č. j. 9A 12/2019 - 72                          ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY      Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci    žalobkyně:  A. S. bytem X zastoupená advokátem Mgr. Janem Švarcem sídlem Vodičkova 695/24, 110 00  Praha 1 proti žalované:  Univerzita Karlova sídlem Ovocný trh 560/5, 116 36  Praha 1   o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,   takto: I. Žalovaná je povinna vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně o přiznání sociálního stipendia za akademický rok 2017/2018 ze dne 29. 12. 2017, číslo žádosti 17024267, ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22 570 Kč k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Jana Švarce, advokáta, do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Žaloba 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 29. 1. 2019 domáhala ochrany proti nečinnosti žalované a navrhla, aby soud uložil žalované povinnost rozhodnout o žádosti žalobkyně o přiznání sociálního stipendia za akademický rok 2017/2018 ze dne 29. 12. 2017, číslo žádosti 17024267. 2. Žalobkyně uvedla, že dne 29. 12. 2017 podala žádost o přiznání sociálního stipendia za akademický rok 2017/2018, kterou žalovaná vede pod číslem žádosti 17024267 (dále též „žádost“). Žalovaná o žádosti dosud nerozhodla a je tak nečinná. Žalobkyně požádala dne 21. 2. 2018 a následně dne 29. 10. 2018 o přerušení řízení o žádosti, žalovaná však řízení dosud nepřerušila. V případě nečinnosti žalované však žalobkyně nemůže postupovat jinak než domáhat se v zákonem stanovené roční lhůtě vydání meritorního rozhodnutí prostřednictvím správní žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, a po jeho vydání následně prostřednictvím odvolání či správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu brojit proti nevyhovění přerušení řízení. Ačkoliv se žalobkyně domáhá přerušení řízení, nyní jí nezbývá než se zároveň domáhat vydání meritorního rozhodnutí. 3. Žalobkyně podala dne 13. 12. 2018 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, na které žalovaná nijak nereagovala. II. Vyjádření žalované 4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 21. 3. 2019 konstatovala, že ve věci žádosti žalobkyně vydala dne 31. 5. 2018 meritorní rozhodnutí (dále jen „rozhodnutí“), kterým rozhodla o nepřiznání sociálního stipendia z důvodu nedoloženého potvrzení o příjmech posuzované společné domácnosti do 1,5 násobku životního minima. Výzva k doložení příslušného potvrzení byla žalobkyni v souladu s čl. 29 odst. 3 Statutu Univerzity Karlovy v návaznosti na §68 odst. 1 písm. e) a § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“) zaslána dne 24. 1. 2018 prostřednictvím elektronického informačního systému (dále jen „Informační systém UK“), jímž se zároveň podávají i žádosti o sociální stipendia a stipendia na podporu ubytování. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno týmž způsobem. Žalovaná doplnila, že sice formálně nereagovala na žádost žalobkyně o přerušení řízení ze dne 21. 2. 2018, nicméně žalobkyni vyhověla a s doložením požadovaného potvrzení a následným vydáním rozhodnutí posečkala, a to více než dva měsíce, jak žalobkyně požadovala. Další žádost o přerušení řízení žalobkyně podala až dne 29. 10. 2018, tedy až po vydání rozhodnutí o nepřiznání sociálního stipendia. Závěrem proto žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. Další podání účastníků 5. Žalobkyně v replice ze dne 15. 5. 2019 uvedla, že jí doposud žádné rozhodnutí doručeno nebylo, a to ani prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity, ani jiným způsobem. K prokázání svého tvrzení žalobkyně předložila výpis dokumentů doručených prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity, doručenku k rozhodnutí o přijetí ke studiu doručenému dne 13. 6. 2017 a doručenku k rozhodnutí o přiznání prospěchového stipendia doručenému dne 28. 11. 2018. 6. Žalovaná ve vyjádření ze dne 18. 