č. j. 5 A 88/2018‑ 28   USNESENÍ   Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Aleny Pavlíčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci žalobce:  ████████████████ bytem █████████████████████████████████ zastoupený advokátem Mgr. Janem Bičištěm sídlem Rasochy 67, Uhlířská Lhota proti žalovanému:  Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2018, čj. MHMP 152967/2018, sp. zn. S-MHMP 1759902/2017/STR takto: I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. IV. Soud vyzývá žalobce, aby ve lhůtě do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání vráceného soudního poplatku poštovní složenkou. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2018 domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2018, čj. MHMP 152967/2018, sp. zn. S-MHMP 1759902/2017/STR (dále jen jako „napadené rozhodnutí“), které mu bylo doručeno dne 5. 2. 2018 a kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno usnesení Úřadu městské části Praha 14, odboru výstavby, ze dne 9. 10. 2017, čj. UMCP14/17/42420/OV/BARJ, kterým bylo řízení zastaveno. Svou žalobu odůvodnil tak, že od doručení výzvy Úřadu městské části Praha 14 až po rozhodnutí o odvolání jsou všechna rozhodnutí zatížena „vadami, které spočívají v zásadním porušení základních principů vlastnictví a práv nabytých v dobré víře.“ Dále doplnil, že „zakoupil nemovitost zapsanou v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení s přiděleným popisným číslem 700, provedl pouze úpravy ke slušnému a čistému ekologickému užívání odpovídajícímu 21. století“ a „zastavěná plocha pozemků zůstala stejná, jako byla při koupi nemovitosti.“ 2. Soud se před tím, než se zabýval žalobou samotnou, musel vypořádat s otázkou, zda jsou naplněny podmínky pro projednání žaloby. 3. Podle § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), žaloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. 4. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. 5. K vymezení požadavků na formulaci žalobního bodu se již vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, čj. 2 Azs 92/2005-58, tak, že: „Líčení skutkových okolností nemůže být toliko typovou charakteristikou určitých "obvyklých" nezákonností, k nimž při vyřizování věcí určitého druhu může docházet, nýbrž zcela jasně individualizovaným, a tedy od charakteristiky jiných konkrétních skutkových dějů či okolností jednoznačně odlišitelným popisem (…) Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise, nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti.“ 6. V rozsudku ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008-78, pak k tomu doplnil: „[J]e nutno za žalobní bod považovat každé vyjádření žalobce, z něhož byť i jen v nejhrubších obrysech lze dovodit, že napadené správní rozhodnutí z určitého důvodu považuje za nezákonné. Jinými slovy, náležitost žaloby dle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je splněna, pokud jsou z tvrzení žalobce seznatelné skutkové děje a okolnosti individuálně odlišitelné od jiných ve vztahu ke konkrétnímu případu žalobce, jež žalobce považoval za relevantní k jím domnělé nezákonnosti správního rozhodnutí; právní důvody nezákonnosti (či nicotnosti) napadeného správního rozhodnutí pak musí být tvrzeny alespoň tak, aby soud při aplikaci obecného pravidla, že soud zná právo, mohl dostatečně vymezit, kterým směrem, tj. ve vztahu k jakým právním předpisům bude směřovat jeho přezkum.“ 7. V dané věci žalobce uvedl, že bylo zasaženo do jeho vlastnického práva a práv nabytých v dobré víře a že na zakoupené nemovitosti provedl úpravy, přičemž zastavěná plocha pozemků zůstala stejná. Z těchto velmi kusých tvrzení žalobce nelze ani v nejhrubších rysech dovodit, co je vytýkáno napadenému rozhodnutí, resp. kterými vadami měly toto i předcházející rozhodnutí či postup v těchto správních řízeních trpět, žalobce taktéž nevysvětlil, jak uvedené skutečnosti ohledně jeho nemovitosti souvisí s potvrzujícím rozhodnutím žalovaného nebo rozhodnutím prvostupňového orgánu o zastavení řízení. Rovněž není z podané žaloby vůbec zřejmé, ve vztahu k jakým právním předpisům by měl směřovat přezkum soudu a proč by tedy mělo být rozhodnutí žalovaného nezákonné nebo snad nicotné. V žalobě tak nejsou vymezeny žádné žalobní body ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. 8. Ani absence žalobních bodů však nemůže vést bez dalšího k odmítnutí žaloby. Dle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením jeho písemného vyhotovení. Pouze v této lhůtě je pak dle § 71 odst. 2 s. ř. s. možné rovněž žalobu rozšířit o další žalobní body. Soud je proto povinen žalobce vyzvat k odstranění vad žaloby a stanovit mu takovou lhůtu, která ještě zbývá do konce uplynutí výše zmíněné zákonné lhůty. Tato povinnost k výzvě na odstranění vad však není neomezená. Jak ve svém rozsudku ze dne 20. 3. 2018, čj. 3 Azs 66/2017-31, dovodil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, „[s]oud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů, je-li ještě se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu včas, tedy ve lhůtě pro podání žaloby, doplnit. (…) Nemá-li naopak soud s ohledem na okolnosti případu povinnost vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů, marným uplynutím lhůty pro podání žaloby se stává vada žaloby spočívající v absenci žalobního bodu neodstranitelnou a soud bez dalšího žalobu odmítne.“ 9. V daném případě žalobce obdržel napadené rozhodnutí dne 5. 2. 2018, jak sám uvedl v textu žaloby, lhůta pro podání žaloby mu tedy končila dne 5. 4. 2018. Žaloba byla podána prostřednictvím datové schránky zástupce žalobce dne 4. 4. 2018 v 19:33 hod., tedy již po pracovní době soudu. Zbýval tedy pouze jeden pracovní den na to, aby soud žalobu zpracoval, vyzval žalobce k její opravě a aby žalobce na tuto výzvu reagoval doplněním perfektních žalobních bodů. Ačkoliv zástupce žalobce disponuje datovou schránkou, tuto dobu nelze považovat za reálně dostačující, žalobce tedy podáním žaloby předposlední den zákonné lhůty znemožnil, aby jej soud v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval k odstranění vad žaloby spočívající v absenci žalobních bodů. 10. Jelikož žaloba neobsahuje žádný žalobní bod a žalobce jej ve lhůtě pro podání žaloby nedoplnil, soud žalobu podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítl. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. 12. Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Žalobce zaplatil soudní poplatek za řízení o žalobě ve výši 3 000 Kč, soud tedy rozhodl, že celá částka bude žalobci vrácena. Poplatek bude vrácen z účtu městského soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. 13. V souvislosti s vrácením části soudního poplatku zároveň soud vyzval žalobce ke sdělení čísla účtu, na nějž má být tato vrácená částka poukázána, resp. sdělení, že žádá o zaslání vrácené částky poštovní poukázkou. Poučení: Proti výroku I. a II. tohoto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na hlavní straně jeho internetových stránek www.nssoud.cz v rámečku Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků. Proti výroku III. tohoto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 14 zákona o soudních poplatcích). Proti výroku IV. tohoto rozhodnutí není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s.].   Praha 30. ledna 2020   Milan Tauber v.r. předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Viterová