č. j. 8 A 186/2015‑ 35   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce       proti žalovanému   XX, nar. XX bytem XX       Česká advokátní komora se sídlem Národní 16, Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 6. 2015, č. j. P 57/14,  takto:   I. Rozhodnutí České advokátní komory ze dne 8. 6. 2015, č. j. P 57/14,  se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3000 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 8. 6. 2015, kterým byl vyškrtnut ze seznamu advokátů s odkazem na ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, protože byl rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne XX, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne XX, uznán vinným zvlášť závažným zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. b), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku.   II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce v podané žalobě brojil zejména proti tomu, jak  žalovaná postupovala při projednávání věci v řízení o možnosti vyškrtnutí ze seznamu advokátů, které zahájila úkonem ze dne 29. prosince 2014, který byl žalobci doručen v březnu 2015. 3. Žalovaná zahájila řízení o možném vyškrtnutí, což bylo pouze jednou z možných variant. Žalobce svým dopisem z března roku 2015, tj. neprodleně po té, co obdržel oznámení o zahájení řízení, žalovanou informoval o tom, že se blíží doba, kdy uplyne polovina uloženého trestu a žalobce bude moci žádat o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a současně se bude moci osobně zúčastnit jednání představenstva ČAK ve své věci. 4. Na tento dopis žalovaná nijak nereagovala, přičemž termín možného podmíněného propuštění byl dne 25. 6. 2015. Místo toho dne 28. 5. 2015 žalobci oznámila, že se dne 8. 6. 2015 bude konat jednání představenstva ČAK. Žalobce obratem požádal o odročení tohoto jednání s poukazem na blížící se termín projednání žádosti o podmíněné propuštění, a žádal o možnost osobní účasti na jednání představenstva, případně informoval, že ho bude zastupovat advokátka Mgr. Jana Adámková se sídlem v Ústí nad Orlicí. Žalovaná na dopisy žalobce ale nijak nereagovala a bez možné přítomnosti žalobce rozhodla o vyškrtnutí ze seznamu advokátů. 5. Dále žalobce poukázal na to, že ve výkonu trestu odnětí svobody není možné jakkoliv obratem jednat, a doba deseti dnů není dostatečná k tomu, aby mohl zřídit kontakt se svým obhájcem. Žalobce byl podmíněné propuštěn tak, jak uvedl ve své žádosti o odročení, tj. dne 16. 7. 2015. Tuto skutečnost i místo, kde se bude zdržovat a kam mu lze doručovat písemnosti, oznámil žalobce žalované. Jelikož na své dopisy nedostal odpověď, předpokládal, že představenstvo rozhodlo o odročení jednání, kde měla být projednána možnost vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů. Místo obeslání k projednání zahájeného řízení však žalobce dne 29. 7. 2015 obdržel rozhodnutí představenstva ČAK ze dne 8. 6. 2015 o svém vyškrtnutí ze seznamu advokátů. 6. V závěru žalobce uvedl, že byl do advokátní komory zapsán v roce 1992 a přes dvacet let působil v této stavovské organizaci, aniž  by s ním bylo vedeno jakékoliv kárné řízení. Při své účasti na jednání chtěl přesvědčit představenstvo, že není nutné zvolit dané řešení, k tomu však nedostal příležitost. Je přesvědčen, že měl právo se osobně zúčastnit řízení v tak závažném jednání a mít tak možnost ovlivnit výsledek řízení. Protože nebylo reagováno na žádný z jeho přípisů, neměl možnost ani prostřednictvím zmocněnce jednat a přednést své výhrady či připomínky, čímž byl zkrácen na svých právech účastníka řízení. 7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nezpůsobila stav, pro který se žalobce nemohl jednání jejího představenstva zúčastnit. Od okamžiku zahájení řízení měl žalobce dostatek času se k možnosti vyškrtnutí ze seznamu advokátů vyjádřit písemně. Plná moc jeho zástupce do spisu žalované založena nebyla. Požadavek na odročení jednání byl odůvodněn nejistou skutečností, tedy podmíněným propuštěním žalobce z výkonu trestu odnětí svobody, přičemž o žádosti o ně rozhodoval soud, který mohl návrhu vyhovět, ale také nemusel. 