č. j. 8 Af 71/2016‑ 46   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci   žalobce         proti   žalovanému   TREPART s.r.o., IČ: 25917838, se sídlem Pištěkova 782/3, Praha 11 – Chodov, zastoupeného advokátem JUDr. Martinem Soukupem, Ph.D., se sídlem Praha 2, Římská 31a,       Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno,   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2016, č. j. 35802/16/5300-21443-708158,     takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce podal dne 25. 10. 2012 přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2012, v něm uplatnil nadměrný odpočet ve výši 3 079 690 Kč. Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) vydal dne 31. 7. 2015 pod č. j. 5421386/15/2011-52522-110820 platební výměr (dále jen „platební výměr“), kterým žalobci za uvedené zdaňovací období stanovil nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty ve výši 1 485 330 Kč. 2. Proti platebnímu výměru podal žalobce odvolání, o němž zamítavě rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce v podané žalobě namítl, že správce daně ve vydaném rozhodnutí nedodržel zákonný postup a porušil zásadu zákonnosti, nestrannosti, přiměřenosti, nešetřil právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob a rovněž postupoval v rozporu se zásadou, aby při posuzování skutkově shodných případů nevznikaly neodůvodněné rozdíly. Dále namítl, že platební výměr není řádně odůvodněný a za vadu označil též skutečnost, že daňovou kontrolu vedl jiný Finanční úřad, konkrétně Finanční úřad pro Pardubický kraj, nikoliv správce daně, který vydal napadený platební výměr. 4. Žalobce má za to, že správce daně ignoroval a nesprávně vyhodnotil vyjádření a důkazy předkládané žalobcem, jeho postup pokládá za nesprávný, nepřiměřený a v konečném důsledku i finančně poškozující. Porušena byla rovněž zásada, že správce daně by měl zjišťovat co možná nejúplněji stav věci, o němž nejsou pochybnosti. 5. Konkrétně žalobce uvedl, že z výsledku kontrolního zjištění vyplývají výhrady správce daně k některým z kontrolovaných výdajových položek – faktur; u všech položek, které správce daně dosud neuznává pro uplatnění nároku na odpočet daně, je evidentní, že byly použity na uskutečněná zdanitelná plnění. Pokud by měl být postup správce daně správný, měla by být též vyloučená příslušná daň na výstupu. 6. Žalobce trval na tom, že napadená zdanitelná plnění byla přijata od jeho dodavatelů, přičemž není v moci (a není ani povinností) žalobce kontrolovat, zda dodavatel plní své povinnosti v oblasti dodržování zákona o dani z přidané hodnoty a zda má příslušnou dokumentaci k dispozici. Dokumentace, kterou v rámci daňové kontroly předložil žalobce, odpovídá zákonu o dani z přidané hodnoty a k prokázání nároku na vrácení nadměrného odpočtu je dostačující. Zjištěné nedostatky se týkaly jen dodavatelů, nikoliv samotného žalobce. Žalobce v různých fázích řízení navrhoval doplnit dokazování výpověďmi vybraných osob, správce daně však neumožnil žalobci tyto důkazy provést, pokud došlo k doplnění dokazování ze strany žalované, žalobce nesouhlasí s tím, jak žalovaný hodnotí provedené důkazy. 7. Doplněnou svědeckou výpovědí svědka R. J. byly podrobněji vysvětleny a doloženy okolnosti dodávek žalobci, které mu poskytli subjekty A. B. a  WARESSAN s.r.o. Touto výpovědí, jakož i písemnými doklady, které byly v rámci výpovědi předloženy, bylo prokázáno, jaká byla povaha dodávek a prací poskytnutých v rozhodném období daňovému subjektu ze strany jeho dodavatelů a byly doloženy důvody, proč si žalobce tyto subdodavatele najal a způsob, jakým byly činnosti dodány a kontrolovány. Z výpovědi a z předložených dokladů jednoznačně vyplynulo, že předmětné plnění bylo poskytnuto, bylo žalobcem objednáno, předáno dodavatelem, řádně vyfakturováno i zaplaceno. Pokud je při hodnocení důkazů zmiňováno, že se nepotvrdila výpověď svědka J. o tom, že na předmětných zakázkách pracovala rovněž společnost EKOLSAN s.r.o. a že tato společnost údajně nedoložila odvolacímu orgánu žádné doklady, ze kterých by vyplývalo, že pro žalobce prováděla práce na předmětných zakázkách, takového hodnocení podle názoru žalobce není relevantní a nemá vliv na to, že na zakázkách pracoval pan B. a společnost WARESSAN s.r.o. a za poskytnuté plnění byla uhrazena řádná odměna. 8. Skutečnost, že společnost EKOLSAN se na předmětných zakázkách podílela, vyplývá i z dosavadních šetření provedených správcem daně. Žalobce označil za vadu řízení, že mu nebylo umožněno seznámit se s novými výzvami společnosti EKOLSAN s.r.o., panu B. a společnosti WARESSAN s.r.o. ani s odpověďmi těchto subjektů a tedy neměl možnost se k nim relevantně vyjádřit. 9. Žalobce dále uvedl, že podle jeho názoru svědek R. J. potvrdil v rámci své výpovědí i řádné dodání plnění od společnosti COVERLAND a SONOTEK, když byl osobně přítomen kontrole dodávky a osvětlil i otázku dodaného množství. 10. K jednotlivým fakturám žalobce dále označil, jaké další návrhy na doplnění dokazování v řízení předkládal. Správce daně však na tyto návrhy nereflektoval, anebo je účelně nevyužil. S odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu má žalobce za to, že tak mělo být učiněno; správce daně měl konzistentně a obdobně přistoupit k dalším důkazům předkládaným žalobcem. 11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že předmětem sporu je v daném případě to, zda žalobce v průběhu daňového řízení prokázal, že mu za zdaňovací období měsíce září roku 2012 vznikl nárok na odpočet daně z přidané hodnoty v souvislosti s jím deklarovanými přijatými zdanitelnými plněními od jím tvrzených dodavatelů, tedy A. B. a obchodních společností EKOLSAN.CZ, s.r.o., WARESSAN cz s.r.o., SH COVERLAND plus s.r.o. a SONOTEK s.r.o. 12. Žalovaný stručně shrnul průběh daňového řízení a k námitkám žalobce uvedl, že žalobce neprokázal nárok na odpočet daně z přidané hodnoty v souvislosti se zdanitelnými plněními údajně přijatými od jím deklarovaných dodavatelů. 