č. j. 8 A 183/2017‑ 33   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce         proti   žalovanému   I. R. státní příslušnost Ukrajina,           Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2016, č. j. OAM-1246/ZM-2016,     takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky podle § 169 odst. 8 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni 28. 1. 2016 (dále jen zákon č. 326/1999 Sb.) zastavil řízení o žádosti žalobce o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, neboť žalobce podal žádost v době, kdy k tomu nebyl oprávněn. 2. Žalobce podal proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupně odvolání, o němž zamítavě rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.    II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce v podané žalobě namítl nezákonnost napadeného rozhodnutí; žalovanému vytkl porušení základních zásad činnosti správního orgánu vyplývajících z § 2 a § 3 zákona č. 500/2004Sb., správní řád. 4. Jak uvedl, žádost podal dne 28. 1. 2016 spolu se žádostí o prominutí zmeškání lhůty, doložené lékařským potvrzením. Jeho zdravotní stav vyžadoval „přísný klidový režim“, jak bylo v lékařské zprávě uvedeno. Tento režim dodržoval, žádost podal neprodleně, jakmile překážka pro její podání na jeho straně odpadla. 5. Žalobce žalovanému vytkl, že z důvodů nezávislých na jeho vůli podal žádost o 13 dnů později, na rozhodnutí však čekal 1 rok a 9 měsíců, o jeho žádosti o prominutí zmeškání lhůty nebylo rozhodnuto vůbec. 6. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Z lékařské zprávy, kterou správní orgán v řízení obstaral, nevyplynuly jiné informace, než které k žádosti doložil již žalobce: stav žalobce jej omezoval ve vykonávání těžké fyzické práce, avšak schopnost podat žádost byla u žalobce zachována. 7. Jelikož řízení bylo zastaveno, nebyl správní orgán povinen rozhodnout o prominutí zmeškání lhůty, základní zásady správního řízení v projednávané věci ze strany správních orgánů nebyly porušeny.    III. Posouzení žaloby 8. Městský soud v Praze (dále též jen jako „městský soud“, nebo jen „soud“) na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti. Žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty je cizinec povinen podat nejdříve 120 a nejpozději 30 dnů před uplynutím její platnosti. 10. Podle § 47 odst. 3 citovaného zákona, zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. b) důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 1. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat. 11. Mezi účastníky nebylo sporu a z obsahu správního spisu rovněž vyplývá, že žalobce byl povinen podat žádost nejpozději dne 15. 1. 2016, učinil tak až 28. 1. 2016. 12. Téhož dne podal žádost o prominutí lhůty k podání žádosti z důvodu nemoci. K žádosti je připojena lékařská zpráva vydaná praktickým lékařem dne 27. 1. 2016, v níž je uvedeno: „Výše jmenovaný byl od 13. 1. 2016 do 26. 1. 2016 v léčbě pro akutní blok bederní páteře, absolvoval sérii injekcí, léky na tišení bolesti, přísný klidový režim. Při dnešní kontrola stav již zlepšen.“ 13. Ne základě žádosti o součinnost, sdělil praktický lékař správnímu orgánu následující: „Pacient zde byl v léčbě od 13. 1. Do 26. 1. 2016. Lékařskou zprávu jsem vydal. Jeho zdravotní stav ho omezoval v konání těžké fyzické práce, práce ve vynucených polohách, chladu atd. schopnost podat žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty měl, zdravotní stav natolik vážný nebyl. Na poštu byl schopen dojít, městskou hromadnou dopravou nebo např. taxislužbou byl schopen se dostavit i na váš úřad.“ 14. Správní orgán prvého stupně dovodil, že zdravotní stav žalobce nelze v daném případě považovat za důvod, který by bránil podání žádosti v zákonem stanovené lhůtě. 15. Podle § 169 odst. 8 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn; to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizinec oprávněn tuto žádost podat. 16. Městský soud v Praze se ztotožňuje s hodnocením, které ve věci zaujal žalovaný. 