8. Pokud jde o věcnou námitku, žalovaná konstatovala, že podle § 8 odst. 1 písm. b) a písm. c) zák. č. 85/1999 Sb., o advokacii, Komora vyškrtne advokáta ze seznamu advokátů, pokud byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie, nebo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie. 9. V době rozhodování představenstva žalované byla trestní věc žalobce pravomocně skončena jeho odsouzením pro úmyslný trestný čin a představenstvo žalované při svém rozhodování muselo z pravomocných rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení vycházet, protože v řízení si nemůže samostatně učinit úsudek o tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo za něj odpovídá. Další dokazování zaměřuje na skutečnost, zda jednání, kterého se advokát dopustil, ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, přičemž představenstvo provedlo úvahy, které jsou vyloženy v odůvodnění napadeného rozhodnutí, a konstatovalo, že postačí ohrožení důvěry obecně, tedy zjištění, že konkrétní úmyslná trestná činnost je pro veřejnost, tj. pro potenciální klienty, nepřijatelná, pokud se jí dopustí advokát. 10. Při jednání dne 19. 6. 2020 setrvali účastníci na svých skutkových i právních stanoviscích. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.  Pověřený zástupce žalované navrhl zamítnutí žaloby.   III. 11. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nutno zrušit. 12. Z obsahu spisu žalované soud zjistil, že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové XX, byl žalobce uznán vinným pokračujícím zvlášť závažným zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. b), odst. 5 písm. a) a § 116 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 roků nepodmíněně. Uvedených trestných činů se dopustil v postavení správce konkursní podstaty úpadce XX resp. úpadce  XX, kdy svěřené finanční prostředky převedl na svůj účet. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne XX, byl tento rozsudek zrušen a vrchní soud uznal žalobce vinným zvlášť závažným zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 4 písm. b), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, avšak nikoliv pokračujícím, a uložil mu za to shodný trest odnětí svobody. 13. Žalovaná sdělením ze dne 29. 12. 2014 oznámila žalobci zahájení řízení o možnosti vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb. 14. Žalobce na toto oznámení reagoval vyjádřením, doručeným žalované dne 30. 3. 2015, v němž poukázal na to, že jednání, za které byl odsouzen, se měl dopustit jako správce konkurzní podstaty, nikoliv v rámci výkonu činnosti advokáta. Poukázal též na to, že dne 25. 3. 2015 uplyne lhůta pro uplatnění žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu, takže by se následně mohl zúčastnit jednání žalované.   15. Dne 26. 5. 2015 žalovaná zaslala žalobci pozvání k jednání představenstva České advokátní komory, které se mělo konat dne 8. 6. 2015 v 15:15 hodin v sídle žalované (původní pozvánka obsahovala nesprávné uvedení letopočtu – 2014 – avšak žalovaná tuto vadu obratem napravila). Pozvánka byla žalobci doručena dne 28. 5. 2015 do věznice XX, kdy vykonával trest odnětí svobody. 16. Žalobce na tuto pozvánku reagoval žádostí o odročení jednání, doručenou žalované dne 4. 6. 2015, kterou odůvodnil tím, že již podal žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu. 17. Spis dále obsahuje zápis z 19. schůze jednání představenstva žalované, která se konala ve dnech 8. a 9. června 2015, ze které vyplývá, že pro provedeném jednání byl žalobce vyškrtnut ze seznamu advokátů, a to podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 29. 7. 2015 a téhož dne nabylo právní moci. 18. Městský soud v Praze  posoudil věc takto: 19. Za zásadní vadu celého řízení ve věci žalobcova vyškrtnutí se seznamu advokátů považuje soud skutečnost, že žalovaná si dostatečně neujasnila, podle kterého ustanovení zákona o advokacii má být, resp. byl žalobce vyškrtnut. Tato vada měla pak přímý dopad na zákonnost, resp. přezkoumatelnost rozhodnutí o vyškrtnutí. 