Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:MSPH:2021:18.CO.8.2021.1
Datum rozhodnutí17.02.2021
SoudMSPH
Spisová značka18 Co 8/2021
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíRozsudek
KategorieEU
HesloPravomoc soudu

Odůvodnění

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudců Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a JUDr. Jana Pavlíčka v právní věci žalobkyně: K. p., a.s., V. I. G., IČO xxx sídlem P., . P. zastoupená Mgr. M. Ř., advokátkou sídlem Č. a., H. K. proti žalovanému: K. B., narozen dne xxx, bytem R. n., P. o zaplacení 11.795 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu xxx ze dne 19. června 2020, č. j. xxx, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.532 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 5.527 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. M. Ř., advokátky. Odůvodnění: 1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 12.532 Kč (výrok I.) a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (výrok II.). 2. Takto rozhodl v řízení, ve kterém žalobkyně tvrdila, že (jako pojistitel) s žalovaným (pojistníkem) uzavřela dne 13. 10. 2017 pojistnou smlouvu na pojištění automobilu xxx, SPZ xxx. Žalovaný však sjednané pojistné za další období, od 13. 10. 2018 do 12. 10. 2019, ve výši 43.667 Kč ani přes upomínku neuhradil, pojištění proto zaniklo ke dni 17. ledna 2019. Žalovaný za období od 13. 10. 2018 do 17. ledna 2019 včetně dluží žalobkyni částku 11.605 Kč. Zároveň žalobkyně, v souladu se smluvním ujednáním, nárokuje i poplatek ve výši 190 Kč za upomínku zaslanou žalovanému spojenou s informací o možném zániku pojistné smlouvy. Z částky 11.795 Kč žalobkyně požaduje za období od 19. 1. 2019 do 9. 9. 2019 kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 737 Kč. Žalovaný v řízení zůstal nečinný. 3. Soud I. stupně poté, co dovodil svou mezinárodní pravomoc ve věci rozhodnout i české rozhodné právo pro spor, provedl dokazování všemi listinnými důkazy založenými ve spise. Po citaci ust. § 430 odst. 2, § 438, § 441 odst. 1, 2, § 1970, § 2782 odst. 1, 2, § 2758 odst. 1, 2, § 2779 odst. 1, 2 o. z., citaci ust. § 3 odst. 1, 4 a § 12 odst. 1 písm. e) zákona 168/99 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, i § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení řádně neprokázala uzavření platné pojistné smlouvy, a tím i nárok na zaplacení pojistného. Vyšel z toho, že pojistná smlouva v rozporu § 3 odst. 4 zákona 168/99 Sb. neobsahuje údaj o splatnosti pojistného, z jejího obsahu nelze vyčíst, že by ji žalobkyně uzavírala v zastoupení (v záhlaví smlouvy tento údaj chybí), přičemž ze smlouvy nevyplývá, zda žalobkyně uzavírá smlouvu sama nebo v zastoupení (a kým). Pokud ji uzavírala v zastoupení, je otázkou, kým byla zastoupena, neboť na konci smlouvy byly, jako zástupce pojistitele, uvedeny tři subjekty - B., a.s., A., a.s. (který připojil své razítko) a T. N. Ani jeden z těchto subjektů však ke smlouvě nepřipojil písemnou plnou moc. S odkazem na § 2758 odst. 2 o. z., judikaturu Vrchního soudu xxx a Nejvyššího soudu sp. zn. xxx a Cpjn xxx, je požadavek na připojení plné moci legitimní. Pokud totiž byla žalobkyně zastoupena pojišťovacím zprostředkovatelem, měla tvrdit udělení plné moci i to, kde smlouva byla podepsána - to však učinila pouze částečně. Platnost smlouvy soud I. stupně přitom posuzoval z úřední povinnosti (nález Ústavního soudu sp. zn. xxx). Žalobkyně nemohla být poučena ve smyslu ust. § 118a o. s. ř., neboť se k soudnímu jednání nedostavila. O nákladech řízení rozhodl dle úspěchu ve věci (ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.), když žalovanému žádné náklady nevznikly. 4. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně. Zdůraznila, že pojistná smlouva byla uzavírána na tzv. zákonné pojištění spolu s havarijním pojištěním na dobu neurčitou. Pojistná smlouva měla písemnou formu i veškeré náležitosti pojistné smlouvy, bylo v ní postaveno najisto datum počátku pojištění a sjednání běžného pojistného období, přičemž splatnost pojistného se řídila ust. § 2783 odst. 2 o. z. Smlouvu uzavírala prostřednictvím podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, zastupujícího pojistitele na základě plné moci, jak žalobkyně v doplněných tvrzeních uvedla a soudu I. stupně doložila listinami. Záznam z jednání ze dne 13. 10. 2017, obsahující i tuto skutečnost a podepsaný žalovaným, žalobkyně soudu I. stupně doložila. Skutková tvrzení požadovaná soudem I. stupně žalobkyně uvedla v podání ze dne 14. dubna 2020. Argumentace soudu I. stupně stanoviskem Nejvyššího soudu Cpjn xxx není přiléhavá, neboť se týká převodu nemovitostí, kde je úprava odlišná od pojistných smluv a silně formální. Názor soudu I. stupně, že již ze záhlaví pojistné smlouvy je nutno seznat zastoupení, nesdílí. Upozornila i na důsledky napadeného rozhodnutí pro žalovaného, neboť pokud by uvedená smlouva byla neplatná, znamenalo by to, že žalovaný od počátku neměl sjednáno povinné ručení, což by pro něj znamenalo několikanásobně vyšší povinnost hradit kanceláři pojistitelů příspěvek (viz ust. § 4 zákona č. 168/99 Sb.). Z těchto důvodů navrhla zrušení napadeného rozsudku a jeho vrácení soudu I. stupně k dalšímu řízení, popřípadě jeho změnu a vyhovění žalobě. 5. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. 6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné. 7. Soud I. stupně správně v řízení odhalil mezinárodní prvek daný xxx státní příslušností žalovaného, a zabýval se proto svoji mezinárodní příslušností a právem rozhodným. Při neexistenci dvoustranné smlouvy s xxx federací tento spor řešící, s odkazem na ust. § 2 zák. č. 91/2012 Sb., je při přímé aplikovatelnosti práva Evropské unie nutno použít Nařízení Brusel I bis (Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – dále jen Nařízení), neboť nárok žalobkyně spadá do jeho věcné, časové i teritoriální příslušnosti. Mezinárodní pravomoc českých soudů je proto dána článkem 14 odst. 1 Nařízení, když žalovaný (jako pojištěný) měl ve smyslu ust. § 80 o. z. (viz odkaz článku 62 Nařízení na národní právo) ke dni podání žaloby své bydliště na území České republiky, a to v obvodu soudu I. stupně. Závěr soudu I. stupně o jeho mezinárodní příslušnosti je proto správný, byť k němu dospěl na základě jiných právních předpisů. Soud I. stupně rovněž správně dovodil rozhodné české právo (odkazem na Nařízení Řím I). S právním posouzením soudu I. stupně ve věci samé se však odvolací soud neztotožnil. 8. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 9. Podle ust. § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. 10. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 11. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/99 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 12. Žalobkyně žalobou požaduje úhradu tzv. povinně smluvního pojištění a škodového pojištění vozidla za část dalšího pojistného období, za nějž žalovaný pojistné neuhradil. Soud I. stupně vybudoval své závěry o tom, že žalobkyně neprokázala řádně uzavření platné pojistné smlouvy a vznik nároku na zaplacení žalovaného pojistného na několika bodech. 