13. Jak uvedl, žalobce v podané žalobě uvádí pouze takové skutečnosti, se kterými se žalovaný vypořádal již v rozhodnutí o odvolání, přičemž svou argumentaci již dále nerozvádí. Proto žalovaný odkázal na příslušné pasáže rozhodnutí o odvolání. Žalovaný zdůraznil, že důkazní prostředky, které žalobce navrhoval provést ve svém odvolání a jeho doplněních, byly buďto provedeny v rámci odvolacího řízení, nebo bylo jejich provedení odmítnuto z důvodu, že žalobce tyto důkazní prostředky dostatečně nespecifikoval, nebo protože již byly provedeny v rámci daňové kontroly, přičemž jejich opakované provedení by ve věci nemohlo přinést nic nového a bylo by tak zjevně nadbytečné. 14. K námitce žalobce, že se v průběhu daňového řízení nemohl seznámit s určitými písemnostmi, konkrétně s výzvami zaslanými jím deklarovaným obchodním partnerům, žalovaný konstatoval, že žalobci právo seznámit se s těmito podklady neupíral, avšak žalobce svého práva nahlédnout do spisu ve smyslu § 66 a násl. daňového řádu nevyužil. S doplněním podkladů v rámci odvolacího řízení pak byl žalobce seznámen mimo jiné s písemností č. j. 29687/16/5300-21443-708158. 15. Žalovaný dále uvedl, že žalobce v podané žalobě stejně jako ve svém odvolání dostatečně nespecifikoval, v čem dle jeho názoru spočívalo nedodržení zákonného postupu a porušení základních zásad ze strany správce daně. Žalovaný konstatoval, že neshledal žádné pochybení správce daně, které by mohlo mít vliv na zákonnost platebního výměru. 16. K námitce žalobce, že ke zdanitelným plněním přijatým od obchodní společnosti EKOLSAN.CZ, s.r.o., dle daňových dokladu ev. č. 12747, 12748 a 12751 stačilo správci daně to, že dodavatel doložil příslušné smlouvy a zaúčtování uvedených faktur do svého účetnictví a že jednatel dodavatele potvrdil průběh sanačních prací, žalovaný uvedl, že na základě odpovědi správce daně příslušného této obchodní společnosti na dožádání nevznikly správci daně pochybnosti o přijetí deklarovaného zdanitelného plnění a odpočet daně uznal. S ohledem na skutečnost, že bylo nutné zohlednit specifika žalobcem deklarovaných obchodních případu, nelze se dle žalovaného ztotožnit s názorem žalobce, že správce daně a žalovaný v rámci daňového řízení přistupovali k jednotlivým žalobcem deklarovaným obchodním případům s neodůvodněnými rozdíly. 17. K námitce, že platební výměr není řádně odůvodněn, žalovaný uvedl, že podle § 147 odst. 4 daňového řádu se v případě stanovení dane výlučně na základě výsledku daňové kontroly, považuje za odůvodnění rozhodnutí o stanovení daně zpráva o daňové kontrole. 18. Žalovaný k námitce nepřezkoumatelnosti zprávy o daňové kontrole uvedl, že na úvodní straně zprávy o kontrole je uvedena tabulka „Výsledek kontrolního zjištění“ s kolonkou „Dodatečně doměřená daň“. V daném případě však nešlo o dodatečně doměřenou daň, ale vyměřenou daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2012, což je z daňového řízení a předmětného platebního výměru zřejmé. Předmětná kolonka pak obsahuje částku, která nebyla jako odpočet daňovému subjektu uznána. 19. Dle žalovaného je pak zjevně nedůvodná námitka žalobce, že nezákonný a nesrozumitelný byl platební výměr také z důvodu, že daňovou kontrolu provedl a zprávu o daňové kontrole č. j. 1301332/14/2801-05401-601205 sepsal jiný správce daně, než ten, který vydal platební výměr. Ke změně místní příslušnosti k výkonu správy daní žalobce z Finančního úřadu pro Pardubický kraj na Finanční úřad pro hlavní město Prahu došlo v důsledku změny adresy sídla žalobce, a to z adresy Masarykovo nám. 1484, 532 30 Pardubice, na adresu Pištěkova 782/3, 149 00 Praha, ke které došlo k datu 15. 2. 2013. Daňová kontrola byla v daném případě zahájena dne 23. 11. 2012 a ke změně místní příslušnosti došlo dne 21. 8. 2013. Ustanovení § 87 odst. 1 daňového řádu pak výslovně umožnuje dokončit daňovou kontrolu v případě změny místní příslušnosti tomu správci daně, který ji zahájil.   III.  Obsah správního spisu a posouzení žaloby 20. Městský soud v Praze (dále též jen jako „městský soud“, nebo jen „soud“) na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 21. Podle obsahu správního spisu žalobce podal daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc září 2012 dne 25. 10. 2012 Finančnímu úřadu pro Pardubický kraj, Územní pracoviště v Pardubicích (dále jen „Finanční úřad v Pardubicích“), v něm vykázal nadměrný odpočet 3 079 690 Kč. V době podání daňového přiznání měl žalobce sídlo na adrese Masarykovo náměstí 1484, Pardubice. 22. Dne 23. 11. 2012 zahájil Finanční úřad v Pardubicích se žalobcem daňovou kontrolu, jejímž předmětem byla právě daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2012 podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon č. 235/2004 Sb.“). 23. Finanční úřad v Pardubicích v rámci daňové kontroly dožádal: - územní pracoviště v Kolíně, aby ve vztahu k faktuře č. FD-12741, předložené žalobcem, provedl šetření u společnosti SH COVERLAND plus s.r.o., k ověření, zda žalobce přijal zdanitelné plnění od uvedeného dodavatele; - územní pracoviště Brno III, aby ve vztahu k faktuře č. FD-12759, předložené žalobcem, provedl šetření u společnosti SONOTEK s.r.o. k ověření, zda žalobce přijal zdanitelné plnění od uvedeného dodavatele; - územní pracoviště Brno II, aby ve vztahu k faktuře č. FD-12750, předložené žalobcem, provedl šetření u společnosti WARESSAN cz s.r.o. k ověření, zda žalobce přijal zdanitelné plnění od uvedeného dodavatele; - územní pracoviště Brno IV, aby ve vztahu k fakturám č. FD-12747, č. FD-12748, č. FD-12751, předloženým žalobcem, provedl šetření u společnosti EKOLSAN CZ, s.r.o. k ověření, zda žalobce přijal zdanitelná plnění od uvedeného dodavatele; - územní pracoviště v Hustopečích, aby ve vztahu k fakturám č. FD-12749, FD-12752, předloženým žalobcem, provedl šetření u A. B. k ověření, zda žalobce přijal zdanitelné plnění od uvedeného dodavatele. 