6. 2019 zopakovala, že meritorní rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně o přiznání sociálního stipendia vydala dne 31. 5. 2018; stav doručení uvedeného rozhodnutí nemá ne nečinnost žalované dle jejího názoru vliv. Žádost o sociální stipendium se podává prostřednictvím aplikace Stipendia na podporu ubytování a Sociální stipendia, která je součástí Informačního systému UK. Po přihlášení do aplikace jsou studentovi přístupné informace o stavu žádosti a následně i rozhodnutí. Za den doručení a oznámení rozhodnutí se považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí studentovi v elektronickém informačním systému. Žalovaná dodala, že doručenky v aplikaci Stipendia na podporu ubytování a Sociální stipendia není možno generovat, na rozdíl od dokumentů v Informačním systému Studium, jenž je rovněž součástí Informačního systému UK, ke kterým doručenky generovány jsou. 7. Ve vyjádření ze dne 13. 7. 2019 žalobkyně s poukazem na § 71 odst. 2 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zdůraznila, že vydáním rozhodnutí se rozumí jeho vypravení; žalovaná přitom rozhodnutí doposud nevypravila, tedy ani nevydala. Žalovaná doručuje studentům rozhodnutí ve smyslu § 69a odst. 3 zákona o vysokých školách prostřednictvím několika různých aplikací a umisťuje je na několika různých místech, čímž je porušena zásada právní jistoty účastníka řízení. O doručení písemnosti navíc nebyl žalobkyni zaslán žádný notifikační e-mail, ačkoliv tak vnitřní předpisy žalovaného předepisují (např. čl. 17a odst. 2 Studijního zkušebního řádu Univerzity Karlovy nebo čl. 14a odst. 2 Řádu přijímacího řízení pro uchazeče Univerzity Karlovy). Žalobkyně dále konstatovala, že bez ohledu na uvedené se v aplikaci Stipendia na podporu ubytování a sociální stipendia, sekce Podat žádost / zobrazit detaily, část Podané žádosti, sloupec Zpracování žádosti, žádné rozhodnutí nenachází. O tom, že doručování neprobíhá prostřednictvím aplikace Stipendia na podporu ubytování a sociální stipendia, jsou účastníci řízení informováni rovněž v samotné aplikaci. V interní informační zprávě v sekci Pošta této aplikace, nazvané Vydání rozhodnutí k žádosti o ubytovací stipendium, je uvedeno: „V elektronickém systému na podávání žádostí o sociální stipendium byla podána Vaše žádost číslo 17024267. Na základě této žádosti Vám podle aktuálních informací stipendium nebylo přiznáno. Písemné vyhotovení rozhodnutí Vám bude zasláno na doručovací adresu uvedenou v aplikaci pro podávání žádostí.“ Žalobkyně měla po celý rok 2018 zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku; žalovaná však rozhodnutí prostřednictvím datové schránky žalobkyni nedoručila. Žalobkyně vyjádřila přesvědčení, že rozhodnutí o nepřiznání stipendia nemůže mýt doručováno prostřednictvím elektronického informačního systému, neboť výklad ustanovení § 69a odst. 3 ve spojení s §68 odst. 1 písm. e) zákona o vysokých školách jiný závěr nepřipouští. IV. Jednání 8. Při jednání konaném dne 22. 1. 2020 účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích. 9. Žalobkyně odkázala na obsah žaloby včetně navazujících vyjádření, stručně shrnula dosavadní průběh správního řízení a zopakovala, že žádné rozhodnutí o podané žádosti, kterou žalovaná vede pod číslem žádosti 17024267, jí dosud nebylo doručeno. Žalobkyně rovněž poukázala na nepřehlednost Informačního systému UK, zejména pokud jde o doručování jednotlivých rozhodnutí a jejich umísťování do různých sekcí v aplikaci. 10. Žalovaná při jednání odkázala na písemné vyjádření k podané žalobě, zopakovala, že o žádosti žalobkyně bylo dne 31. 5. 2018 rozhodnuto, přičemž rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím Informačního systému UK. Žalovaná má za to, že její postup pokud jde              o doručování rozhodnutí, byl v souladu se zákonem a navrhla zamítnutí podané žaloby. 