Není přípustné provést exekuci podle § 338 o. s. ř. prodejem spoluvlastnického podílu na pozemku, jenž byl převeden na povinného jako stavebníka smlouvou o výstavbě (§ 17 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů), aniž by byla současně převedena všechna práva a povinnosti stavebníka ze smlouvy o výstavbě.

USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudců Mgr. Lucie Králové Mgr. Soni Burešové v exekuční věci oprávněné: K. p., a.s., V. I.G., sídlem xxx, Praha zastoupené advokátem proti povinné: U., a.s., sídlem xxx, Praha zastoupené advokátem o návrhu povinné na částečné zastavení exekuce, o odvolání povinné proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu ze dne xxx, č. j. xxx, takto: I. Usnesení soudu I. stupně se mění tak, že se zastavuje exekuce prodejem spoluvlastnického podílu povinné na pozemcích parc. č. xxx a parc. č. xxx v k.ú. xxx, obec Praha, vedená na základě exekučního příkazu soudního exekutora xxx, ze dne xxx, č. j. xxx. II. Oprávněná je povinna zaplatit povinné náhradu nákladů řízení o částečné zastavení exekuce ve výši 3 872 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta. Odůvodnění: 1. Soud I. stupně usnesením ze dne 31. 5. 2019, č. j. 49 EXE 1116/2017-21, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu na pozemcích prováděné na základě exekučního příkazu soudního exekutora ze dne 28. 3. 2019, č. j. xxx. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že Obvodní soud pro Prahu pověřil dne 19. 4. 2017 soudního exekutora xxx, vedením exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné na peněžité plnění dle pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu Obvodního soudu pro Prahu ze dne xxx, č. j. xxx, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu ze dne xxx, č. j. Povinná dne 23. 4. 2019 navrhla částečné zastavení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu na pozemcích s tvrzením, že spoluvlastnické podíly na pozemcích parc. č. xxx a parc. č. xxx v k.ú. xxx jsou samostatně nepřevoditelné vzhledem k jejich vázanosti na smlouvu o výstavbě (§ 20-21 zákona o vlastnictví bytů) a nemohou tedy podléhat exekuci. V dané věci nejde dle povinné o klasický spoluvlastnický podíl, ale podíl spojený s vlastnictvím jednotky, na shora uvedených pozemcích stojí stavba domu č.p. 1301 a č.p.1302. V tomto bytovém domě byly podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, vymezeny jednotky a podíly na budovou zastavěných pozemcích. Bytový dům byl dále předmětem smlouvy o výstavbě uzavřené dne 20. 6. 2008 a v souvislosti s touto smlouvou vznikly podíly povinné na citovaných pozemcích. Přestože soud návrh povinné na částečné zastavení exekuce posoudil jako opožděný, zabýval se existencí tvrzeného důvodu zastavení exekuce, neboť o jejím zastavení může rozhodnout i bez návrhu. Dospěl k závěru, že důvod pro částečné zastavení exekuce není dán. Dne 28. 3. 2019 soudní exekutor pod č. j. xxx vydal exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, a to podílu o velikosti 20602/95497 na pozemku (zastavěné plochy a nádvoří) o výměře 272 m2, parc. č. xxx, na pozemku stojí stavba (bytový dům) xxx, č. p. xxx, xxx zapsaný na LV xxx, a na pozemku (zastavěné plochy a nádvoří) o výměře 273 m2 parc. č. xxx, na pozemku stojí stavba (bytový dům) xxx, č.p. xxx, xxx, k. ú. xxx, obec Praha, okres Hlavní město Praha, zapsáno na LV xxx u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Z katastru nemovitostí soud zjistil, že na uvedených pozemcích stojí stavba (budova s číslem popisným) se způsobem využití bytový dům, v němž jsou vymezené jednotky se zapsaným způsobem využití byt, přičemž povinná nemá zapsáno vlastnické právo k žádné z 22 jednotek. Soud odkázal na § 6 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, § 980 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 338 odst. 1 o. s. ř., a dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že povinná není vlastníkem žádné z jednotek vymezených zákonem o vlastnictví bytů, nejde v případě spoluvlastnického podílu na pozemku zapsaném na LV 3571 o přídatné spoluvlastnictví a není zde proto důvod ve smyslu § 338 odst. 1 o. s. ř., pro nějž by nebylo možné provést exekuci prodejem spoluvlastnického podílu. Důvod pro částečné zastavení exekuce proto není dán. 2. Usnesení napadla včasným odvoláním povinná. Namítala, že na základě smlouvy o výstavbě ze dne 20. 