ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a JUDr. Jana Pavlíčka v právní věci manželky: M. S., rozená U., narozena dne xxx bytem xxx, Praha zastoupena advokátkou a manžela: V. V. D., narozen dne xxx bytem xxx, Praha o rozvod manželství, k odvolání manžela proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu xxx ze dne 4. května 2020, č. j. xxx, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odůvodnění: 1. Soud I. stupně rozhodl, že manželství manželky M. S., rozené U., a manžela V. V. D., uzavřené dne xxx před Úřadem městské části Praha xxx, se rozvádí (výrok I.), s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Soud I. stupně dovodil mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí této věci s mezinárodním prvkem, daným státní příslušností manžela xxx republice, podle článku 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť manželé mají obvyklé bydliště na území České republiky. Podle § 49 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, věc posoudil podle českého práva, neboť manželé, kteří mají odlišnou státní příslušnost, mají obvyklý pobyt na území České republiky. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli manželství dne xxx, z manželství se nenarodily děti. Manžel je občanem xxx republiky a na území České republiky má od 1. 11. 2016 povolen přechodný pobyt rodinného příslušníka. Manželé spolu nebydlí, společně nehospodaří a intimní život nevedou nejpozději od začátku roku 2017. Manžel deklaruje zájem na obnově soužití, manželka již zájem na obnově soužití ani na trvání manželství nemá. 4. Takto zjištěný skutkový stav soud I. stupně právně posoudil tak, že nastal kvalifikovaný rozvrat manželství jako nutná podmínka pro rozvod manželství podle § 755 odst. 1 o. z. Účastníci spolu již více než 3 roky netvoří manželské společenství ve smyslu § 758 o. z., společně nehospodaří a intimně se nestýkají. Manželství má tedy pouze formální charakter a neplní žádnou ze svých společenských funkcí. Obnovení manželského soužití nelze reálně očekávat, neboť manželka vůči manželovi nechová žádné kladné city, naopak se ho kvůli jeho povaze a chování spíše bojí a možnost obnovení soužití vylučuje. Protože nebyly tvzeny ani nevyšly najevo žádné okolnosti, představující překážku rozvodu podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z., soud I. stupně návrhu manželky na rozvod manželství vyhověl a o nákladech řízení rozhodl podle § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. 5. Tento rozsudek napadl manžel včasným a přípustným odvoláním z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. c), písm. g) o. s. ř. Popíral soudem I. stupně zjištěné skutečnosti, odpovídající právním předpokladům pro rozvod (§ 755 odst. 1 o. z.), spočívající v hlubokém a již trvalém rozvratu manželství. Manžel především namítal, že soud I. stupně neprovedl jeho výslech a vycházel pouze z informací od manželky. Rozsudek obsahuje i nesprávné zjištění, že u manžela se jedná o třetí manželství, manžel byl však v minulosti ženat pouze jednou. Manžel dále namítal nesprávnost závěru soudu I. stupně, že zjištěný rozvrat manželství je hluboký a trvalý do té míry, že nelze očekávat obnovení soužití. Tvrdil, že se s manželkou vídá téměř denně, minimálně dvakrát v týdnu chodí společně do restaurace, tráví spolu čas a snaží se obnovit vztah; vyhledali dokonce intervenci rodinného psychologa. Hlavní příčinou, proč manželé spolu nebydlí, je dcera manželky z předchozího vztahu, která má k manželovi výrazně negativní vztah a vyvíjí na manželku nátlak na ukončení manželství. Manžel věří, že poté, kdy se dcera od manželky odstěhuje, změní manželka i svůj postoj k otázce obnovení soužití a trvání manželství. 6. Při jednání odvolacího soudu manžel odvolání doplnil svou obranu o tvrzení, že manželku již cca 17 dnů navštěvuje v jejím bydlišti se záměrem obnovit manželské soužití poté, co se manželčina dcera odstěhovala. Manžel by proto považoval za vhodné, aby odvolací soud poskytl účastníkům několikaměsíční lhůtu na úpravu vztahů, případně, aby změnou napadeného rozsudku soudu I. stupně návrh na rozvod manželství zamítl. 7. Manželka navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně, s tím, že na rozvodu trvá. Odmítá tvrzení manžela, že by důvodem, pro nějž manželé nevedou společnou domácnost, byla její dcera; manželka nepočítá s obnovením vedení společné domácnosti s manželem ani nyní, kdy se její dcera již odstěhovala. Manželka nepopřela, že se s manželem příležitostně setkává, jde však pouze o kontakty na přátelské bázi; pokud manžel tvrdí, že kontakt mezi manžely je v posledních dnech intenzivnější, je tomu tak proto, že manželka podlehla dlouhodobému nátlaku manžela formou postávání pod okny a sledování manželky. Manžel nerespektuje důstojnost a vůli manželky, její stanoviska pro něj nic neznamenají, pokud s nimi nesouhlasí. Soud I. stupně rozhodl bez přítomnosti manžela, avšak důvodem bylo jeho očividně úmyslné odročování soudních jednání; na soudní jednání dne 4. 