24. Finanční úřad pro Středočeský kraj, územní pracoviště v Kolíně, sdělil Finančnímu úřadu v Pardubicích, že společnost SH COVERLAND plus s.r.o. je od ledna 2012 nekontaktním subjektem, který na výzvy a předvolání správce daně nereaguje. Za tuto společnost jsou stále podávána přiznání k dani z přidané hodnoty; za zdaňovací období září 2012 společnost vykázala uskutečněná zdanitelná plnění ve výši 3 780 630 Kč a přijatá zdanitelná plnění ve výši 3 775 230 Kč. U společnosti byly ukončeny postupy k odstranění pochybností za zdaňovací období červen, červenec a srpen 2012. Za tato zdaňovací období byla daňová přiznání vyměřena na 0, jiná daňová řízení nebyla vedena. 25. Za zdaňovací období září 2012 správce daně zaslal výzvu k odstranění vad podání u podaného daňového přiznání s tím, že toto není opatřeno podpisem oprávněné osoby, výzva byla doručena do datové schránky daňového subjektu uplynutím lhůty a nikdo na ni nereagoval. 26. Společnost ve svých daňových přiznáních vykazuje minimální daňové povinnosti, které hradí. Dne 16. 10. 2012 pracovnice správce daně provedly místní šetření na adrese sídla společnosti, zde zjistily, že na této adrese se nachází několik označených i neoznačených zvonků u hlavního vchodu, na žádném z nich není název společnosti SH COVERLAND plus s.r.o. Ve vstupní chodbě je několik poštovních schránek, na níž rovněž není uveden název této společnosti, a v celé budově pracovnice nezastihly žádného člověka ani nenalezly dveře, které by byly označeny názvem společnosti. 27. Správce daně konstatoval, že v sídle uvedeném ve výpisu z obchodního rejstříku se společnost SH COVERLAND plus s.r.o. fakticky nezdržuje. V rámci dožádání do jiného členského státu Evropské unie proběhl dne 8. 10. 2012 na daňovém úřadu v Žilině výslech M. K.  který byl do 1. 10. 2012 jednatelem a společníkem společnosti; ten uvedl, že společnost v současné době činnost nevykonává, momentálně nemá žádné obchodní partnery, dále uvedl, že k zastupování společnosti udělil plnou moc paní J. K. Tato se dostavila na základě výzvy ke správci daně dne 6. 11. 2012 avšak popřela, že by měla udělenou plnou moc. Správci daně sdělila, že účetnictví společnosti SH COVERLAND plus s.r.o. v listinné ani v elektronické podobě nemá a osobu M. K. nezná. 28. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště Brno III jako správce daně společnosti SONOTEK s.r.o. na dožádání Finančního úřadu v Pardubicích uvedl následující: se zástupcem společnosti SONOTEK s.r.o. M. S. byl dne 6. 2. sepsán protokol o ústním jednání zástupce společnosti předložil fakturu daňový doklad číslo 201200144, včetně dodacího listu k faktuře vystavený dne 17. 9. 2012 na daňový subjekt TREPART s.r.o., byl předložen účetní deník a evidenci pro daňové účely DPH za zdaňovací období září roku 2012; dle předloženého účetního deníku byl prodej zboží zaúčtován do výnosů a dle evidence pro daňové účely byla řádně přiznána daň na výstupu ve výši uvedené na přiložené faktuře. Zástupce společnosti sdělil, že kupní smlouva uzavřena nebyla, neboť jednalo o výběrové řízení, jednáno bylo osobně s panem M. R. v rámci výběrového řízení. Předmětné zboží dopravoval daňovému subjektu na místo určení PZ Škoda v Plzni dodavatel společnosti SONOTEK s.r.o. dle sdělení zástupce byla faktura číslo 201200144 společnosti uhrazena dne 3. 10. 2012. 29. Společnost SONOTEK s.r.o. je kontaktní, plní řádně své daňové povinnosti, za zdaňovací období roku 2012 vykazovala převážně vlastní daňovou povinnost. 30. Dne 1. 8. 2013 byl vyslechnut P. P., jednatel společnosti SONOTEK v období od 16. 12. 2010 do 19. 3. 2013, který uvedl, že ve věci za společnost jednal M. S., není mu známo, že by se společnost účastnila výběrového řízení, neví, zda byla uzavřena smlouva, se žalobcem nejednal. 31. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště Brno II sdělil finančnímu úřadu v Pardubicích jako správce daně daňového subjektu  WARESSAN cz s.r.o. že společnost WARESSAN cz s.r.o. vystavila ve zdaňovacím období třetího čtvrtletí 2012 pro odběratele TREPART s.r.o. fakturu, daňový doklad číslo 2012001, předmětem plnění bylo provedení prací dekontaminace azbestu v prostoru prvního nadzemního podlaží ZŠ Lidická. 32. Daňový doklad předložený daňovým subjektem byl shodný s kopií dokladu, který vystavoval žalobce. Podle předložené evidence pro daňové účely byl daňový doklad zahrnut do uskutečněných zdanitelných plnění v základní sazbě do přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období třetí čtvrtletí roku 2012. K plnění týkající se uvedeného dokladu byla správci daně předložena smlouva o dílo číslo 104/12/SD uzavřená mezi společností WARESSAN cz s.r.o. a žalobcem, protokol o předání a převzetí stavby. Na této zakázce byli oprávněni jednat za společnost WARESSAN cz s.r.o. A. B. a za žalobce Mgr. R. J. 33. Faktura nebyla podle vyjádření zástupkyně daňového subjektu do dne provedení šetření zcela zaplacena. Společnost WARESSAN cz s.r.o. je registrována k dani z přidané hodnoty od 13. 8. 2012, je čtvrtletním plátcem daně daňová přiznání podává ve lhůtě pro jejich podání; u tohoto subjektu nebylo vedeno daňové řízení. Správce daně sdělil, že v současné době nemá pochybnosti o uskutečnění zdanitelného plnění. 34. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště Brno IV, jako správce daně společnosti EKOLSAN. Cz, s.r.o. sdělil k dožádání Finančního úřadu v Pardubicích, že 31. 1. 2013 bylo provedeno ústní jednání s jednatelem společnosti EKOLSAN Cz s.r.o. P. M. a na základě ústního jednání bylo zjištěno, že pan M. se v sídle společnosti EKOLSAN nezdržuje, jezdí po stavbách podle jednotlivých zakázek, na této adrese má společnost poštovní schránku, která je pravidelně vybíraná. Se společností TREPART s.r.o. společnost EKOLSAN obchodovala po celý rok 2012, bylo jednáno s majitelem společnosti panem K., prokuristou panem P., co se týče zakázek uvedených na fakturách číslo 12026, 12027, 12028 s panem J., jednatel daňového subjektu potvrdil pravdivost faktur vystavených touto společností, tyto faktury jsou řádně zaúčtovány a uvedeny v daňovém přiznání za zdaňovací období srpen 2012. Všechny zakázky se týkaly sanací azbestu v základní škole a mateřské škole. Faktury číslo 12027 a 12028 byly uhrazeny převodem z bankovního účtu v plné výši, faktura číslo 12026 uhrazena nebyla. Firma EKOLSAN Cz s.r.o. na každou zakázku uzavírá smlouvy o dílo. K faktuře číslo 12026 pan M. doložil protokol o předání a převzetí stanoviště, dodací list a objednávku k fakturám číslo 12027 a 12028 zjišťovací protokol, protokol o předání a převzetí staveniště a smlouvu o dílo. Zakázky zajišťuje žalobce, firma EKOLSAN cz s.r.o. pak provádí formou subdodávky. 