č. j. 8 A 134/2017‑ 50   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci   žalobce       proti žalovanému     za účasti   Ing. J. R.   zastoupen advokátem JUDr. Josefem Sedláčkem, se sídlem Starobranská 4, Šumperk,   Ministerstvo zemědělství, se sídlem v Praze 1, Těšnov 67/17,   MUDr. M. R.   zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Jelínkem, se sídlem Dražkovice 181, Pardubice,   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2017, č. j. 30169/2017-MZE-12151   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Zúčastněná osoba nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 15. 6. 2017, č. j. 30169/2017-MZE-12151 (dále též „Napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut rozklad žalobce do rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. PZ1253/2017-13338, č.j. 1899/2017-MZE-13338. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce ze dne 3. 1. 2017 o obnovu řízení ve věci Oznámení Státního zemědělského intervenčního fondu, regionálního odboru Olomouc (dále jen „fond“) o neprovedení aktualizace evidence půdy ze dne 21. 9. 2015, sp. zn. 15/665/EPU/1/1044663, čj. SZIF/2015/0536893 (dále též „Oznámení o neprovedení aktualizace“). Oznámením o neprovedení aktualizace fond žalobce vyrozuměl o tom, že v evidenci půdy neprovedl u celkem 15 v tomto oznámení identifikovaných dílů půdních bloků změnu ohlášenou žalobcem dne 25. 5. 2015 spočívající ve změně uživatele z osoby zúčastněné na řízení (bývalé manželky žalobce) na žalobce. Žalobce se domáhal obnovy řízení s odůvodněním, že dne 21. 12. 2016 získal nové informace, které mají vést k zpochybnění jednoho z důkazů provedených v předchozím řízení a to dokumentu „Zplnomocnění ze dne 2. 1. 2009“ podepsaného osobou zúčastněnou na řízení, jehož obsahem je zmocnění žalobce k zastupování zúčastněné osoby ve věci zákresů pozemků v systému LPIS. Žalovaný v prvostupňovém rozhodnutí ze dne 14. 2. 2017 žádost žalobce o obnovu řízení zamítl s odůvodněním, že žádost byla podaná opožděně a dále, že důvody uváděné v žádosti neodůvodňují změnu výroku rozhodnutí Fondu. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce nesouhlasí se závěry žalovaného uvedené v prvostupňovém i rozkladovém rozhodnutí, že o předmětné listině „Zplnomocnění ze dne 2. 1. 2009“ věděl. Žalovaný předně neuvádí, na základě jakých skutečností o ní měl vědět. Proto také požádal o poskytnutí informace dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím a s listinou se seznámil až při nahlížení do spisu dne 21. 12. 2016 a na základě toho zjistil jím tvrzené nedostatky této listiny. Tedy, že toto zplnomocnění, na kterém jsou založena napadená rozhodnutí, nebylo zaevidováno v podacím deníku pracoviště SZIF v Šumperku. Proto nelze zjistit, kdo, kdy a za jakým účelem předmětný dokument do spisu založil. Proto má žalobce za to, že z této listiny nelze činit jakákoliv skutková zjištění či právní závěry. Žalobce zpochybňuje obsah této listiny, který vyjadřuje průkaz vůči třetí osobě učiněný zmocnitelem pro neurčitý počet řízení, a dále uvádí, že tato listina není absencí podpisu zmocněnce způsobilá splňovat náležitosti dohody o plné moci. 3. Žalobce má dále za to, že pokud žalovaný zastává právní názor, že i kdyby ono zplnomocnění ze dne 2. 1. 2009 nebylo platné, tak by stejně nerozhodl jinak a to z důvodu, že dosavadní uživatel MUDr. M. R. disponuje právním důvodem k  užívání pozemků dotčených jím ohlášenou aktualizací evidence půdy, protože tyto pozemky náleží po rozvodu manželství do nevypořádaného společného jmění manželů, tak tento názor žalovaného obstát nemůže. Žalobce s MUDr. M. R. žádnou dohodu o užívání předmětných pozemků neuzavřel, ani ji neudělil souhlas k užívání těchto pozemků. MUDr. M. R. tedy nemohla předložit žádnou dohodu spoluvlastníků o užívání a nemohla ani prokázat své vlastnické právo k předmětným pozemkům, protože příslušné kupní smlouvy uzavřel pouze žalobce a žalobce je také zapsán jako vlastník těchto pozemků v katastru nemovitostí. Současný stav je takový, že dosavadní uživatel pobírá dotace, zatímco žalobce platí splátky kupních cen, daň z nemovitostí a je blokován i pronájem pozemků jiným subjektům. 