č. j. 10A 89/2019 - 34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobce:   Mgr. M. D.    zastoupen advokátem JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D. sídlem Bráfova tř. 770/52, 674 01 Třebíč proti žalovanému:  Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. 20257/2019-MZE-14132 z 16. 4. 2019 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství č. j. 20257/2019-MZE-14132 z 16. 4. 2019 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce, advokáta JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D.   Odůvodnění: I. Vymezení věci 1.         Žalobce podal u Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) žádost o poskytnutí dotace na podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření pro rok 2017 na plochu zemědělské půdy o výměře 77,51 ha. SZIF provedl ve dnech 7. 8. 2017 – 12. 9. 2017 kontrolu na místě, zaměřenou na díly půdních bloků (dále jen „DPB“), na které byla dotace požadována, a zjistil při ní, že část půdy nebyla obhospodařovaná; o průběhu kontroly byl sepsán protokol č. 1643/500/25/2017. Proti tomuto protokolu podal žalobce námitky, jež však nebyly shledány důvodnými. Na základě výsledků kontroly SZIF vydal 3. 12. 2018 rozhodnutí č. j. SZIF/2018/0698352 o poskytnutí dotace ve výši 311 035,86 Kč, která odpovídala výměře 77,01 ha. Snížení platby o částku na plochu 0,5 ha odůvodnil tím, že určité DPB nebyly pro poskytnutí dotace způsobilé, a to z důvodu neprovedení likvidace nedopasků a rozdílu mezi plochou deklarovanou v žádosti a plochou zjištěnou v rámci kontroly. 2.         Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž se ohradil proto snížení platby a jehož obsah je obdobný s žalobními body. Vznesl konkrétní námitky k hodnocení  jednotlivých DPB a na podporu svého názoru přiložil stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „AOPK“) týkající se provedení pastvy a skladby porostu ploch vyčleněných z DPB. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím jeho odvolání zamítl a rozhodnutí SZIF potvrdil. II. Argumentace účastníků řízení II. 1. Žaloba 3.         Žalobce nesouhlasil s hodnocením jednotlivých DPB ze strany správních orgánů. Uvedl, že sporné plochy byly v době kontroly neposečené, ale to neznamená, že nebyly obhospodařované. Podmínku obhospodařování lze podle právní úpravy splnit dvěma způsoby: pastvou nebo sečením. Žalobce od počátku uváděl, že podmínku neplní sečením, nýbrž již na jaře pastvou. Pastvu i likvidaci nedopasků doložil záznamy o pracovních operacích na jednotlivých DPB a fotodokumentací. Správní orgány nesprávně vychází z nesplnění podmínky seče a nezohledňují, že na ploše probíhala pastva. K hodnocení jednotlivých DPB uvedl žalobce i další výhrady, jež se týkaly nesprávného určení druhové skladby na některých DBP, kvůli němuž byla odmítnuta platba za část výměry, nebo nezohlednění posudku AOPK. Žalobce též zdůraznil, že proti vyřazení drobných částí plochy, na níž se nachází napájecí vana, sloupy elektrického vedení a podobně, v odvolacím řízení nic nenamítal. 4.         Další námitka směřovala proti tomu, že rozhodnutí SZIF neobsahuje oddělený výrok o zamítnutí platby na část výměry, což při podání opravného prostředku znamená bezdůvodné zdržení výplaty přiznané platby. 5.         Nakonec žalobce poukázal na to, že při nahlížení do spisu před podáním žaloby v něm scházela fotodokumentace, kterou předložil SZIF při kontrole a spolu s námitkami proti kontrolním zjištěním. II. 2. Vyjádření žalovaného 6.         Žalovaný předně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí ohledně vypořádání námitek týkajících se konkrétních ploch, které jsou v žalobě shodné s námitkami v odvolání, a setrval na jeho správnosti. Ke konstrukci výroku rozhodnutí SZIF uvedl, že výrok je dán způsobem výpočtu dotace, který je stanoven právními předpisy. Jednotná platba na plochu zemědělské půdy se poskytuje jako celková částka na celou plochu skutečně zjištěnou. V případě nesplnění podmínek poskytnutí dotace vzniká rozdíl mezi celkovou deklarovanou plochou a plochou zjištěnou, od kterého je odvozena výše sankce. Pro výplatu jednotné platby na plochu nelze použít konstrukci rozhodnutí sestávajícího z více výroků, jelikož celková částka v sobě obsahuje také případná snížení. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby pro nedůvodnost. III. Posouzení věci 7.         Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. Následně vycházeje ze skutkového a právního stavu, jenž zde byl v době vydání napadeného rozhodnutí, přezkoumal je na základě podané žaloby v mezích žalobních bodů [§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 8.         Soud rozhodl bez nařízení jednání, jelikož byly splněny podmínky § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Důvodem pro nařízení jednání nebyla ani potřeba dokazování, neboť veškeré listiny potřebné pro rozhodnutí jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (rozsudek NSS č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS z 29. 1. 2009). 9.         Úvodem právního hodnocení soud konstatuje, že skutkově i právně související věc posuzoval v rozsudku č. j. 14A 169/2018-52 z 14. 4. 2021. V této věci se nynější žalobce úspěšně domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, která se z větší části překrývala s plochou zemědělské půdy posuzovanou v nynějším řízení. Také v této věci došlo k drobnému snížení poskytnuté platby, a to na základě stejných skutkových zjištění a ze stejných důvodů jako v nyní posuzované věci. Shodné byly proto rovněž žalobní body v obou věcech. Jelikož se 10. senát ztotožňuje s hodnocením skutkového stavu a jeho právním posouzením, jak je provedl 14. senát, bude z jeho rozsudku nadále vycházet. 10.     Nejprve se soud zabýval námitkou, že hodnocení skutečností zjištěných při kontrole na místě není správné, neboť správní orgány nezohlednily, že DPB byly obhospodařovány pastvou, a nikoli sečí. 11.     Podle § 19 odst. 2 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „nařízení vlády č. 75/2015 Sb.“), žadatel o dotaci na DPB zařazeného do titulu obecná péče o extenzivní louky a pastviny podle § 2 písm. d) bodu 1 každoročně a) zajistí 1. zemědělské obhospodařování v souladu s § 7 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. za podmínek uvedených v písmenech c) a f) a 2. provedení druhé seče s odklizem biomasy nebo spasení trvalého travního porostu nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku; seč a pastvu lze kombinovat; b) provádí seč v případě údržby trvalého travního porostu sečením od jednoho okraje DPB ke druhému nebo od středu dílu půdního bloku k okrajům; c) provádí v případě údržby trvalého travního porostu pasením likvidaci nedopasků sečením nebo mulčováním do 30 dnů od skončení pastvy, nebo, v případě celoroční pastvy, nejpozději do 31. 12. příslušného kalendářního roku; tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°; povinnost likvidovat nedopasky může být měněna na základě souhlasného stanoviska místně příslušného orgánu ochrany přírody. 12.     Podle § 7 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, (dále jen „nařízení vlády č. 50/2015 Sb.“), SZIF poskytne žadateli jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy, která je žadatelem zemědělsky obhospodařována v příslušném kalendářním roce po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele. 13.     Podle § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. v případě trvalých travních porostů a travních porostů je zemědělským obhospodařováním podle odstavce 2 písm. c)  a) provedení pastvy včetně likvidace nedopasků, přičemž podmínka likvidace nedopasků se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°, a to v termínu 1. do 31. 7. příslušného kalendářního roku, nebo 2. do 31. 8. příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády, nebo b) provedení seče a odklizení biomasy z pozemku v termínu 1. do 31. 7. příslušného kalendářního roku, nebo 2. do 31. 8. příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se  podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 43/2018 Sb. 14.     SZIF v rámci kontroly zjistil, že na DPB i. č. (630-1110) 8103/20, 8204/1, 91 a 9101/30 se nachází neobhospodařovaná plocha (zejména kolem ohradníků), na které žalobce neprováděl seč, tedy plocha nezpůsobilá pro poskytnutí dotace. Na DPB i. č. (630-1110) 9104/19, 9104/17, 9104/16, 8202/13 a 9106/1 byly zjištěny drobné neobhospodařované plochy jako vana pro napájení ovcí, sloup vysokého napětí, myslivecký posed, uměle vytvořené nádrže nebo skruže. Na DPB č. 8204/1 se pak nacházela nejen skládka kamení, ale také plochy se sítinou a ostřicí, které neodpovídají definici zemědělské kultury „trávní porost“ a „trvalý travní porost“. SZIF proto podle článku 2 odst. 1 bodu 23 písm. b) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost, (dále jen „nařízení Komise č. 640/2004“), s odvoláním na výsledky kontroly nemohl uvedené výměry DPB při poskytování dotace zahrnout do zjištěné plochy. 