35. Ve věci byl vyslechnut jednatel společnosti SH COVERLAND plus s.r.o. M. K., který potvrdil, že osobně jednal s panem P., společnost SH COVERLAND měl se žalobcem uzavřenu smlouvu, došlo k prodeji zboží podle vystavených faktur.  36. Svědek A. B. potvrdil, že vystavil smlouvu o dílo, zápis o předání a převzetí staveniště a faktury č. FD-12749 a FD-12752, které mu byly žalobcem uhrazeny. Předmětem díla bylo čištění vzduchu od azbestu, které realizoval subdodavatel – firma Gastro Life s.r.o., sám svědek pracoval jako stavbyvedoucí. Svědek dále potvrdil, že vystavil fakturu č. FD-12750 a dodací list za dekontaminaci azbestu v prostoru ZŠ Lidická v České Skalici. Práci prováděl společně se zaměstnanci, fakturovaná částka mu ze strany žalobce byla uhrazena částečně.  37. Ve vztahu ke společnosti Gastro Life s.r.o., se sídlem Znojemská 11, Třebíč, sdělil na základě dožádání učiněného Finančním úřadem v Pardubicích Finanční úřad pro kraj Vysočina, územní pracoviště v Třebíči, že společnost Gastro Life s.r.o. se v sídle uvedeném v obchodním rejstříku zdržuje, zároveň jde o bydliště jediného jednatele společnosti. Za období roku 2012 společnost neměla žádný majetek, žádné zaměstnance ani prostory k podnikání. Ode dne 11. 4. 2012 není tato společnost plátcem DPH. V rámci dožádání byl vyslechnut jednatel společnosti JUDr. O. V., který k předloženým fakturám č. 13/2012, č. 41/2012 a č. 42/2012 uvedl, že tyto faktury vystavil. Nebylo však zjištěno, zda došlo ke zdanitelnému plnění, neboť není doloženo skutečné provedení fakturovaných prací. 38. Na návrh žalobce byl dne 25. 10. 2013 proveden výslech svědka M. S., který, podle svého tvrzení, na základě mandátní smlouvy, byl generálním zástupcem společnosti SONOTEK a řídil její obchodní činnost. Ve vztahu k žalobci uvedl, že Společnost SONOTEK měla v roce 2012 obchodní kontakt se žalobcem spočívající v dodávce použitých ocelokordových dopravníkových pásů v celkovém množství 16 984 m² na základě vítězství ve dvoukolovém výběrovém řízení, které žalobce vypsal. K činnosti společnosti SONOTEK svědek uvedl, že se zabývala obchodní činností, měla sídlo v Brně v ulici Dobrovského 824/50, neměla skladovací prostory, provozovna byla v sídle společnosti, ohledně počtu zaměstnanců se nevyjádřil. Se žalobcem nebyla uzavřena smlouva, plnění proběhlo na základě objednávky vystavené žalobcem. Předmětné zboží společnost SONOTEK nakoupila od dodavatele společnosti WINPROMA s.r.o. se sídlem v Brně; na dotaz, kde bylo zboží určené žalobci nakládáno a kdo ze společnosti SONOTEK byl u nakládky přítomen svědek uvedl, že tyto informace sdělí zástupce společnosti WINPROMA s.r.o. L. S. K úhradě dodávek zboží uvedl, že probíhaly bankovním převodem, svědek sdělil číslo bankovního účtu. K podrobnostem týkajícím se realizace dodávky se svědek nevyjádřil s tím, že tato byla zajišťována společností WINPROMA. 39.  K dožádání správce daně proběhlo ve věci místní šetření, z něhož byla pořízena fotodokumentace založená ve spise, na níž jsou vyfoceny dopravníkové pásy. 40. Ke společnosti WINPROMA sdělil dožádaný Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I, že tato obchodní společnost se v sídle uvedeném ve výpisu z obchodního rejstříku nezdržuje, pro správce daně je nekontaktní, pro vystupování před úřadem má zplnomocněného zástupce, avšak i ten je pro správce daně dlouhodobě nekontaktní. Za zdaňovací období září, říjen, listopad a prosinec 2012 byl u této společnosti zahájen postup k odstranění pochybností, na výzvy správce daně tato společnost žádným způsobem nereagovala, přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2012 nebylo podáno. 41. Správce daně následně podle § 88 odst. 2 daňového řádu dne 22. 4. 2014 formuloval písemně výsledek kontrolního zjištění, v němž shrnul výsledky prováděného dokazování a konstatoval, že žalobce neprokázal, že přijal zdanitelné plnění a že je přijal od plátce uvedeného na dokladech a to: ve vztahu k faktuře č. FD – 12741, datum uskutečnění zdanitelného plnění 12. 9. 2012, základ daně 2 356 000 Kč, daň 20 %, Kč 471 200, předmět plnění: fakturujeme vám zboží dle vaší objednávky číslo BE-12 Plzeň střecha/2012: pásy šíře 2000 mm 155 Kč/ m², celkem 6215 m², od společnosti SH COVERLAND plus s.r.o.; ve vztahu k faktuře č. FD – 12759, datum uskutečnění zdanitelného plnění 17. 9. 2012, základ daně Kč 2 717 440, daň 20 % Kč 543 488, předmět plnění: fakturujeme vám dodávku dopravníkový pás 2000 mm od společnosti SONOTEK s.r.o.; ve vztahu k faktuře č. FD – 12750, datum uskutečnění zdanitelného plnění 31. 8. 2012, základ daně Kč 514 560, daň 20 % Kč 102 912, předmět plnění: fakturujeme vám za provedení prací dekontaminace azbestu v prostoru prvního nadzemního podlaží ZŠ Lidická, Česká Skalice podle smlouvy o dílo číslo 104/12/SD v rozsahu dodacího listu od společnosti WARESSAN cz s.r.o.; ve vztahu k fakturám č. FD-12747, datum uskutečnění zdanitelného plnění 21. 8. 2012, základ daně Kč 401 381, daň 20 % Kč 80 276, 20, předmět plnění: fakturujeme vám dle smlouvy o dílo ze dne 23. 7. 2013 dle zjišťovacího protokolu, sanace ZŠ Liberecká, Jablonec nad Nisou, faktuře č. FD-12748, datum uskutečnění zdanitelného plnění 27. 8. 2012, základ daně Kč 290 032, daň 20 % Kč 58 006,40, předmět plnění: fakturujeme vám dle smlouvy o dílo ze dne číslo 140/2012/SD, sanace ZŠ a MŠ v Hradci Králové, faktuře číslo FD-12751, datum uskutečnění zdanitelného plnění 31. 8. 2012, základ daně Kč 75 600, daň 20 % Kč 15 120, předmět plnění: fakturujeme vám dle smlouvy o dílo č. 1047/2012/SD, sanace azbestu v ZŠ na Šutce, od společnosti EKOLSAN cz; ve vztahu k faktuře č. FD-12749, datum uskutečnění zdanitelného plnění 27. 8. 