5. 2020, při němž byl vyhlášen rozsudek, manžel manželku doprovodil, avšak do soudní síně se nedostavil. Zároveň manžel učinil dne 10. 9. 2019 písemné vyjádření k soudu prvního stupně, není tedy pravdou, že by soud I. stupně rozhodoval pouze na základě informací od manželky. 8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání manžela není důvodné. 9. Soud I. stupně rozhodl na základě správně a úplně zjištěného skutkového stavu a věc rovněž správně posoudil po právní stránce podle § 755 an. o. z. Skutková zjištění soudu I. stupně o okolnostech charakterizujících rozvrat funkcí manželství mají oporu v provedeném dokazování. Správný je proto závěr soudu I. stupně, že za zjištěných okolností není realizována žádná z funkcí manželství ve smyslu zákona o rodině, tj. funkce biologická, výchovná ani hospodářská, a manželství proto nemůže plnit společenský účel manželství ve smyslu ustanovení § 655 o. z. Právní posouzení tohoto stavu jako kvalifikovaného rozvratu manželství ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. je rovněž správné, stejně tak jako závěr, že tento stav je nezvratný. 10. Jako důvodnou nelze hodnotit odvolací námitku, že soud I. stupně nesprávně zhodnotil rozvrat manželství jako již trvalý, pokud v řízení nepřikládal význam tvrzení manžela, že mají s manželkou poměrně intenzivní vztah a že je pravděpodobné, že k obnově manželského soužití dojde poté, kdy se z bydliště manželky odstěhovala její dcera, jejíž postoje k manželství účastníků byly zdrojem konfliktů s manželem a ochlazení vztahů mezi manžely navzájem. 11. Podle § 687 o. z. mají manželé rovné povinnosti a rovná práva (odst. 1) a jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti (odst. 2) . 12. V době rozhodování odvolacího soudu trvá manželství 5,5 roku, z toho 4 roky spolu manželé nebydlí, společně nehospodaří a intimně se nestýkají. Z manželství se nenarodily děti; manžel má v xxx rodinu (tj. 3 děti a rozvedenou manželku), kterou pravidelně finančně podporuje. Při jednání odvolacího soudu manželka sdělila, že je objektem dlouhodobého nátlaku manžela na intezivní kontakty a jeho majetnického chování, které nerespektuje důstojnost a vůli manželky. Z uvedeného vyplývá, že ani za dobu 5,5 roku trvání manželství nedošlo k rozvinutí žádné ze (shora vypočtených) materiálních funkcí manželství, jimiž se naplňuje společenský účel manželství ve smyslu ustanovení § 655 o. z., a jimž stát poskytuje ochranu. 13. Obnovení manželského soužití reálně očekávat nelze. Manžel sice formálně vyjadřuje zájem o obnovu soužití, ovšem současně svým chováním, které nerespektuje důstojnost manželky, porušuje povinnosti manžela ve smyslu § 687 o. z. v intenzitě, která pro manželku není akceptovatelná do té míry, že manželské společenství obnovit nechce. 14. Soudu I. stupně nelze ani důvodně vytknout, že neprovedl důkaz výslechem manžela, pokud manžel vědomě nevyužil svého práva účastnit se projednání věci. Manžel se opakovaně omlouval z nařízených jednání, která byla z tohoto důvodu odročována; tvrzené důvody, pro něž se jednání neúčastnil, však posléze řádně nedoložil. Lze tedy uzavřít, že pro neúčast (minimálně) při jednání dne 4. května 2020, při němž byl vyhlášen rozsudek, neměl žalobce důležitý důvod ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř.; své stanovisko s vylíčením podstatných okolností manželského soužití manžel přednesl osobně při jednání odvolacího soudu. 15. Tvrzení manželky o okolnostech, charakterizujících rozvrat manželství, manžel ve svých vyjádřeních (písemném i ústním) dokonce potvrdil; oponoval pouze stanovisku manželky, že jde o stav nezvratný. Tento závěr však závisí jednostranně na vůli každého z manželů a jejich ochotě obnovit manželské soužití. K závěru o tom, že zjištěný kvalifikovaný rozvrat funkcí manželství je již nezvratný, proto – bez ohledu na odlišné stanovisko manžela, postačuje jednoznačné a dlouhodobě zastávané stanovisko manželky, která zájem o obnovení soužití po čtyřech letech od jeho ukončení již nemá. 16. Odvolací soud rovněž schvaluje závěry soudu I. stupně o tom, že nejsou splněny podmínky pro aplikaci tvrdostní klauzule § 755 odst. 2 písm. b) o. z., a to ze zásadního důvodu, že manželé spolu nežijí již od počátku roku 2017, tedy déle než 3 roky. 17. Odvolací soud z výše uvedených důvodů napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně správného výroku o nákladech řízení před soudem I. stupně. 18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř., § 23 z. ř. s., když nebyly tvrzeny ani nevyšly najevo žádné okolnosti odůvodňující vybočení ze zásady, podle níž účastníci řízení ve statusových věcech manželských nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné Praha 17. února 2021 JUDr. Marcela Kučerová v. r. předsedkyně senátu