhodnutí oprávněna žádost podat. Dle soudu tedy § 169r odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců část věty za středníkem dopadá na případ žalobkyně a žalovaný i ministerstvo postupovalo v rozporu se zákonem, pokud řízení o žádosti žalobkyně podle tohoto ustanovení zastavilo, aniž by zohlednilo část věty za středníkem.         IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 16. S ohledem na výše uvedené soud výrokem I. rozsudku napadené rozhodnutí žalovaného podle             § 78 odst. 1 soudního řádu správního zrušil a podle § 78 odst. 4 soudního řádu správního věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Právním názorem vysloveným v tomto zrušujícím rozsudku jsou správní orgány vázány (§ 78 odst. 5 soudního řádu správního). 17. Vzhledem ke zrušení napadeného rozhodnutí soud již nerozhodoval o žádosti žalobkyně                       o přiznání odkladného účinku žalobě. 18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 1 soudního řádu správního, dle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná, a proto jí přísluší náhrada nákladů řízení proti žalovanému. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyni vznikly náklady ve výši 3 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. 19. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 4 000 Kč. Podle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí poplatek, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Za žalobu byla žalobkyně povinna zaplatit 3 000 Kč. Žalobkyně nebyla povinna zaplatit dalších 1 000 Kč za návrh na odkladný účinek, neboť o tomto návrhu soud nerozhodoval. Soud tedy žalobkyni výrokem III. vrátil část zaplaceného poplatku ve výši 1 000 Kč.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu                a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 22. května 2020     JUDr. Karla  C h á b e r o v á  v. r.           předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje: M. V.