2012, základ daně 2 005 670 Kč, daň 20 %, Kč 401 134, předmět plnění - fakturujeme vám za provedení prací odstranění materiálu obsahující azbest na základní škole Heyrovského Olomouc dle smlouvy o dílo číslo DOD00100768/SD v rozsahu dodacího listu a faktuře číslo FD-12752 dodavatel B. A., datum uskutečnění zdanitelného plnění 7. 9. 2012, základ daně Kč 378 128, daň 20 %, Kč 75 625,60, předmět plnění - fakturujeme Vám za provedení III. poslední etapy odstranění prachových částic, včetně odstranění azbestových a minerálních vláken z pavilonu B a D mateřské školy, Větrná 655/11 Svitavy v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo od fyzické osoby B. A. 42. Své závěry správce daně vtělil do zprávy o daňové kontrole č. j. 1301332/14/2801-05401-601205. Uzavřel, že žalobce nemá nárok na odpočet daně ve výši 476 760 Kč a za zdaňovací období září 2012 daňovou povinnost snížil na částku 1 485 330 Kč. 43. Žalobce byl se závěry daňové kontroly řádně seznámen. Dne 19. 11. 2014 předložil další listinné důkazy, a to k faktuře číslo FD-12759 svědecké prohlášení - doplnění výpovědi zástupce společnosti SONOTEK s.r.o. a k faktuře číslo FD-12750 protokol ze zkušební laboratoře ze dne 22. 8. 2012, dodací list - zjišťovací protokol, v němž je A. B. uveden jako koordinátor pro realizací, koncesní listinu žalobce k podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, výpis obchodního rejstříku společnosti WARESSAN cz s.r.o., rozhodnutí o udělení souhlasu s nakládání s nebezpečnými obklady a dále protokol ze zkušební laboratoře (azbestová, minerální vlákna) ze dne 11. 7. 2012, protokol ze zkušební laboratoře (azbestová, minerální vlákna) ze dne 19. 4. 2012 k fakturám číslo FD 12749,  FD 12752. 44. Platebním výměrem ze dne 31. 7. 2015, č. j. 5421386/15/2011-52522-110820 byl žalobci vyměřen nadměrný odpočet dani z přidané hodnoty za měsíc září 2012 ve výši 1 485 330 Kč. 45. Žalobce podal proti platebnímu výměru odvolání, v němž namítl, že platební výměr není řádně odůvodněn, zpráva o daňové kontrole že 11. 11. 2014 je rozporuplná a zmatečná zejména co se týče výsledku kontroly a uvedených částek. Žalobce namítl, že zprávu o daňové kontrole vydal a daňovou kontrolu vedl jiný Finanční úřad než úřad, který vydal platební výměr, dále namítl, že správce daně ignoroval a nesprávně vyhodnotil vyjádření a důkazy předkládané žalobcem, přičemž správce daně nepřipustil ani nezohlednil důkazy, které žalobce v řízení navrhoval. 46. Podle pokynů žalovaného správce daně, doplnil dokazování výslechem svědka R. J. Svědek se vyjádřil k činnosti A. B. na akci MŠ Větrná, uvedl, že první zakázku, na kterou A. B. oslovil, byla Mateřská škola Větrná ve Svitavách, zde nepracoval samostatně ale v součinnosti s firmou EKOLSAN, neboť jednatel firmy byl v této specializaci zkušenější a jednatel žalobce potřeboval, aby mu předal zkušenosti s technologickými procesy, co se jednalo o opravy základní školy Heyrovského, tam se provádělo zateplení celého objektu, investorem bylo Statutární město Olomouc. Pan B.na této stavbě odpovídal za vybudování kontrolovaného pásma v plném rozsahu, tzn. uzavřený definovaný prostor s personální materiálovou propustí a systémem filtrační ventilační techniky, to co realizoval pan B., současně prováděla firma EKOLSAN v jiné části stavby. K existenci dopravníkových pásů, dodaných firmou COVERLAND a SONOTEK uvedl, že je na stavbě v Plzni viděl. Žalovaný dále vyžádal od Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj informaci, zda společnost WARESSAN cz s.r.o. jako dodavatel žalobce podala za rok 2012 vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ve smyslu § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Žalovaný dále vyzval společnost EKOSAN cz s.r.o. aby předložila veškeré dokumenty týkající se práce pro žalobce spočívající v sanaci azbestu v mateřské škole Větrná Svitavy a základní škole Heyrovského v Olomouci. 47. Žalovaný následně vydal přezkoumávané rozhodnutí, v němž konstatoval, že žalobce neprokázal, že přijal zdanitelná plnění od společnosti  COVERLAND na základě vystaveného daňového dokladu, který splňoval formální náležitosti daňového dokladu. Jiné důkazní prostředky žalobce ani na výzvu správce daně nepředložil, dodání zboží nebylo prokázáno svědeckou výpovědí M. K., který nevěděl a nepamatoval si žádné konkrétní údaje a nebylo potvrzeno ani svědeckou výpovědí R. J., který se vyjádřil pouze k použití zboží k ekonomické činnosti žalobce. 48. Žalobce neprokázal, že přijal zdanitelné plnění od společnosti SONOTEK na základě vystaveného daňového dokladu, který splňoval formální náležitosti daňového dokladu. K prokázání přijetí zdanitelného plnění žalobce předkládal další podklady, které se týkaly uskutečnění zdanitelného plnění žalobcem vůči odběrateli; jiné důkazní prostředky, které by prokázaly přijetí zdanitelného plnění jiným způsobem, než předmětným daňovým dokladem žalobce ani na výzvu správce daně nepředložil. Dodání zboží nebylo prokázáno ani svědeckou výpovědí M. S., který sice dodání zboží a vystavení daňového dokladu potvrdil, nevěděl však nic o přepravě zboží, nebyl u nakládky ani vykládky a odkázal na svého dodavatele společnost WINPROMA. Šetřením správce daně nebyla výpověď svědka potvrzena. Přijetí zdanitelného plnění nebylo potvrzeno ani svědeckou výpovědí R. J., který se vyjádřil pouze k použití zboží k ekonomické činnosti žalobce. Žalovaný uskutečnění zdanitelného plnění žalobcem nezpochybnil, rovněž bylo potvrzeno místním šetřením provedeným dožádaným správcem daně. Žalovaný připustil, že nějaké dopravníkové pásy se ve skladovacím areálu nacházely, žádným důkazním prostředkem nebylo prokázáno, že tyto pásy dodala společnost SONOTEK. Žalovaný tedy uzavřel, že k přijetí předmětného zdanitelného plnění nedošlo, tak jak bylo žalobcem deklarováno. 