č. j. 17 A 134/2020‑ 24   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci   žalobce:       proti žalovanému: V. B. státní příslušník Ukrajiny zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Čižinským se sídlem Praha 3, Havlíčkovo nám. 189/2   Ministerstvo vnitra se sídlem Praha 7, Nad Štolou 936/3   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu,     takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.    Odůvodnění:  I. Obsah žaloby 1. Žalobce se žalobou ze dne 20. 12. 2020 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty vedené pod sp. zn. OAM-66273/ZM-2019. 2. V podané žalobě žalobce uvedl, že dne 21. 10. 2019 požádal o vydání zaměstnanecké karty a žalovaný byl podle § 169 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, povinen rozhodnout do 60 dnů ode dne podání žádosti. Žalovaný však o žádosti nerozhodl. Z uvedeného důvodu žalobce dne 20. 10. 2020 podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, přičemž rozhodnutím ze dne 16. 11. 2020, č. j. MV-168364-3/SO-2020, bylo žalovanému nadřízeným orgánem přikázáno, aby vydal rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty do 30 dnů od doručení tohoto opatření. 3. Poznamenal, že dne 12. 11. 2020 obdržel vyjádření žalovaného s tím, že dne 11. 11. 2020 vydal rozhodnutí. K tomu žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 2. 2018, č. j. 1 Azs 408/2017-24, podle kterého se vydáním rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání rozumí převzetí průkazu o povolení k pobytu a nikoliv vydání předkládací zprávy, případně interního pokynu k udělení víza. Pokud tedy byl dne 11. 11. 2020 vydán určitý dokument, rozhodně to nemohlo být považováno za vydání rozhodnutí.   II. Vyjádření žalovaného k podané žalobě 4. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný popřel oprávněnost podané žaloby s tím, že ve věci bylo pravomocně rozhodnuto dne 15. 12. 2020. III. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 5. Soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) bez jednání, protože žádná ze stran s takovým postupem nevyjádřila nesouhlas. 6. Soud při posouzení žaloby vyšel z následující právní úpravy:         Podle § 81 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. s. ř. s. soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.         Podle § 81 odst. 3 s. ř. s. soud zamítne žalobu, není-li důvodná. 7. Soud žalobu na ochranu proti nečinnosti právně posoudil takto: 8. V projednávané věci se žalobce podanou žalobou domáhal ochrany proti tvrzené nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti žalobce o udělení zaměstnanecké karty ze dne 21. 10. 2019. 9. Ze správního spisu předloženého žalovaným soud zjistil, že obsahem tohoto spisu je mj. Výzva k převzetí zaměstnanecké karty ze dne 2. 12. 2020, č. j. OAM-66273-33/ZM-2019, kterou byl žalobce vyzýván, aby se dne 15. 12. 2020 v 9:00 hodin dostavil k žalovanému za účelem převzetí zaměstnanecké karty. Dále je součástí správního spisu poučení cizince, konkrétně „Poučení cizince o podmínkách užívání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji a o podmínkách dalšího zpracování biometrických údajů“. Toto poučení žalobce vlastnoručně podepsal dne 15. 12. 2020. Konečně správní spis obsahuje i potvrzení společnosti BOHUC STAV s.r.o., IČO: 04916514, o tom, že žalobce dne 16. 12. 2020 nastoupil do zaměstnání. 10. Podle § 81 odst. 1 s. ř. s. soud v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. V projednávaném případě má soud obsahem správního spisu za jednoznačně prokázané (zejména poučením cizince ze dne 15. 12. 2020), že nečinnost žalovaného ke dni podání žaloby a tedy i ke dni rozhodování soudu netrvala, neboť rozhodnutí, jehož vydání se žalobce domáhal, již bylo vydáno a žalobci i doručeno, respektive žalobce si dne 15. 12. 2020 osobně převzal průkaz opravňující jej k pobytu na území ČR za účelem zaměstnání. Za uvedeného stavu věci tak nelze žalovanému uložit povinnost, aby o žádosti žalobce znovu rozhodoval. 11. Pro úplnost soud uvádí, že vyjádření žalovaného, ze kterého jednoznačně vyplývá, že o žádosti žalobce bylo již pravomocně rozhodnuto dne 15. 12. 2020, bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 27. 4. 2021. Žalobce však na uvedené vyjádření žalovaného nikterak nereagoval. Soudu tak nezbylo než o věci rozhodnout meritorně.   IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 12. S ohledem na skutečnost, že žaloba žalobce na ochranu proti nečinnosti žalovaného není důvodná, neboť o předmětné žádosti žalobce bylo již žalovaným rozhodnuto, soud postupoval v souladu s § 81 odst. 3 s. ř. s. a podanou žalobu zamítl.   13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu důvodně vynaložení náklady v řízení nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.   Praha dne 29. listopadu 2021     Mgr. Milan Tauber v. r. předseda senátu   Shodu s prvopisem potvrzuje: J. H.