6. 2008 došlo k převodu podílů na pozemcích parc. č. xxx a parc. č. xxx na povinnou jako stavebníka s tím, že tyto podíly souvisí s budoucí výstavbou 6 jednotek. Spoluvlastnické podíly na pozemcích nejsou samostatně převoditelné pro rozpor se zákonem č. 72/1994 Sb. a exekuce jejich prodejem nemůže být realizována. Z uvedených důvodů povinná navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení a exekuci v části postihující spoluvlastnické podíly zastavil. 3. Oprávněná navrhla potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a § 212a o. s. ř. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.). 5. Ze smlouvy o výstavbě uzavřené dne 20. 6. 2008 mezi O. N. spol. s r. o. jako vlastníkem a U. uzavřeným investičním fondem a.s., (nyní U. a.s.) jako stavebníkem vzal odvolací soud za prokázané, že prohlášením vlastníka budovy ze dne 10. 6. 2008 vymezil vlastník v domě č. p. xxx a xxx na pozemcích parc. č. xxx a xxx v k.ú. K. bytové jednotky xxx. Předmětem smlouvy je vymezení práv a povinností vlastníka stávajících jednotek a stavebníka při výstavbě šesti nových bytových jednotek č. xxx formou nástavby nad současným 4. nadzemním podlažím domu. S odkazem na § 17 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. je součástí smlouvy i převod spoluvlastnického podílu k pozemku, v článku VI smlouvy účastníci sjednali, že vlastník bezúplatně převádí na stavebníka spoluvlastnické podíly na pozemcích parc. č. xxx v k.ú. K. o velikosti 41204/190994 připadající na nově vzniklé jednotky. Dále jsou smlouvou upraveny budoucí podíly na společných částech budovy a pozemcích připadající na jednotky v domě (stávající i nové). 6. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání povinné je důvodné. 7. Podle § 338 odst. 1 o. s. ř. na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, nestanoví-li zákon jinak. Výkon rozhodnutí prodejem movitých nebo nemovitých věcí nelze nařídit pouze na podíl na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví. 8. Podle § 17 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále jen „BytZ“), je-li součástí smlouvy o výstavbě i převod spoluvlastnických podílů k pozemku v souladu s § 21 odst. 3, nabývají stavebníci spoluvlastnická práva k pozemku na základě této smlouvy o výstavbě podle zvláštního právního předpisu. 9. Podle § 21 BytZ s vlastnictvím jednotky jsou spojena práva k pozemku (stavební parcele). Je-li vlastník budovy i vlastníkem pozemku, převede na vlastníka jednotky s převodem jednotky i spoluvlastnický podíl na pozemku odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§ 8 odst. 2). Ustanovení předchozí věty platí i pro původního vlastníka budovy a podílového spoluvlastníka pozemku (odst. 1). Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni vlastníci jednotek v domě nebo nejsou-li spoluvlastníky v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu (§ 8 odst. 2), provedou vlastníci jednotek mezi sebou převod podílů tak, aby spoluvlastnictví k pozemku odpovídalo spoluvlastnictví společných částí domu. Převod spoluvlastnického podílu k pozemku je součástí smlouvy o převodu jednotky (§ 6) (odst. 2). Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro úpravu práv k pozemku určeného k výstavbě domu. Převod spoluvlastnických podílů k pozemku je součástí smlouvy o výstavbě mezi stavebníky (§ 17) (odst. 3). 10. Podle § 20 BytZ s převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva a povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu (odst. 1). Je-li vlastník jednotky podílovým spoluvlastníkem pozemku, lze vlastnictví k jednotce převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku (odst. 2). 