49. V napadeném rozhodnutí žalovaný dále uzavřel, že žalobce neprokázal, že přijal zdanitelné plnění od společností WARESSAN na základě jí vystaveného daňového dokladu, který splňoval formální náležitosti daňového dokladu. K prokázání přijetí zdanitelného plnění předkládal žalobce další podklady, které se však týkaly zejména uskutečnění zdanitelného plnění žalobcem vůči odběrateli. Přijetí zdanitelného plnění od společnosti WARESSAN nebylo potvrzeno ani svědeckou výpovědí svědka B. Tvrzení o zaměstnancích byla vyvrácena zjištěním správce daně. Na výzvu k poskytnutí informací společnost WARESSAN, nereagovala vzhledem ke všem provedeným důkazům, kterými nebylo prokázáno přijetí zdanitelného plnění od společnosti WARESSAN nedošlo k prokázání tohoto přijetí ani svědeckou výpovědí R. J., který neuvedl žádné konkrétní skutečnosti týkající se předmětného plnění, kterými by byla dosavadní zjištění vyvrácena. Dokumenty předložené žalobcem žalovaný nepovažuje za průkazné, neboť byly zpracovány přímo žalobcem a neprokazují uskutečnění zdanitelného plnění společností WARESSAN. 50. Žalovaný rovněž neuznal za prokázané, že žalobce přijal zdanitelné plnění od A. B. na základě jím vystavených daňových dokladů, které splňovaly formální náležitosti daňového dokladu. K prokázání přijetí zdanitelných plnění žalobce předkládal další podklady, které se týkaly zejména uskutečnění zdanitelných plnění žalobcem vůči odběratelům, respektive šlo o jeho vnitřní předpisy. Přijetí zdanitelných plnění od A. B. nebylo potvrzeno svědeckou výpovědí této osoby jeho tvrzení o tom, že práce prováděl subdodavatel společnost GASTRO, respektive zaměstnanci této společnosti, které řídil, byla vyvrácena zjištěními správce daně. Na výzvu k poskytnutí informací pan B. nereagoval. Vzhledem ke všem provedeným důkazům, kterými nebylo prokázáno přijetí zdanitelných plnění od A. B. nedošlo k prokázání toto přijetí ani svědeckou výpovědí R. J., který si ve své výpovědi odporoval, neuvedl žádné konkrétní skutečnosti týkající se předmětného plnění a nevyvrátil tak dosavadní zjištění. Jeho výpověď, že na zakázkách pracovala současně i společnost EKOLSAN se nepotvrdila. Žalobce na podporu svých tvrzení předložil dokumenty, které žalovaný neuznal za prokazující uplatněný nárok, neboť byly zpracovány samotným žalobcem a neprokazovaly uskutečnění zdanitelného plnění A. B., respektive svědčily o provedení zdanitelných plnění žalobcem pro jeho odběratele. 51. Městský soud v Praze uvážil o vznesených žalobních námitkách následujícím způsobem. 52. Pokud jde o místní příslušnost správce daně, byla námitka žalobce, že daňovou kontrolu prováděl jiný finanční úřad, než který vydal platební výměr již předmětem odvolání. Žalovaný správně odkázal na § 87 odst. 1 daňového řádu, podle kterého, daňová kontrola je zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a při kterém správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Dojde-li v průběhu daňové kontroly ke změně místní příslušnosti, může daňovou kontrolu dokončit správce daně, který ji zahájil. 53. Jak se podává ze správního spisu, daňovou kontrolu zahájil Finanční úřad v Pardubicích dne 23. 11. 2012, v této době měl žalobce sídlo v Pardubicích. Podle výpisu z obchodního rejstříku došlo ke dni 15. 3. 2013 ke změně sídla na současnou adresu Pištěkova 782/3, Praha 11, Chodov. 54. „Podle obecné úpravy obsažené v § 16 odst. 1 dojde-li ke změně místní příslušnosti, je správce daně dosud příslušný povinen bezodkladně postoupit části spisu týkající se daní tomu správci daně, který je nově příslušný. Dosud příslušný správce daně vykonává správu daně jen do doby, než je daná část spisu postoupena nově příslušnému správci daně. V případě daňové kontroly je stanovena výjimka z výše uvedené obecné úpravy. Ta umožňuje, aby daňovou kontrolu dokončil správce daně, který ji dosud prováděl. Tato úprava, nepochybně ovlivněná zásadami rychlosti a hospodárnosti, tak umožňuje, aby v pokračování kontroly byl činný ten správce daně, který je s předmětnou věcí nejlépe seznámen. Výjimka se vztahuje pouze na dokončení daňové kontroly. Pokud však na základě výsledků kontroly má být rozhodnuto o daňové povinnosti, musí rozhodnutí vydat správce místně příslušný.“  [ŽIŠKOVÁ, Marie. § 87 (Zahájení daňové kontroly). In: BAXA, Josef, Ondřej DRÁB, Lenka KANIOVÁ, Petr LAVICKÝ, Alena SCHILLEROVÁ, Karel ŠIMEK a Marie ŽIŠKOVÁ. Daňový řád: Komentář [Systém ASPI].  Wolters Kluwer [cit. 2020-10-19].  ASPI_ID KO280_2009CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.] 55. Zcela v souladu s citovaným zákonným ustanovením a odbornou literaturou, daňovou kontrolu realizoval Finanční úřad v Pardubicích, jako správce daně místně příslušný v době zahájení daňové kontroly a platební výměr vydal Finanční úřad pro hlavní město Prahu, který se stal místně příslušným správce daně v důsledku změny sídla žalobce. 56. K námitce nedostatečného odůvodnění platebního výměru, městský soud uvádí, že podle § 102 odst. 1 daňového řádu, rozhodnutí obsahuje a) označení správce daně, který rozhodnutí vydal, b) číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru, c) označení příjemce rozhodnutí, d) výrok s uvedením právního předpisu, podle něhož bylo rozhodováno, a jde-li o platební povinnost, také částku a číslo účtu příslušného poskytovatele platebních služeb, na který má být částka uhrazena, e) lhůtu k plnění, je-li nutné ji stanovit, f) poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku, g) podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; tuto náležitost lze nahradit kvalifikovaným elektronickým podpisem úřední osoby, h) datum, kdy bylo rozhodnutí podepsáno. 57. Podle § 147 odst. 4 daňového řádu, dojde-li ke stanovení daně výlučně na základě výsledku daňové kontroly, popřípadě výsledku postupu k odstranění pochybností, považuje se za odůvodnění zpráva o daňové kontrole, popřípadě protokol o projednání výsledku postupu k odstranění pochybností. 58. Podle ustálené soudní praxe je rozhodnutí správního orgánu nepřezkoumatelné, pokud z něj soud nemůže zjistit, o čem bylo rozhodnuto, jak bylo rozhodnuto, nebo proč tak bylo rozhodnuto. Z odůvodnění musí plynout vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Pokud by tomu tak nebylo, rozhodnutí by bylo nepřezkoumatelným, neboť by nedávalo dostatečné záruky pro to, že nebylo vydáno v důsledku libovůle (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 - 75, publ. pod č. 133/2004 Sb. NSS, ze dne 24. 