17. Zákon o pobytu cizinců stanoví konkrétní lhůtu pro podání žádosti o prodloužení doby pobytu, jejíž nedodržení má za následek zastavení řízení. Jedinou výjimku z tohoto pravidla lze nalézt ve výše cit. § 47 odst. 3, z něhož vyplývají následující kumulativní podmínky pro zachování lhůty. Musí jít o:  - důvody nezávislé na vůli cizince,  - které cizinci zabránily v podání žádosti dle věty prvé téhož ustanovení,  - cizinec žádost podal do pěti pracovních dnů po zániku těchto důvodů a  - tyto důvody sdělí ministerstvu nejpozději při podání žádosti a na výzvu prokáže. 18. Důvody na vůli cizince nezávislé, které brání včasnému podání žádosti, představují neurčitý právní pojem, jímž se judikatura Nejvyššího správního soudu již několikrát zabývala. V rozsudku ze dne 27. 6. 2014, č. j. 4 Azs 62/2014-31, Nejvyšší správní soud mj. uvedl, že nemoc cizince, respektive dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci, může představovat důvod nezávislý na vůli cizince, který mu brání podat žádost o prodloužení povolení k pobytu v řádné lhůtě (obdobně srov. též rozsudek ze dne 27. 1. 2016, č. j. 1 Azs 295/2015-40) 19. Nejvyšší správní soud v obecné rovině judikoval, že za důvod na vůli cizince nezávislý nelze považovat takovou překážku, která podle všech okolností případu objektivně nezabránila cizinci v podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (viz rozsudek ze dne 31. 7. 2013, č. j. 6 As 62/2013-32). Je třeba vzít v úvahu i tu skutečnost, že zákon o pobytu cizinců poskytuje žadateli široce vymezenou dobu, během které lze žádost podat. 20. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2015, čj. 7 Azs 13/2015-28: „Závažné důvody, které představují překážku, jež bránila účastníkovi řízení učinit zmeškaný úkon (§ 41 správního řádu z roku 2004), musí být objektivní povahy, přičemž závažnost těchto důvodů se posuzuje vždy podle okolností konkrétního případu.  Nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení lze považovat za závažný důvod, který představuje překážku, jež bránila účastníkovi řízení učinit zmeškaný úkon (§ 41 správního řádu z roku 2004), pouze tehdy, pokud mu skutečně brání učinit zmeškaný úkon.“ 21. Podmínka vytčená v citovaném rozhodnutí, není v projednávané věci splněna, jak vyplývá z obou předložených lékařských zpráv, podroboval se žalobce v době od 13. 1. 2016 do 26. 1. 2016, ambulantní léčbě pro akutní blok bederní páteře. Nebyl hospitalizován, v bezvědomí, upoután na lůžko a podobně. Praktický lékař má ordinaci na adrese Praha 5, žalobce se nepochybně musel k lékaři nějakým způsobem dopravit a to opakovaně, neboť mu bylo aplikováno více (série) injekcí. Za dané situace lze sotva seznat, že by žalobce nebyl schopen doručit správnímu orgánu předmětnou žádost. 22. Správní orgán prvého stupně i žalovaný dostatečně objasnili skutkový stav v rozsahu, o němž nejsou důvodné pochybnosti a vyvodili z něj i přiléhavé právní závěry. Základní zásady zakotvené ve správním řádu nebyly porušeny. Žalobce ostatně nekonkretizuje, která porušení žalovanému vytýká a nelze, než žalobní námitku pro její obecnost vypořádat obdobně obecným způsobem. 23. Důvodná není ani námitka týkající se procesního postupu správního orgánu prvého stupně. Zákon 326/1999Sb., stanoví speciální (od správního řádu odchylný) postup správního orgánu pro případ, že žádost o prodloužení pobytu nebyla podána v době, kdy k tomu žadatel nebyl oprávněn. V takovém případě se řízení zastavuje.    IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 24. Jelikož městský soud neshledal žalobu důvodnou, v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. 25. O nákladech řízení rozhodl Městský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve věci úspěšnému žalovanému náleží právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti náklady nevznikly, soud jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.      Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha, 30. listopadu 2020 JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu                   Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.