č. j. 13 Ad 1/2021‑ 26   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci žalobce:  J. K.    bytem x   proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení                                    sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2020 č.j. X    takto:  I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 11. 11. 2020 č.j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 14. 9. 2020. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím odňala žalobci ode dne 6. 10. 2020 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť dle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 8. 2020 již žalobce není invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 25 %. 2. V žalobě žalobce považoval rozhodnutí správních orgánů za neobjektivní, neboť od roku 2018 se jeho zdravotní stav zhoršil a je dlouhodobě nepříznivý. Jak vyplývá z lékařských zpráv, jde o sekundární protilátkový deficit imunodeficit, na substituční terapii SCIG (Gammanorm, 100 ml měsíčně/16 g), jedná se o dlouhodobé celoživotní podávání. Namítal, že nebylo přihlédnuto ke chronickým infektům, které si vyžadují užívání ATB po dobu 6 let. Posudkový lékař dle názoru žalobce nevzal v úvahu, že mu jeho zdravotní stav nedovoluje se plnohodnotně zařadit do společenského a pracovního života, využívat dosaženého vzdělání, zkušenosti a znalosti. 3. Ve vyjádření k žalobě navrhla žalovaná důkaz posudkem posudkové komise MPSV ČR (dále též „PK MPSV ČR“). Nadále však trvala na svém rozhodnutí a navrhla žalobu zamítnout. 4. Pokud jde o věc samotnou, jsou pro ni podstatné tyto dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 9. 2020 č.j. X, námitky žalobce, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 11. 11. 2020 č.j. X. V soudním spise se pak nachází posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 11. 3. 2021 e.č.: X. 5. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 11. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. 6. Při jednání konaném dne 27. 4. 2021 k závěrům posudku neměl připomínky ani žalobce, ani zástupkyně žalované. 7. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná. 8. Soud posoudil předmětnou věc takto: 9. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně. 10. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.   V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobkyně nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti lékaře – odbornost interní lékařství podle povahy a charakteru zdravotního postižení žalobce mimo jiné uvedla, že: „Posouzen byl 50-letý muž, povoláním číšník (supervizor, someliér, vrchní číšník), absolvent SOU s maturitou, má kurz barmanský a somelierský), pracoval až do onemocnění v oboru, od roku 2010 5 let jako invalidní důchodce nepracoval, poté začal brigádně pracovat v původní profesi, ve 12/2016 ukončen pracovní poměr ze zdravotních důvodů, do práce opět nastoupil rok poté a pracoval v oboru, ale šlo o činnost převážně administrativního charakteru, přesto byl v častých pracovních neschopnostech pro infekční choroby (častý vznik při imunodeficitu). Poslední 4 měsíce nastoupil do zaměstnání z důvodu finanční nouze (odebrán důchod) mimo svůj obor (z důvodu kovidové krize) – pracoval v Amazonu – kde balil balíčky u pásu vestoje, uznán práce, neschopen do 24. 2. 2021 pro zesílení zánětlivých komplikací (záněty čelistních dutin, nadvarlat, močového měchýře), ale hlavně pro těžkou poruchu hybností především pravé ruky s příznaky syndromu karpálního tunelu – na EMG vyšetření, po kterém bude určena další léčba, byl pozván na duben 2021.   Anamnesticky – na podzim 2010 byl vyšetřován pro únavu, pocení, subfebrillie, zjištěn velkobuněčný lymfom, chemoterapie nasazena do 18. 3. 2011, 13. 5. 2011 provedena allogenní transplantace krvetvorných buněk, po které bylo dosaženo kompletní remise – poprvé referována v lednu 2011 a dle CT PET v 9/2011 a následných dalších vyšetření potvrzeno trvání. Řešeno přiznáním invalidity III. stupně ode dne 22. 12. 2011 – hodnoceno zdravotní postižení uvedené v kapitole II oddílu A, položce 1e, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70%, stupeň změněn 15. 12. 2016 (ze III. na II.) po proběhlé řádné kontrolní prohlídce, kdy konstatováno zdravotní postižení uvedené v kapitole II oddílu A, položce 1b) s volbou horní bodové hranici 45%, a tato byla o dalších 5% navýšena pro podstatný vliv na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti odpovídající jeho dosaženému vzdělání a praxi. Dne 31. 8. 