Výše odměny opatrovníka jmenovaného soudem z řad advokátů ve zvláštních řízeních soudních za úkony právní služby provedené v době před nabytím účinnosti nálezu Ústavního soudu, ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 26/19, se stanoví za použití § 9 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Výše odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 6 odst. 1, § 7 bod 3, § 9 odst. 2 a § 12a odst. 1 téže vyhlášky 800 Kč.

USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Mottla a soudců JUDr. Jiřího Körblera a JUDr. Čestmíra Slaného ve věci posuzovaného: L. B., narozený dne xxx bytem xxx, Praha fakticky bytem v xxx, xxx zastoupen opatrovnicí xxx za účasti stálé opatrovnice: R. B., narozená xxx bytem xxx, xxx Praha o svéprávnosti a opatrovnictví o odvolání opatrovnice xxx proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu ze dne 27. února 2020, č. j. xxx takto: Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že výše odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů činí 2 662 Kč, jinak se potvrzuje. Odůvodnění 1. Napadeným usnesením soud prvního stupně přiznal opatrovnici odměnu za zastupování ve výši 800 Kč za dva úkony právní služby po 400 Kč podle § 9 odst. 5, § 7 bod 2, § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradu hotových výdajů připadajících na tyto úkony ve výši 600 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, a náhradu daně přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 294 Kč, celkem 1 694 Kč. 1. Proti tomuto usnesení podala opatrovnice včasné a přípustné odvolání, v němž namítala, že soud prvního stupně neměl aplikovat ust. § 12a odst. 1 advokátního tarifu, pokud toto ustanovení ukládá základní odměnu snížit v tam uvedených případech o dalších 20 %, neboť jeho znění odporuje zákonu, jako předpisu vyšší právní síly. Opatrovnice odkázala na obsah nálezu Ústavního soudu ze dne xxx, sp. zn. xxx, přičemž zdůraznila, že ani v případě opatrovníka jmenovaného dle § 37 odst. 1 z. ř. s. nemá být základní odměna krácena o dalších 20 %. Poukázala na okolnost, že práva a povinnosti opatrovníka jmenovaného soudem podle § 37 odst. 1 z. ř. s. jsou v zásadě shodná s právy a povinnostmi zástupce účastníka jakoby šlo o zástupce na základě volby účastníka a vybaveného plnou mocí, kdy i zástupce ex offo může v řízení provádět procesní úkony ve stejném rozsahu, jako účastník řízení a není proto na místě krátit odměnu ve smyslu § 12a odst. 1 advokátního tarifu. Opatrovnice dodala, že není sporu v rozsahu jí poskytnuté právní pomoci – dvou úkonů právní služby. Opatrovnice navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení a přiznal jí odměnu v celkové výši 1 936 Kč (odměnu 1 000 Kč, paušální náhradu hotových výdajů 600 Kč a náhradu DPH ve výši 336 Kč). 2. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadené rozhodnutí, a aniž nařídil jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.], dospěl k závěru, že napadené usnesení není správné, byť ještě i z dalších důvodů, než uváděla odvolatelka ve svém odvolání. 3. Odvolací soud konstatuje, že v tomto řízení o svéprávnosti a opatrovnictví byla advokátka xxx jmenována opatrovnicí posuzovaného podle § 37 odst. 1 z. ř. s. Soud prvního stupně proto postupoval správně, když po skončení řízení (rozsudkem ze dne 7. 1. 2020, č. j. 32 P 166/88-182) rozhodl napadeným usnesením o odměně jmenované opatrovnice; výši odměny však ve světle aktuální (níže uvedené) rozhodovací činnosti Ústavního soudu stanovil nesprávně. 4. Nálezem Ústavního soudu ze dne xxx, sp. zn. xxx, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 302/2019 Sb., rozhodl Ústavní soud, že ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu se ve slovech „jehož pobyt není znám“, ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Ústavní soud dospěl k závěru, že stanoví-li § 9 odst. 5 advokátního tarifu, že při výkonu funkce opatrovníka mimo jiné osobě neznámého pobytu se pro účely výpočtu odměny advokáta jako opatrovníka považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč, pak takové pravidlo je podle Ústavního soudu v rozporu nejen s principem rovnosti vztaženo k výkonu advokacie v širším slova smyslu a v rozporu s právem advokáta získávat prostředky pro své životní potřeby prací (čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), ale také s právem opatrovaného na právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Zaručuje-li stát právním předpisem vymezeným účastníkům řízení právní pomoc ve formě opatrovnictví, musí také vytvořit podmínky pro to, aby taková právní pomoc byla poskytována na odpovídající úrovni. Zároveň Ústavní soud vyslovil (v bodě 46 citovaného nálezu), že „Ačkoliv Ústavní soud nemohl podrobit přezkumu celé ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, je zřejmé, že jeho výtky přesahují jím nyní