Číslo jednací: 14A 22/2020 - 54                     ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného, soudkyně Karly Cháberové a soudce Jana Kratochvíla ve věci   žalobce:  Český veslařský klub Pardubice, z.s., IČ: 150 51 358 sídlem Areál vodních sportů 73, Pardubice     proti žalovanému:   Národní sportovní agentura, sídlem Českomoravská 15, Praha 9       o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 20. 12. 2019, č. j. MSMT-42177/2018,   takto:   I. Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 20. 12. 2019, č. j. MSMT-42177/2018, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.   Odůvodnění:   I. Předmět řízení a obsah správního spisu   1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný jako správní orgán příslušný podle § 14 odst. 2 a § 14m odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), zamítl žádost žalobce o poskytnutí dotace. 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Žalobce dne 10. 10. 2018 podal u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále také jen „MŠMT“) žádost o poskytnutí dotace evidovanou pod č. SPORT-2-B-0168/2019 (dále též „Žádost o poskytnutí dotace“) v rámci Výzvy MŮJ KLUB 2019, vydané ministerstvem pod čj. MSMT-29088/2018-2 (dále též „Výzva“). 4. Ze správního spisu vyplývá, že v blíže neurčený den byla provedena kontrola žádosti, co se týče splnění zásady v odst. 6.7 Výzvy. Podle tohoto ustanovení podmínkou poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok je, že žadatel správně, včas a úplně vyúčtuje dotaci poskytnutou v předchozím roce, provede s MŠMT finanční vypořádání dle § 14 odst. 9 rozpočtových pravidel a vrátí do státního rozpočtu finanční prostředky, které nebyly vyčerpány, nebo které má povinnost odvést. Výsledek kontroly byl negativní. Bylo zatrženo políčko „NE“. Žádné důvody nebyly uvedeny. 5. Dne 29. 7. 2019 MŠMT žalobci zaslalo výzvu k seznámení se s podklady rozhodnutí. 6. Dne 26. 9. 2019 žalobce zaslal MŠMT vyjádření, ve kterém dle svých slov reagoval na telefonický rozhovor s pracovnicí MŠMT. V tom mu mělo být sděleno, že neodevzdal doplňkovou tabulku o finančním vypořádání dotací za rok 2018. Uvedl, že tuto tabulku již odeslal. 7. Dne 3. 10. 2019 se žalobce osobně seznámil s podklady rozhodnutí. 8. Napadeným rozhodnutím MŠMT žádost žalobce o poskytnutí dotace zamítlo s tím, že žalobce nesplnil podmínku dle čl. 6.7 Výzvy, neboť nedodal ve stanovené lhůtě finanční vypořádání ve lhůtě a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. 9. MŠMT v napadeném rozhodnutí konstatovalo, že Žádost o poskytnutí dotace splnila podmínky formálního hodnocení dle čl. 11.2 Výzvy a byla následně posuzována z hlediska obecných zásad a podmínek pro poskytnutí dotace stanovených Výzvou. 10. Zdůraznilo, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobci byla přiznána dotace na základě rozhodnutí žalovaného v předchozím roce a tudíž byl povinen naplnit požadavky vyplývající z čl. 6.7 Výzvy, dle kterého „podmínkou poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok je, že žadatel správně, včas a úplně vyúčtuje dotaci poskytnutou v předchozím roce, provede s MŠMT finanční vypořádání dle § 14 odst. 9 rozpočtových pravidel a vrátí do státního rozpočtu finanční prostředky, které nebyly vyčerpány, nebo které má povinnost odvést“. Dle MŠMT žalobce nedodal finanční vypořádání ve lhůtě a způsobem stanoveným vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Vyhláška“), v důsledku čehož podle MŠMT nesplňuje podmínku pro poskytnutí dotace dle citovaného ustanovení čl. 6.7 Výzvy, a Žádosti o poskytnutí dotace proto nebylo možno vyhovět.   II. Argumentace účastníků řízení 11. Žalobce v žalobě vznesl následující žalobní body: 1)      Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalovaný nijak neupřesnil, v čem mělo spočívat pochybení žalobce. Žalobce zdůraznil, že dotaci za rok 2018 řádně vyúčtoval. Detailní vyúčtování žalovanému zaslal dne 2. 