13. Předně akcentoval, že pojistná smlouva neobsahuje údaj o splatnosti pojistného. Na rozdíl od soudu I. stupně však odvolací soud zastává názor, že v daném případě (i s odkazem na znění ust. § 2783 odst. 2 a § 2774 odst. 1 o. z.) postačilo splatnost pojistného ujednat v pojistných podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy. Protože v řízení bylo v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně prokázáno, že splatnost pojištění byla sjednána ve Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla xxx, článku 8 odst. 3 tak, že běžné pojistné je splatné prvního dne příslušného pojistného období, pojistná smlouva údaj o splatnosti pojistného obsahovala, proto její určení nemohlo v pojištěném (žalovaném) vzbudit žádnou pochybnost. 14. Soud I. stupně rovněž zdůraznil, že z pojistné smlouvy (jejího záhlaví) nelze vyčíst, že ji žalobkyně uzavírá v zastoupení a k pojistné smlouvě není připojena plná moc. V této souvislosti však soud I. stupně dostatečně nezohlednil doplněná skutková tvrzení žalobkyně ze dne 14. 4. 2020, ze kterých vyplývá tvrzení o uzavření pojistné smlouvy žalobkyní, a to prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele zastupujícího pojistitele (na základě plné moci ze dne 1. 3. 2014) společnosti A. a.s., jako podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele pojišťovacího agenta B. a.s. (dle plné moci ze dne 2. 1. 2014). Tyto plné moci soudu žalobkyně zaslala, stejně tak i záznam z jednání s žalovaným ze dne 13. 10. 2017. Z těchto listin vyplývá, že s žalovaným za žalobkyni, jako pověřená osoba podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele společnosti A. a.s., jednal pan T. N. Zákonný důvod pro to, aby informace o zastoupení pojistitele pojišťovacím zprostředkovatelem byla uvedena v záhlaví smlouvy, neexistuje, postačuje, pokud se o této skutečnosti pojištěný dozví jiným způsobem. V daném případě byla tato informace uvedena v zápatí smlouvy i v záznamu o jednání s žalovaným o samotné pojistné smlouvě. Tento postup a informace dané pojištěnému tak odpovídají i zákonné úpravě pojišťovacího zprostředkovatele dle zákona 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. Požadavkům soudem I. stupně citované judikatury Vrchního soudu v Praze sp. zn. xxx písemná pojistná smlouva vyhovuje, pokud spolu s ní žalovaný obdržel i výše citovaný záznam z jednání, které jeho případné pochybnosti o tom, s kým uzavíral pojistnou smlouvu, musel zcela rozptýlit. Stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn xxx k výkladu zákona o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem na posouzení platnosti pojistné smlouvy nedopadá. Z hlediska absence skutkové obrany žalovaného nebyla soudem I. stupně nastolená otázka, kde byla uzavřena pojistná smlouva (ust. § 430 o. z.), pro řízení právně rozhodná. 15. Lze tedy uzavřít, že v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla, ve smyslu ust. § 2758 o. z., dne 13. 10. 2017 uzavřena na dobu neurčitou pojistná smlouva (komplexní pojištění vozidla NAMÍRU) se sjednaným ročním pojistným 45.073 Kč splatným vždy k výročí uzavření smlouvy - 13. 10. (pojistná smlouva, pojistné podmínky, záznam z jednání ze dne 13. 10. 2017). Žalovaný uhradil za prvé pojistné období pojistné zcela (v řízení nezpochybněná tvrzení žalobkyně), za další období běžného roku (od 13. 10. 2018 do 12. 10. 2019) však, přes upomínky, ničeho neuhradil (poslední upomínka ze dne 26. 11. 2018). Proto došlo k zániku pojištění (ust. § 12 odst. 1 písm. e/ zák. č. 168/99 Sb.) ke dni 17. 1. 2019. Za dobu, kdy pojištění trvalo (bylo pojistné krytí) má žalobkyně nárok na úhradu poměrné části pojistného za toto období (13. 10. 2018 – 17. 1. 2018) ve výši 11.605 Kč. K této částce náleží žalobkyni i sjednaný poplatek za upomínku ve výši 190 Kč (článek 8 odst. 11 VPP xxx ve spojení se Sazebníkem s účinností od 1. 1. 2014). Protože žalovaný tuto částku přes její splatnost neuhradil (viz upomínka ze dne 26. 11. 