6 A 224/2016-40 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci   žalobkyně:  xxxx,   proti   žalovanému:  Ministerstvo vnitra – Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6.10. 2016, č.j. MV-52100-4/SO-2016,     takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění    Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně  domáhá přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále též napadené rozhodnutí), kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 13.2. 2016, č.j. OAM-35830-11/DP-2015, jímž bylo podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále také jen „správní řád“) zastaveno řízení ve věci žádosti žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání - OSVČ, a kterým bylo toto rozhodnutí potvrzeno.    Žalobkyně v podané žalobě uvádí tyto žalobní body, jimiž je soud při svém přezkumu vázán. Namítá rozpornost rozhodnutí s ust. § 2 odst. 4, ust. § 6 odst. 4 a § 82 odst. 4 správního řádu s konkrétnějším vymezením v tom, že žalovaný přijal v jiných případech později dodané dokumenty. Namítá, že nelze řízení zastavit, neboť v řízení nebyla nečinná a odkazuje na nijak nespecifikované soudní rozhodnutí, které cituje. Domnívá se, že její případ je podřaditelný pod rozhodovací důvod z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2012, čj. 7 As 142/2011-62, a namítá, že je nutné se zabývat zásahem do rodinného života žalobkyně.    Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí jako nedůvodné, přičemž ve vyjádření obsahově odkazoval na odůvodnění napadeného rozhodnutí, požadované doklady nebyly doloženy ani v odvolacím řízení s výjimkou platebního výměru, v případě zastavení řízení se nemusí hodnotit dopad do soukromého života.    V odůvodnění napadeného rozhodnutí je mj. uvedeno, že podaná žádost trpěla vadami, proto byla žalobkyně vyzvána k jejich odstranění (doklad o cestovním zdravotním pojištění, doklad prokazující úhrnný měsíční příjem a s ním společně posuzovaných osob, platební výměr daně z příjmů, potvrzení finančního úřadu, potvrzení správy sociálního zabezpečení), následně bylo řízení přerušeno. Ani v odvolacím řízení žalobkyně neodstranila nedostatky žádosti, dodala potvrzení finančního úřadu o nedoplatcích, pojistnou smlouvu, potvrzení správy sociálního zabezpečení, vyúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění, nájemní smlouvu. Nebyl doložen platební výměr, proto dodatečně doložené doklady nemají vliv na správnost prvostupňového správního rozhodnutí. Dopad do soukromého života nebyl hodnocen, žalovaný opřel svůj názor o rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 1. 2016, čj. 15 A 20/2015-45, rozhodnutí je procesní.   Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.   V posuzovaném případě je první žalobní námitka nedůvodná, neboť vůbec nereflektuje rozhodovací důvod napadeného rozhodnutí – žádost žalobkyně nebyla zamítnuta proto, že příslušné doklady dodala až v odvolacím řízení, ale z toho důvodu, že ani v odvolacím řízení všechny doklady nedodala (chyběl příslušný shora uvedený platební výměr). Proto žalobní argumentace v tomto případě se úplně míjí s rozhodovacím důvodem, a soud se tak k ní nebude více vyjadřovat, neboť napadá něco, co v rozhodnutí není.   Pokud velice obecně žalobkyně poukazovala na porušení zásad správního řízení, pak soud nic takového nezjistil, v řízení bylo postupováno standardně a rozhodnutí je náležitě podle správního řádu odůvodněno.   Pokud žalobkyně poukazovala, že nebyl hodnocen dopad rozhodnutí do soukromého života žalobkyně ve smyslu tehdy účinného ust. § 174a zákona č. 326/1999 Sb., pak v případě tohoto rozhodnutí, které je procesní, tento dopad hodnocen být nemusí, neboť povaha rozhodnutí takovou správní úvahu vylučuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. ledna 2017, čj. 9 Azs 288/2016 – 30). Tato judikatura překonala předchozí judikaturu, jíž se žalobkyně v žalobě dovolává.   V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).   Ve věci soud rozhodl rozsudkem bez nařízení jednání, neboť účastníci proti takovému postupu neměli ve stanovené lhůtě námitek a jednání k projednání žaloby nebylo nutné, když soud neprováděl další dokazování (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha dne 19. srpna 2020         JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r. předseda senátu