2. 2019. Žalobce se může důvody pouze domnívat, a to z telefonického hovoru před vydáním napadeného rozhodnutí. V něm mu zaměstnankyni žalovaného sdělila, že k vyúčtování za rok 2018 nedodal souhrnnou tabulku - přílohu č. 3 Vyhlášky. 2)      Žalovaný postupoval nesprávně, neboť žalobce nevyzval k provedení nápravy, pokud považoval vyúčtování za rok 2018 za vadné. Řízení předcházející napadenému rozhodnutí trvalo nadměrně dlouho. 3)      Napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť nepřiložení souhrnné tabulky nelze označit za nesplnění povinnosti dle § 14 odst. 9 rozpočtových pravidel. Souhrnná tabulka zachycuje v zásadě stejné či méně podrobné informace, jaké jsou obsaženy ve vyúčtování, které žalobce zaslal. 4)      Napadené rozhodnutí je v rozporu se zásadou legitimního očekávání. 12. MŠMT navrhlo žalobu zamítnout. Napadené rozhodnutí považuje za přezkoumatelné. V odůvodnění rozhodnutí je řádně a úplně uvedeno, jakými úvahami se řídil. Žalovaný také trvá na tom, že jeho výklad právních předpisů je správný. Samotné uvedení požadovaných údajů není dostatečné, pokud právní předpisy jasně a srozumitelně vyžadují jejich uvedení na listinách v rámci finančního vypořádání.   III. Posouzení věci Městským soudem v Praze 13. Městský soud úvodem uvádí, že podle zákona č. 178/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony byla zřízena Národní sportovní agentura jako ústřední správní úřad ve věcech podpory sportu. Městský soud tedy usnesením č. j. 14 A 22/2020-48 rozhodl, že v řízení bude nadále na místě žalovaného pokračováno s Národní sportovní agenturou. 14. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). 15. Ad 1) K námitce nepřezkoumatelnosti soud předně uvádí, že podle ustálené judikatury správních soudů nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006-76). Zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat.  Na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů nelze klást nepřiměřeně vysoké požadavky. Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2013 č. j. 1 Afs 92/2012-45, bod 28). 16. Napadené rozhodnutí je založeno na skutečnosti, že žalobce nesplnil podmínku dle čl. 6.7 Výzvy, neboť nedodal ve stanovené lhůtě finanční vypořádání za předchozí rok ve lhůtě a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. 17. Podle § 14 odst. 9 věty první rozpočtových pravidel platí, že příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání (§ 75). 18. Podle § 75 rozpočtových pravidel organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací a návratných finančních výpomocí provádějí finanční vypořádání se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou. 19. Zásady a lhůty pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem pro příjemce dotací jsou upraveny výše zmíněnou vyhláškou č. 367/2015 Sb. („Vyhláška“). 20. Podle § 9 odst. 1 písm. a) Vyhlášky příjemce, kterému byla poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc přímo z jednotlivých kapitol státního rozpočtu vyjma kapitol Všeobecná pokladní správa a Operace státních finančních aktiv, předloží do 15. února následujícího roku poskytovateli přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích týkající se předchozího roku podle vzorů, které jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 5 této vyhlášky. 21. Z čl. 1.2 Výzvy vyplývá, že dotace dle této Výzvy jsou poskytované na základě ustanovení § 6b odst. 1 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanoveními § 14 až § 15 rozpočtových pravidel. 22. V čl. 6.7 Výzvy je uvedeno, že podmínkou poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok je, že žadatel správně, včas a úplně vyúčtuje dotaci poskytnutou v předchozím roce, provede s MŠMT finanční vypořádání dle § 14 odst. 9 rozpočtových pravidel a vrátí do státního rozpočtu finanční prostředky, které nebyly vyčerpány, nebo které má povinnost odvést. 23. Žalobce v podané žalobě však namítá, že ve lhůtě vyplývající ze shora označených právních předpisů a dotačních podmínek splnil povinnost vyúčtovat dotaci poskytnutou v předchozím roce a provést s žalovaným finanční vypořádání dle § 14 odst. 9 rozpočtových pravidel. Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítá, že tak ale žalobce neučinil řádně v souladu s příslušnými předpisy. V napadeném rozhodnutí žalovaný pouze uvedl, že žalobce nedodal finanční vypořádání ve lhůtě a způsobem stanoveným vyhláškou č. 367/2015 Sb. 24. Z napadeného rozhodnutí je nejasné (a žalovaný to nakonec nekonkretizuje ani ve vyjádření k žalobě), v čem konkrétně žalobce pochybil. Není ani zřejmé, zda nedodal finanční vypořádání ve lhůtě, či způsobem dle vyhlášky. Pokud žalovaný spatřuje vady ve způsobu dodání finančního vypořádání, tak není zřejmé, jaké konkrétní vady vyúčtování žalobce mělo. V čem je spatřováno pochybení žalobce nelze ani nijak dovodit ze správního spisu. Správní spis obsahuje pouze dokument, že žalobce dle kontroly podmínku 6.7 Výzvy nesplňuje. Ani tento dokument žádné bližší informace neobsahuje.  25. Dle soudu jde však o zcela klíčové otázky. Z napadeného rozhodnutí tak není seznatelný konkrétní důvod pochybení žalobce ve vyúčtování. Pro přezkoumatelnost rozhodnutí nepostačuje pouze obecně odkázat na porušení právního předpisu, tedy v tomto případě Vyhlášky. Pokud není postaveno najisto, v čem konkrétně pochybení žalobce spočívalo, nemůže soud ani přezkoumat, zda k takovému pochybení skutečně došlo. V tomto ohledu je tedy napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné ve výše uvedeném smyslu.  26. Této žalobní námitce soud vyhověl. 27. Ad 2) Soud nesouhlasí se žalobcem, že pokud nebyl na neplnění podmínky řádného vyúčtování předchozí dotace procesně relevantním způsobem upozorněn, resp. nebyl vyzván k nápravě, nemohla mu být s poukazem na neplnění uvedené podmínky zamítnuta jeho Žádost o poskytnutí dotace v bezprostředně následujícím dotačním období. 28. Soud žalobci přisvědčuje potud, že podmínka poskytnutí dotace uvedená v čl. 6.7 Výzvy, jejíž nesplnění bylo podle odůvodnění Napadeného rozhodnutí důvodem zamítnutí Žádosti o poskytnutí dotace, vykazuje úzkou souvislost s tím, že žalobci byla poskytnuta z podobného dotačního programu dotace v bezprostředně předcházejícím období. I v předchozím dotačním období přitom dotační pravidla předmětného programu reflektovala požadavek plynoucí z obecně závazných právních předpisů, dle nichž je příjemce dotace povinen ve lhůtách a způsobem předvídaným rozpočtovými pravidly a prováděcím právním předpisem vyúčtovat poskytnuté dotační prostředky a provést finanční vypořádání včetně případné vratky finančních prostředků. Soud se však ztotožňuje s žalovaným, že žalobce nemístně směšuje dvě odlišná řízení. 29. Podle § 14f odst. 1 rozpočtových pravidel poskytovatel bez zbytečného odkladu písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění důvodně domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní porušil uvedené podmínky. Tato povinnost se však týká dotace z roku 2018 a nemá žádný vztah k žádosti žalobce o dotaci na následující rok. V rámci této žádosti není dosud žádný „příjemce dotace“, kterého by poskytovatel mohl vyzvat k nápravě. 30. Co se týče poukazu žalobce na § 37 odst. 3 správního řád, tak soud uvádí, že v řízení o žádosti o dotace se toto ustanovení nepoužije (§ 14q odst. 1 rozpočtových pravidel). 31. Co se týče namítané délky řízení, tak soud uvádí, že dle konstantní judikatury správních soudů nejde o vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí. 32. Těmto žalobním námitkám na nesprávný úřední postup tedy městský soud nevyhověl. 33. Ad 3) Vzhledem ke shledané nepřezkoumatelnosti výše nemůže městský soud vypořádat tuto žalobní námitku. Pokud z napadeného rozhodnutí není zřejmé, v čem vyúčtování předchozí dotace žalobcem nesplňuje zákonné požadavky, nemůže městský soud přezkoumat námitky týkající se porušení zákonných povinností žalobcem v tomto ohledu. 34. Městský soud nicméně doplňuje, že pokud v novém řízení žalovaný specifikuje, v čem spatřuje nedostatky vyúčtování dotace za rok 2018 provedeného žalobcem, bude se samozřejmě zabývat tím, zda tyto nedostatky jsou v rozporu s právními předpisy. 35. Žalovaný také zohlední, že podle čl. 6.7 Výzvy podmínkou poskytnutí dotace na příslušný rozpočtový rok je, že žadatel správně, včas a úplně vyúčtuje dotaci poskytnutou v předchozím roce. 36. Jak soud již vyslovil v předchozích rozhodnutích (rozsudky Městského soudu v Praze, č. j. 14A 20/2020-48, č. j. 14A 21/2020-48, č. j. 10 A 23/2020-48, či č. j. 10 A 24/2020-44) požadavek plynoucí z čl. 6.7 Výzvy nepovažuje za iracionální. Uvedený požadavek je z pohledu soudu adekvátním odrazem tzv. „principů 3E“, tj. principu efektivního, účelného a hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Soud poukazuje i na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které (rozsudek ze dne 27. 10. 2015, č. j. 6 Afs 138/2015 - 28: Finanční vypořádání dotace totiž představuje dokument, jehož prostřednictvím se poskytovatel dotace souhrnně dozvídá informace o stavu čerpání dotace, o výši skutečně použité částky peněžních prostředků a, eventuálně, zda má být část dotace vrácena do státního rozpočtu jako nepoužitá (tzv. vratka). (…) (P)ředložení finančního vypořádání dotace poskytovateli je důležitou povinností vážící se k výdeji finančních prostředků, neboť právě na základě finančního vypořádání dotace získává poskytovatel komplexní přehled o čerpání dotace. Opomenutí povinnosti příjemce dotace dotaci s poskytovatelem finančně vypořádat tak zhoršuje postavení poskytovatele dotace co do přehledu o celkovém stavu dotace a co do možností kontroly.   37. Účelem této podmínky je tak zajistit, že dotace budou poskytovány pouze subjektům, které s veřejnými prostředky nakládají hospodárně. To lze zjistit právě z toho, jak nakládaly s prostředky poskytnutými v předchozích obdobích. Za tím účelem je vyžadováno správné, včasné a úplné vyúčtování předchozí dotace. Je však podstatné, že podmínka čl. 6.7 nijak neodkazuje na Vyhlášku. Není tedy vyloučeno, že správné, včasné a úplné bude i vyúčtování, které nesplní všechny podmínky Vyhlášky. Důležité je splnění účelu podmínky v čl. 6.7 Výzvy, nikoliv nutně forma. To je však otázka, kterou musí případně v první řadě posoudit žalovaný v novém řízení.   38. Ad 4) Co se týče námitky legitimního očekávání, tak v posuzovaném případě především platí, že žalobci nebyla dotace v programu Můj Klub 2019 vyhlášeném Výzvou vůbec přiznána. Naopak, žalobci byla napadeným rozhodnutím žádost o poskytnutí dotace zamítnuta s odůvodněním, že podmínku pro přiznání dotace uvedenou v čl. 6.7 Výzvy vůbec nesplňuje. Z ničeho v žádném ohledu nevyplývá, že by žalovaný v řízení o této dotaci žalobce konkrétně a specificky ujistil o tom, že splňuje všechny podmínky pro poskytnutí dotace, ani že splňuje konkrétně podmínku uvedenou v čl. 6.7 Výzvy. Žádné legitimní očekávání tedy nemohlo žalobci vůbec vzniknout, a tudíž nemohlo být porušeno. 39. Této žalobní námitce tedy soud nevyhověl.   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 40. Městský soud z výše uvedených důvodů shledal žalobu důvodnou, proto napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 41. Žalobce měl ve věci plný úspěch. Městský soud mu proto přiznal náhradu důvodně vynaložených nákladů soudního řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     Praha 24. června 2021     JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D.  v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.