11. Ve shora citovaném § 20 BytZ jsou upraveny důsledky převodu vlastnictví jednotky, spočívající ve zvláštní povaze tohoto spoluvlastnictví budovy. Toto zvláštní spoluvlastnictví budovy spočívá ve vlastnictví jednotky a s ní spojeným a neoddělitelným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, a dále ve spoluvlastnictví k pozemku, na němž je dům s jednotkami postaven, přičemž toto spoluvlastnictví k pozemku je rovněž neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Dochází-li k převodu nebo přechodu vlastnického práva k jednotce, má se tím podle zákona na mysli převod či přechod vlastnického práva k jednotce společně se spoluvlastnickým podílem ke společným částem domu a k pozemku. Z citovaného ustanovení je evidentní snaha respektovat povahu bytového vlastnictví jako přídavného spoluvlastnictví, kdy s hlavní věcí jsou spojena určitá práva a sledují osud věci hlavní (viz F., J., N., M., O., J., H., T. Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. 3., doplněné a přepracované vydání. Praha: C.H.Beck, 2005, 196 s.). Z téhož principu je třeba vycházet při výkladu § 17 odst. 2 BytZ, kdy stavebník nabude spoluvlastnická práva k pozemku na základě smlouvy o výstavbě, jejíž součástí může podle zákona být i převod spoluvlastnických podílů k pozemku, přičemž výše podílu odpovídá budoucím jednotkám, které mají být podle smlouvy o výstavbě zbudovány. Současně s tím jsou smlouvou o výstavbě vymezeny podíly všech jednotek (stávajících i nově výstavbou zbudovaných) na společných částech domu a pozemku. Bylo by tudíž proti smyslu zákona o vlastnictví bytů, kdyby nabyvatel spoluvlastnického podílu k pozemku s ním dále disponoval a např. jej prodal bez toho, aby třetí osoba nabývající spoluvlastnický podíl vstoupila do práv a povinností stavebníka podle smlouvy o výstavbě. Mohlo by tak dojít k situaci, že stavebník bude nadále realizovat svá práva a své povinnosti podle smlouvy o výstavbě, zbuduje v souladu se smlouvou o výstavbě nové jednotky v domě, přičemž spoluvlastnický podíl na pozemcích odpovídající těmto jednotkám bude ve vlastnictví jiného subjektu a dojde tak k jeho oddělení od vystavěných jednotek. Jak bylo vysvětleno shora, vlastnictví jednotky je podle zákona o vlastnictví bytů neoddělitelně spojeno se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku a tento základní princip je třeba respektovat i v případě, kdy součástí smlouvy o výstavbě je převod spoluvlastnického podílu na pozemku. Jde o obdobu institutu přídatného spoluvlastnictví upraveného v § 1223 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Převod spoluvlastnického práva k pozemku by tak byl možný pouze současně s převodem práv a povinností z uzavřené smlouvy o výstavbě, k čemuž by provedením exekuce prodejem spoluvlastnického podílu na pozemcích v dražbě nedošlo. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že není přípustné provést exekuci podle § 338 o. s. ř. prodejem spoluvlastnického podílu na pozemku, jenž byl převeden na povinného jako stavebníka smlouvou o výstavbě (§ 17 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů), aniž by byla současně převedena všechna práva a povinnosti stavebníka ze smlouvy o výstavbě. 12. Na základě shora uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 o. s. ř. a napadené usnesení soudu I. stupně změnil tak, že exekuci prodejem spoluvlastnického podílu povinné na pozemcích parc. č. 2665/133 a 2665/134 v k.ú. Kyje, vedenou na základě výše specifikovaného exekučního příkazu, jako nepřípustnou podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavil. 13. O nákladech řízení o částečné zastavení exekuce před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. Úspěšné povinné vznikly náklady právního zastoupení ve výši odměny 2000 Kč (500 Kč za 1 úkon právní služby, celkem 4 úkony- převzetí věci, návrh na zastavení exekuce, odvolání a účast u odvolacího jednání) podle § 11 odst. 2 písm. e) a § 7 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., k odměně náleží paušální náhrada hotových výdajů 4x 300 Kč podle § 13 této vyhlášky, a částka 672 Kč představující 21 % DPH, jehož je právní zástupce povinné plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem náklady činí 3 872 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.). Praha 17. ledna 2020 JUDr. Iva Suneghová v. r. předsedkyně senátu