Číslo jednací: 10A 138/2020 - 21 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci   žalobce: S. P., státní příslušnost Ukrajina   číslo cestovního dokladu X zastoupeného Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Baranova 1026/33, 130 00 Praha 3   proti   žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR sídlem Nad Štolou 936/3 170 34 Praha 7   v řízení o žalobě na ochranu před nečinností správního orgánu ve věci sp. zn. OAM-67175/ZM-2019 spočívající v nevydání zaměstnanecké karty žalobci takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného ve věci sp. zn. OAM-67175/ZM-2019, v níž žalovaný rozhoduje o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty.  Žalobce uvedl, že tuto žádost podal již dne 21. 10. 2019, žalovaný byl dle § 169 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců povinen rozhodnout do 60 (a ve zvlášť složitých případech do 90) dnů ode dne podání této žádosti. Žalovaný však o žádosti zatím nerozhodl. 2. Žalobce dále uvedl, že dne 20. 10. 2020 podal ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců žádost o opatření proti nečinnosti správního orgánu. Komise dne 16. 11. 2020 vydala usnesení, kterým žádosti o opatření proti nečinnosti nevyhověla. Uvedla přitom, že dne 4. 11. 2020 bylo správním orgánem žádosti o vydání zaměstnanecké karty k povolení výkonu povolání na území České republiky vyhověno, byť dosud nepravomocně, a proto je vydání opatření proti nečinnosti již bezpředmětné. 3. Žalobce s tímto názorem Komise nesouhlasil, neboť dle zákona o pobytu cizinců a dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 8. 2. 2018, č. j. 1 Azs 408/2017 - 24) se vydáním rozhodnutí v těchto případech rozumí až převzetí průkazu k povolení k pobytu, tj. zaměstnanecké karty. 4. Žalobce dodal, že ke dni podání žaloby (20. 12. 2020) mu průkaz stále nebyl předán, žalobu proto podal z procesní opatrnosti v mezní lhůtě podle § 80 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě shrnul, že pro účely řízení zkoumal, zda žalobce splňuje podmínky, které zákon stanoví pro udělení tohoto druhu dlouhodobého pobytu. Veškeré jednotlivé provedené úkony žalovaným jsou součástí správního spisu. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky nakonec vydal dne 5. 11. 2020, rozhodnutí, č. j. OAM-67175-21/ZM-2019, kterou byla žádost žalobce povolena. Dne 14. 12. 2020 žalobce převzal pobytové oprávnění s biometrickými údaji. 6. Žalovaný dodal, že ze správního spisu je patrné, že žalobce dne 30. 11. 2020 převzal výzvu, aby se dne 14. 12. 2020 v 10:10 hod. dostavil na pracoviště žalovaného za účelem pořízení biometrických údajů. 7. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou, jelikož ze všech úkonů před podáním žaloby muselo být žalobci patrné, že o jeho žádosti bylo rozhodnuto. Žalovaný má dále za to, že z časového sledu provedených úkonů je zcela zřejmé, že řízení o žádosti žalobce probíhalo řádně a bez časové prodlevy a žalovaný byl v řízení činný, a následně rozhodl. 8. Vzhledem k vylíčeným okolnostem vyzval městský soud obě strany sporu k vyjádření (a doložení), zda žalobce 14. 12. 2020 převzal zaměstnaneckou kartu, jejíž vydání se v řízení domáhal. Žalobce se k této žádosti nevyjádřil. Městský soud proto v dalším vycházel z obsahu správního spisu. 9. Městský soud v Praze projednal žalobu bez jednání, neboť obě procesní strany přes výzvu soudu nesdělily nesouhlas s takovým projednáním věci;  podle ustanovení § 51 odst. 1 věty druhé zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) je tedy jejich souhlas presumován. Městský soud nenařídil jednání ani z důvodu dokazování, neboť rozhodné skutečnosti vyplývají ze správního spisu, jímž se dokazování neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 – 117, publ. pod č. 2383/2011 Sb. NSS). Městský soud rozhodl na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (srov. § 87 odst. 1 s. ř. s.) 10. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“ 11. Mezi stranami je nesporné, že dne 21. 10. 2019 podal žalobce na Zastupitelském úřadu ve Lvově žádost o vydání zaměstnanecké karty, číslo žádosti dle správního spisu 1763292399. Dne 24. 11. 2020 žalovaný vystavil žalobci potvrzení, že žalobce splňuje podmínky pro vydání zaměstnanecké karty podle § 42g zákona o pobytu cizinců u zaměstnavatele BOHUC STAV s. r. o., IČ 04916514. Následně tento zaměstnavatel potvrdil, že žalobce u něj nastoupil do zaměstnání. 12. Městský soud následně ze správního spisu ověřil, že z části „T.“ žádosti o zaměstnaneckou kartu č. 1763292399 ze dne 21. 10. 2019 vyplývá, že žalobce osobně v Praze dne 14. 12. 2020 převzal zaměstnaneckou kartu č. 1027419, což stvrdil svým podpisem. 13. Podle ustanovení § 169t odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců, o žádosti rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky. 14. Podle ustanovení § 169t odst. 7 písm. a) zákona o pobytu cizinců se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti. To, že opravdu až den převzetí průkazu k povolení pobytu je dnem vydání rozhodnutí o žádosti o zaměstnaneckou kartu, potvrdil Nejvyšší správní soud v žalobcem odkazovaném rozsudku ze dne 8. 2. 2018, č. j. 1 Azs 408/2017 – 24. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud vyložil, že „vydáním rozhodnutí o žalobcově žádosti nelze rozumět vydání předkládací zprávy, ani interního pokynu k udělení víza k pobytu nad 90 dnů“. 15. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. platí, že „soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.“ 16. Jelikož ke dni rozhodnutí soudu, avšak předtím i ke dni podání žaloby (20. 12. 2020), žalovaný žalobci dne 14. 12. 2020 fakticky vydal požadovanou zaměstnaneckou kartu, je zjevné, že řízení o žádosti žalobce bylo již ukončeno a případná nečinnost žalovaného netrvá. 17. Na základě všech shora uvedených skutečností městský soud proto shledal žalobu nedůvodnou, a proto ji podle ustanovení § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl. 18. O nákladech řízení rozhodl městský soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 a 7 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný měl v řízení procesní úspěch, městský soud mu však náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť neshledal, že mu vznikly účelně vynaložené náklady nad rámec jeho běžné činnosti (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014 – 47, č. 3228/2015 Sb. NSS). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   V Praze        20. dubna 2021   JUDr. Ing. Viera Horčicová v.r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje M. D.