zrušenou část hypotézy tohoto ustanovení. K tomu je vhodné připomenout, že obecné soudy jsou podle čl. 95 odst. 1 Ústavy vázány jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, když dále jsou oprávněny posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem (tedy i s ústavním zákonem) nebo s takovou smlouvou. Podle judikatury Ústavního soudu [srov. například nález ze dne xxx sp. zn. xxx (xxx)] je soudce při použití jiného právního předpisu (tedy podzákonného předpisu) rozporného podle něj se zákonem oprávněn jej v konkrétním případě (tedy s účinky inter partes) nepoužít. Shledají-li proto obecné soudy v jiných jimi vedených řízeních, že důvody, které v této věci vedly Ústavní soud ke zrušení § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech ‚jehož pobyt není znám‘ jsou naplněny i vůči jiné části § 9 odst. 5 advokátního tarifu, nebudou ani ve zbývající části dané ustanovení v konkrétním případě aplikovat“. 5. Dále Ústavní soud nálezem ze dne xxx, sp. zn. xxx, vyslovil, že usnesením Krajského soudu ze dne xxx č. j. xxx byl porušen princip rovnosti účastníků v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem stěžovatelky získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a citované usnesení zrušil. Přitom vyslovil s odkazem na svůj nález ze dne xxx, sp. zn. xxx, že určením odměny advokáta vykonávajícího opatrovnictví osoby neznámého pobytu dle § 9 odst. 5 advokátního tarifu dochází k porušení zásady rovnosti k základnímu právu advokáta získávat prostředky pro své životní potřeby prací (čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). 6. Dále Ústavní soud nálezem ze dne xxx, sp. zn. xxx, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 28/2020 Sb., rozhodl tak, že ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, se ve slovech „nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení“ ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. V tomto nálezu Ústavní soud vyslovil, že kritéria, na základě nichž se stanoví odlišné zacházení s obdobnými subjekty v obdobných (nebo dokonce stejných) situacích, musí být alespoň obecně rozumná a objektivizovaná. Neexistuje však rozumný důvod, aby opatrovníkovi – advokátovi, jenž chrání zájmy těžce nemocného člověka, byla poskytnuta násobně nižší odměna, než je tomu například u zástupce podle § 30 o. s. ř. Tímto odlišným zacházením je proto porušena zásada rovnosti v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny. 7. Ústavní soud nálezem ze dne xxx, sp. zn. xxx, vyslovil, že usnesením Okresního soudu ze dne 16. 4. 2019, č. j. xxx, a usnesením Krajského soudu ze dne xxx, č. j. xxx, byla porušena zásada rovnosti ve spojení s právem stěžovatele podnikat a získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod a uvedená rozhodnutí zrušil. Ústavní soud konstatoval, že určily-li obecné soudy v posuzované věci odměnu stěžovatele jako advokáta vykonávajícího opatrovníka i s odkazem na § 9 odst. 5 advokátního tarifu, porušily tím zásadu rovnosti ve vztahu k základnímu právu stěžovatele získávat prostředky pro své životní potřeby prací i podnikat. V souladu s výše zmíněným nálezem sp. zn. xxx měl Ústavní soud rovněž za to, že stanovil-li normotvůrce odlišnou výši odměny pro advokáty jako opatrovníky účastníků řízení, může mít tento zásah dopady i do práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny. Ústavní soud uzavřel, že „v následném řízení jsou obecné soudy, vázány tímto nálezem, povinny rozhodnout o odměně opatrovníka znovu, přičemž již nemohou aplikovat část ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, kterou plénum Ústavního soudu zrušilo jako protiústavní.“ 8. Konečně ústavní soud nálezem xxx, sp. zn. xxx, publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. xxx, rozhodl tak, že ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, se ve slovech „jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní“ ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů (xxx – poznámka odvolacího soudu). I v tomto nálezu Ústavní soud konstatoval, že také v tomto případě (opatrovníka jmenovaného soudem z řad advokátů podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní) byla porušena zásada rovnosti v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny, a to formou závislé činnosti jako zaměstnaný advokát nebo jako advokát vykonávající advokacii v obchodní společnosti, anebo formou podnikání, přičemž Ústavní soud chápe právo podnikat jako jednu z možností získávat prostředky pro životní potřeby prací (viz odstavec 14 odůvodnění citovaného nálezu). Ústavní soud dále uvedl, že na zásah do uvedených základních práv je nutno nazírat rovněž v kontextu práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny. Stanovil-li totiž normotvůrce výrazně nižší výši odměny pro advokáta jako opatrovníka nezletilce, příp. i jiných osob