9. 2003, čj. 7 A 547/2002 - 24 a ze dne 21. 12. 2006, čj. 2 As 37/2006 - 63, publ. pod č. 1112/2007 Sb. NSS). O rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost se jedná mimo jiné tehdy, když je jeho výrok v rozporu s odůvodněním nebo rozhodnutí vůbec neobsahuje právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jeho důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 - 130, též rozsudek č. j. 2 Ads 33/2003 - 78). Rovněž to je případ rozhodnutí, jehož odůvodnění nedává smysl, z něhož by vyplývaly skutkové a právní důvody, které vedly správní orgán k vydání rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2003, č. j. 7 A 547/2002 - 24). 59. Žalobní námitka není formulována konkrétně, městský soud proto pouze v obecné rovině uvádí, že jak napadené rozhodnutí tak i jemu předcházející platební výměr spolu se zprávou o daňové kontrole, která se považuje za odůvodnění platebního výměru, jsou dostatečně určité, srozumitelné, lze snadno seznat, z jakých skutkových zjištění správce daně vycházel a k jakým dospěl právním závěrům. Námitku žalobce nelze mít za důvodnou. 60. Za klíčové pokládá městský soud namítané porušení zásady zákonnosti, nestrannosti, přiměřenosti, nedostatečné zjištění skutkového stavu a opomenutí důkazních návrhů. 61. Městský soud v Praze v obecné rovině připomíná ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se daňového řízení a nároků na odpočet DPH. 62. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5. 9. 2012, č. j. 1 Afs 58/2012 - 12, „z konstantní judikatury Ústavního soudu vyplývá, že prokazování nároku na odpočet daně je prvotně záležitostí dokladovou, současně je však třeba respektovat soulad s faktickým stavem. To znamená, že ani doklady se všemi požadovanými náležitostmi nemohou být podkladem pro uznání nároku na odpočet daně z přidané hodnoty, není-li prokázáno, že k uskutečnění zdanitelného plnění fakticky došlo tak, jak je v dokladech prezentováno. Důkaz daňovým dokladem (ve smyslu § 73 odst. 12 zákona o dani z přidané hodnoty) je pouze formálním důkazem dovršujícím hmotně právní aspekty skutečného provedení zdanitelného plnění. Jestliže zdanitelné plnění nebylo uskutečněno tak, jak je plátcem deklarováno, nemůže být důkazní povinnost naplněna pouhým předložením, byť formálně správného, daňového dokladu [srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2001, sp. zn. IV. ÚS 402/99 (N 73/22 SbNU 131), http://nalus.usoud.cz].“ V rozsudku ze dne 30. 4. 2008, č. j. 1 Afs 15/2008 – 12, pak Nejvyšší správní vyslovil, že „zákon o dani z přidané hodnoty totiž rozumí uskutečněním zdanitelného plnění stav faktický, nikoli stav formálně vykazovaný, a proto daňový subjekt v průběhu daňového řízení musí doložit oprávněnost uplatněného nároku na odpočet daně z přidané hodnoty.“ 63. Rozložením důkazního břemene se Nejvyšší správní soud zabýval rovněž v rozsudku ze dne 12. 9. 2013, č. j. 9 Afs 12/2013 - 30, v němž uvedl: „prokazování uskutečnění daňově uznatelného výdaje je tedy primárně záležitostí dokladovou. Daňový subjekt unese své důkazní břemeno, předloží-li správci daně doklady splňující požadavky stanovené zákonem a dále pokud údaje na dokladech uvedené odpovídají zjištěnému skutkovému stavu. To znamená, že ani doklady se všemi požadovanými náležitostmi nemohou být podkladem pro uznání nároku na odpočet daně z přidané hodnoty, není- li prokázáno, že k uskutečnění zdanitelného plnění fakticky došlo tak, jak je v dokladech prezentováno. Důkaz daňovým dokladem je pouze formálním důkazem dovršujícím hmotně právní aspekty skutečného provedení zdanitelného plnění. Jestliže zdanitelné plnění nebylo uskutečněno tak, jak je plátcem deklarováno, nemůže být důkazní povinnost naplněna pouhým předložením, byť formálně správného, daňového dokladu (…).“ Je tedy třeba respektovat soulad skutečného stavu se stavem formálně právním (srov. též rozsudek NSS ze dne 26. 1. 2011, č. j. 5 Afs 24/2010 - 117). 64. „I když daňový subjekt předloží formálně bezvadné účetní doklady, správce daně může ve smyslu § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu vyjádřit pochybnosti týkající se věrohodnosti, průkaznosti, správnosti či úplnosti účetnictví a jiných povinných záznamů. V tomto ohledu správce daně tíží důkazní břemeno ve vztahu k důvodnosti jeho pochyb. Správce daně nemá povinnost prokázat, že údaje o určitém účetním případu jsou v účetnictví daňového subjektu zaznamenány v rozporu se skutečností, je však povinen prokázat, že o souladu se skutečností existují vážné a důvodné pochyby“ to uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 1. 2008, č. j. 2 Afs 24/2007 – 119. 65. V rozsudku ze dne 26. 9. 2012, č. j. 8 Afs 14/2012 - 61, Nejvyšší správní soud uvedl v případě týkajícím se neuznání nároku na odpočet DPH ve vztahu k plněním od dodavatelů, kteří se stali nekontaktními a přestali podávat přiznání k DPH toto: „ve vztahu k dani z přidané hodnoty Nejvyšší správní soud ustáleně judikuje, že ani doklady se všemi požadovanými náležitostmi nemusí být dostatečným podkladem pro uznání nároku na odpočet, není-li zároveň prokázáno, že k uskutečnění zdanitelného plnění opravdu došlo (rozsudek ze dne 16. 3. 2010, čj. 1 Afs 10/2010 - 71). Aby mohla být daňovému dokladu přisouzena důkazní hodnota ve smyslu § 73 odst. 1 zákona o DPH, resp. § 19 odst. 2 zákona č. 588/1992 Sb., musí odrážet i faktickou stránku věci, tj. přijetí zdanitelného plnění.“ 66. V projednávané věci žalobce podal přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc září roku 2012. Správce daně zahájil u žalobce daňovou kontrolu, vyžádal daňové doklady a vyzval žalobce, aby předložil, mimo jiné, veškeré písemnosti k fakturám č. 12741, 12759, 12747, 12749, 12750, 12751, 12752. 67. Pokud jde o fakturu č. 12741, žalobce předložil fakturu vystavenou společností SH COVERLAND a doklad o přijetí faktury a jejím odsouhlasení. Dále předložil nabídku ocelovo-kordových dopravních pásů ze dne 30. 8. 