č. j. 11 A 98/2021‑ 24   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Zimy v právní věci   žalobce: M. K., ukrajinského státního příslušníka,  narozeného dne X, bytem X,   zastoupeného Mgr. Markem Čechovským, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 25,   proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky,   sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7   v řízení o žalobě proti nečinnosti žalovaného správního orgánu     takto:     I. Žalovaný je povinen vydat do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnutí o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty na území ČR, vedené pod sp. zn. OAM-16591/ZM-2016 II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14  342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Marka Čechovského, advokáta.     Odůvodnění: Vymezení věci Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu a žádá, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat ve stanovené lhůtě rozhodnutí o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty.  Žaloba 1. Žalobce s odkazem na ust. § 79 soudního řádu správního uvedl, že podal dne 3.11.2016 žádost o vydání zaměstnanecké karty. Naposledy byla žádost vrácena k novému projednání nadřízeným správním orgánem dne 3.4.2020. Zákonem stanovená lhůta maximálně 60 dnů však již uplynula. 2. Žalobce podal dne 23.2.2021 návrh na opatření proti nečinnosti, kterému Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jako nadřízený orgán vyhověla a přikázala rozhodnutím ze dne 5.3.2021 žalovanému ve věci vydat rozhodnutí do 30 dnů od doručení tohoto opatření. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě shrnula dosavadní průběh řízení a konstatoval, že činí veškeré potřebné úkony. Proto navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Obsah správního spisu 4. Ze správního spisu soud, že skutkový stav odpovídá tomu, jak jej popsal žalobce v podané žalobě. Jednání soudu 5. U jednání soudu zástupce žalobce setrval na podané žalobě, neboť o žádosti dosud nebylo rozhodnuto.  6. Žalovaný se z nařízeného soudního jednání omluvil. Posouzení věci soudem 7. Soud na základě podané žaloby přezkoumal důvodnost tvrzení žalobce o nečinnosti žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu k okamžiku vydání tohoto rozhodnutí [viz § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. V daném případě soud rozhodl o věci bez jednání, neboť účastníci řízení s takovým postupem nevyjádřili ve stanovené lhůtě svůj nesouhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 8. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. 9. Nečinností správního orgánu se rozumí situace, kdy správní orgán má povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, avšak ve stanovené lhůtě tak neučiní, za podmínky, že tuto nečinnost nezpůsobil sám žalobce (shodně viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2020, č. j. 29 A 159/2020 - 60). 10. Žalobce prokázal, že podal dne 23.2.2021 ke Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců žádost o opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu. Komise této žádosti vyhověla, když dne 5.3.2021 Opatřením proti nečinnosti, č.j. MV-27936-31/SO-2019 uložila žalovanému o žádosti o vydání zaměstnanecké karty rozhodnout do 30 dnů od doručení Opatření.  Tím žalobce splnil podmínku dle ustanovení § 79 odst. 1 s.ř.s., tedy že bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti. Žalobce tedy podmínku přípustnosti žaloby proti nečinnosti splnil. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. V projednávané věci žádný z účastníků nerozporuje skutečnost, že věc byla vrácena žalovanému nadřízeným orgánem k novému projednání rozhodnutím ze dne 3.4.2020, č.j. MV-27936-22/SO-2019, a že ve věci dosud nebylo rozhodnuto, a to ani po té, co vydal dne 5.3.2021 nadřízený orgán Opatření proti nečinnosti, kterým vydání rozhodnutí žalovanému uložil ve lhůtě 30 dnů. 13. Podle ustanovení § 169t odst. 6 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb. o žádosti ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky. 14. Z výše uvedeného je patrné, že žalovaný byl povinen ve stanovené lhůtě rozhodnout a pokud tak neučinil, když navíc ze správního spisu nevyplývá, že by činil zásadní úkony vedoucí k rozhodnutí, nelze dospět k jinému závěru, než že žalovaný ve věci nečinný byl.   Závěr a náklady řízení 15. Žaloba je důvodná, neboť žalovaný po vrácení věci dne 16.4.2020 o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty dosud nerozhodl a je tedy nečinný. Soud proto postupem dle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žalobcově žádosti, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou délce nečinnosti žalovaného. 16. Žalobce měl se svojí žalobou úspěch a náleží mu proto náhrada důvodně vynaložených a prokázaných nákladů řízení podle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. Tyto náklady spočívají v nákladech souvisejících se zastoupením žalobce advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí věci, sepsání žaloby, účast u jednání soudu dne 30.9.2021) a tři režijní paušály po 300 Kč. Zástupce žalobce potvrdil, že je plátcem DPH. Celkem tedy činí náklady na právní zastoupení 12 342 Kč. Další náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč. Proto soud přiznal úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč s tím, že tuto částku je žalovaný povinen ve stanovené lhůtě zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce.    Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 SŘS a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 30. září 2021   JUDr. Hana Veberová v. r. předsedkyně senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje H. P.