11. Městský soud poté podle ustanovení § 52 odst. 4 s. ř. s. provedl důkaz listinami navrženými žalovanou (založenými na č. l. 27 až č. l. 33 spisu), neboť byl toho názoru, že provedení těchto důkazů je nezbytné pro posouzení toho, zda byly naplněny podmínky pro vydání rozhodnutí o žádosti žalobkyně. 12. Návrhy na provedení důkazů označené žalobkyní městský soud pro nadbytečnost zamítl, neboť obsah správního spisu, z něhož soud obligatorně vycházel, doplněný o listiny předložené žalovanou, s ohledem na právní názor soudu k rozhodnutí věci zcela postačoval. V. Posouzení věci Městským soudem v Praze 13. Městský soud v Praze včas podanou žalobu posoudil, přičemž v souladu s § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“) vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Skutečnosti, které vyplývají ze správního spisu a z provedených důkazů, přitom hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné a logické souvislosti tak, aby podávaly ucelený přehled o procesním a skutkovém stavu projednávané věci. 14. Městský soud vyšel z následující právní úpravy: 15. Podle § 79 odst. 1 věty prvé s. ř. s. se ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle § 79 odst. 2 s. ř. s. je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. 16. Podle §68 odst. 1 písm. e) zákona o vysokých školách vysoká škola rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci přiznání stipendia. 17. Podle § 71 odst. 1 správního řádu správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu vydáním rozhodnutí se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“. 19. Podle § 19 odst. 1 věta první a druhá správního řádu písemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil. Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. 20. Podle § 19 odst. 2 věta první správního řádu není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. 21. Podle §69a odst. 3 zákona o vysokých školách rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. a), b) a d), kterým se vyhovuje žádosti studenta a rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. e) se doručují prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí studentovi v elektronickém informačním systému. 22. Podle §17 odst. 1 zákona o vysokých školách vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou (a) statut veřejné vysoké školy, (g) studijní a zkušební řád. 23. Podle čl. 29 bod 3 Statutu Univerzity Karlovy rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o vysokých školách, kterým se vyhovuje žádosti studenta a rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. e) zákona o vysokých školách se doručují studentům prostřednictvím elektronického informačního systému univerzity. 24. Soud nejprve zjišťoval, zda je žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby. Základní podmínkou pro podání žaloby ve smyslu § 79 s. ř. s. je bezvýsledné vyčerpání prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu. Z kontextu správního spisu je nesporné, že žalobkyně v posuzované věci vyčerpala procesní prostředky ochrany proti nečinnosti, když podala dne 13. 12. 2018 žádost podle § 80 odst. 3 správního řádu. Nadřízený správní orgán – rektor žalované však na žádost žalobkyně nijak nereagoval a žádná opatření proti nečinnosti nenařídil. 25. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 26. Soud při rozhodování věci vycházel z právně významných okolností vyplývajících ze správního spisu. Žalobkyně podala dne 29. 12. 2017 prostřednictvím aplikace Stipendia na podporu ubytování a Sociální stipendia, jež je součástí Informačního systému UK, žádost o přiznání sociálního stipendia za akademický rok 2017/2018, kterou žalovaná vede pod číslem žádosti 17024267. Jako doručovací adresa žalobkyně byla v Informačním systému UK evidována žalobkyní nahlášená adresa X. Z listiny Informace o podaných žádostech, písemnostech, rozhodnutích a výplatách v ak. roce 2017/2018 vyplývá, že písemné rozhodnutí o žádosti bude žalovanou zasláno na doručovací adresu, kterou má student (žadatel) vyplněnou v modulu Whois NT. Z informace o výsledku hodnocení žádosti o sociální stipendium obsažené na webových stránkách UK soud zjistil, že „o vyřízení žádosti o sociální stipendium bude student informován elektronickým způsobem nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti a následně bude vydáno písemné rozhodnutí o přiznání nebo nepřiznání stipendia“. Dne 24. 