2012, objednávku č. Be-12 Plzeň – Střecha/2012 s přílohou, podle které u společnosti SH COVERLAND žalobce objednal dopravní pásy za cenu 2 827 200 Kč včetně DPH.  68. Pokud jde o fakturu č. 12759, žalobce předložil fakturu vystavenou společností SONOTEK s.r.o. a doklad o přijetí faktury, jejím odsouhlasení. Dále předložil objednávku č. Be-13 Plzeň Střecha/2012 ze dne 30. 8. 2012, podle které si u společnosti SONOTEK objednal dopravní pás za částku 3 360 000 Kč včetně DPH, vrácení faktury k opravě ze dne 15. 9. 2012. 69. Pokud jde o fakturu č. 12747, vystavenou společností EKOLSAN, žalobce předložil tuto fakturu a doklad o přijetí této faktury a jejím odsouhlasení, dodací list (zjišťovací protokol) a zápis o předání ze dne 20. 8. 2012. Pokud jde o fakturu č. 12751, vystavenou společností EKOLSAN, žalobce předložil tuto fakturu, doklad o jejím přijetí a odsouhlasení, dodací list (zjišťovací protokol) a zápis o předání ze dne 30. 8. 2012.  Žalobce dále předložil smlouvu o dílo uzavřenou se společností EKOLSAN jako zhotovitelem ze dne 23. 7. 2012, jejímž předmětem byla dekontaminace azbestu v prostoru pavilonu U2 Základní školy Liberecká, Jablonec nad Nisou spolu s položkovým rozpočtem. Dále smlouvu o dílo ze dne 14. 8. 2012, jejímž předmětem byla sanace respirabilních vláken v ZŠ Bezručova – učebna v pavilonu U10 a herna školní družiny, v MŠ Pohádka – 4 učebny a šatna a v MŠ M. Horákové – 6 heren, 6 šaten a spojovací chodba, spolu s položkovým rozpočtem. Protokol o předání a převzetí stavby dekontaminace azbestu v prostoru pavilonu U2 Základní školy Liberecká, Jablonec nad Nisou ze dne 10. 8. 2012. Dále žalobce předložil smlouvu o dílo č. D47/2012/SD uzavřenou se společností EKOLSAN dne 23. 7. 2012, jejímž předmětem bylo odstranění azbestové zátěže jako komínových vložek v rámci dvou komínů v budově C, školní kuchyně ZŠ Na Šutce, Praha 8 spolu s položkovým rozpočtem. 70. Pokud jde o fakturu č. 12749, vystavenou A. B., žalobce předložil tuto fakturu a doklad o jejím převzetí a odsouhlasení. Pokud jde o fakturu č. 12752, vystavenou A. B., předložil žalobce tuto fakturu, doklad o jejím přijetí a odsouhlasení, zápis o předání a převzetí staveniště, zjišťovací protokol III. etapa, smlouvu o dílo ze dne 23. 5. 2012. Dále žalobce předložil smlouvu o dílo č. DOD00100768/SD ze dne 5. 6. 2012 s B. A. – sanace jako zhotovitelem, jejímž předmětem bylo odstranění materiálů obsahujících azbest na ZŠ Heyrovského, Olomouc, pavilon A, B, C, D a spojovací krček, spolu s rozpočtem provedení prací a smlouvo o dílo z téhož dne, jejímž předmětem bylo odstranění prachových částic včetně odstranění azbestových a minerálních vláken ze všech částí mateřské školy Větrná 655/11, Svitavy, pavilony A, B, C, D. 71. Pokud jde o fakturu č. 12750 vystavenou společností WARESSAN, žalobce předložil tuto fakturu, doklad o jejím přijetí a odsouhlasení, dodací list (zjišťovací protokol) ze dne 31. 8. 2012 s odkazem na smlouvu o dílo č. 104/12/SD. Žalobce dále předložil smlouvu o dílo č. 104/12/SD uzavřenou se společností WARESSAN jako zhotovitelem dne 10. 8. 2012, jejímž předmětem byla dekontaminace azbestu v prostoru prvního nadzemního podlaží ZŠ Lidická v České Skalici. Zhotovitel pověřil jednáním při realizaci smlouvy A. B. Součástí předložené smlouvy je rovněž položkový rozpočet 72. Tím v uvedených případech žalobce splnil svou důkazní povinnost a důkazní břemeno se přesunulo na správce daně, který ve věci provedl vlastní šetření, jež bylo dále doplněno v rámci odvolacího řízení, jak je podrobně vylíčeno pod body 23 až 42 rozsudku. Jak městský soud shora vysvětlil, správce daně v daňovém řízení nevyvrací tvrzení daňového subjektu, avšak, má-li přistoupit k rozhodnutí o daňové povinnosti plátce daně odlišně, než jak je uvedeno v daňovém přiznání, musí prokázat, že o souladu deklarovaných tvrzení se skutečností existují vážné a důvodné pochyby. 73. V projednávané věci správce daně důkazní břemeno unesl. Dokazování učiněné v daňovém řízení plně odůvodňuje závěr, že žalobce neprokázal, že přijal zdanitelná plnění od společnosti COVERLAND, neprokázal, že přijal zdanitelné plnění od společnosti SONOTEK způsobem, jaký je deklarován na daňovém dokladu, neprokázal, že přijal zdanitelné plnění od společnosti WARESSAN, neprokázal, že došlo k uskutečnění zdanitelných plnění A. B., způsobem, jaký deklaroval. 74. Městský soud neshledal, že by závěry, k nimž správce daně a následně žalovaný dospěl, byly v rozporu s důkazy, které jsou obsahem správního spisu. Pokud jde o rozsah provedeného dokazování, platí, že správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji, a není v tom vázán jen návrhy daňových subjektů (§ 92 odst. 2 daňového řádu). „Správce daně není vázán dispozicí daňového subjektu a jím činěných návrhů na provedení důkazních prostředků. Pokud však jsou takovéto návrhy předloženy, musí se jimi zabývat“ [BAXA, Josef. § 92 Dokazování. In: BAXA, Josef, Ondřej DRÁB, Lenka KANIOVÁ, Petr LAVICKÝ, Alena SCHILLEROVÁ, Karel ŠIMEK a Marie ŽIŠKOVÁ. Daňový řád: Komentář [Systém ASPI].  Wolters Kluwer [cit. 2020-10-29].  ASPI_ID KO280_2009CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.] 75. Důkazním návrhům žalobce bylo vyhověno v široké míře, žalovaný nepřipustil pouze opakování svědecké výpovědi A. B., s tím, že ve věci již byl vyslechnut a zástupce žalobce byl jeho výslechu přítomen; městský soud konstatuje, že žalovaný nepřekročil limity svého oprávnění určovat rozsah dokazování, do práv žalobce jeho postupem zasaženo nebylo. IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 76. Jelikož neshledal žádnou žalobní námitku za důvodnou Městský soud v Praze žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 77. O nákladech řízení rozhodl Městský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve věci úspěšnému žalovanému náleží právo na náhradu nákladů řízení. Protože však žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti náklady nevznikly, soud jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.  Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 22. října 2020   JUDr. Slavomír Novák v.r. předseda senátu                   Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.