č. j. 14 A 172/2021‑ 15   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci žalobkyně:  D. T. D. zastoupená advokátem Mgr. Markem Eichlerem    sídlem S.K. Neumanna 2052, Varnsdorf proti žalované:  Ministerstvo vnitra    sídlem Nad štolou 936/3, Praha 7 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované,  takto:  I. Žalované se ukládá povinnost vydat ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vedeném pod sp. zn. OAM-12126/DP-2020. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 800 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Marka Eichlera, advokáta, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.       Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 29. 7. 2021 domáhá poskytnutí ochrany proti nečinnosti žalované a žádá, aby byla žalované uložena povinnost vydat rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-12126/DP-2020. 2. Žalobkyně tvrdí, že dne 3. 3. 2020 požádala o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny podle § 42a a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Opatřením proti nečinnosti ze dne 17. 3. 2021, č. j. MV-37476-3/SO-2021, přikázala Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) k návrhu žalobkyně ze dne 26. 2. 2021 žalované, aby ve věci rozhodla do 30 dnů od doručení tohoto opatření proti nečinnosti. Stanovená lhůta však marně uplynula a žalobkyně nebyla dosud informována, jak bylo o její žádosti rozhodnuto. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že popírá svou nečinnost, protože prováděla a provádí veškeré úkony nezbytné za účelem vydání nového rozhodnutí. Žalovaná dále uvedla, že popírá oprávněnost podané žaloby a nesouhlasí s ní. 4. Městský soud v Praze žalobu posoudil, přičemž v souladu s § 81 odst. 1 soudního řádu správního vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Shledal, že žaloba je důvodná. O věci rozhodl bez jednání, neboť účastníci takový postup akceptovali. 5. Podle § 71 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), se nedodržení lhůt nemůže dovolávat ten účastník, který je způsobil. 6. Podle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu může nadřízený správní orgán přikázat nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě vydal rozhodnutí. 7. Podle § 79 odst. 1 soudního řádu správního platí, že ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, se může žalobou domáhat toho, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo vydat osvědčení. 8. Podle § 81 soudního řádu správního rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Soud žalobu zamítne, není-li důvodná. 9. Cílem žaloby proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 s. ř. s. je posoudit, zda je správní orgán nečinný, a pro tento případ mu nařídit vydání rozhodnutí či osvědčení. Soudní řízení v tomto případě končí vydáním rozsudku, jímž se správnímu orgánu nařizuje vydat rozhodnutí či osvědčení ve stanovené lhůtě. Smysl řízení je však dosažen až po jeho ukončení, tj. samotným faktickým vydáním rozhodnutí či osvědčení. 10. Podle § 42a odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců je žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území oprávněn podat cizinec, který je manželem cizince s povoleným pobytem na území. 11. Podle § 42a odst. 2 zákona o pobytu cizinců podává cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na zastupitelském úřadu. 12. Podle § 169t odst. 6 písm. a) zákona o pobytu cizinců rozhodne ministerstvo vnitra o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti. 13. Z obsahu spisu soud zjistil následující, pro věc podstatné skutečnosti. 14. Žalobkyně podala dne 3. 3. 2020 žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území ve smyslu § 42a zákona o pobytu cizinců (v žalobě nepřesně označena jako žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny – pozn. soudu). 15. K návrhu žalobkyně vydala Komise dne 17. 3. 2021 opatření proti nečinnosti, jímž přikázala žalované, aby o žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydala rozhodnutí do 30 dnů od doručení tohoto opatření. 16. Ani posléze žalovaná v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-12126/DP-2020 rozhodnutí ve věci samé nevydala. 17. Z uvedeného přehledu dle soudu vyplývá, že žalovaná byla ke dni podání žaloby nečinná a soud nezjistil, že by do dne vydání tohoto rozsudku tato nečinnost pominula. 18. Žalobkyně podala žádost dne 3. 3. 2020. Žalovaná však v rozporu s § 169t odst. 6 písm. a) zákona o pobytu cizinců nerozhodla ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti, tj. do 28. 11. 2020. Nečinnost žalovaná neodstranila ani po opatření proti nečinnosti učiněné ze strany Komise. 19. Žalovaná v řízení neuplatnila jedinou konkrétní obranu a omezila se jen na tvrzení, že řízení o žádosti žalobkyně probíhalo a probíhá řádně a žalovaná byla a je v řízení činná. Žalovaná popřela, že by byla nečinná, protože dle jejího tvrzení prováděla a provádí veškeré úkony nezbytné za účelem vydání nového rozhodnutí. Žalovaná však neuvedla, které konkrétní úkony provedla a jaké „nové“ rozhodnutí má na mysli, protože v předmětném řízení nebylo ke dni rozhodnutí soudu vydáno žádné rozhodnutí.  V podrobnostech žalovaná odkázala na vedený správní spis, z něhož však soud nezjistil žádné důvody, které by ležely na straně žalobkyně, a které by zapříčinily, že k vydání rozhodnutí dosud nedošlo. Případné ostatní důvody by byly pro posouzení nečinnosti irelevantní, protože lhůta k rozhodnutí již uplynula, a proto nemohla být žádným úkonem žalované ani jinou překážkou stavěna. Ve správním spisu bylo založeno rozhodnutí žalované ze dne 25. 6. 2020, č. j. OAM-29349-22/ZM-2019, MV-141963-11/OAM-2019, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty podle § 46 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 56 odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců. Toto rozhodnutí se však předmětného řízení o žádosti o povolení dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití rodiny na území netýká, a proto se jím soud vůbec nezabýval. Soudu je navíc známo, že výše uvedené rozhodnutí žalované bylo v celém rozsahu zrušeno jiným rozhodnutím Komise. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně se další žalobou na ochranu proti nečinnosti ze dne 29. 7. 2021 domáhá, aby zdejší soud vydal rozsudek, kterým uloží žalované povinnost vydat rozhodnutí i v řízení o vydání zaměstnanecké karty vedené pod sp. zn. OAM-29349/ZM-2019. Zdejší soud vede toto řízení pod sp. zn. 14 A 171/2021 20. Konečně soud uvádí, že žalobkyně v petitu žaloby navrhuje, aby zdejší soud vydal rozsudek, kterým žalované uloží povinnost vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty vedené pod sp. zn. OAM-12126/DP-2020. Z textu žaloby, spisové značky, pod kterou je řízení u žalované vedeno, i přiložených listin, je však zřejmé, že žalobkyně se domáhá toho, aby zdejší soud vydal rozsudek, kterým žalované uloží povinnost vydat rozhodnutí v řízení o žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území. Zdejší soud má za to, že údaj o tom, čeho se žalobkyně domáhá, je v žalobě vyjádřen způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, jak mají být vymezena práva a jim odpovídající povinnosti účastníků. V žalobním petitu se jedná pouze o zjevnou nesprávnost zapříčiněnou pochybením žalobkyně, která se jinou žalobou podanou u zdejšího soudu téhož dne domáhá vydání rozsudku, kterým bude žalované uložena povinnost vydat rozhodnutí v řízení o vydání zaměstnanecké karty (viz předchozí bod).  21. Soud tedy shrnuje, že v době podání žaloby i v době vydání tohoto rozsudku byla žalovaná nečinná. Výrokem I. tohoto rozsudku proto soud uložil žalované v souladu s § 81 odst. 2 soudního řádu správního povinnost vydat v řízení o žádosti žalobkyně o povolení dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití rodiny na území rozhodnutí a stanovil jí k tomu lhůtu 30 dnů, která se jeví jako přiměřená. Délku lhůty stanovil soud vzhledem k dosavadní délce řízení o žádosti žalobkyně, přičemž soudem stanovená lhůta nepřesahuje lhůtu 270 dnů k vydání rozhodnutí stanovenou zákonem o pobytu cizinců. Nadto stejnou lhůtu k vydání rozhodnutí stanovila žalované již Komise v opatření ze dne 17. 3. 2021. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 soudního řádu správního. Úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po 3 100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), včetně náhrady hotových výdajů (2 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkem tedy žalobkyni náleží (2 000 + 6 200 + 600 =) 8 800 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 soudního řádu správního     a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 15. listopadu 2021       JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D. v. r. předseda senátu     Shodu s prvopisem potvrzuje P. F.