Číslo jednací: 14A 4/2019 - 19                          ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY    Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného ve věci   žalobkyně:  Z. Š., narozena … bytem …     proti žalované:  Česká advokátní komora    sídlem Národní třída 16, 110 00  Praha 1   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 12. 2018, č. j. 10.01-001382/18-002,   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19. 12. 2018, č. j. 10.01-001382/18-002 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná rozhodla o žádosti žalobkyně ze dne 19. 11. 2018 o určení advokáta k poskytnutí právní služby podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“) tak, že žalobkyni nebude advokát k poskytnutí právní služby podle § 18c zákona o advokacii žalovanou určen. 2. Ze správního spisu vyplývají následující pro posouzení věci relevantní skutečnosti. 3. Žádostí ze dne 19. 11. 2018 požádala žalobkyně o přidělení advokáta. Žalobkyně  žádala o  přidělení advokáta k zajištění jejího právního zastoupení v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2018, č. j. 5A 50/2017 – 49,  v  právní věci, kde na straně žalované byla Česká advokátní komora, tj. žalovaná. Jako důvod uváděla skutečnost, že během zákonem stanovené lhůty se jí nepodařilo žádného advokáta najít, resp. dva advokáti odmítli žalobkyni právní zastoupení poskytnout. 4. Ve správním spise se nachází rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2018, č. j. 5A 50/2017 – 49, z něhož vyplývá, že se žalobkyně domáhala žalobou podanou u zdejšího soudu zrušení rozhodnutí žalované ze dne 9. 11. 2016, č. j. 3405/16, kterým byla zamítnuta její žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby ve věci zastoupení v řízení o ústavní stížnosti vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 3399/16 podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii. Žaloba žalobkyně byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2018, č. j. 5A 50/2017 – 49, zamítnuta. 5. Dne 19. 12. 2018 vydala žalovaná napadené rozhodnutí, kterým rozhodla, že žalobkyni nebude advokát k poskytnutí právní služby podle § 18c zákona o advokacii určen. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla, že žalobkyně v žádosti uvedla přímo, že se v jejím případě nejedná o sociální důvod, svoji žádost podala na prostém listu papíru, čímž nevyhověla § 18c odst. 2 zákona o advokacii, neboť žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby lze podat ode dne 1. 7. 2018 jen na formuláři stanoveném vyhláškou č. 120/2018 Sb. Žalobkyně neprokázala, že nesplňuje podmínky pro ustanovení zástupce podle § 35 odst. 9 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Žalobkyně dále ve své žádosti netvrdila a ani nedoložila prokázání skutečností týkajících se jejích finančních a majetkových poměrů podle § 18c odst. 4 zákona o advokacii.  6. V prvním žalobním bodě žalobkyně namítla, že žalovaná nemohla rozhodovat o její žádosti, když žádala o určení advokáta pro řízení, kde v procesním postavení žalované vystupovala právě Česká advokátní komora. 7. Ve druhém žalobním bodě žalobkyně namítla, že pokud v roce 2018 žalovaná rozhodovala o určení advokáta na základě jiné právní úpravy než „dříve“ (žalobkyně zmínila jiné své žádosti o určení advokáta v roce 2017), měla žalobkyni, pokud její žádost neodpovídala současné právní úpravě, vyzvat k odstranění vad podání podle § 45 odst. 2 a § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). 8. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 21. 3. 2019 uvedla, že je jediným subjektem, který má oprávnění rozhodovat o určení advokáta k poskytnutí právní služby za podmínek daných zákonem o advokacii. Proto i v případech, kdy žadatel žádá určit advokáta pro řízení, kde vystupuje žalovaná v opačném procesním postavení, náleží jí rozhodování o určení advokáta. Novelou zákona o advokacii účinnou od 1. 7. 2018 musí být žádost o určení advokáta podávána na zvláštním formuláři podle vyhlášky č. 120/2018 Sb., o stanovení formulářů žádosti o určení advokáta a formuláře podnětu k poskytnutí jednorázové právní porady (dále jen „vyhláška č. 120/2018 Sb.“). Ustanovení § 55a (s účinností od 1. 7. 2018) vylučuje pro postup ve věcech uvedených v § 18a až § 18c zákona o advokacii mimo jiné aplikaci § 37 odst. 3 a § 45 odst. 2 správního řádu. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 9. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení z hlediska žalobních námitek uplatněných v podané žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud rozhodoval bez jednání, neboť byly naplněny podmínky § 51 odst. 1 s.ř.s. 10. Podle § 18 odst. 2 písm. b) zákona o advokacii ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí právní služby podle § 18c.“ 11. Podle § 18c zákona o advokacii žadatel, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2 (odstavec 1).  12. Podle odstavce 2 téhož ustanovení žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) popis věci, v níž by měla být právní služba poskytována, a b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní služba žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a). 13. Nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst. 3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů (odstavec 3). 14.  K žádosti musí být přiloženy doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou (odstavec 4). 15. Podle § 45 odst. 2 písm. a) zákona o advokacii předsedovi Komory přísluší rozhodovat o určení advokáta podle § 18a až 18c a o zrušení určení advokáta podle § 18c odst. 7. 16. Podle § 55a odst. 1 zákona o advokacii ve věcech uvedených v § 18a až 18c postupuje Komora podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 13, § 15 odst. 4, § 18, 35, § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2, § 47, 49, § 51 odst. 2, § 80 až 93, § 100 až 129, § 131, 133, § 137 až 139, § 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí. 17. K prvnímu žalobnímu bodu soud uvádí, že žalovaná je samosprávnou stavovskou organizací ve věcech advokátů a jako takové jí výlučně přísluší rozhodovat o určení advokáta podle § 18 a násl. zákona o advokacii. Rozhodnutí o určení advokáta svěřuje zákon o advokacii do rukou předsedy Komory. I v případě, že se jedná o žádost o poskytnutí právní služby podle § 18c zákona o advokacii ve věci, kdy žalovanou je Česká advokátní komora, jako tomu bylo u žalobkyně, rozhoduje o určení advokáta podle § 18c téhož zákona právě žalovaná, neboť nikdo jiný není podle zákona o advokacii oprávněn o určení advokáta rozhodnout. Jedná se o věc, která spadá do působnosti žalované jakožto subjektu určenému zákonem. 18. K druhému žalobnímu bodu, v němž žalobkyně namítla, že ji žalovaná měla vyzvat k odstranění vad podání podle § 45 odst. 2 a § 37 odst. 3 správního řádu, soud uvádí, že ani tento žalobní bod neshledal důvodným. Novela zákona o advokacii provedená zákonem č. 258/2017 Sb. změnila část zákona o advokacii s účinností od 1. 9. 2017 a část s účinností od 1. 7. 2018. Ty části zákona o advokacii, o něž v tomto případě jde (tj. nové ustanovení § 18c a § 55a odst. 1 zákona o advokacii), se staly účinnými od 1. 7. 2018. V řízení o přiznání či zamítnutí žádosti o bezplatnou právní pomoc se zásadně použije správní řád, jak obecně stanoví § 55a odst. 1, s výjimkou vyjmenovaných ustanovení správního řádu, jejichž aplikaci první odstavec vylučuje – mezi tyto výluky spadá právě § 37 odst. 3 správního řádu – pomoc podateli s odstraněním vad podání a § 45 odst. 2 správního řádu - odstranění nedostatků podání. Uvedená ustanovení správního řádu se tedy na řízení o určení advokáta žalovanou nepoužijí. 19. Za shora citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že žalobkyně nebyla zkrácena na svých právech, jestliže nebyla žalovanou vyzvána k předložení žádosti o určení advokáta zákonem stanovenou formou. 20. Soud nad rámec žalobních bodů považuje za vhodné poukázat na to, že žalovaná žádost hodnotila i z hlediska naplnění podmínek, za kterých lze žadateli advokáta určit. Vzhledem k tomu, že  podaná žádost neobsahovala veškeré předepsané náležitosti a nebyly k ní připojeny doklady požadované zákonem a žalobkyně ani netvrdila, že podmínky splňuje, nemohlo o žádosti být rozhodnuto jinak než negativně. 21. Z uvedených důvodů soud neshledal žalobu jako podanou důvodně, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. 22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením  § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly.       Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.               Praha dne 13. července 2021   JUDr. Karla Cháberová v. r. předsedkyně senátu         Shodu s prvopisem potvrzuje I. S.