4. Žalovaný v této věci odkázal na odůvodnění obou napadených rozhodnutí a zdůraznil, že nebyl naplněn žádný z důvodů zmiňovaných v ustanovení § 100 odst. 1 správního řádu, který podmínky případné obnovy řízení upravuje. 5. Žalovaný doplnil, že žalobce podal dne 9. 4. 2015 u Okresního soudu v Olomouci žalobu o úpravu správy společného jmění mezi ním a bývalou manželkou MUDr. M. R. Dne 23. 6. 2017 však Okresní soud v Olomouci vydal usnesení, jímž se řízení vedené pod sp.zn. 18C 156/2015 zastavil, vzhledem k tomu, že žalobce vzal svou žalobu v celém rozsahu zpět s tím, že mezi ním a MUDr. M. R. došlo k dohodě o tom, že v tomto sporu nebudou dále pokračovat. Jelikož fond ani žalovaný nemají žádné informace o tom, že by žalobce a jeho bývalá manželka MUDr. M. R. následně uzavřeli mezi sebou dohodu o vypořádání společného majetku, bude se další rozhodování v této věci řídit právním názorem Městského soudu v Praze, vysloveném v rozsudku č. j. 8A 223/2015 – 66-71, ze dne 6. října 2017. III. Posouzení žaloby 6. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. O podané žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, když byly pro takový postup dány předpoklady stanovené v § 51 s. ř. s. Účastníci řízení ostatně s rozhodnutím věci bez jednání rovněž souhlasili (souhlas žalovaného s takovým postupem byl s ohledem na § 51 odst. 1 větou druhou s. ř. s. presumován). 7. Soud předně uvádí, že se v tomto řízení nebude zabývat meritorní otázkou správního řízení týkajícího se změny uživatele půdy ohlášené žalobcem dne 25. 5. 2015 spočívající ve změně uživatele z osoby zúčastněné na řízení na žalobce v evidenci půdy vedené Státním zemědělským intervenčním fondem, Regionální odbor Olomouc, ale jen a pouze žalobními námitkami týkajícími se obnovy řízení resp. otázkou, zda zde jsou důvody pro obnovu řízení. 8. Dle ust. § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu se řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými. 9. Dle odst. 2 věta první správního řádu, účastník může podat žádost o obnovu řízení u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. 10. Soud s ohledem na shora uvedené znění ust. § 100 odst. 2 správního řádu předně nesouhlasí s první žalobní námitkou, že se žalobce s předmětnou listinou seznámil až při nahlížení do spisu dne 21. 12. 2016 a žádost o obnovu ze dne 3. 1. 2017 tak není opožděná. Soud souhlasí se žalovaným, že žádost o obnovu řízení byla podána opožděně, jelikož žalobce se o existenci této listiny dozvěděl dříve. O této listině se píše již v rozhodnutí ze dne 8. 9. 2015, ve kterém se na str. 3 poslední odstavec uvádí: „Z doložených materiálů ve spise je ministerstvu známo, že Ing. J. R. disponoval pro rok 2009 zplnomocněním ze dne 2. 1. 2009, které ho opravňovalo k zastupování MUDr. M. R. ve věci zákresů pozemků v systému LPIS na AZV v Šumperku (dnes SZIF).“ Jak se uvádí v prvostupňovém rozhodnutí, žalobce dále toto zplnomocnění a nestandardní evidenci tohoto dokumentu napadl již v námitce ze dne 19. 10. 2015 doplněné dne 11. 11. 2015 s tím, že fond se s těmito námitkami vyrovnal ve svém rozhodnutí ze dne 15. 1. 2016. 11.  Žalobce tedy skutečnosti (že dohoda o plné moci nevznikla, resp. neexistuje), které v žádosti o obnovu řízení uvádí, mohl uplatnit a také uplatnil již dříve. Soud se proto neztotožňuje se závěrem žalobce, že s ohledem na skutečnost, že se fakticky s listinou a jejím obsahem seznámil až při nahlížení do spisu, byla jeho žádost o obnovu řízení podána v zákonné 3 měsíční lhůtě. Rovněž nelze přistoupit na výklad ustanovení § 100 odst. 2 správního řádu, který by dovoloval obnovu řízení za situace, že účastník, ačkoliv o existenci nějakého dokumentu věděl a mohl se s jeho obsahem seznámit (např. nahlédnutím do spisu) již dříve, se tak rozhodl učinit až po značné době. Z rozhodnutí ze dne 8. 9. 2015 jasně vyplývá, že se listina ve spise nachází. Žalobce, který měl přístup do spisu, se tedy se skutečnostmi, o kterých tvrdí, že se dozvěděl až při nahlížení do spisu dne 21. 12. 2016, mohl seznámit hned po seznámení se s rozhodnutím ze dne 8. 9. 