2018), náleží žalobkyni i zákonný úrok z prodlení (ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb.) za žalobkyní požadované období od 19. 1. 2019 do 9. 9. 2019 (které nepřevyšuje její zákonný nárok) v kapitalizované výši 737 Kč. Celkem tak žalobkyni náleží částka 12.532 Kč. 16. Odvolací soud proto napadený rozsudek dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a žalobě vyhověl. 17. O náhradě nákladů řízení žalobkyně před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. (u odvolacího řízení ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř.), když žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Její účelně vynaložené náklady před soudem I. stupně spočívaly v zaplaceném soudním poplatku za podanou žalobu ve výši 800 Kč a nákladech za právní zastoupení. Přestože žalobkyně tvrdila, že se nejedná o formulářovou žalobu, neboť žalobkyně má nepřeberné množství pojistných produktů s různými variantami a postupy, podléhajícími jiným zákonům, pojistným podmínkám, odvolací soud tento názor nesdílí. Odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně podává řadu typově stejných návrhů (uplatňuje jimi peněžité nároky z pojistných smluv). Množství pojistných produktů žalobkyně přitom odpovídá i množství žalob, které podává, ve kterých lze shledat ale jistou typovou shodu. Protože jde o text předem připravený tak, aby různé údaje týkající se různých žalovaných mohla do tohoto textu doplňovat, když skutkově jde o obdobné věci, je naplněna podmínka „podání na ustáleném vzoru“ (viz např. usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. xxx). Variabilita výše dlužné částky, závislá na předem daných proměnných, přitom v daném případě nemá pro věc význam, neboť dlužná částka je (s ohledem na technologické zázemí žalobce – pojišťovací instituce) výsledkem matematických operací prováděných počítačem na základě operátorem zadávaných proměnných. Tvrzená variabilita pojistných podmínek přitom v daném typu sporu hraje roli pouze v případě smluvního ujednání o poplatku za upomínku. Právní i skutkové složitosti věci proto odpovídají náklady za právní zastoupení žalobkyně vynaložené do podání návrhu na zahájení řízení včetně tohoto návrhu určené podle § 14b AT. Právní zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní pomoci á 300 Kč dle ust. § 14b odst. 1 AT (příprava a převzetí, předžalobní upomínka, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Za každý z těchto úkonů náleží žalobkyni i paušál ve snížené výši á 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a/ AT). Za účelně vynaložené úkony odvolací soud přitom nepovažuje doplnění žaloby či zaslání důkazů (žaloba měla být perfektní od počátku a měla obsahovat navrhované důkazy). Za honorovaný úkon nelze považovat ani její omluvu z jednání. Protože je právní zástupce plátcem DPH, náleží mu i tato daň (ve výši 21 %) ze všech přiznaných částek nákladů řízení vyjma soudního poplatku, tedy částka 2.252 Kč. Za řízení před soudem odvolacím se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč a jeden úkon právní služby (odvolání) ve výši 1.580 Kč (ust. § 7 AT) a jeden paušál á 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 AT). Protože je právní zástupce plátcem DPH, náleží mu i tato daň (ve výši 21 %) ze všech přiznaných částek nákladů řízení vyjma soudního poplatku, tedy částka 3.275 Kč. Celkem na nákladech řízení před soudy obou stupňů náleží částka 5.527 Kč, kterou odvolací soud uložil procesně neúspěšné žalované straně zaplatit straně žalující, k rukám jejího právního zástupce (ust. § 149 odst. 1 o. s ř.). Poučení: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné. Praha 17. února 2021 JUDr. Marcela Kučerová v. r. předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky