K vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů, lze provést exekuci postižením podílu manžela povinného na nemovité věci, jestliže k vypořádání SJM zákonnou domněnkou dle § 150 odst. 4 obč. zák. došlo po zahájení exekučního řízení.

USNESENÍ Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci oprávněných: 1. L. K., narozený xxx bytem P., B. 2. M. K., narozená xxx bytem P., B. oba zastoupeni advokátem JUDr. H., LL.M. sídlem Š, Praha proti povinnému: T. H., narozený xxx bytem H., Praha za účasti: J. H., narozená xxx bytem B., Praha zastoupená JUDr. K., LL.M., sídlem R., Praha pro 350 000 Kč s příslušenstvím, o návrhu bývalé manželky povinného na odklad a zastavení exekuce, o odvolání oprávněných proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu xxx ze dne 30. listopadu 2020, č. j. xxx, takto: I. Usnesení soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že se zamítá návrh bývalé manželky povinného J. H., nar. xxx, na zastavení exekuce prováděné exekučním příkazem pověřeného soudního exekutora ze dne 22. 6. 2007, č. j. xxx II. Usnesení soudního exekutora se ve výroku II. mění tak, že se zamítá návrh bývalé manželky povinného J. H., nar. xxx, na odklad exekuce prováděné exekučním příkazem pověřeného soudního exekutora ze dne 22. 6. 2007, č. j. xxx III. Oprávněným se vůči bývalé manželce povinného J. H. nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o zastavení exekuce a odklad exekuce před soudy obou stupňů. Odůvodnění: 1. Napadeným usnesením zastavil soud I. stupně exekuci v rozsahu jejího provádění exekučním příkazem č. j. xxx ze dne xxx, který vydal pověřený soudní exekutor, ve vztahu k bývalé manželce povinného J. H., narozené xxx, (výrok I.), v uvedeném rozsahu exekuci odložil do právní moci výroku o zastavení exekuce (výrok II.) a uložil oprávněným uhradit bývalé manželce povinného J. H. náklady řízení 10 300 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám jejího právního zástupce (výrok III.). 2. Bývalá manželka povinného, J. H., se podáním z 10. 11. 2020 domáhala odkladu a částečného zastavení exekuce v rozsahu jejího provádění exekučním příkazem č. j. xxx ze dne 22. 6. 2007, kterým byl postihnut spoluvlastnický podíl ˝ ve vlastnictví bývalé manželky povinného na nemovité věci - pozemek, st. parc. č. x, jehož součástí je stavba x čp. x, a pozemek parc. č. x, to vše zapsané na LV č. x u Katastrálního úřadu pro x, Katastrální pracoviště x, obec S., katastrální území xxx, okres P. (dále jen „nemovitá věc“). 3. Namítala, že manželství povinného a bývalé manželky bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu xxx č. j. xxx ze dne 3. 4. 2007, který nabyl právní moci xxx. Dne xxx uzavřel povinný s bývalou manželkou smlouvu o vypořádání společného jmění manželů (dále jen „dohoda“), na základě které se stala manželka ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství výlučným vlastníkem nemovité věci. Ve smlouvě si povinný s manželkou dále sjednali, že z titulu nevypořádaných závazků, které přijal jen jeden z manželů a jejichž vypořádání není uvedeno ve smlouvě, je zavázán ten z manželů, který tento závazek přijal. Vymáhaný závazek povinného nebyl ve smlouvě uveden, proto náleží do výlučného vlastnictví povinného. Vymáhaný závazek vznikl za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, řídí se tedy nadále jeho úpravou. 4. Pověřený soudní exekutor návrhu nevyhověl. 5. Exekučním titulem je směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze, č. j. xxx, ze dne xxx, tedy dluh vznikl za trvání manželství. 6. V bodě 3. 11. dohody ze dne xxx si strany sjednaly, že nevypořádaný závazek, který přijal jen jeden z manželů a který není uveden ve výčtu uvedeném v dohodě, pak pro dobu po rozvodu náleží do výlučného vlastnictví toho z manželů, který tento závazek přijal. Vymáhaný dluh není součástí dohody. 7. Dle soudu I. stupně není vymáhaný dluh součástí SJM, když dluh převzal povinný bez vědomí manželky [§ 143 odst. 1 písm. b) obč. zák.]. O tomto, že manželka o dluhu nevěděla, svědčí znění dohody, když předmětný dluh není ve výčtu závazků manželů uveden, a tudíž spadá do zbytkové klauzule obsažené v bodě 3.11. dohody. 8. Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že vymáhaný dluh není součástí společného jmění manželů a nelze jej tudíž uspokojit z majetku, který do společného jmění náležel. 9. Exekuce byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro Prahu xxx, č. j. xxx, ze dne xxx, které nabylo právní moci xxx. 10. Soudní exekutor exekučním příkazem č. j. xxx ze dne xxx rozhodl o provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ˝ na nemovité věci svědčící bývalé manželce povinného. 11. Ke dni xxx (právní moc rozsudku o rozvodu manželství), nabyla účinnosti dohoda o vypořádání společného jmění manželů, dle které si v bodě 1. 2. strany dohodly, že nemovitá věc je ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství (17. 4. 2007) ve výlučném vlastnictví bývalé manželky povinného J. H. Dohoda však nebyla nikdy tato dohoda doručena ((§ 149a obč. zák.). 12. Společné jmění manželů se tak až v důsledku zákonné domněnky dle § 150 odst. 4 obč. zák. transformovalo v podílové spoluvlastnictví, kdy povinný a jeho bývalá manželka jsou po uplynutí tří let ode dne zániku společného jmění manželů (od 17. 4. 2010) každý podílovým spoluvlastníkem s podílem ve výši id. 1/2 na výše uvedených nemovitých věcech. 13. Usnesením soudního exekutora o udělení příklepu č. j. xxx ze dne xxx, které nabylo právní moci dne xxx, byl spoluvlastnický podíl povinného v rozsahu id. ˝ k nemovitosti vydražen a vlastnictví nabyla společnost xxx. 14. Zbývající ˝ nemovitosti je aktuálně vedena v katastru nemovitostí jako výlučný bývalé manželky povinného (změna vlastnictví do katastru nemovitostí zaevidována souhlasným prohlášením o vypořádání SJM ze zákona ze dne 12. 1. 2011). 15. Jelikož postižený spoluvlastnický podíl na nemovité věci není ve vlastnictví povinného ani v režimu společného jmění, je vedení exekuce vyloučeno. 16. Soud I. stupně proto rozhodl tak, že se exekuce v rozsahu postižení specifikované nemovitosti exekučním příkazem č. j. xxx ze dne xxx ve vztahu k bývalé manželce povinného zastavuje v souladu s ust. § 268 odst. 1 písm. d) o. s. ř. 17. Současně soud I. stupně vyhověl návrhu bývalé manželky povinného na odklad exekuce dle § 266 odst. 2 o. s. ř., a to do doby právní moci výroku o zastavení exekuce. 18. Uvedené usnesení napadli oprávnění včasným odvoláním. Namítali následující. Usnesení soudu I. stupně je nepřezkoumatelné v závěru, že vymáhaný dluh není součástí SJM. Soud I. stupně se spokojil jen s tvrzením bývalé manželky povinného a dohodou uzavřenou mezi povinným a jeho manželkou. Přitom dluhy vzniklé mimo rámec běžného hospodaření manželů tvoří mimořádnou výjimku ze zákonné úpravy společného jmění, naopak proti povinnému a jeho manželce se uplatní právní domněnka, že dluh je součástí SJM. V doplnění odvolání ze dne 23. 3. 2021 oprávnění rozsáhle argumentovali popisem vzájemných vztahů účastníků v souvislosti s vydáním exekučního titulu, že vymáhaný dluh 350 000 Kč je součástí SJM povinného a jeho manželky dle § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrh na zastavení exekuce zamítl. 19. Bývalá manželka povinného ve svém vyjádření k odvolání požadovala potvrzení napadeného usnesení jako věcně správného. Soud I., stupně provedl dostatečné dokazování a věc i správně právně posoudil. Zopakovala nosné důvody rozhodnutí soudu I. stupně a dodala, že se vymáhaný dluh je dluhem ze směnky, přijatý výlučně povinným, který jak typem závazku (ze směnky, kdy takový typ závazku není typem běžným jako například smlouva o úvěru a podobně), tak svou výší přesahoval míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů. Dluh byl povinným převzat bez souhlasu a vědomí bývalé manželky. Povinný svou dnes již bývalou manželku neinformoval o tomto závazku ani při uzavírání dohody o vypořádání SJM, tento závazek proto nebyl do dohody zahrnut. Bývalá manželka tedy neměla v podstatě žádnou možnost se o tomto závazku dozvědět. 20. Povinný se k odvolání nevyjádřil. 21. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, i když z jiných než v odvolání uvedených důvodů. I. 22. S ohledem na obsah návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce je třeba se především zabývat otázkou, zda se v dané věci jedná o případ, kdy je přípustné, aby k vymožení pohledávky věřitele jen jednoho z manželů byl postižen majetek ve společném jmění manželů. 23. Exekučním titulem je směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Praze, č. j. xxx ze dne xxx, tedy exekuovaný dluh vznikl před 4. 12. 2006. 24. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu xxx č. j. xxxx ze dne xxx, který nabyl právní moci xxx, bylo rozvedeno manželství povinného a bývalé manželky, které bylo uzavřeno 26. 3. 1988. 25. Tedy dluh vznikl za trvání manželství (po uzavření manželství v roce 1988 a před rozvodem v roce 2007). 26. V tomto případě je třeba aplikovat zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) a zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád (ex.ř.) ve znění do 31. 12. 2012, neboť exekuční řízení bylo zahájeno v roce 2007 (čl. II. bod 1. zákona č. 396/2012 Sb.). 27. V tomto směru již od 1. 1. 2001 platí obsahově shodná právní úprava, podle níž výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku (dluhu), který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů (§ 262a odst. 1 o. s. ř. a § 42 odst. 1 ex.ř., vždy ve znění účinném od 1. 1. 2001 do 30. 6. 2015). 28. Podle přechodných ustanovení zákona č. 139/2015 Sb. (část první čl. II. bod 1 a část druhá čl. IV bod 1) se občanský soudní řád a exekuční řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 7. 2015) použije i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato novela občanského soudního řádu a exekučního řádu ovlivňuje právní režim postavení manžela (resp. bývalého manžela) potud, že tento musí svá práva v exekučním řízení uplatňovat jen návrhem na zastavení exekuce podle § 262b o.s.ř. v platném znění (čl. II bod 2. a čl. IV. bod 2 zákona č. 139/2015 Sb.). 29. Ustanovení § 262a o.s.ř. a § 42 ex.ř. ve znění do 30. 6. 2015 bylo od 1. 7. 2015 novelou č. 139/2015 Sb. bez náhrady z občanského soudního řádu vypuštěno. Jak však plyne z důvodové zprávy k zákonu č. 139/2015 Sb. (pátý odstavec důvodové zprávy k bodu 6, 7, 10 a 11), stalo se tak pouze z toho důvodu, že od 1. 1. 2014 tutéž otázku shodným způsobem řeší nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), kdy podle jeho § 731 vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. 30. Pokud je tedy nesporné, že v tomto případě vznikl exekuovaný dluh za trvání manželství, je irelevantní, zda se jedná o dluh spadající do SJM či o výlučný dluh jednoho z manželů, neboť tak jako tak je exekuce takového dluhu ze SJM přípustná. 31. Soud I. stupně se tak nadbytečně zabýval charakterem dluhu ve smyslu § 143 odst. 1 písm. b) obč. zák. a v tomto směru jsou liché i odvolací námitky oprávněných. 32. Nad rámec uvedeného uvádí odvolací soud, že okolnost, zda dluh je či není součástí SJM, by bylo relevantní zkoumat jen v situaci, kdy by byla exekuce prováděna přikázáním pohledávky z účtu manžela (§ 262a odst. 4 o.s.ř. v platném znění). II. 33. Dále je třeba zabývat se otázkou, zda postižený majetek (zde nemovité věci postižené exekučním příkazem ze dne 22. 6. 2007) jsou součástí společného jmění manželů (dále SJM) povinného a jeho nyní bývalé manželky. 34. Odvolací soud jen úvodem připomíná, že bude aplikován zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), jelikož k rozvodu manželství a k zániku SJM došlo před 1. 1. 2014 (§ 3028 odst. 3 o.z.). 35. Exekuční řízení bylo zahájeno xxx. 36. Manželství bylo pravomocně rozvedeno xxx. 37. Soudní exekutor exekučním příkazem č. j. xxx ze dne xxx rozhodl o provedení exekuce prodejem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ˝ na nemovitých věcech ve vlastnictví bývalé manželce povinného. 38. Dohoda ze dne xxx, na základě které se měla bývalá manželka povinného stát výlučnou vlastnicí nemovitých věcí, nebyla vložena do katastru nemovitostí 39. Dle § 150 odst. 1 obč. zák. dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. 40. Tedy věcněprávní účinky dohody o vypořádání SJM vznikají až vkladem do katastru nemovitostí, což se v daném případě nestalo. 41. Jelikož SJM nebylo vypořádáno ve vztahu k předmětným nemovitým věcem dohodou, bylo SJM vypořádáno ve smyslu § 150 odst. 4 obč. zák. zákonnou domněnkou ke dni 17. 4. 2010 tak, že nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví v podílu ˝ pro povinného a ˝ pro manželku povinného. 42. SJM bylo vypořádáno zákonnou domněnkou dle § 150 odst. 4 obč. zák. po zahájení exekučního řízení a po vydání exekučního příkazu. 43. Dle § 69 ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci prodejem movitých věcí a nemovitých věcí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí. 44. Dle § 335a odst. 1 o. s. ř. pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí je rozhodující stav v době zahájení řízení. 45. Dle § 35 odst. 2 ex. ř. (ve znění ke dni podání exekučního návrhu v této exekuci) exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na nařízení exekuce došel exekutorovi nebo soudu příslušnému podle § 45 spolu s určením exekutora. 46. Podle § 335a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 69 ex. ř. je pro nařízení exekuce rozhodující vlastnická struktura v době zahájení řízení (v době, kdy exekuční návrh došel soudnímu exekutorovi nebo exekučního soudu), zde xxx. 47. Dle již ustálené judikatury (např. usnesení NS ze dne xxx, sp. zn. xxx, publikovaném pod číslem xxx, usnesení NS ze dne xxx, sp. zn. xxx) k vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů, lze nařídit výkon rozhodnutí i na majetek patřící do zaniklého společného jmění, které v době zahájení řízení nebylo vypořádáno. 48. Zbývá posoudit, zda jsou relevantní změny vlastnické struktury, které nastaly po zahájení exekučního řízení. 49. Rozvedení manželé mohou po zahájení exekučního řízení uzavřít dohodu o vypořádání SJM. Taková dohoda neodporuje ustanovení § 44a odst. 1 ex.ř. v aplikovaném znění. Nicméně, pokud by vedla ke zmenšení majetku povinného dlužníka a oprávněného věřitele by se dotýkala potud, že by nemohl dosáhnout uspokojení své pohledávky, by byla vůči takovému věřiteli relativně bezúčinná dle § 150 odst. 2 obč. zák. (viz např. rozsudek NS ze dne xxx sp. zn. xxx, rozsudek ze dne xxx, sp. zn. xxx nebo rozsudek NS ze dne xxx, sp. zn. xxx). 50. Jaké jsou však důsledky situace, kdy po zahájení exekučního řízení dojde k vypořádání SJM dle § 150 odst. 4 obč. zák. V takovém případě dochází k vypořádání SJM nevyvratitelnou zákonnou domněnkou, kdy je námitka relativní bezúčinnosti pojmově vyloučena (viz usnesení NS ze dne xxx, sp. zn. xxx). 