15.     V odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce zpochybnil hodnocení částí ploch DSB jako neobhospodařovaných řka, že tyto plochy byly v souladu s právními předpisy obhospodařovány pastvou; na ploše zimovaly ovce (stádo o více než 240 kusech), pásly se zde do 29. 3. 2017 a 12. 4. téhož roku byly zlikvidovány nedopasky. Kromě toho se žalobce ohradil proti zjištění, že na některých DPB roste sítina a ostřice, a na podporu svého závěru předložil stanovisko AOPK. 16.     Žalovaný v napadeném rozhodnutí u jednotlivých DPB popsal stav zjištěný na konkrétních parcelách kontrolou na místě. Následně stručně uvedl, že plochy vyhodnocené jako neobhospodařované (vodní nádrže, asfaltové plochy, skládky kamene a podobně) neodpovídají deklarované zemědělské kultuře „trvalý travní porost“, jak je definována v § 3 odst. 5 nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, (dále jen „nařízení vlády č. 307/2014 Sb.“), a v čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013. Části DPB pak byly vyhodnoceny jako neobhospodařované z důvodu neprovedení likvidace nedopasků. 17.     Podle § 3 odst. 5 nařízení vlády č. 307/2014 Sb. trvalým travním porostem se rozumí zemědělsky obhospodařovaná půda podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky. Tímto předpisem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, podle jehož čl. 4 odst. 1 písm. h) se trvalými travními porosty a stálými pastvinami (společně uvedenými jako „trvalé travní porosty“) rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let. Lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou být spásány, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují, jakož i, pokud tak členské státy rozhodnou, půdu, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny. 18.     Ohledně žalobcovy námitky, že hodnocení skutečností zjištěných při kontrole na místě není správné, neboť nebylo přihlédnuto k tomu, že DPB byly obhospodařovány pastvou, ale žalovaný vycházel mylně z toho, že byly sečeny, dospěl soud k závěru, že nebyla uplatněna důvodně. Správní orgány obou stupňů nezpochybnily, že na předmětných DPB probíhala pastva. Nelze však pominout, že obhospodařováním se v takovém případě vedle provedení pastvy rozumí i likvidace nedopasků, přičemž tato podmínka se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze dovodit, že žalobci nebyly jednotlivé plochy uznány jako schopné platby z důvodu, že na nich neprovedl seč, ale vzhledem k provedené a uznané pastvě je stěžejní otázka řádného provedení likvidace nedopasků (strana 3 napadeného rozhodnutí). Při přezkoumání napadeného rozhodnutí se tedy soud zabýval žalobcovými námitkami týkajícími se posouzení naplnění podmínek pro poskytnutí dotace u jednotlivých DPB. 19.     Na tomto místě je třeba zdůraznit, že žalobce v odvolání ani v žalobě skutečně nebrojil proti vyřazení drobných ploch, na nichž se nacházely sloupy elektrického vedení, vana na napájení, asfaltové skruže a podobně. Jeho argumentace se týká ploch, které nebyly zohledněny kvůli údajnému neprovedení likvidace nedopasků a nesprávné druhové skladbě porostu. 20.     Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí vyšel ze zjištění učiněných kontrolními pracovníky, tedy že u ohradníků se nacházela stařina (odumřelé, neposečené zbytky travních porostů) a porost ruderálních (rumištních) plodin. Ani přes žalobcovy námitky však nehodnotil, zda toto konstatování odpovídá fotodokumentaci pořízené při kontrole na místě, zejména u jednotlivých vyřazených částí konkrétně nevyložil, že se skutečně jedná o stařinu, jaké ruderální plodiny se zde nachází a zda jejich existence vylučuje, aby na daných plochách došlo na jaře roku 2017 k vypasení porostu a likvidaci nedopasků, jak žalobce tvrdil a dokládal fotografiemi pořízenými během pastvy. Žalobce přitom v odvolání (zejména na jeho stranách 1 a 2) obsáhle a podrobně argumentoval, proč kontrolní zjištění toto jeho tvrzení nevyvracejí, a nabídl několik jiných vysvětlení zdokumentovaného stavu pozemků (shodně též strany 3 a 4 žaloby). 