1. 2018 žalovaná vygenerovala výzvu, upozorňující žalobkyni na nedoloženou písemnost (potvrzení) k žádosti o sociální stipendium. Dne 21. 2. 2018 žalobkyně požádala o přerušení řízení na dobu dvou měsíců.  Dne 29. 10. 2018 žalobkyně požádala o přerušení řízení do právní moci rozhodnutí ve věci vedené Městským soudem pod sp. zn. 4Ad 11/2018, resp. do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti, bude-li v zákonné lhůtě podána. Dne 31. 5. 2018 bylo žalobkyni prostřednictvím Informačního systému UK, aplikace Stipendia na podporu ubytování a Sociální stipendia, doručováno rozhodnutí č. j. S-17022005-17024267-1 o nepřiznání sociálního stipendia, jehož originál se nachází ve správním spise. 27. Žalobou na nečinnost podle § 79 a násl. s. ř. s. se lze domáhat toliko toho, aby soud uložil správnímu orgánu, který je nečinný, povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení a stanovil k tomu přiměřenou lhůtu. Není tak možné požadovat vydání procesního rozhodnutí (např. rozhodnutí o přerušení správního řízení podle § 29 odst. 1 správního řádu). Stejně tak není možné požadovat, aby soud uložil správnímu orgánu pouze povinnost pokračovat v řízení s tím, že bude záležet na správním orgánu, zda řízení přeruší nebo zda rozhodne ve věci samé (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2004, č. j. 2 Ans 4/2004-116). 28. Pro posouzení případu je klíčová otázka, zda žalovaná vydala rozhodnutí, kterým rozhodla o žádosti žalobkyně ze dne 29. 12. 2017 o přiznání sociálního stipendia za akademický rok 2017/2018 tak, jak jí ukládá zákon. Dle ust. § 71 odst. 1 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí vez zbytečného odkladu. Odstavec třetí citovaného ustanovení dále ukládá správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně. Vydáním rozhodnutí se v tomto případě rozumí dle ust.     § 71 odst. 2 písm. a), věta před středníkem správního řádu, předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle ust. § 19, popřípadě jiný úkon k doručení, provádí-li je správní orgán sám. Z citovaného ustanovení je tedy patrné, že k tomu, aby bylo rozhodnutí vydáno, je zapotřebí, aby správní orgán stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí předal k doručení. 29. V daném případě žalovaná s odkazem na čl. 29 odst. 3 Statutu Univerzity Karlovy v návaznosti na § 69a odst. 3 ve spojení s §68 odst. 1 písm. e) a § 17 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých školách doručovala rozhodnutí prostřednictvím Informačního systému UK, aplikace Stipendia na podporu ubytování a Sociální stipendia. 30. Soud přisvědčuje námitce žalobkyně, že negativní rozhodnutí, tedy rozhodnutí, kterým se žadateli stipendium nepřiznává, prostřednictvím elektronického informačního systému doručováno býti nemůže, a to přesto, že za použití čistě gramatického výkladu se slova „kterým se vyhovuje žádosti studenta“ v ustanovení § 69a odst. 3 zákona o vysokých školách pojí toliko s rozhodováním ve věcech podle § 68 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona o vysokých školách a nikoli též s rozhodováním ve věcech podle § 68 odst. 1 písm. e) zákona o vysokých školách, které se týkají přiznání stipendia. Jak ovšem vyplývá z teleologického výkladu citovaných ustanovení, písmeno e) zákonodárce se slovy „kterým se vyhovuje žádosti studenta“ nespojil z toho důvodu, že řízení o stipendiích se zahajuje nejen na žádost studenta, ale rovněž z moci úřední; nikoliv proto, aby připustil doručování zamítavých rozhodnutí prostřednictvím elektronického informačního systému. V důsledku tak jde o nevědomou teleologickou mezeru zákonodárce, kterou je třeba vyplnit teleologickou redukcí, tedy že prostřednictvím elektronického informačního systému lze doručovat pouze pozitivní rozhodnutí, tj. rozhodnutí, kterým je žadateli stipendium přiznáno. Pouze tímto výkladem je dosaženo úmyslu zákonodárce, aby prostřednictvím elektronického informačního systému, jakožto relativně méně jistého způsobu doručování, byla doručována pouze ta rozhodnutí, jimiž je studentovi či uchazeči o studium v jeho věci vyhověno. 