2020 provádí posudková lékařka PSSZ Praha 21 plánovanou kontrolní lékařskou prohlídku invalidity se závěrem, že nejde již o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 25%. Den zániku invalidity stanoven na 25. 8. 2020. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zvoleno zdravotní postižení uvedené v kapitole III., odd. A, položce 1, písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25%. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky neměnila. Na základě tohoto posudkového hodnocení vydala ČSSZ dne 14. 9. 2020 rozhodnutí, kterým od 6. 10. 2020 odnímá invalidní důchod. Do tohoto rozhodnutí uplatnil účastník řízení v zákonné lhůtě dne 9. 10. 2020 námitky a žádal o přezkoumání. Dne 2. 1. 2020 provedl posudkový lékař ČSSZ posudek o invaliditě v řízení o námitkách se shodným závěrem, jako byl posudkový závěr posudkového lékaře PSSZ Praha 21.   Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ po proběhlém řízení o námitkách určila PK MPSV souhlasně s posudkovým lékařem na první instanci sekundární imunodeficit smíšeného typu – s humorální i buněčnou složkou – při pokračující imunoterapii (autovakcína podávána 2013). Jedná se o stav po     proběhlém onkologickém onemocnění typu primární mediastinální lymfom – DLCLB bohatý na lymfocyty a histiocyty stupeň IV B, IPI 2 s postižením jater, sleziny, levého nadklíčku, mediastina a paraaortálních mízních uzlin, se stavem po chemoterapii do 18. 3. 2011 a po allogenní transplantaci krvetvorných buněk 13. 6. 2011. Remise trvající od roku 2011 byla potvrzena opakovaným vyšetřením CT-PET. Pro sekundární protilátkový imunodeficit středně těžkého stupně je na substituční léčbě SCIG, zavedena profylaxe antibiotiky, tato protilátková nedostatečnost způsobuje zvýšenou častost a protahované trvání infekčních onemocnění – konkrétně se jedná o chronické infekty horních dýchacích cest, recidivující chronické sinusitidy (chronický zánět maxilárních – horních čelistních dutin byl řešen operativně 11. 1. 2013), infekty močových cest a záněty prostaty, varlat a nadvarlat, recidivující výsev herpes simplex i zooster (pásového oparu). Z dalších chorob v roce 1987 appendektomie, 2004 léčen pro vředovou chorobu duodena, v roce 2009 prodělal hepatitidu A, v roce 2017 utrpěl zlomeninu Th12 – řešeno operativně, déle bez větších vertebrogenních potíží. Pro trvající gastroezofageální reflux je na terapii PPI. V současné době je pro omezení výkonu stávající pracovní činnosti limitující postižení obou rukou. Dosud nedovyšetřené, ale dle klinických příznaků imponující jako syndrom karpálních tunelů potencované při současné nadměrné zátěži stereotypních činností rukou při práci na pásu. Dle současných doložených vyšetření byl znovu potvrzen imunodeficit u v minulosti onkologicky léčeného pacienta pro primární mediastinální lymfom, u kterého sice bylo dosaženo zavedenou léčbou remise již od roku 2011, ale s trváním poruchy imunity nikoliv pouze lehkého stupně, jak bylo posouzeno prvoinstančně, ale stále středně těžkého stupně, kde časté infekce postihující více systémů vzniklé na tomto podkladě vedou k podstatnému snížení celkové výkonnosti při běžném zatížení, takže oproti nálezům v roce 2016, kdy byl posouzen jako invalidní ve stupni II, rozhodně nedošlo ke zlepšení celkového zdravotního stavu, navíc se přidalo postižení rukou na podkladě v.s. syndromu karpálních tunelů, což ovšem dosud nenaplňuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a je léčitelné.   Posudkovou komisí MPSV za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zvoleno zdravotní postižení uvedené v kapitole III oddílu A, položce 1b) s volbou horní bodové hranici 45%, která byla o dalších 5% navýšena pro podstatný vliv onemocnění na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti odpovídající jeho dosaženému vzdělání a praxi.   Datum vzniku ponecháno datem 15. 12. 2016, kdy byla provedena změna stupně invalidity ze III na II.   Kontrola stanovena za 3 roky (2024).     11. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 11. 3. 2021 e.č.: X vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69 %. 12. Posudek PK MPSV ČR ze dne 11. 3. 2021 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobce, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce proto není žádných pochyb.   13. Soud proto s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.   15.  O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl sice ve věci úspěch, proto mu náleží náhrada nákladů řízení, nicméně žádnou náhradu nákladů neúčtoval, nežádal, žalovaná ve věci úspěšná nebyla. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha 27. dubna 2021     JUDr. Marcela Rousková, v.r. samosoudkyně