č. j. 13 A 38/2020‑ 21   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobkyně:  L. D., narozená x     bytem x  zastoupená Mgr. Václavem Voříškem, advokátem      sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha 8   proti žalovanému:  Ministerstvo dopravy   sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1     o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2020 č. j. 407/2020-160-SPR/3 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1.      Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení shora specifikovaného rozhodnutí, kterým bylo podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), zamítnuto jako opožděné odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravněsprávních činností (dále také „správní orgán prvního stupně“) č. j. MHMP 2515259/2018/Živ ze dne 30. 12. 2019. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byla žalobkyně uznána vinnou z porušení ust. § 10 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále též „zákon o silničním provozu“) a naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle ust. § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu. 2.      Žalobkyně ve své žalobě namítala, že ve věci podané odvolání nebylo opožděné, neboť není sporu o posledním dni k podání odvolání, kterým byl den 20. 1. 2020. Dle jejího názoru však žalovaný nesprávně tvrdí, že odvolání bylo podáno dne 26. 1. 2020, ale ona má za to, že bylo podáno již dne 20. 1. 2020 a dne 26. 1. 2020 bylo pouze potvrzeno, tak jak požaduje správní řád. Společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. (dále také „odvolatel“) tedy podala jménem žalobkyně odvolání ve lhůtě, které následně potvrdila datovou schránkou, tedy jej doplnila právě i o svůj elektronický podpis. Byla tedy přesvědčena, že napadené rozhodnutí je nezákonné, a že odvolání bylo podáno včas. 3.      Žalobkyně nesouhlasila se zveřejněním osobních údajů svých a svého právního zástupce na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu, navrhla naprostou anonymizaci rozhodnutí. 4.      Soudu bylo dne 27. 7. 2020 emailem doručeno podání, které bylo obdobného ne však shodného znění jako žaloba a které nebylo následně doplněno podáním stejného znění s elektronickým podpisem, proto k němu soud nepřihlížel. 5.      Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že ze správního spisu vyplývá, že rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, č. j. MHMP 2515259/2019/Živ, bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 5. 1. 2020. Od následujícího dne začala běžet odvolací lhůta, přičemž její konec připadl na den 20. 1. 2020. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nabylo dne 21. 1. 2020 právní moci. Žalobkyně podala odvolání prostřednictvím datové schránky dne 26. 1. 2020, kdy již rozhodnutí ve věci bylo pravomocné. Na základě těchto skutečností dospěl žalovaný k závěru, že odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo podáno opožděně. Navrhl žalobu zamítnout. 6.      Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán [§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“)], při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 7.      Soud o věci samé rozhodl bez jednání dle ust. § 51 odst. 1 s. ř. s., jelikož žalobkyně výslovně souhlasila s projednáním věci bez jednání a žalovaný k výzvě soudu ve stanovené dvoutýdenní lhůtě nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. 8.      Soud ze správního spisu zjistil, že dne 16. 12. 2018 ve 12:20 hod. v Praze 9, ul. Průmyslové – V Chaloupkách (v blízkosti sloupu VO č. 908048, směr Brno) dosud nezjištěný řidič jel s mot. vozidlem tov. zn. Škoda, registrační značky x rychlostí 85 km/h , čímž překročil nejvýše zde dovolenou rychlost o 15 km/h. 9.      Za naplnění skutkové podstaty předmětného správního deliktu byla žalobkyni dle ust. § 125f odst. 4 za použití ust. § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Současně jí byla podle ust. § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich uložena povinnost uhradit náhradu nákladů řízení v paušální částce ve výši 1 000 Kč. 10.  Proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně podal pan P. K. prostřednictvím emailu x blanketní odvolání s tím, že je pověřeným zaměstnancem odvolatele. Dne 26. 1. 2020 bylo z datové schránky odvolatele zasláno správnímu orgánu odvolání stejného znění. 11.  Soud posoudil předmětnou věc následovně: 12.  Podle ust. § 92 odst. 1 správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí. 13.  Podle ust. § 37 odst. 1 správního řádu podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. 14.  Podle ust. § 37 odst. 2 správního řádu podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí. 15.  Podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první,⛘je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. 16.  Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda postup žalovaného, který zamítl podané odvolání jako opožděné, byl správný. 17.  Mezi stranami není sporné, že posledním dnem k podání odvolání byl den 20. 1. 2020. Proti rozhodnutí ze dne ze dne 30. 12. 2019 č. j. MHMP 2515259/2018/Živ bylo dne 20. 1. 2020 podáno odvolání z emailové adresy x, ke kterému nebyl připojen zaručený elektronický podpis. Následně bylo dne 26. 1. 2020 shodné odvolání zasláno z datové schránky odvolatele. Soud zde upozorňuje, že žalobkyně svým podáním doručeným správnímu orgánu dne 4. 6. 2016 udělila plnou moc k zastupování v řízení o přestupku obchodní společnosti Pomáháme a chráníme, s. r. o., IČ: 243 17 594 se sídlem Smetanovo nábřeží 327/14, Praha 1 – Staré město (v současné době se sídlem Jinonická 804/80, Košíře, 158 00 Praha) a do dne 20. 1. 2020, kdy bylo podáno odvolání, nebyla správním orgánům doručena jiná plná moc, která by prokazovala oprávnění pana P. K. žalobkyni v daném řízení zastupovat. 18.  V podání ze dne 20. 1. 2020 tvrdil P. K., že je pověřeným zaměstnancem společnosti Pomáháme a chráníme, s. r. o., tuto skutečnost však neprokázal a soudu je z jeho činnosti známo, že žalovaný dotazem na Pražskou správu sociálního zabezpečení zjistil, že odvolatel není veden v evidenci registru zaměstnavatelů, tudíž P. K. nemůže být pověřeným zaměstnancem odvolatele. Tato skutečnost nevyplývá ani ze spisového materiálu. Lze tak uzavřít, že P. K., nebyl v době správního řízení vedeného proti žalobkyni účastníkem řízení dle § 27 správního řádu, ani nedodal potvrzení zastupovat odvolatele, aby tak byla splněna podmínka § 81 odst. 1 správního řádu. Žalovaný ani do vydání napadaného rozhodnutí neobdržel žádost dle § 34 odst. 4 správního řádu, ve které by žalobkyně požádala o uznání úkonu učiněného v její prospěch. Nebylo tedy prokázáno, že by byl P. K. oprávněn jednat jménem odvolatele nebo přímo žalobkyně. 19.  Úkon učiněný prostřednictvím datové schránky oprávněnou nebo pověřenou osobou, která je k provedení příslušného úkonu oprávněna na základě pověření oprávněnou osobou, má podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný. Podání ze dne 26. 1. 2020 však bylo učiněno z datové schránky odvolatele, proto nemůže být dle soudu posouzeno jako potvrzení podání ze dne 20. 1. 2020 dle ust. § 37 odst. 4 správního řádu, neboť nebylo provedeno z datové schránky P. K. (neobsahovalo ani jeho elektronický podpis) tudíž nebylo podepsáno jím ale odvolatelem. Podání ze dne 20. 1. 2020 tedy nebylo nikdy řádně potvrzeno, popřípadě doplněno (písemně, ústně do protokolu, elektronicky podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky). 20.  Jak je uvedeno výše, tak v průběhu správního řízení nebylo prokázáno, že by P. K. byl oprávněn za odvolatele jednat, tudíž nebyl ani oprávněn podat za žalobkyni odvolání a navíc jím podané odvolání nebylo ani řádně potvrzeno. Je tedy možné přihlížet až k samotnému podání ze dne 26. 1. 2020, které učinil odvolatel na základě plné moci jemu udělené žalobkyní. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že posledním dnem pro podání odvolání byl den 20. 1. 2020, což nerozporuje ani žalobkyně v žalobě, tak bylo dané odvolání podané opožděně. Správní orgán správně posoudil odvolání podané odvolatelem jako opožděné a zamítl ho. 21.  K námitce žalobkyně spočívající v nesouhlasu se zveřejňováním jejích osobních údajů a údajů jejího právního zástupce na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu Městský soud v Praze uvádí, že tato námitka nesouvisí s předmětem řízení, a proto mu nepřísluší se k ní vyjadřovat. Zdejší soud poznamenává, že Nejvyšší správní soud se této otázce věnoval např. v rozsudku ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 321/2017-38. 22.  Soud se pak nezabýval ani dalšími žalobními námitkami, neboť v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného je správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda tedy byla žalobkyně zkrácena na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. Pokud krajský (městský) soud dospěje k závěru, že odvolání bylo po právu zamítnuto jako opožděné nebo nepřípustné, žalobu zamítne, v opačném případě toto odvolací rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2011, č. j. 5 As 18/2011 – 81). 23.  Ze všech shora uvedených důvodů soud neshledal žádnou z žalobních námitek důvodnou, a proto žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. 24.  O náhradě nákladů řízení jeho účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.    Praha 30. listopadu 2021   JUDr. Marcela Rousková samosoudkyně