20. Z oznámení o zahájení řízení ze dne 29. 12. 2014 je zřejmé, že řízení bylo vedeno ve věci vyškrtnutí žalobce podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii. 21. Zápis z 19 schůze, na které byla věc projednána, již však uvozuje jako „vyškrtnutí ze seznamu advokátů dle § 8 odst. 1, písm. c) ZA“, avšak dále se v něm uvádí, že se jedná o možnosti „vyškrtnutí ze seznamu advokátů dle § 8 odst. 1 písm. b) ZA…“. 22. V odůvodnění napadeného rozhodnutí pak žalovaná uvedla, že řízení bylo zahájeno podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii. V textu odůvodnění jsou pak citována jak ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), tak i písm. c) zákona o advokacii (viz třetí odstavec shora na str. 2 rozhodnutí). V pátém odstavci na str. 2 rozhodnutí pak jsou uvedeny úvahy žalované o tom, jaké jsou kladeny nároky na advokáty a jaké jsou předpoklady pro to, aby právní služba byla poskytována řádně, resp. nesplnění těchto požadavků ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie. Tyto úvahy jsou uzavřeny s tím, že konkrétní úmyslná trestná činnost je pro veřejnost, tj. pro potenciální klienty, nepřijatelná, pokud se jí dopustí advokát. V závěru odůvodnění svého rozhodnutí pak žalovaná uvedla, že byly splněny podmínky stanovené v ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii. 23. Městský soud konstatuje, že tuto argumentaci shledává nekonzistentní, a v důsledku toho nepřezkoumatelnou pro nesrozumitelnost. 24. Jak bylo naznačeno výše, zásadní vadou podle názoru soudu je to, že z postupu žalované, ani z rozhodnutí nelze spolehlivě určit, zda se jedná o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů podle ust. § 8 odst. 1 písm. b), anebo podle písm. c) zákona o advokacii. 25. Podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho, kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie. 26. Podle ust. § 8 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho, kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie. 27. Soud především poukazuje na to, že z kontextu obou norem je zřejmé, že každá z nich se týká jiné situace, jiných skutkových okolností, a tedy je nelze libovolně směšovat a zaměňovat, resp. aplikovat je současně na jedno a totéž jednání konkrétního advokáta. Jsou-li tedy dány důvody pro vyškrtnutí advokáta podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii, pak nelze rozhodnout o jeho vyškrtnutí podle ust. § 8 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii, a naopak, neboť důvody pro vyškrtnutí v těchto normách se vzájemně vylučují. 28. K vyškrtnutí advokáta ze seznamu podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii dojde tehdy, pokud je advokát pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie. 29. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii se pak použije tehdy, jestliže advokát byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie. 30. O vyškrtnutí advokáta ze seznamu podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii tedy rozhodne žalovaná tehdy, jsou-li dány předpoklady v této normě vymezené, přičemž ty budou bez dalšího seznatelné z příslušného rozhodnutí soudu v trestní věci. 31. Pokud však byl advokát odsouzen za jiný trestný čin než podle písm. b) anebo k jinému než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nelze podle této normy postupovat. Na místě je pak zvážit, zda jsou dány předpoklady pro jeho vyškrtnutí podle ustanovení písm. c), tedy zda jeho trestná činnost  ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie. 32. Zatímco tedy k vyškrtnutí advokáta  podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii žalované postačuje existence předpokladů taxativně vymezených v této normě, jež bude zřejmá z pravomocného odsuzujícího  rozsudku v trestní věci, pro vyškrtnutí podle  ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii je nutno, aby žalovaná konstatování kromě pravomocného rozsudku provedla vlastní zhodnocení toho, zda trestná činnost, za kterou byl advokát odsouzen, ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie nebo nikoliv. 33. Ve světle těchto úvah a závěrů pak má soud za to, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Měla-li žalovaná za to, že pro vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů jsou dány důvody podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii, pak se měla v odůvodnění svého rozhodnutí zabývat tím, zda tyto důvody jsou zřejmé z odsuzujícího rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, resp. Vrchního soudu v Praze. 34. Žalovaná se však místo toho v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabývala hodnocením toho, zda žalobcovo jednání ohrozilo důvěru v další řádný výkon advokacie, když v pátém odstavci na str. 2 uvedla úvahy o tom, jaké skutečnosti a proč mohou ohrozit důvěru veřejnosti v řádný výkon advokacie. Následně pak v prvním odstavci na str. 3 napadeného rozhodnutí konstatovala závěr, že „XX byl pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný zločin zpronevěry, když jako insolvenční správce zpronevěřil řádově cca deset milionů korun k majetkové podstaty úpadců. Způsobil tak škodu velkého rozsahu a byl za to odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání šesti roků. V důsledku těchto skutečností byla splněna podmínka, že trestná činnost ohrožuje důvěru v další řádný výkon advokacie.“ 35. Městský soud konstatuje, že žalovaná sice nepochybně měla ve své kompetenci a pravomoci učinit závěr, že jednáním žalobce byla splněna podmínka „že trestná činnost ohrožuje důvěru v další řádný výkon advokacie“,  avšak toto konstatování (jehož věcnou správnost soud nehodnotil) nijak nekoresponduje s následujícím závěrem žalované, že „byly splněny podmínky stanovené v § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii pro možnost vyškrtnutí XX ze seznamu advokátů“. Jak vyloženo výše, tato norma takovou podmínku nestanoví. Stanovena je až v následujícím ustanovení  písm. c), avšak na to žalovaná nikde neodkazovala. Jak soud uvedl, jak v oznámení o zahájení řízení, tak v zápisu z 19. schůze jednání představenstva žalované, jakož i v závěru napadeného rozhodnutí, žalovaná prezentovala, že rozhoduje o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii. 36. Soud tedy uzavřel s tím, že v napadeném rozhodnutí existuje rozpor mezi označením normy, podle které byl vedeno řízení a podle níž bylo napadené rozhodnutí kvalifikováno, a mezi odůvodněním napadeného rozhodnutí. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že tento rozpor vede k nesrozumitelnosti napadeného rozhodnutí, jež je v důsledku toho nepřezkoumatelné, a již jen z tohoto důvodu je nutno je zrušit. 37. Pro úplnost městský soud poukázal na závěry, jež formuloval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku  ze dne 25. listopadu 2009, č. j. 3 Ads 123/2009 – 88, jímž rozhodoval o kasační stížnosti žalobce – advokáta, který byl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii. Důvodem vyškrtnutí byla skutečnost, že advokát  byl pravomocně odsouzen pro trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků s podmíněným odkladem na zkušební dobu, přičemž trestného činu se dopustil ve funkci správce konkursní podstaty, kdy hrozil vznik škody nejméně ve výši 13 000 000 Kč. 38. Nejvyšší správní soud konstatoval, že „Lze tedy shrnout, že advokát při výkonu funkce správce konkursní podstaty přímo podléhal povinnostem podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, a přiměřeně podléhal povinnostem advokáta podle zákona o advokacii. Stěžovatel se tedy mýlí, jestliže se domnívá, že pokud vykonával jako advokát funkci správce konkursní podstaty a v souvislosti s tím byl odsouzen ze spáchání shora uvedeného trestného činu k podmíněnému trestu odnětí svobody, nemá to vliv na jeho postavení advokáta. Právě vzhledem k vazbám zákona o advokacii na zákon o konkursu a vyrovnání žalovaná v souladu se zákonem dovodila, že trestná činnost stěžovatele, kterou spáchal jako advokát v souvislosti s výkonem funkce správce konkursní podstaty, ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie.“ 39. Městský soud v Praze má za to, že tento závěr lze vztáhnout na věc nyní rozhodovanou v tom smyslu, že rovněž žalobcovo odsouzení mělo být žalovanou posuzováno z hlediska ust. § 8 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii. 40. Obiter dictum soud ještě poukazuje na to, že vyškrtnutí advokáta ze seznamu podle ust. § 8 odst. 1 písm. b), resp. písm. c) zákona o advokacii se liší nejen po stránce práva hmotného, ale též po stránce procesní. 41. Podle ust. § 44 odst. 3 písm. a) zákona o advokacii Představenstvu přísluší rozhodovat o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a c). 42. Podle ust. § 45 odst. 2 písm. d) zákona o advokacii Předsedovi Komory přísluší rozhodovat o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. b), d) a § 10 odst. 1. 43. Pokud žalovaná rozhodovala o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů z důvodu podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii, bylo takové rozhodnutí v pravomoci předsedy České advokátní komory, avšak o vyškrtnutí ze seznamu podle ust. § 8 odst. 1 písm. c) zákona o advokacii příslušelo rozhodnout představenstvu. Jestliže tedy v projednávané věci měl být dán důvod podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii – z čehož žalovaná vycházela již od zahájení řízení - pak měl ve věci rozhodnout předseda České advokátní komory, nikoliv představenstvo. 44. Konečně se soud zabýval žalobní námitkou ohledně toho, že žalobci nebylo umožněno zúčastnit se jednání žalované a osobně se vyjádřit k projednávané věci. 45. Podle ust. § 55 odst. 1 zákona o advokacii ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují orgány Komory podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 25, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73 odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 135 až 139, 141 až 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí. 46. Podle ust. § 55 odst. 4 zákona o advokacii v řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání. 47. Jestliže měla žalovaná za to, že o vyškrtnutí žalobce ze seznamu advokátů má rozhodnout představenstvo – a tak se i stalo – bylo nezbytné nařídit v této věci ústní jednání. 48. Jelikož se na postup žalované v takovém situaci použije správní řád, platí podle jeho ust. § 49 odst. 1, že ústní jednání správní orgán nařídí v případech, kdy to stanoví zákon, a dále tehdy, jestliže je to ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků nezbytné. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, uvědomí správní orgán o ústním jednání účastníky nejméně s pětidenním předstihem. Tuto povinnost nemá vůči účastníkovi, který se práva účasti na ústním jednání vzdal. 49. Bylo-li tedy účelem a smyslem konání ústního jednání věc žalobcova vyškrtnutí projednat, a to tak, aby se žalobce mohl tohoto projednání zúčastnit, pak z povahy věci bylo nezbytné uvědomit žalobce o termínu tohoto jednání s dostatečným předstihem. Není sice sporu o tom, že správním řádem stanovený pětidenní předstih byl dodržen, avšak žalovaná věděla, že žalobce se nachází ve výkonu trestu, takže jeho možnost rozhodnout si o tom, kdy a kam se dostaví, je významně limitována. Za tohoto stavu věci je pak předvolání s předstihem pouhých deseti kalendářních dnů v podstatě toliko formalitou,  která nesměřuje k naplnění účelu a smyslu zákona. Tuto žalobní námitku tedy soud shledal důvodnou.   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 50. Městský soud v Praze tedy po přezkoumání věci dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí je nutno zrušit podle ust. § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního, jelikož je nepřezkoumatelné z důvodu nesrozumitelnosti. 51. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust.§ 60 odst. 1 soudního řádu správního, jelikož žalobce měl ve věci úspěch, a jeho náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku  z podané žaloby ve výši 3000 Kč.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 19. června 2020   JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje XX