č. j. 10A 67/2021 - 29     USNESENÍ    Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce:   P. M. proti žalované:  Vězeňská služba České republiky sídlem Soudní 1672/1a, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. VS-52216-10/ČJ-2021-800232 z 26. 4. 2021 takto: I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla jeho stížnost proti rozhodnutí č. j. VS-52216-10/ČJ-2021-800232 z 15. 4. 2021 o uložení kázeňského trestu – důtky odsouzenému podle § 46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. 2. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení, zejména zda lze napadené rozhodnutí přezkoumat ve správním soudnictví. 3. Ze soudního přezkoumání jsou podle § 70 písm. f) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. Podle § 52 odst. 4 věty druhé zákona o výkonu trestu odnětí svobody rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až d) a i), nepodléhají přezkoumání soudu. 4. V daném případě byl žalobci příslušným zaměstnancem žalované uložen kázeňský trest – důtka podle § 46 odst. 3 písm. a) zákona o výkonu trestu odnětí svobody, napadené rozhodnutí tedy v rozsah výluky spadá. Domáhá-li se žalobce zrušení správního rozhodnutí, které je z přezkoumání podle s. ř. s. nebo zvláštního zákona vyloučeno, je žaloba podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná. 5. Souladem výluky kázeňských trestů ukládaných odsouzeným osobám ze soudního přezkumu s Listinou základních práv a svobod a s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod se zabýval Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/08 z 29. 9. 2010. Podle názoru v něm vysloveného je podstatné, zda se rozhodnutí s ohledem na povahu a závažnost kázeňského přestupku a kázeňského trestu dotýká základních práv a svobod odsouzeného. Zatímco určité kázeňské tresty, které představují zásah do základních práv a svobod (umístění do uzavřeného oddělení až na 28 dnů, celodenní umístění do uzavřeného oddělení až na 20 dnů, umístění do samovazby až na 20 dnů), nemohou být vyloučeny ze soudního přezkumu, u jiných kázeňských trestů, které výrazným způsobem nezasahují do osobní integrity odsouzeného, článek 36 odst. 2, 4 Listiny základních práv a svobod i článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod umožňují upravit zákonnou výluku. Důtku přitom Ústavní soud výslovně zařadil mezi kázeňské tresty mírnější povahy. 6. V návaznosti na tento nález Ústavního soudu pak NSS v rozsudku č. j. 5 As 73/2012 - 40 ze 7. 6. 2012 konstatoval, že „[z]ákonná výluka ze soudního přezkoumání rozhodnutí, jímž se podle § 46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ukládá odsouzenému kázeňský trest důtky, obsažená do 30. 6. 2011 v § 76 odst. 6 téhož zákona a od 1. 7. 2011 v § 52 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody, neodporuje ústavnímu pořádku.“ Shodný názor jmenovaný soud zopakoval také v rozsudku č. j. 4 As 162/2015-50 z 5. 11. 2015. 7. Městský soud v tuto chvíli nemá žádný důvod se od uvedených závěrů odchýlit. Je mu známo, že první senát NSS předložil 3. 12. 2020 Ústavnímu soudu návrh na zrušení § 52 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody pro jeho možný rozpor s ústavním pořádkem, avšak tento rozpor shledal výlučně u kázeňského trestu – pokuty, o nějž v nynější věci nejde. 8. Napadené rozhodnutí je ze soudního přezkumu podle § 70 písm. f) s. ř. s. ve spojení s § 52 odst. 4 věty druhé zákona o výkonu trestu odnětí svobody vyloučeno, a žaloba je tudíž podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná. Za této situace soudu nezbylo než žalobu v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) jako nepřípustnou odmítnout. 9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 20. července 2021       JUDr. Ing. Viera Horčicová předsedkyně senátu