zúčastněných na některém z řízení regulovaných zákonem o zvláštních řízeních soudních (např. pohřešované osoby, osoby umístěné či převzaté do zdravotního ústavu, dědice, zemřelého manžela aj.), degradoval tím práci ustanovených advokátů v těchto případech oproti zastupování v případech jiných, a to bez jakéhokoliv rozumného opodstatnění. Jakkoliv proto Ústavní soud nepochybuje o tom, že kvalita odvedené právní služby advokáta se neodvíjí primárně od výše poskytnuté odměny, je třeba současně respektovat zásadu, podle níž za odvedenou práci má každý právo na spravedlivou odměnu (čl. 28 Listiny), přičemž tato odměna má být v těchto případech za srovnatelnou práci ve srovnatelné výši (odstavec 15 odůvodnění). K uvedenému je nutné dodat, že není podstatné, že právní pomoc není poskytována na základě smlouvy, nýbrž rozhodnutí soudu, a že takovým rozhodnutím stát plní svoji povinnost chránit v právních řízeních práva těch, jež nemohou svá práva dostatečně hájit sami. Rozhodující je totiž okolnost, že plnění (respektive splnění) takové povinnosti je obsahově ekvivalentní poskytnutí právní pomoci na základě smlouvy a mělo by být přiměřené i co do poskytnutí odměny za takovou činnost (odstavec 16 odůvodnění). 9. Z citovaných nálezů Ústavního soudu plyne, že určování odměny advokáta vykonávajícího funkci opatrovníka účastníka řízení za použití § 9 odst. 5 advokátního tarifu je porušením ústavně chráněné zásady rovnosti (advokáta coby opatrovníka jmenovaného soudem oproti například advokátovi ustanovenému soudem zástupcem účastníka dle § 30 o. s. ř.) a jeho základního práva podnikat a získávat prostředky pro své životní potřeby prací, což vedlo ke zrušení citovaného ustanovení v částech dotčených ústavními stížnostmi. S ohledem na rozsah přezkumu Ústavního soudu daným obsahem individuálních ústavních stížností, jež vedly k vydání derogačních nálezů ze dne xxx, sp. zn. xxx ze dne xxx, sp. zn. xxx a ze dne xxx, sp. zn. xxx, došlo ke zrušení ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu nejprve v části (hypotéze), která se týkala opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám (nálezem sp. zn. Pl. xxx), dále pak v části (hypotéze) týkající se opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, který se z jiných zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení (nálezem sp. zn. xxx) a konečně v části (hypotéze) týkající se opatrovníka jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní (nálezem sp. zn. xxx). Ohledně zbývajících částí zůstal § 9 odst. 5 advokátního tarifu derogačními nálezy nedotčen. Nicméně i k tomu Ústavní soud v odůvodnění nálezu sp. zn. xxx poznamenal, že shledají-li obecné soudy v jiných jimi vedených řízeních důvody, které vedly Ústavní soud ke zrušení § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „jehož pobyt není znám“ jsou naplněny i vůči jiné části § 9 odst. 5 advokátního tarifu, nebudou ani ve zbývající části dané ustanovení v konkrétním případě aplikovat. 10. V projednávané věci jde o stanovení odměny advokátky jmenované opatrovníkem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní, což je jedna z derogovaných částí (hypotéz) citovaného ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu (nálezem Ústavního soudu ze dne xxx, sp. zn. xxx), a to s účinností od 17. 4. 2020, kdy byl nález publikován ve Sbírce zákonů pod č. 176/2020 Sb. 11. Za této situace byl odvolací soud postaven před otázku časové působnosti derogovaného ustanovení, tj. zda a jakým způsobem vztáhnout na tento případ právní úpravu představovanou ustanovením § 9 odst. 5 advokátního tarifu (a případně v jakém jeho znění vzhledem k postupným shora popsaným derogacím), a to při vědomí, že pro určení mimosmluvní odměny za úkony právní služby provedené advokátem dle advokátního tarifu je rozhodným okamžikem z hlediska časového působení právní úpravy provedení úkonu právní služby (viz § 15 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu), respektive přesněji okamžik započetí úkonu právní služby. V tomto případě jde o stanovení mimosmluvní odměny advokátky jmenované opatrovnicí posuzovaného za úkony právní služby 1) převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, přičemž tento úkon byl započat dne 15. 9. 2019, kdy nabylo právní moci usnesení Obvodního soudu pro Prahu ze dne xxx, č. j. xxx, kterým byla odvolatelka jmenována opatrovnicí posuzovaného, a dále za úkon právní služby 2) účast při jednání soudu, které se ve věci konalo dne 7. 1. 2020. Lze konstatovat, že v době provedení (započetí) těchto úkonů právní služby bylo v platnosti a účinnosti původní (nederogované) znění § 9 odst. 5 advokátního tarifu, neboť v té době žádný ze shora citovaných nálezů Ústavního soudu ještě nebyl vydán. 