51. Publikovaná judikatura i odborná literatura docházejí k závěru, že k vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů, lze nejen nařídit, ale i vést exekuci i na majetek patřící do zaniklého společného jmění, které v době zahájení exekučního řízení nebylo vypořádáno, a není významné, že po zahájení exekučního řízení došlo k vypořádání SJM zákonnou domněnkou dle § 150 odst. 4 obč. zák. (usnesení NS ze dne xxx, sp. zn. xxx, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne xxx, sp. zn. xxx - ASPI ID JUD xxx, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne xxx, sp. zn. xxx - ASPI ID JUD xxx, a JUDr. K. S. ,Ph.D.: Zastavení exekuce,C.H. Beck, Praha, 2018, s. 64). 52. Z výše uvedeného rezultuje závěr, že k vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů, lze provést exekuci postižením podílu manžela povinného na nemovité věci, jestliže k vypořádání SJM zákonnou domněnkou dle § 150 odst. 4 obč. zák. došlo po zahájení exekučního řízení. 53. V této věci v důsledku absence věcněprávních účinků dohody o vypořádání SJM ze dne 6. 11. 2006 došlo k vypořádání SJM dnem 17. 4. 2010, po zahájení exekučního řízení, zákonnou domněnkou vypořádání dle § 150 odst. 4 obč. zák. Předmětný podíl ˝ bývalé manželky povinného na nemovité věci je pro účely exekučního řízení v SJM a lze vést exekuci i na tento spoluvlastnický podíl (spoluvlastnický podíl ˝ povinného již byl vydražen). III. Závěr 54. Na základě výše uvedeného odvolací soud dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil napadené usnesení tak, že se exekuce v navrhovaném rozsahu nezastavuje. Jednak dluh lze exekuovat, neboť vznikl za trvání manželství, jednak nemovité věci lze exekucí postihnout, neboť byly ke dni zahájení exekučního řízení součástí SJM povinného a jeho bývalé manželky a změny ve vlastnické struktuře nastalé po zahájení exekučního řízení nejsou podstatné. 55. Současně bylo napadené usnesení změněno i ve výroku o odkladu exekuce tak, že se tento návrh zamítá. Nejsou dány podmínky § 266 odst. 2 o.s.ř. 56. Jelikož soudní exekutor nemůže příkazem k úhradě nákladů exekuce rozhodnout o nákladech hrazených manželkou povinného (§ 88 ex..ř. a contrario), rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů mezi procesně neúspěšnou bývalou manželkou povinného a oprávněnými dle § 224 odst. 1, 2, § 142 odst. 1 a § 150 o.s.ř. Před soudem I. stupně náklady procesně úspěšným oprávněným nevznikly. 57. Pokud jde o náhradu nákladů odvolacího řízení, dospěl odvolací soud k závěru, že jsou dány podmínky pro výjimečnou aplikaci § 150 o.s.ř., a to zejména s ohledem na okolnosti tohoto případu. Exekuce je vedena od roku 2007, tedy 14 let. Povinný jako hlavní dlužník je nekontaktní, je mu doručováno vyvěšováním na úřední desce. Jeho podíl na předmětné nemovité věci byl vydražen v jiném exekučním řízení v roce 2018. Manželství povinného a jeho manželky bylo rozvedeno v roce 2007, tedy rovněž před 14 lety, a jejich SJM bylo vypořádáno již v roce 2010 zákonnou domněnkou dle § 150 odst. 4 obč. zák. Důvodem postižení podílu bývalé manželky povinného v tomto exekučním řízení jsou speciální ustanovení procesních předpisů (§ 335a odst. 1 o.s.ř.). Navíc oprávnění nebudou v exekučním řízení poškozeni, jejich exekuovaná pohledávka bude uspokojena z výtěžku prodeje předmětného podílu bývalé manželky povinného na nemovité věci. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že oprávnění argumentují v odvolání jedinou odvolací námitkou, která však není relevantní. Pro toto exekuční řízení není podstatné, zda exekuovaný dluh je či není součástí SJM, ale jen, že vznikl za trvání manželství. Poučení:Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže Nejvyšší soud ČR posoudí dovolání jako přípustné. Dovolání je přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí (výjimky stanoví § 238 a § 238a o.s.ř.), jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Praha 6. dubna 2021 JUDr. Jana Šrédlová v. r. předsedkyně senátu