21.     Stejně tak se žalovaný dostatečně nevypořádal s žalobcovou námitkou, že na DPB č. 630-1110-8204/1 se nenachází sítina a ostřice (druhy trav), nýbrž jiná bylina – skřípina. S ohledem na existenci fotodokumentace bylo nepochybně možné uvést konkrétní argumenty, proč se jedná právě o sítinu a ostřici, a přitom je třeba zohlednit rovněž argumentaci obsaženou v žalobcem předloženém stanovisko AOPK, jakkoli jím správní orgány samozřejmě nejsou vázány. V souvislosti s tím pak bylo třeba také podrobněji zdůvodnit, proč zjištěné plochy porostlé případně sítinou a ostřicí nelze zahrnout do trvalého travního porostu, probíhá-li na příslušných DPB pastva a likvidace nedopasků. Pouhá citace právních předpisů, které obsahují definici trvalého travního porostu, dostatečné odůvodnění nepředstavuje. 22.     Soud proto seznal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný v podstatě pouze shrnul výsledky kontroly na místě a citoval příslušné právní předpisy, aniž by konkrétně reagoval na žalobcova tvrzení uplatněná v odvolání. Za této situace ani soud nemohl vypořádat konkrétní žalobní námitky a mohl pouze konstatovat shora uvedenou nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Dalšími zjištěními SZIF se sodu nezabýval, neboť vůči těmto žalobní námitky nesměřovaly. 23.     Naproti tomu soud neshledal důvodnou námitku, že výrok prvostupňového rozhodnut musí obsahovat samostatný výrok o té části požadované platby na plochu, která nebyla žalobci přiznána. Jak totiž správně uvedl žalovaný ve vyjádření k žalobě, konstrukce výroku rozhodnutí je dána způsobem výpočtu dotace, která se poskytuje na celou skutečně zjištěnou zemědělskou plochu. Z nařízení vlády č. 75/2015 Sb. i z nařízení Komise č. 640/2014 vyplývá, že SZIF vydává pouze rozhodnutí o tom, v jaké výši se dotace na plochu poskytuje, a to na základě stanoveným způsobem zjištěného rozsahu obhospodařované plochy (§ 23 odst. 18 nařízení vlády). Jakkoli soud nepopírá jistou věcnou opodstatněnost žalobcovy argumentace, podle níž zvolená varianta ztěžuje využití odvolání, neboť v případě jeho podání nemá účastník řízení právo na vyplacení ani přiznané platby, nelze odhlédnout od toho, že citovaná právní úprava nevyžaduje, aby byla žádost v nepřiznaném rozsahu zamítnuta. Naopak z ní lze dovodit záměr rozhodovat pouze o celkové výši poskytnuté dotace, která v sobě zahrnuje i veškerá případná snížení. 24.     Přisvědčit nelze ani námitce, že správní spis neobsahuje fotodokumentaci předloženou žalobcem spolu s námitkami proti kontrolním zjištěním. Jak již zdejší soud konstatoval v rozsudku sp. zn. 14A 169/2018, CD obsahující zmiňovanou dokumentaci se nachází v obálce, ve které žalobce toto podání zaslal, a ani žalovaný nepopírá, že žalobce tuto dokumentaci ve správním řízení předložil (srov. závěr strany 4 jeho vyjádření). Ani fyzická nepřítomnost CD ve spisu by tak neměla na posouzení věci žádný vliv. Kromě toho soud poznamenává, že stěžejní fotografie jsou také součástí samotného textu žalobcova odvolání. IV. Závěr a náklady řízení 5. Soud stejně jako ve věci sp. zn. 14A 169/2018 shledal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, a proto je podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V něm bude úkolem žalovaného znova se věcí zabývat a řádně vypořádat veškeré žalobcovy námitky i uplatněné důkazy, jsa při tom vázán právním názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5). 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, jež sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 3 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem. Jejich výši soud určil v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů, a jsou tvořeny odměnou za dva úkony právní služby po 3 100 Kč: převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d)], paušální náhradou hotových výdajů 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 3), a částkou 1 428 Kč, odpovídající dani z přidané hodnoty v sazbě 21 %, k jejímuž placení je žalobcův zástupce registrován (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Žalobcovy náklady zastoupení advokátem tak činí 8 228 Kč a náklady řízení celkem 11 228 Kč, a žalovaný je povinen nahradit je žalobci v přiměřené lhůtě k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Praha 13. září 2021   JUDr. Ing. Viera Horčicová předsedkyně senátu