2015, a pokud tak neučinil, jde toto prodlení k jeho tíži. 12. Druhá žalobní námitka spíše než se závěry žalobou napadeného rozhodnutí polemizuje se závěry samotného Oznámení o neprovedení aktualizace evidence půdy resp. s následnými rozhodnutími o námitkách žalobce. Soud proto považuje i tuto námitku za nedůvodnou. Pokud žalobce napadá argumentaci žalovaného, že i bez této listiny by dospěl ke stejnému závěru ohledně aktualizace a že zde tedy není důvod pro obnovu řízení, soud s tímto názorem žalovaného souhlasí, aniž by se, jak již předeslal, vyjadřoval k samotnému meritu aktualizace evidence půdy. Závěr fondu, že tato listina při rozhodování fondu nemohla hrát roli, totiž potvrdil i zdejší soud ve svém rozsudku ze dne 6. října 2017, č.j. 8A 223/2015 – 66, kde je mimo jiné k předmětné listině uvedeno: 13. „Dále se soud zabýval námitkami co do dřívějšího souhlasu žalovaného s užíváním předmětných pozemků MUDr. M. R. a s tím souvisejícím zplnomocněním ze dne 2. 1. 2009. Zde je soud předně toho názoru, že otázka zda byl žalobcem dříve udělen souhlas, nebyla v předmětném správním řízení rozhodující, neboť i kdyby bylo dodatečně zjištěno, že tomu tak nebylo, nic by to nezměnilo na skutečnosti, že nebyly splněny podmínky dle § 3g odst. 3 zákona o zemědělství, neboť v době rozhodování správních orgánů se předmětné pozemky nacházely ve společném jmění manželů žalobce a MUDr. M. R., která však nesouhlasila s žádostí žalobce. Ač je to vzhledem k výše uvedenému nadbytečné, tak soud považuje za vhodné dále konstatovat, že lze souhlasit se závěrem žalovaného, že žalobce dříve souhlasil se skutečností, aby dotčené pozemky užívala MUDr. M. R. 14. Správní orgány dovodily dřívější souhlas žalobce zejména ze zplnomocnění ze dne 2. 1. 2009 a ze skutečnosti, že žalobce o užívání MUDr. M. R. věděl a nepodal návrh na změnu. S uvedeným odůvodněním lze sice s výhradami souhlasit, nicméně soud zde považuje za nutné upozornit na skutečnost, že pokud by žalobce, jako vlastník dotčených pozemků dle katastru nemovitostí, předmětný souhlas dříve neudělil, nemohla by být MUDr. M. R. jako uživatele vedena. Ohledně zplnomocnění ze dne 2. 1. 2009 soud již uvedl, že jeho kopie se nachází ve správním spise, nicméně, jak je zřejmé z výše uvedeného, i kdyby tato listina neexistovala, nemělo by to žádný vliv na rozhodnutí soudu. Konečně zde soud považuje za nutné zdůraznit, že napadené rozhodnutí a jemu předcházející správní řízení, se vedlo na základě žádosti žalobce, kterou se domáhal změny uživatele, tedy nebylo v předmětném správním řízení na MUDr. M. R., aby tvrdila a prokazovala dřívější udělení souhlasu žalovaným, neboť tato se změny nedožadovala.“ 15. Ze shora uvedeného tedy plyne, že i kdyby byla žádost o obnovu řízení podána včas, byla by správně považována za nedůvodnou ve smyslu ust. § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, jelikož zde nevyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které žalobce nemohl v původním řízení uplatnit, které by mohly vést k pro žalobce příznivějšímu rozhodnutí. Jinými slovy, i kdyby správní orgán musel přihlédnout k neexistenci popř. neplatnosti  předmětné listiny, nestačilo by to pro vyhovění žádosti žalobce o změnu v evidenci uživatele. 16. Pokud tedy žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí potvrdil závěry prvostupňového rozhodnutí o opožděnosti a nedůvodnosti žádosti o obnovu řízení, jeho závěry jsou správné a žaloba je nedůvodná. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 17. Jelikož soud ze shora uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, v celém rozsahu ji v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 18. O nákladech řízení rozhodl Městský soud v Praze podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve věci úspěšnému žalovanému nevznikly náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti, a proto nebyla náhrada nákladů přiznána žádnému z účastníků. 19. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 5 s. ř. s., podle kterého má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. V tomto řízení však osobě zúčastněné na řízení žádné povinnosti uloženy nebyly, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha  22. října 2020       JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.