12. Odvolací soud při posouzení časové působnosti advokátního tarifu vyšel ze zásady retrospektivního působení judikaturních změn, tak jak je v praxi Ústavního soudu zachovávána počínaje nálezem ze dne xxx, sp. zn. xxx, v němž Ústavní soud v souladu se soudobými evropskými kontinentálními trendy zdůraznil, že v horizontálních právních vztazích zůstává zásadou incidentní retrospektivita nových právních názorů vytvořených judikaturními změnami a nový právní názor má být aplikován na všechna probíhající řízení. Přitom odvolací soud nemá pochybnosti, že v daném případě je vztah mezi advokátem (opatrovníkem) a státem (soudem), kterým byl jmenován a má být odměňován, je vztahem horizontálním, na který se popsaná zásada uplatní, aby nebyl na různé případy na roveň postavených subjektů vědomě uplatňován vědomě nesprávný a překonaný právní názor, jež byl shledán nesprávným ve shora citovaných senátních nálezech Ústavního soudu vydaných v řízení o individuálních ústavních stížnostech, jež pak vedly k vydání plenárních derogačních nálezů v řízení o ústavní kontrole norem. 13. V intencích citovaných nálezů Ústavního soudu tak odvolací soud dospívá k závěru, že i na výkon funkce opatrovníka jmenovaného soudem z řad advokátů ve zvláštních řízeních soudních vedených podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), lze plně vztáhnout závěry Ústavního soudu o neústavnosti určení odměny advokáta jmenovaného opatrovníkem za použití § 9 odst. 5 o. s. ř. I ve zvláštních řízeních soudních je advokát jmenovaný opatrovníkem účastníka řízení povinen plnit své povinnosti při výkonu advokacie řádně a v souladu s právními a stavovskými předpisy, zejména chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, jednat čestně a svědomitě využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné, postupovat při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu, dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanovená stavovským předpisem (viz § 16 a § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii). Za právní služby takto poskytnuté má pak advokát právo na přiměřenou odměnu srovnatelnou například s odměnou advokáta ustanoveného soudem k ochraně zájmů účastníka řízení dle § 30 o. s. ř., aby nedocházelo k Ústavním soudem popsaným disproporcím a porušením ústavně chráněných principů a základních práv. Odvolací soud uzavírá, že z uvedených důvodů neaplikoval ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve znění účinném v době provedení úkonů právní služby, přičemž ve znění po derogaci provedené nálezem Ústavního soudu ze dne xxx, sp. zn. xxx až na řešenou otázku jeho právní úprava nedopadá, proto bylo nutno aplikovat obecné ustanovení § 9 odst. 2 advokátního tarifu (ve vztahu k němuž bylo – před svou derogací – ustanovení § 9 odst. 5 ustanovením speciálním). 14. Při určení odměny opatrovnice vzal odvolací soud za tarifní hodnotu částku 5 000 Kč podle § 9 odst. 2 advokátního tarifu, podle něhož se právě tato částka považuje za tarifní hodnotu ve věcech péče soudu o nezletilé, osvojení, podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu, ve věcech opatrovnických a ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění. Dále se ve věci uplatní ustanovení § 12a odst. 1 advokátního tarifu, podle něhož sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení nebo opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže se snižují o 20 %. Toto ustanovení totiž dopadá i na opatrovníky ustanovené podle zákona o zvláštních řízeních soudních, protože tato řízení nadále patří mezi občanská soudní řízení a spadají pod jejich obecnou úpravu představovanou občanským soudním řádem (viz § 1 z. ř. s.), byť došlo k jejich samostané úpravě zákonem o zvláštních řízeních soudních. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby provedený opatrovníkem jmenovaným soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní činí (po snížení o 20 % podle § 12a odst. 1 advokátního tarifu) 800 Kč. 15. Odvolací soud proto nově stanovil výši odměny za zastupování ve výši 1 600 Kč za 2 úkony právní služby po 800 Kč podle § 6 odst. 1, § 7 bod 3, § 9 odst. 2 a § 12a odst. 1 advokátního tarifu a náhradu hotových výdajů připadajících na tyto úkony ve výši 600 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 2 200 Kč. Konečně odvolací soud přiznal opatrovnici i náhradu 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 462 Kč, jíž je opatrovnice plátkyní. Celkem tedy výše odměny opatrovnice spolu s náhradami výdajů a daně z přidané hodnoty dosáhla částky 2 662 Kč. 16. Z uvedených důvodů odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně co do výše odměny a náhrady hotových výdajů [§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]; jinak rozhodnutí v tomto výroku jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.). Poučení Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] Praha 21. dubna 2020 Mgr. Tomáš Mottl v. r. předseda senátu