31. V posuzovaném případě nelze odhlédnout ani od žalobkyní namítané skutečnosti, že žalovaná rezignovala na požadavek určení jednotného přehledného místa, ve kterém budou rozhodnutí prostřednictvím elektronického informačního systému doručována. Ve stávajícím režimu žalovaná doručuje rozhodnutí ve smyslu § 69a odst. 3 zákona o vysokých školách prostřednictvím několika různých aplikacích, které mají samostatné adresy a samostatná přihlašování a umisťuje je na několika různých místech, navíc do sekcí, které nejsou zřetelně označeny jako části pro doručování písemností.  Právní jistotu žalobkyně zpochybňuje rovněž informační zpráva umístěná v sekci Pošta aplikace Stipendia na podporu ubytování a sociální stipendia, ve které se uvádí, že „Písemné vyhotovení rozhodnutí Vám bude zasláno na doručovací adresu uvedenou v aplikaci pro podávání žádostí“, k čemuž v předmětném případě nedošlo. 32. Jelikož žalovaná zvolila nesprávný postup při doručování rozhodnutí, když doručovala rozhodnutí o nepřiznání stipendia prostřednictvím Informačního systému UK namísto jeho doručování postupem podle § 19 správního řádu do datové schránky žalobkyně, měla-li tuto zpřístupněnu, nedošlo doposud k vydání rozhodnutí ve smyslu ust. § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu. K tomu, aby se podmínka stanovená v ust. § 71 odst. 2 správního řádu (předání k doručení) mohla považovat za splněnou a rozhodnutí za vydané, musí správní orgán zvolit správný způsob doručení. Tedy v případě žalobkyně byl správní orgán povinen negativní rozhodnutí o žádosti o přiznání sociálního stipendia odeslat žalobkyni do zpřístupněné datové schránky, popř. zaslat na jí zvolenou doručovací adresu, nebyla-li její datová schránka zpřístupněna. VI. Závěr a náklady řízení 33. Za daného stavu věci proto nebylo možné dospět k jinému závěru, než že žalovaná absentuje s vydáním rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně doručené žalované dne 29. 12. 2017 a evidované pod číslem 17024267 o přiznání sociálního stipendia za akademický rok 2017/2018. Soud proto uložil rozsudkem žalované povinnost v dané věci rozhodnout, přičemž lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí byla ve vazbě na § 71 odst. 3 správního řádu, stanovena ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 34. Soud rozhodl o nákladech řízení dle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci úspěch, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 2 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Zástupce žalobkyně učinil pět úkonů právní služby po 3 100 Kč [příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, podání repliky k vyjádření žalované ze dne 15. 5. 2019, podání repliky k vyjádření žalované ze dne 13. 7. 2019 a účast na jednání u soudu dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g), ust. § 7 bod 5 ve vazbě na ust. § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], přičemž za každý úkon mu náleží režijní paušál ve výši 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Částka je dále zvýšena o 3 570 Kč odpovídající náhradě za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně jako plátce DPH povinen z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů státu odvést. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí částku 22 570 Kč, již je žalovaná povinna uhradit do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 22. ledna 2020       JUDr. Ivanka Havlíková v. r. předsedkyně senátu